Archiv rubriky ‘Budoucnost’

Gateway (září 2022)

Spojené moduly HALO a PPE kosmické stanice Gateway by se měly vydat na téměř roční cestu k Měsíci na konci roku 2025. Skluz jejich vynesení je již několikaletý. Původně měly být vyneseny samostatně – PPE v roce 2022 a HALO v roce 2023. Plánovaná první návštěvnická mise Orionu ke Gateway, Exploration Mission-3, později přejmenovaná na Artemis 3, má podle posledních odhadů dorazit na oběžnou dráhu Měsíce přibližně o rok dřív než HALO/PPE. Orion se proto má připojit přímo k lunárnímu landeru Starship. Cílem landeru je pilotované přistání v blízkosti jižního pólu Měsíce. Pokud by však byla Artemis 3 odložena, není zcela vyloučeno ani využití Gateway. V takovém případě by došlo k připojení Orionu a Starship k modulu HALO. Momentálně je Gateway vyvíjena pro Artemis 4 a pro mise následující.

Celý povrch sondy jako senzor?

NASA se dlouhodobě snaží pátrat po stopách vody a dalších užitečných zdrojů mimo Zemi. Nyní uvažuje o tom, že by v budoucnu v rámci těchto snah pokročila na novou úroveň a pokryla celou sondu materiálem, který by proměnil její povrch na senzor schopný analyzovat chemické látky přítomné na vzdálených planetách. Řešení tajemství naší Země, celé Sluneční soustavy i vzdálených končin vesmíru patří mezi klíčové priority NASA a nový typ senzoru by mohl být v rámci tohoto výzkumu účinným pomocníkem. Mahmooda Sultana, vědkyně z Goddardova střediska v Marylandském Greenbeltu totiž vyvinula takzvaný Quantum Dot Spectrometer, což můžeme přeložit jako spektrometr na principu kvantové tečky.

TOP5: Chystané bezpilotní lunární landery

Pokud má být chystaná vlna průzkumu Měsíce co nejpřínosnější, bude potřeba dopravit na povrch Měsíce co možná nejvíce vědeckých přístrojů či technologických demonstrátorů. S jejich pomocí získají vědci a inženýři cenné informace, které pomohou lépe porozumět Měsíci, ale také lépe připravit pilotované výpravy. Lidem, kteří se na povrch vydají, se zase budou hodit zásoby a spousta věcí, které jsou k fungování na Měsíci nezbytné. Vědecké přístroje, technologické demonstrátory i zásoby s sebou jistě mohou astronauti vzít i do pilotovaných lunárních landerů, ale o těch se mluví dost. My se proto dnes podíváme na pět bezpilotních lunárních landerů, které jsou v různém stádiu vývoje, si posvítíme v letošním posledním díle seriálu TOP5.

Huginn: Mise Andrease Mogensena

Dánský astronaut Andreas Mogensen se chystá na svůj návrat na palubu Mezinárodní kosmické stanice, ale tentokrát už to bude plnohodnotný půlroční pobyt. Zhruba rok před plánovaným startem v polovině roku 2023 bylo vybráno jméno jeho mise – Huginn. Jméno, které si nakonec zvolil sám astronaut, pochází z norské mytologie – boha Ódina doprovázeli dva havrani Huginn a Munnin. Ti mají symbolizovat lidskou mysl – Huginn myšlenky a Muninn paměť a vzpomínky. Oba ptáci nebyli podle mytologie jen vyzvědači a nosiči zpráv pro nejvyššího boha, ale také sloužili jako jeho důvěrníci a rádcové, jelikož mluvili lidskou řečí. Za úsvitu je Ódin vyslal, aby létali nad celým Midgardem, kde měli sbírat světové znalosti a večer pak sdělovali své poznatky. Paralely mezi dávnými bájemi a pilotovanou kosmonautikou jsou zřetelné – Při svém pobytu na ISS bude Andreas provádět mnoho špičkových vědeckých experimentů a jejich výsledky pomohou zlepšit život lidem na Zemi.

Postupné kroky k laserové komunikaci

Kosmické agentury budou v dalších letech stále častěji používat lasery k posílání dat na Zemi, či od ní. Neviditelné paprsky mohou přenášet velké objemy nejrůznějších dat – od měření až po fotky či videa. Větší množství přijatých dat pomůže rozšířit naše znalosti o vesmíru. Tato technologie se označuje jako laserová komunikace, někdy se můžete setkat i s názvem optická komunikace, ačkoliv lidské oko není schopné spatřit svazky infračerveného záření.

