Archiv rubriky ‘Budoucnost’

Přistaneme na Marsu díky metanovým motorům?

Možná se u budoucích landerů pro Mars dočkáme nasazení metanu, tedy paliva, které americká agentura zatím ještě nikdy nepoužila na žádném kosmickém stroji. Na Marshallově středisku je v těchto týdnech k vidění výrazně modrý plamen šlehající z trysky – právě barva prozrazuje poměrně netypické palivo – nejjednodušší z uhlovodíků – metan. Právě zde totiž probíhají zkoušky motorů, které sází na spalování molekuly s jedním atomem uhlíku a čtyřmi atomy vodíku.

Boeing nebude na ISS vozit zásoby

Jak jsme na našem portálu již informovali, momentálně je v plném proudu příprava na druhé kolo programu pro dopravu nákladů na ISS, tedy CRS-2. Společnosti předložily své nabídky v prosinci loňského roku. V článku vydaném v polovině března jsme psali o tom, že NASA oznámí vybrané firmy v červnu, ovšem nestalo se tak. Kosmická agentura oznámila, že pro posouzení potřebuje více času a rozhodnutí tak přesunula na začátek listopadu. Ovšem aktuální zprávy z NASA hovoří o dalším odkladu finálního výběru. Přestože se může zdát, že se nic neděje, minimálně jedna velká změna už na veřejnost prosákla.

Potvrzeno! Rosetta přistane na kometě

Dlouho se spekulovalo o tom, že by sonda Rosetta mohla svou mimořádně úspěšnou misi korunovat přistáním na povrchu jádra komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko. Ale nyní se zdá, že už je tato atraktivní možnost schválená a příští rok v září se máme skutečně na co těšit. Bude to zajímavé i z vědeckého hlediska – zatímco Philae klesal neřízeně volným pádem, Rosetta bude moci svůj sestup mnohem přesněji řídit. Díky tomu bude klesat pomaleji než Philae, což přinese více naměřených informací i kvalitnější fotky.

Evropský rover zřejmě zamíří k dávným jílům

Umělecká představa vozítka pro misi ExoMars.

Na vypuštění evropsko-ruského projektu ExoMars 2018 si ještě pár let počkáme, ale už nyní je potřeba vybrat lokalitu, kam evropský rover dosedne. Přitom je potřeba brát v úvahu řadu faktorů – inženýři touží po bezpečné lokalitě s malými svahy, vědci naopak touží po oblastech, které by mohly přinést posun v našem chápání Marsu. Skloubit někdy protichůdné požadavky není snadné, přesto se evropským odborníkům podařilo vytipovat lokality, kam by vozítko mělo dosednout.

Hledač temné energie i cizích planet

Předpokládaná podoba dalekohledu WFIRST/AFTA

Když v roce 2012 dostala NASA od amerického průzkumného úřadu NRO dva kompletní fotoprůzkumné satelity, byla to pro kosmickou agenturu velmi zajímavá situace. Šlo o teleskopy s průměrem zrcadla 2,4 metru, které svými parametry velmi připomínají Hubbleův teleskop. Ten totiž vznikl z návrhu průzkumných družic třídy KeyHole-11 Kennan. Na rozdíl od Hubbleova teleskopu ale optika těchto družic mířila na zemský povrch. Kancelář NRO v roce 2012 usoudilusoudila, že dva téměř dokončené exempláře nebude používat a darovala je NASA. Ta tak stála před otázkou, jak s darem, který byl postaven někdy v devadesátých letech naloží.

Stopařův průvodce po kometách

I tak by mohl znít nadpis původního článku, který mě zaujal novátorským využitím dávno známé technologie. Zatímco dnes již příslovečný galaktický stopař pro své cestování potřeboval především ručník a uklidňující knihu, my se dnes budeme zabývat cestováním mezi malými tělesy Sluneční soustavy za použití harpuny. Vlastně je to geniálně jednoduché, ovšem nebyla by to kosmonautika, kdyby věc neměla nějaké to “ale”, plynoucí z tradičně specifických nebo extrémních požadavků.

Vulcan využije rampy po Atlasech

Společnost ULA, která momentálně provozuje rakety Atlas V a Delta IV připravuje zbrusu nový nosič pojmenovaný Vulcan. Ten by měl vyřešit řadu současných problémů. V první řadě má zbavit Spojené státy závislosti na dodávkách ruských motorů RD-180, které pohání první stupně raket Atlas V. Kromě toho by měla ušetřit i samotná firma – momentálně provozuje dva typy raket s velmi podobnými parametry. Nasazením Vulcanu proto dojde k tlumení jejich provozu. Už nyní je ale potřeba řešit, odkud budou nové rakety startovat.

Dočkáme se průzkumníka Venuše, asteroidu, nebo Jupitera?

Discovery program

Americký vědecký program Discovery vznikl v roce 1992 a jeho cílem je podporovat a realizovat nepilotované sondy, které zkoumají Sluneční soustavu a přitom mají jen omezený rozpočet. Doposud se v rámci tohoto programu podařilo vypustit 12 sond včetně známých jmen jako třeba MESSENGER, Dawn, Stardust, Deep Impact, Genesis či GRAIL. Na start příští rok čeká lander InSight, který také spadá pod křídla programu Discovery. Jenže na to, aby se tento program nezastavil ani v dalších letech je potřeba navrhovat nové projekty. NASA proto před pár dny vybrala pětici horkých kandidátů.

Může náraz vychýlit nebezpečný asteroid?

Země se již nespočetněkrát střetla s kosmickým kamením různých velikostí. Malých střetů jsme si ani nevšimli, jiné byly dobře pozorovatelé, ale způsobily jen minimální škody, některé však ovlivnily život na celé planetě. Aby bylo lidstvo připravené jednou odvrátit hrozící srážku, musíme nejprve dobře prozkoumat protivníka. Ačkoliv se od sebe asteroidy liší, některé vlastnosti mají podobné. Právě na výzkum jejich vnitřního složení cílí společný evropsko-americký projekt AIDA, o kterém jsme na našem webu psali již před rokem.

Lidé na Phobosu v roce 2033 a na Marsu šest let poté?

Okolo rakety SLS začíná být živo. Momentálně má schválené pouze dva starty – nepilotovaný v roce 2018 a pilotovaný o tři roky později. Odborná veřejnost se ale snaží přicházet i s návrhy na další využití budovaného nosiče, který je od začátku prezentovaný jako stroj, který dostane lidstvo na Mars. Na webu nasaspaceflight.com vyšel článek, který představuje projekt označovaný jako “Evolvable Mars Campaign: Status Update to SLS Evolvability TIM (Technical Interchange Meeting)”, který byl představen letos v létě. Projekt není schválený, proto berte tento článek s rezervou – teprve až další roky ukáží, kolik na něm bude pravdy.