Archiv rubriky ‘Budoucnost’

Nová generace oprav satelitů

Je pravda, že v současné době není v provozu žádná technologie, která by servisovala družice, ale firma Orbital ATK připravuje možná ještě na konec letošního roku misi MEV-1, která by měla ozkoušet základní principy. Na letošní konferenci SATELLITE 2018 představila firma Orbital ATK novou generaci technologií určených pro servisování družic na oběžné dráze. Konkrétně jsme se dočkali představení dvou projektů: MEPs (Mission Extension Pods) a MRV (Mission Robotic Vehicle). Tyto dva projekty se mají připojit k vyvíjenému programu MEV (Mission Extension Vehicle), čímž vytvoří soubor produktů, který prodlužuje životnost družic na oběžné dráze.

NASA nasadila vysoké tempo přípravy stanice u Měsíce

Možná podoba stanice DSG

Projekt „nástupce ISS“, tedy stanice, která má vyrůst u Měsíce, zažil v posledních týdnech mnoho změn. NASA se dočkala návrhu rozpočtu na příští rok, kde se s touto stanicí počítá a odborníci zapojení do projektu měli ve svých diářích hned několik komplexních jednání. Jedním z nich byl i Michal Václavík z České kosmické kanceláře, kterého jsme požádali o rozhovor na toto téma. Ještě, než se začtete do aktuálních odpovědí, musím podotknout, že respondent tentokrát neopakoval informace, které nám sdělil na konci loňského roku. Pokud jste tedy náš minulý rozhovor nečetli, doporučujeme Vám jej před dnešním článkem.

Ultima Thule – přezdívka pro cíl New Horizons

Drobný objekt, který jsme doposud znali jen pod označením 2014 MU69 a kolem kterého 1. ledna 2019 proletí sonda New Horizons, se dočkal snáze zapamatovatelného označení – Ultima Thule. „Jméno pochází od dávných kartografů, kteří pojmenováním Thule označovali vzdálený a dosud neobjevený ostrov daleko na severu. Mělo jít o nejsevernější místo na Zemi,“ vysvětluje Mark Showalter, člen týmu New Horizons a pokračuje: „Ultima Thule, tak bývá překládána jako „vzdálenější než Thule“, nebo „až za Thule“. Tento výraz se začal používat jako metafora pro záhadná místa za hranicemi známého světa.“ Z tohoto hlediska tak dává přezdívka pro nejvzdálenější objekt, který kdy prozkoumáme zblízka, smysl.

Naděje na marsovský dron stále žije!

Matthew Golombek z JPL drží v rukou plnorozměrový model projektu Mars Helicopter.

Je to už víc než rok a půl od chvíle, kdy jsme na našem webu vydali článek, pojednávající o mimořádně zajímavé možnosti, že by spolu s vozítkem Mars rover 2020 vypravila NASA i vrtulový dron. Ten by nebyl určen k nějakým dlouhým letům, ale s vozítkem by aktivně spolupracoval. Z nadhledu by totiž mohl sledovat terén, kam se rover chystá jet, což by značně pomohlo pozemským plánovačům. Dlouhé měsíce jsme o dronu nic neslyšeli a naděje začala pomalu hasnout, až nyní se objevila jiskřička, která naznačuje, že bychom se mohli přeci jen dočkat. NASA by totiž v blízké době měla definitivně rozhodnout, zda dron k chystané misi přidá, či nikoliv.

Kanada připravuje vylepšení ISS

Zařízení pojmenované DOC (Dextre-Operated Camera) už svým názvem ukazuje, že bude spolupracovat s manipulátorem Dextre, který se již na ISS několik let nachází. DOC má za úkol provádět vizuální inspekci ISS a hledat na jejím povrchu jakékoliv stopy a známky poškození. Kromě toho bude monitorovat přílety a odlety nejrůznějších zásobovacích lodí. Pokud se nic nepokazí, mělo by se toto zařízení o velikosti srovnatelné s mikrovlnnou troubou na stanici dostat v roce 2021.

Vesmírná architektura (9. díl)

