Archiv rubriky ‘Budoucnost’

Pět důvodů, proč (ne)letět na Mars a zůstat tam

V diskuzích i v komentářích pod našimi články občas zaznívá, že kolonizovat Mars, nebo se tam jen pokusit letět je zbytečné a nic nám nemůže přinést. Zaznívají rozličné důvody od těch evergreenů jako “Dokud nevyřešíme hlad v Africe”, po oblíbené konstatování, že robotické automaty jsou více než dostatečné k zodpovězení všeho, co by mohl člověk zjistit na Marsu, či jinde ve sluneční soustavě. Nabízíme vám pět argumentačních odpovědí na nejpoužívanější důvody „proč ne“, abyste mohli vysvětlit „proč ano“.

Míří NASA skutečně na Mars?

Ve Space News vyšel dne 18. dubna článek Jeffa Fousta “Independent report concludes that a 2033 human Mars mission is not feasible” (Nezávislá zpráva se závěrem, že mise na Mars v roce 2033 není proveditelná). Článek popisuje jak STPI (Science and Technology Policy Institute), podle pokynů NASA, použil za základ své zprávy strategii, kterou NASA předložila ve zprávě ‘Exploration Campaign’, která navrhuje pokračující využívání nosiče SLS, lodě Orion a vybudování stanice u Měsíce – Gateway ve dvacátých letech. Potom by měla následovat nová pilotovaná loď Deep Space Transport (DST), která by měla letět od Měsíce k Marsu a zpět. NASA kontraktovala STPI, aby splnila požadavek Kongresu vložený do zákona o financování NASA pro rok 2017 – připravit posouzení pilotovaného letu na Mars, který odstartuje v roce 2033. STPI svou zprávu uzavírá konstatováním, že termín mise na Mars v roce 2033 nemůže být realisticky stanoven (podle současných ani teoretických plánů NASA). Pro tento termín by musely být zahájeny testy kritických technologií v roce 2022, což je krajně nepravděpodobné. Analýza STPI ukazuje, že nejbližší možný termín pro pilotovaný oblet Marsu je rok 2037. STPI také odhadla celkové náklady potřebné pro misi v roce 2037 na 120,6 miliardy (tj, cca 6 současných ročních rozpočtu NASA), z toho odhadem 33,7 miliardy USD pro další vývoj SLS a Orionu a 29,2 miliardy USD pro DST.

Gateway (duben 2019)

Viceprezident Spojených států amerických Mike Pence pověřil 26. března kosmickou agenturu NASA, aby urychlila plán příštího pilotovaného přistání na Měsíci z roku 2028 již na rok 2024. Současně oznámil cílovou destinaci – jižní pól Měsíce. Proč právě jižní pól? Již v roce 2006 byla část valu kráteru Shackleton v bezprostřední blízkosti pólu vyhodnocena jako vhodné místo pro stavbu lunární základny. Splňuje totiž dva základní požadavky. Díky své vyvýšené poloze je po dobu 80 % lunárního dne osvícena Sluncem. To je výhodné pro generování solární energie. Druhou výhodou je bezprostřední blízkost trvale odstíněného kráteru s vysokou pravděpodobností výskytu vodního ledu. Administrátor NASA Jim Bridenstine následně oznámil, že projekt stavby stanice Gateway na oběžné dráze Měsíce bude adaptován na podporu urychleného přistání lidí na Měsíci. Tým pod vedením Williama Gerstenmaiera dokončuje počáteční revizi původního plánu, který jsme popsali v březnovém dílu.

Orion na Falconu Heavy?

Takto si pohled na Orion, Zemi a Měsíc ze solárních panelů představuje Nathaniel Koga.

Administrátor NASA, Jim Bridenstine před dvěma týdny oznámil, že agentura vzhledem ke zpožděním při vývoji rakety SLS čelí zpožděním, která by znemožnila start lodi Orion a evropského servisního modulu k Měsíci v roce 2020, jak bylo původně slibováno. Dále uvedl, že NASA připravuje několik záložních řešení, přičemž jedním z nich byla i studie proveditelnosti záložní mise. Podle dva týdny starého oznámení měly být využity dvě soukromé rakety, přičemž jedna z nich by vynesla loď Orion, druhá pak horní stupeň. Obě části by se na oběžné dráze spojily a vyrazily k Měsíci. Dva týdny uplynuly a na světě se objevily výsledky analýzy.

Mars Rover 2020 úspěšně přistál – simulovaně

Osmnáctého února 2021 bude na Zemi několik lidí prožívat velmi napínavých sedm minut. Těch sedm minut se bude skrz atmosféru Marsu drát k povrchu MarsRover 2020. Jeho cílem bude přistát v kráteru Jezero. Přistávat bude bez přímého spojení se Zemí, od které jej bude dělit několikaminutové časové zpoždění. Mise bude přistávat podobně jako v roce 2012 vozítko Curiosity. Nejdříve horký vstup do atmosféry následován rozevřením padáku, následně odhození aerodynamického krytu, odhození horního krytu s padákem, krátký volný pád, načež se zažehnou motory nebeského jeřábu, který by měl na lanech zajistit dosednutí samotného vozítka měkce do cílové pozice. Lidé na Zemi se výsledek dozví až ve chvíli, kdy bude vozítko již několik minut stát na povrchu Marsu. A takovou operaci je třeba důkladně nacvičit ještě zde na Zemi. Na Marsu musí software a hardware dokonale pracovat autonomně.

