Archiv rubriky ‘Budoucnost’

Indie chystá test raketoplánu

I když jsou americké raketoplány Space Shuttle již definitivně minulostí, o raketoplánech obecně se to říci nedá. Letos v únoru odzkoušela ESA prototyp tělesa IXV (Intermediate eXperimental Vehicle), před nedávnem odstartovala raketa Atlas V s dalším miniraketoplánem X­37B a někdy před polovinou roku – datum je zatím neznámé – projde „křtem ohněm“ i indický raketoplán. Ještě v lednu byl přitom start indického zařízení RLV TD (Reusable Launch Vehicle – Technology Demonstrator) slibovaný na březen. Ale poté byl start odložený. Není to přitom poprvé: když indická kosmická agentura ISRO program v roce 2009 rozjížděla, plánovala start na rok 2011.

První mimozemský těžební stroj?

Pokud vyjde všechno, tak jak je načrtnuto v plánech, tak se projekt Resource Prospector zapíše do dějin. Jeho úkolem je totiž vyzkoušet poprvé v historii těžbu na jiném tělese, než je Země. Na své palubě má nést soubor přístrojů, který umožní vyhledávat ložiska potřebných prvků, ze kterých má následně vyseparovat cenné látky jako vodík, kyslík, či vodu. Díky výzkumu, který vydláždily sondy LRO a také často opomíjená LCROSS, víme, že na Měsíci voda je. Resource Prospector, který má operovat v polárních oblastech našeho souputníka je tak dalším logickým krokem vpřed. ISRU – čtyři písmena, která vychází z termínu “in-situ resource utilization” jsou v posledních letech často opakovanou mantrou všech, kteří hovoří o budoucích letech do kosmu.

Čím budeme zkoumat Europu?

Už od chvíle, kdy americká sonda Galileo zjistila, že Jupiterův měsíc Europa, má velmi pravděpodobně masivní vodní oceán, stal se z tohoto tělesa o velikosti zhruba našeho Měsíce předmět zájmu všech hledačů mimozemského života. Pokud se potvrdí naše dosavadní odhady, pak Europa obsahuje dvakrát více vody, než kolik máme na Zemi. Přidejme si k tomu několik desítek kilometrů silnou vrstvu ledu, který blokuje škodlivé záření a nebo teplo generované slapovými silami Jupitera a máme tu jednoho z nejžhavějších kandidátů pro vznik života mimo Zemi.

Marsovské Last minute: Vyšlete svůj přístroj na Mars

Start první části evropsko-ruské mise ExoMars se blíží. Sonda TGO by k Marsu měla vyrazit už v roce 2016 a v roce 2018 by jí mělo následovat očekávané vozítko, vybavené vrtákem pro až dvou metrový průzkum podpovrchových hornin Marsu. My se v dnešním článku zaměříme především na druhou část mise, tedy ExoMars 2018, která má za úkol doručit na povrch Marsu vozítko. Přistávací platforma pro vozítko je v současnosti v režii ruského Roskomosu a ten letos vyhlásil soutěž na osazení této platformy vědeckými přístroji. Zapojit se můžou i české firmy a výzkumné ústavy.

Jak se vlastně jmenuje nová loď SpaceX?

Jak jsme psali už v článku, o výběru nového jména pro americkou raketu SLS, není jméno pro raketovou techniku podstatné, ale přesto se nevyplácí jej podceňovat. Druhým extrémem je, pokud se pro jednu techniku používá více jmen a nezaujatý divák v tom má potom v hlavě hokej. Vzorný příklad nám v posledních měsících předvádí společnost SpaceX okolo své nově připravované kosmické lodi. Rozhodli jsme se proto sepsat tento krátký článek, který se pokusí připomenout celou genezi názvu soukromé lodi.