V minulém díle jsme opustili Mezinárodní vesmírnou stanici – obří laboratorium v kosmu. Za to tentokrát se vydáme do „vod“ zatím stále ještě neznámých. Nahlédneme totiž do možné budoucnosti, která v podstatě mohla být v některých případech dokonce i realitou, protože některé projekty a revoluční myšlenky jsou stejně staré, ba i starší, než kosmonautika sama. Mnohdy jejich uskutečnění brání technická proveditelnost a jindy zase vůle či prostředky nebo dokonce chybí odvaha vydat se za hranice možného. Vždyť už sám slavný kosmonaut Alexej Leonov jednou řekl, že pokud by se tehdejší vedení pořád něčeho nebálo, mohli Rusové obletět Měsíc v kosmické lodi Zond ještě před Američany. „Nevím, čeho se pořád báli“ vzpomíná. „ My jsme byli připraveni. Jenomže byrokrati start stále odkládali…“ Víme také, že i Sergej Koroljov od začátku snil o cestách na Mars či základně na Měsíci a pozadu nezůstal ani jeho oponent Wernher von Braun, který zacházel ve svých představách mnohdy ještě dál. Například často vyprávěl o obřích stavbách na orbitu Země, jako by měly být doslova „zítřejší realitou“ a nebál se přitom řádně přehánět. Ve skutečnosti jsou ale i dnes jejich sny stejně vzdálené jako kdysi.  Zato zajímavých projektů od té doby značně přibylo a pokud některé z nich mají být opravdu někdy realizované, neobejdou se bez vesmírných architektů. Na opravdové „vesmírné radovánky“ si však musíme ještě nějaký ten čas počkat.

Návrh rozpočtu NASA: Financování kosmické stanice na oběžné dráze Měsíce

Myšlenka malé obyvatelné kosmické stanice na oběžné dráze Měsíce je poměrně jednoduchá – využívat jí pro vědu s potenciálem pokroku ve vědeckých objevech v oboru výzkumu lidského zdraví a výkonnosti v prostředí mimo magnetické pole Země, pro biologické experimenty, pozorování Země, planetární vědu, heliofyziku a astrofyziku. Díky svému umístění by mohla být využita i jako platforma k průzkumu Měsíce či k případným pilotovaným misím mimo gravitační vliv Země. V rozpočtu NASA na letošní fiskální rok 2018 byly vyčleněny pouze nevýznamné finanční zdroje odpovídající úvodním pracím v rámci programu NextSTEP-2, financovaném v rámci Pokročilých průzkumných systémů (Advanced Exploration Systems – AES). Mnozí tedy napínavě čekali, zda v návrhu rozpočtu NASA na fiskální rok 2019 již budou výslovně zmíněny částky určené na tuto stanici. V minulém týdnu NASA návrh rozpočtu zveřejnila, a naše očekávání bylo naplněno v rozpočtové položce AES, kterou jsme analyzovali již v našem loňském článku. Zatímco v současnosti jsou financovány pouze některé aspekty programu stanice, v novém návrhu rozpočtu je představena zcela nová linie financování v úrovni 2,7 miliardy dolarů v příštích pěti letech. Stanice Deep Space Gateway je v návrhu uvedena jako Lunar Orbital Platform – Gateway (LOP-G).

Vrátíme kousíček Marsu nazpět?

Kousek meteoritu z Marsu, který vědci využijí k testům přístroje, který poletí k Marsu. Další kousek meteoritu poletí přímo na palubě marsovského vozítka 2020. Zdroj: NASA/JPL-Caltech

Kousek Marsu by se mohl vrátit zpět domů. Vědci z americké laboratoře JPL, kteří chystají „Marsovské vozítko 2020“ totiž plánují na jeho palubu umístit malý kousek meteoritu nazvaného Sayh al Uhaymir 008 (SaU008), který, jak věříme, pochází právě z planety Mars. Samozřejmě, na povrchu robota nebude umístěn z rozmařilosti, nebo proto, aby upoutal pozornost médií. Důvodem je, že poslouží jako kalibrační terčík pro vysoce přesný laser na robotické paži vozítka.

NASA chce nové motory pro Oriony

U lodí Orion mluvíme při zmínkách o jejich misích především o prvních dvou, tedy o EM-1 a EM-2. Bylo by ale mylné domnívat se, že tím tyto lodě ukončí svůj provoz – právě naopak! NASA s nimi do dalších let počítá a proto se v dnešním článku bude řešit téma lodí Orion po misi EM-6. NASA totiž vydala oficiální pobídku „Request For Information“ (volně přeloženo poptávka po informacích), která se týká nových hlavních motorů lodí Orion. Ty by se měly na evropském servisním modulu poprvé použít právě při misi EM-6, ke které podle aktuálních plánů nedojde dříve, než v roce 2027.

Kolotoč vědeckých startů nabírá obrátky

Že nás v roce 2018 čeká bohatá sklizeň atraktivních startů, jsme Vás již v minulosti mnohokrát informovali. Inženýři nejen na Kennedyho středisku tak budou mít plnou hlavu zajišťování všech náležitostí pro vypuštění vědeckých družic i meziplanetárních sond. Američané chystají na letošní rok celkem šest těchto misí, které jsou navíc akumulované do období jen trochu delšího než pouhých šesti měsíců. Jako první z tohoto „pelotonu“ vyrazí do vesmíru meteorologická družice GOES-S, která by měla do vesmíru startovat už 1. března na raketě Atlas V. A ani v dalších týdnech a měsících se rozhodně nudit nebudeme!