Archiv rubriky ‘Budoucnost’

ESA otestuje spolupráci dvou roverů

Oddělení technologického vývoje Evropské kosmické agentury TDE podepsalo dohodu s francouzskou společností COMEX. Dohoda se týká vývoje robotického systému TRAILER, což je dvouletý projekt zaměřený na testování inovativní architektury robotické spolupráce. Základní myšlenka vychází z využití dvou vozítek, která by na lunárním povrchu prováděla nejrůznější výzkum. Jelikož se ESA podílí na projektu stanice Gateway, u které je jedním z úkolů užší spolupráce lidí a robotů, mohl by zmíněný projekt najít využití při průzkumu nejen jižního pólu Měsíce.

OmegA zná svůj první náklad

Zástupci firmy Northrop Grumman před pár dny oznámili, že si firma Saturn Satellite Networks vybrala raketu OmegA pro vynesení až dvou svých družic NationSat při premiéře tohoto nového nosiče na jaře roku 2021. OmegA odstartuje z floridské rampy 39B (stejnou rampu bude využívat i raketa SLS) a náklad by měla doručit na dráhu přechodovou ke geostacionární. „OmegA rozšíří možnosti firmy Northrop Grumman – naše lehké a střední rakety již obsloužily 80 misí,“ uvedl viceprezident společnosti a generální manažer divize letových systémů Scott Lehr a dodal: „Tímto rozšířením do kategorie pokročilých a těžkých nosičů OmegA doplní naše portfolio pro vynášení družic zajišťujících národní bezpečnost a umožní lepší nabídku pro naše partnery.“

První kontrakt na stažení objektu z oběžné dráhy

ClearSpace-1 – tak zní název první kosmické mise, která bude mít za úkol stažení nějakého umělého kosmického tělesa z oběžné dráhy a která by měla odstartovat v roce 2025. Evropská kosmická agentura navázala spolupráci s komerčním konsorciem, která vede startupová firma, aby společně položili základy nového segmentu trhu kosmických služeb. Ten by se měl zaměřit na servis družic na oběžné dráze i na odstraňování vysloužilých kusů. Výběru předcházel dlouhý proces, kdy proti sobě stálo několik „konkurenčních“ návrhů. Slavit nakonec mohlo konsorcium, v jehož čele stojí švýcarská společnost ClearSpace. Tu založili lidé z univerzity EPFL (Ecole Polytechnique Fédérale de Lausanne) v Lausanne, kteří se kosmickou tříští dlouhodobě zabývali. Nyní se čeká na jejich závěrečný návrh, než celý projekt v březnu odstartuje.

Nákladní modul Padající hvězda

V hale Space Station Processing Facility na Kennedyho kosmickém středisku firma Sierra Nevada Corporation (SNC) odhalila jméno nákladního modulu pro miniraketoplán Dream Chaser. Společnost zároveň oznámila i nové informace o stavu příprav na zásobování ISS, které by mohlo začít v roce 2021. Řeč se stočila i na možnost zásobování chystané stanice Gateway, využití konstrukce jako samostatně letící stanice k provádění vědeckého výzkumu, nebo i na možnost pilotované verze.

Potvrzeno! Nad měsícem Europa je vodní pára

Před čtyřiceti lety se sondě Voyager 2 podařilo pořídit první snímek Europy, která byla do té doby jen jedním z větších měsíců obíhajících kolem Jupiteru. Na snímcích vědci spatřili nahnědlé praskliny táhnoucí se po povrchu měsíce, takže celá Europa připomínala tak trochu oční bulvu protkanou jemnými žilkami. Od té doby se toho změnilo docela dost a díky novým generacím kosmických sond jsme se dozvěděli o Europě mnohem více informací. Dnes má tento měsíc vysokou prioritu při vědeckém výzkumu a hledání mimozemského života.

Další firmy pro podporu lunárního programu

V rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services) vybrala NASA devět firem, které mají v dalších letech doručit na Měsíc vědecké a technologické experimenty, usnadňujících udržitelný návrat lidí na Měsíc v rámci programu Artemis. V letošním roce byly z těchto devíti vybrány tři firmy, které již dostaly zakázky. Společnost OrbitBeyond sice o několik týdnů od dohody s NASA odstoupila, ale to nevadilo – ve hře byly stále další firmy a NASA měla již brzy oznámit i jména dalších společností, které se budou moci ucházet o dopravu nákladů na povrch Měsíce. Nyní jsme se dozvěděli hned o pěti takových nově vybraných firmách. Na úvodním obrázku vidíte vizualizaci návrhu od firmy Ceres Robotics.

Cestu Nauce možná otevře až Progress MS-16

Kosmická nosná raketa Sojuz 2-1a by měla 11. prosince 2020 vynést z bajkonurské rampy 31 kosmickou loď Progress MS-16, která následně zamíří k ISS. Počítá se s dvoudenním letovým profilem, který bude zakončen připojením na zadní dokovací port staničního modulu Zvezda. Podle harmonogramu z letošního podzimu by měla loď u stanice strávit celých 220 dní, což vzhledem k termínu startu vcelku odpovídá časovému rámci plánovaného zničení staničního modulu Pirs. Jeho oddělením od ISS by se uvolnil spodní (k Zemi mířící) dokovací port modulu Zvezda, na který se má připojit ruský laboratorní modul Nauka.

VIPER – lunární hledač vody

NASA před několika dny oznámila, že pošle do oblasti jižního pólu Měsíce vozítko, které bude mít za úkol kontaktní průzkum celé oblasti a zmapování koncentrace vodního ledu. Vůbec poprvé v historii tak bude nějaký povrchový průzkumník studovat led v místech, kam by v roce 2024 měla zamířit pilotovaná výprava v rámci programu Artemis. Představené vozítko nemá být extra velké – NASA jeho rozměry přirovnává ke golfovému vozítku. Jeho název VIPER je zkratkou celého jména Volatiles Investigating Polar Exploration Rover.

Biomass má zajištěné vynesení na oběžnou dráhu

Včera podepsala Evropská kosmická agentura s firmou Arianespace dohodu na vynesení družice Biomass pro výzkum Země. Start naplánovaný na rok 2022 na raketě Vega z Francouzské Guyany umožní realizovat misi, která má být dalším krokem ke zmapování množství uhlíku, který je vázán v lesích. Vědci by s pomocí družice také rádi prozkoumali změny této hodnoty v průběhu času například kvůli odlesňování. Jiné družice mohou měřit, jak je povrch Země pokryt stromy, ale Biomass posune počítání stromů na novou úroveň. Poslouží jí k tomu přístroj, který ještě nikdy nebyl ve vesmíru. Radar se syntetickou aperturou pracující v pásmu P.

Milník motoru pro kosmické letadlo

Je známo, že stavba orbitálních nosičů je velmi nákladná a prakticky každá kosmická společnost se snaží nějakým způsobem ceny snižovat. Nejlépe se to daří asi společnosti SpaceX, která část svých raket umí zachránit a zase opětovně použít. Není přitom žádným tajemstvím, že dlouhodobým cílem kosmonautiky je vyvinout dopravní systém fungující na základě principů letecké dopravy. To se ovšem snadněji řekne, než uskuteční. O čemž svědčí například příběh raketoplánů. Přesto je myšlenka kosmického letounu stále živá a jeden dlouhodobý projekt by skutečně jednou mohl způsobit onu zmiňovanou revoluci v letectví a kosmonautice. Ovšem má to jeden podstatný háček: Vývoj a stavbu novátorského motoru, který je natolik složitý, že se stále pohybuje na hranici našich možností. Společnost Reaction Engines to ovšem i přesto zkouší.