Archiv rubriky ‘Budoucnost’

Chybělo 170 milionů euro, říká o misi AIM Michal Václavík

Fanoušci kosmonautiky se těší na mnoho projektů. Některé z nich již mají zajištěnou realizaci, jiné naopak musí o své schválení tvrdě bojovat. Některé uspějí, jiné nikoliv. Bohužel se někdy do fáze realizace nedostanou projekty, které jsou mediálně i vědecky atraktivní a které si získaly mezi lidmi značnou podporu. Jedním takovým projektem, který se nedočkal schválení byla evropská sonda AIM, což měla být součást americko-evropské mise AIDA. Evropská AIM a americká DART měly společně prozkoumat duální asteroid Didymos a americká sonda měla do asteroidu i cíleně narazit. Proč přesně nebyla sonda AIM schválená a jaký to bude mít dopad na celý projekt? Na to jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře.

Vrtáková výbava nového roveru

Velice nás těší, že Vás náš včerejší článek o nástupci vozítka Curiosity zaujal. Dnes Vám proto přinášíme další informace, které budou detailně zaměřené na vlastní vrtačku ROPEC, jejíž fotku vidíte nalevo. O výrobu tohoto dílu, který je pro odběr vzorků klíčový, se postará společnost Honeybee Robotics. Už samotný rover Curiosity disponuje dvěma výměnnými vrtáky, pokud by došlo k jejich zlomení, ale Mars rover 2020 jich ponese více. Každý vrták bude mít speciální určení a použije se k jinému druhu práce.

První díl cis-lunární stanice

Mezinárodní vesmírná stanice se dočká nástupce, který ale nevznikne na nízké oběžné dráze, ale v takzvaném cislunárním prostoru – to je zpráva, která se v loňském roce začala šířit internetovým prostorem a i náš portál vydal na toto téma několik článků. Nyní se zaměříme na první detailní rozbor, který na svém webu prezentoval ruský bloger Anatolij Zak. Ten již dříve několikrát prokázal, že vzhledem k dobrým kontaktům na správné lidi v kosmické branži dokáže přinášet informace, které se od výsledku příliš neliší. Pojďme se tedy podívat na jeho rozbor základního dílu nové mezinárodní stanice.

První krok k dopravě vzorků z Marsu

Nástupce vozítka Curiosity je zatím označován pracovním názvem Mars rover 2020 a už nyní se na něj mnoho lidí těší. Kromě toho, že rozvíjí možnosti, které nám momentálně Curiosity nabízí, bude zároveň součástí prestižního a velmi očekávaného projektu, který počítá s dopravou vzorků marsovských hornin a prachu na Zemi pro podrobný výzkum, který není možné uskutečnit mimo dokonale vybavené laboratoře. Když proto před pár dny v časopise Nature vyšel článek o tomto vozítku doplněný o pěknou infografiku, chtěli jsme se o ni s Vámi podělit. Pustili jsme se tedy do jejího kompletního překladu.

Zelená pro přistávací plochy na Falcon Heavy

SpaceX se momentálně nejčastěji skloňuje v souvislosti s chystaným návratem do služby, který nás zřejmě čeká už v sobotu, ale to není ani zdaleka jediná událost, která je v souvislosti se SpaceX aktuální. Před pár dny byl zveřejněn návrh doplňkové studie pro startovní komplex 13 na floridském mysu Canaveral. Ten obsahuje posudky týkající se stavby dalších dvou přistávacích ploch, takže by zde mohly simultánně přistát všechny tři stupně Falconu Heavy. Ve zprávě je navíc rozebrán i návrh na vybudování dočasného zařízení pro obsluhu lodí Dragon, které by mělo také vyrůst na startovním komplexu-13.

Ruská kosmická loď Federace vstupuje do 3D světa

Nástupce kosmických lodí Sojuz se rodí pomalu a ztěžka. Svědčí o tom také minimum opravdu hutných zpráv o jeho vývoji, které se navíc objevují izolovaně a obrázek o aktuálním stavu programu se tak skládá velmi obtížně. O to víc potěšil souhrn, který na startu nového roku připravil ruský komentátor kosmického výzkumu Anatolij Zak. Zalovme tedy v jeho informacích. Z pohledu svého účelu by měla nová ruská kosmická loď PTK (dříve PPTS a vloni slavnostně, byť jen virtuálně, pokřtěná na Federaci) uskutečnit původní zadání pro lodě Sojuz.

Webbův teleskop poprvé oslovil vědce

Včera jsme Vás informovali o tom, že vibrační testy dalekohledu Jamese Webba mohou pokračovat a nyní Vám můžeme přinést další pozitivní informaci. Jde o sdělení vpravdě historické, byť se to na první pohled nemusí zdát. NASA ve čtvrtek 5. ledna oficiálně oslovila vědeckou obec a nabídla jim, aby začali posílat návrhy na pozorování, kterým by se měl Webbův teleskop věnovat. Jak jsem už říkal – ta zpráva má neuvěřitelný symbolický význam. Po mnoha letech plánování, klinické smrti celého projektu i postupného vývoje se JWST konečně dostává do reality.

Pokroky v přesném přistávání kosmických sond a raket

Měkké přistání autonomně (samostatně) řízené kosmické sondy nebo rakety je velmi náročný úkol, přičemž přistání s vysokou přesností, blízko předem vybraného cíle, je celkem pochopitelně ještě náročnější úloha. Přesné přistání je ovšem cestou ke zvýšení kvality průzkumu sluneční soustavy a také umožnění stavby nosných raket, které mohou být znovu natankovány a opakovaně použity, podobně jako třeba dopravní letadla. Proto je tomuto tématu věnována zvýšená pozornost a zabývají se jím špičkové inženýrské týmy raketokosmického průmyslu.

Prozkoumáme kovový svět i Trójany

V dubnu 2015 jsme Vás informovali o tom, že NASA má před sebou 28 návrhů na vědeckou misi v programu Discovery. Už v říjnu téhož roku se výběr zredukoval na pět finalistů a NASA měla těžkou volbu. Včera konečně vyšla zpráva, která oznamuje, jak se agentura rozhodla. A můžeme se radovat – NASA totiž vybrala k realizaci rovnou dvě mise a obě jsou vpravdě unikátní. Spojuje je sice jedno téma – asteroidy – ale jinak jde o úplně odlišné projekty z nichž každý vyšlape úplně novou cestu výzkumu.

Na co se těšit v roce 2017?

Rok 2017 už to máme hezkých pár desítek hodin a možná si leckdo z našich čtenářů položil otázku uvedenou v názvu článku. Ještě než se dostaneme ke konkrétním příkladům, mohu všem prozradit, že nás kosmonautika ani v tomto roce zcela určitě nebude nudit. Rok 2017 má ve svém rukávu nachystaných hned několik trumfů, kterými nás jako dříve přiková k monitorům našich počítačů, tabletů či mobilů. Pro nás v redakci to znamená, že budeme mít dostatek témat pro naše články, z čehož máme jako vždy velkou radost.