Vědci by potřebovali tři ISS, říká Michal Václavík

Mezinárodní vesmírná stanice ISS - Největší lidský výtvor mimo zemský povrch.

Mezinárodní kosmická stanice je největším objektem, jaký kdy lidstvo vytvořilo mimo pevný povrch naší rodné planety. Jedná se o unikátní vědeckou laboratoř, která poskytuje prostor pro realizaci vědeckého výzkumu v mnoha různých oborech. Jak to na ISS vypadá v současné době, jaké jsou plány do dalších let a co stanici čeká ve vzdálenějším časovém horizontu? Na to jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který je také hlavním českým delegátem v Programové radě ESA pro pilotované lety, výzkum v mikrogravitaci a průzkum sluneční soustavy.

Skylon je realitě o krok blíž

Sny o letadle, které by dokázalo cestovat do kosmu, jsou již opravdu staré. V průběhu druhé světové války přišel raketový inženýr s českými kořeny Eugen Sänger s myšlenkou kosmického bombardéru Silbervogel (Stříbrný pták), ten se však nikdy nepřesunul z rýsovacích prken do reality. Tam by se však mohl konečně posunout koncept letadla Skylon, který by díky svému unikátnímu pohonu měl být schopen létat do kosmu. Tento, prozatím nepilotovaný letoun, bude schopen dosáhnout oběžné dráhy bez jakýchkoliv přídavných motorů – jedná se tedy v podstatě o jednostupňový systém (Single Stage To Orbit, SSTO), který se v dosavadní historii kosmonautiky zatím nepovedlo realizovat.

Nová kanadská vesmírná strategie

Navdeep Bains, kanadský ministr pro vědu

Začátkem března kanadský ministr inovací, vědy a rozvoje hospodářství Navdeep Bains vyhlásil Národní vesmírnou strategii, která uznává význam vesmírného výzkumu pro Kanadu. Kanadská vláda se zavazuje k účasti na budování a provozu lunární stanice – Gateway. To tvoří základ pro Novou vesmírnou strategii pro Kanadu: Průzkum, představivost, inovace –  Exploration, Imagination, Innovation: A New Space Strategy for Canada. Tato strategie se snaží využít kanadské přednosti, jako je např. robotika, a podpořit postupující výzkum a inovace v oblastech, jako jsou umělá inteligence a biomedicínské technologie. Navíc napomůže přípravě nové generace na budoucí pracovní příležitosti. Iniciativa Mladý astronaut využije inspirační sílu kosmu k zaujetí mládeže pro vědu, technologie, inženýrství a matematiku, i pro další dovednosti a činnosti potřebné pro život a práci ve vesmíru.

Crew Dragon a Rusko – pohled Vadima Lukaševiče

Vadim Lukaševič při interview

Moskva 24, zpravodajská televizní stanice založená Všeruskou státní televizní a rozhlasovou společností, uveřejnila na Youtube jedenáctiminutové interview s nezávislým kosmickým expertem, kandidátem technických věd, Vadimem Lukaševičem, o Crew Dragonu Ilona Muska (jak říkají) a ruských reakcích na DM1. Vadim Pavlovič Lukaševič byl členem sboru vesmírných expertů Skolkovo a znelíbil se v roce 2015, kdy veřejně oponoval přeměně Roskosmosu z vládní agentury na státní podnik pro vesmírné aktivity a jejímu spojení se Sdruženou raketovou a kosmickou společností (ORKK). Lukaševič je mj. autorem webu Buran.ru. Pokusím se vybrat (z mého pohledu) to podstatné, či zajímavé, a převyprávět je (nikoli doslovně přeložit), popř. ještě je o něco doplnit.

Jak říkat vesmírným turistům?

SpaceShipTwo, zdroj: wikimedia.org

Vesmírní turisté jsou dosud oficiálně nazýváni (FAA, NASA, Roskosmos) podle dohody z roku 2003 účastníky vesmírného letu (spaceflight participants, učastniki kosmičeskavo poljota). Astronauty nazývají vesmírné turisty společnosti a agentury, které jim let do vesmíru zprostředkovávají nebo zajišťují. Podle wikipedie je astronautem každý, kdo byl vybrán k výcviku pro pilotovaný kosmický program, aby velel, pilotoval nebo sloužil jako člen posádky kosmické lodě. Tento přístup vychází z velké části z postoje NASA, která na svých stránkách věnovaných životopisům astronautů (Astronaut Biographies) uvádí tři skupiny astronautů a jejich definice.