Detaily mise firmy Rocket Lab k Venuši

Peter Beck, šéf firmy Rocket Lab, se v minulých letech netajil myšlenkou, že Venuše je jeho oblíbená planeta a velice rád by se podílel na jejím průzkumu. Možnost, že by jeho firma vyslala k druhé planetě Sluneční soustavy vlastní sondu, se sice čas od času objevily, ovšem zmíněným plánům chyběly detaily. Mnoho lidí si proto řeklo, že jde jen o vzdušné zámky, které mají k realizaci daleko. Nyní však firma Rocket Lab udělala významný krok na cestě k realizaci této (zatím nepojmenované) mise. Na internetu se objevila studie, která vcelku podrobně popisuje plán celé mise. V tomto článku naleznete její kompletní překlad.

První komerční náklad pro Starship

Plně znovupoužitelný systém Super Heavy Starship rozhodně nemá malé cíle a pokud uspěje, může výrazně změnit podobu kosmonautiky. K tomu je však zapotřebí, aby zákazníci tomuto systému věřili a využívali jej. Už dříve bylo jasné, že rakety Super Heavy a lodě Starship budou vynášet družice Starlink, stejně tak víme, že si agentura NASA vybrala lehce upravenou Starship jakožto pilotovaný lunární lander pro misi Artemis III. Nyní se nově vyvíjený systém dočkal své první veřejně oznámené zakázky od komerční společnosti. Japonská telekomunikační firma SKY Perfect JSAT oznámila, že si nechá v roce 2024 pomocí systému Starship vynést telekomunikační družici Superbird-9, která bude dopravena na dráhu přechodovou ke dráze geostacionární.

Gateway (srpen 2022)

V souvislosti s misemi Artemis se hodně přetřásá slovo „udržitelnost“. Význam pojmu „udržitelný“, který NASA použila pro pilotovaný průzkum Měsíce v rámci misí Artemis, ještě nebyl explicitně definován. Podle pracovní definice tento pojem znamená, že existují všeobecně uznávané důvody pro pokračování v pilotovaném průzkumu Měsíce, které ospravedlňují pokračující investice, závazek a riziko přesahující několik málo misí. Rozpočty jednotlivých programů kampaně Artemis vykazují stabilní úroveň. Díky tomu se nevyrábí rakety SLS a kosmické lodě Orion jen pro zkušební lety, ale už i pro Artemis 5. Stabilní úroveň financování, zaštítěná podporou prezidenta a Kongresu, bude podle všech indicií dodržena i v příštích letech.

Známe výsledky experimentu BIOMEX

Po celých 50 let astrobiologických pokusů se debatuje o vlivu vesmírného prostředí na mikroorganismy, sinice, lišejníky nebo houby a spekuluje se o jejich možném využití. Různorodé mise s sebou do vesmíru nesou všelijaké experimenty s těmito organismy, které vystavují mikrogravitaci, ionizujícímu záření či simulovaným podmínkám Měsíce nebo Marsu. Jeden takovýto experiment Evropské vesmírné agentury ESA s názvem BIOMEX, nedávno prošel návratem z ISS a vyhodnocením. My si v dnešním článku tento experiment popíšeme, řekneme si, co se díky němu můžeme dozvědět a zrekapitulujeme si jeho výsledek.

TOP5: Mise, o kterých se (zatím) moc nemluví

Kosmonautika je nepřetržitý proud vývoje. Nové mise se snaží odpovědět na otázky, které přinesly mise minulé a lidstvo se stále posouvá dále. Existují projekty, které vcelku pravidelně plní články našeho webu a všichni víme, že se na ně můžeme těšit už za pár let. Ať už jde o stanici Gateway, program Artemis, dopravu vzorků z Marsu v rámci programu MSR, lety Super Heavy / Starship, nebo sondy JUICE a Europa Clipper k Jupiteru, ve všech případech jsou to vesměs známé projekty. Ovšem byla by velká chyba, kdyby si někdo myslel, že to je to jediné, co nás čeká. Právě proto vznikl tento díl seriálu TOP5, který si klade za cíl připomenout, že probíhá příprava i dalších projektů. V současné době se o nich sice moc nemluví, ale to neznamená, že neexistují a nebo, že bychom se na ně snad neměli těšit. O tom, na jakém pořadí budou jednotlivé projekty umístěny, rozhoduje plánovaný termín začátku jejich vědecké mise.