“Když Číňané letí na Měsíc, tak my taky!” vzkazují Japonci

Selene-2, zdroj:jaxa.jp

Co se týče nepilotovaných landerů, má Měsíc v hledáčku nejen americká NASA nebo soukromé subjekty snažící se o úspěch v soutěži Google Lunar X Prize, ale zejména Čínská kosmická agentura, která při jeho výzkumu sbírá poslední dobou jeden vavřín za druhým. To si samozřejmě nechce nechat líbit velký asijský rival, Japonsko. Tamější agentura JAXA se však musí potýkat s tím, že Měsíc není v jejím kosmickém rozpočtu takovou prioritou, pro kterou by bylo alokováno dostatečné množství peněz a lidských zdrojů, aby mohla čínskému programu být i nadále vyrovnaným soupeřem.

Dočkáme se pilotovaných startů z Kourou?

Pokud bude Evropa disponovat vlastní pilotovanou kosmickou lodí, bude bezpochyby startovat z Kourou ve Francouzské Guayaně. Tato lokalita ovšem klade před případné pilotované mise nejednu výzvu. Jsou odtud vůbec zvládnutelné – a jsou tedy případné vlastní evropské pilotované lety reálné? O kosmodromu v Kourou (přesně CSG ­ Centre Spatial Guyanais, Guayanské kosmické středisko) se v souvislosti s pilotovanými misemi hovoří už od doby projektu francouzského raketoplánu Hermés, který ve druhé polovině osmdesátých let minulého století vzala pod svá křídla ESA a následně jej několik roků intenzivně připravovala. Když byl projekt „pozastaven“, mohla jej nahradit jednodušší loď CTV (Crew Transfer Vehicle). Ani ta se ovšem nestala realitou, stejně jako pokročilejší verze „kosmického náklaďáku“ ATV, které měly vyvrcholit pilotovanou verzí. Ovšem od okamžiku, kdy se v Kourou objevily ruské rakety Sojuz používané již desítky let pro vynášení stejnojmenných lodí, se možnost pilotovaného startu velmi přiblížila. Teoreticky stačí na raketu posadit loď – a může se letět. Praxe je ale trochu složitější.

Trio nových čínských raket pro příští čtvrtstoletí

Od poloviny letošního do konce příštího roku představí Čína trojici nových kosmických nosičů CZ­5, ­6 a ­7. Nepůjde o pouhou evoluci, ale o skutečnou revoluci: nahradí totiž prakticky všechny dnes používané kosmické rakety „Made in China“. Základem všech tří raket je nově vyvinutý motory YF­100 na kerosen a kapalný kyslík. Tedy na pohonné látky, které dosud nejlidnatější země světa ve svém kosmickém programu nevyužívala. Jeho vývoj začal v roce 2000, první statické zážehy proběhly o pět let později a certifikovaný byl v květnu 2012.

Jak odebere OSIRIS-REx vzorky?

Americká sonda OSIRIS-REx má odstartovat v září 2016, o tři roky později dorazí k asteroidu (101955) Bennu a odebere z něj vzorky. V roce 2021 vyrazí zpět k Zemi, kam by měla za další dva roky doručit návratové pouzdro s odebraným regolitem. Klíčovým mechanismem celé sondy bude odběrové zařízení, které se skládá z robotické paže a samotného nástavce, který zajistí nabrání vzorků. Technici postavili dva identické exempláře – jeden letový a druhý určený pro zkoušky. Samotná technika odběru vzorků je zajímavá a proto se jí budeme v dnešním krátkém článku věnovat.

Přípravy na stavbu prvního ostrého Orionu

Možná si říkáte co to znamená “první ostrý Orion” – vždyť tahle kosmická loď už jednou do vesmíru letěla – vloni na podzim na několikahodinovou misi EFT-1. To byla ale pouze zkouška všech systémů – především padáků a tepelného štítu. Technici měli nasbírat data, která poslouží při konstrukci příštích lodí, které už poletí do vesmíru na delší dobu a také dál. Vůbec první ostrý start Orionu má přijít v létě roku 2018 – půjde zároveň o premiérový start rakety SLS. A právě letový exemplář Orionu pro tuto misi začne vznikat už za pár měsíců.