Archiv rubriky ‘Budoucnost’

ESA vybrala tři kandidáty na novou misi

Evropská kosmická agentura používá pro dělení svých projektů program Cosmic Vision, který má tři kategorie – malé, střední a velké. ESA nyní představila tři návrhy na mise středního rozsahu, z nichž vyjde vítěz, který se stane pátým evropským středně velkým projektem (M5). Těmi předchozími byly Solar Orbiter pro blízký průzkum Slunce, Euclid studující temnou hmotu, Plato zaměřená na hledání a výzkum exoplanet a Ariel studující složení exoplanet, přičemž všechny zatím čekají na svůj start. Pátý středně velký projekt se bude realizovat až za hezkých pár let. Předpokládaný termín startu momentálně vychází na rok 2032.

Zapojí se Falcon Heavy do budování stanice u Měsíce?

Stanice DSG může otevřít dveře pro pilotovaný let k Marsu.

Velké projekty potřebují dlouhý čas na přípravu a během této doby není neobvyklé, že se plány upravují a přehodnocují. Úplně stejným osudem prochází i návrh nové mezinárodní stanice, která má vzniknout u Měsíce a které se snažíme dlouhodobě v našich článcích věnovat. V minulých měsících jsme se seznámili s plánovanou podobou základního modulu PPE, přechodové komory i obytných modulů. Nutno říct, že od doby vydání článků prošly jednotlivé moduly více či méně výraznými změnami, ale dnes přichází čas na představení posledního významného prvku stanice DSG – evropského modulu ESPRIT.

Cislunární medicína

Stanice u Měsíce

Jak asi většina z fanoušků Kosmonautix.cz ví, NASA plánuje ve spolupráci s Roscosmos, Kanadou, ESA a Japonskem, jako další významný projekt po ISS, postavit menší stanici, a to v tzv. cislunárním prostoru poblíž Měsíce, která zatím nese neoficiálně název Deep Space Gateway (zkráceně DSG),  či chcete-li užívat zatím poslední verzi názvu stanice, tedy LOP-G (Lunar Orbital Platform – Gateway). Stanice by měla plnit dva hlavní úkoly. Jednak by měla sloužit pro robotické a pilotované výsadky na povrch Měsíce, ale její hlavní význam je bezesporu v přípravě pilotovaného letu na Mars a testování nových technologií. A právě v této souvislosti nestojí pozadu ani výzkum v oblasti kosmické medicíny a biologie a také v oblasti života (přežití) lidí ve vesmíru.

SLS Block 1: Pilotovaný oblet Měsíce i sonda k Europě

Před měsícem jsme na konci pravidelného čtvrtletního shrnutí příprav k prvnímu letu americké rakety SLS verze Block 1 popsali změny v plánování mise druhé rakety SLS, která má k Měsíci vynést Orion s posádkou. Popis událostí končil schválením rozpočtu NASA na fiskální rok 2018. Na jeho základě, v zájmu urychlení mise, NASA obdrží do 30. září prvních 350 milionů dolarů na přípravu stavby druhé mobilní vypouštěcí plošiny pro budoucí starty raket SLS verze Block 1B s mnohem výkonnějším, ale hmotnějším a delším horním stupněm EUS. Důvodem této štědrosti Kongresu je umožnit, aby pro druhý let byla opět použita verze Block 1, takže stávající plošina nebude procházet časově náročnými úpravami na verzi Block 1B. Tyto úpravy totiž vyžadují při přechodu na novou verzi rakety 33měsíční pauzu. To mělo vést k druhému startu SLS v roce 2023, zatímco bez úprav může být mise urychlena přibližně o rok.

ESA a NASA míří vstříc mimořádné misi

Ve čtvrtek 26. dubna došlo k významnému posunu v rámci příprav na jednu z nejúžasnějších a nejočekávanějších misí příštích let. Vrcholní zástupci Evropské a americké kosmické agentury svými podpisy stvrdili, že jejich agentury budou spolupracovat na přípravě misí, které by ve výsledku měly na Zemi dopravit vzorky marsovské půdy. Do doby, než se vědci dočkají vzorků, na které se těší již hodně dlouho, uplyne ještě několik let. Je však potěšující, že se věci dávají pomalu do pohybu a celý mimořádně komplexní projekt nezůstává na místě.

Evropské kroky k znovupoužitelnosti

Společnost SpaceX již několik let světu přesvědčivě demonstruje, že znovupoužitelnost kosmické technologie není taková utopie, jak se dlouhá léta zdálo. Dnes tato společnost dominuje v oboru kosmonautiky a ostatním konglomerátům i státním agenturám jakoby snad docházel dech nebo stále jen čekaly, zda se podobné technologie skutečně rozšíří. Něco se však přece jen děje. Pravdou ale je, že tyto kroky nejsou ani zdaleka tak rychlé jako v případě SpaceX.  Konkurenční společnost ULA vyvíjí silnou raketu Vulcan, která by měla být v pozdějších fázích částečně znovupoužitelná. Blue Origin úspěšně vyvinula znovupoužitelný suborbitální systém New Shepard a pokračuje vývojem těžké a znovupoužitelné rakety New Glenn. Jiným případem jsou vládní kosmické agentury, které, přestože se trendy zrovna příliš neřídí, se taktéž snaží ušetřit a nejúčinnější cestou se zdá být právě znovupoužitelnost. Pojďme se tedy podívat, jak na tyto trendy reaguje Evropská kosmická agentura ESA.

OmegA – nová těžká raketa na tuhé palivo

Raketa OmegA

O tom, že se společnost Orbital ATK připravuje na novou raketu, jsme již psali. Stále však měl tento nosič jen generické označení NGL, což byla zkratka z Next Generation Launcher. Nyní firma představila bližší detaily této rakety a bylo představeno i její oficiální jméno – OmegA. Do premiérového startu sice chybí ještě několik let, ale podle informací, které Orbital ATK uvolnila, bychom se měli na co těšit. Připravovaná raketa by totiž měla disponovat velmi slušnou nosností, která ji řadí mezi těžké nosiče.

Blue Origin cílí i na armádní trh

Firma Blue Origin předložila americkému letectvu návrh, kterým de facto vstoupila do souboje s dalšími konkurenty. Nejde o nic menšího než o to, že americké letectvo bude financovat vývoj nových kosmických nosičů. Společnost Jeffa Bezose tak učinila významný krok v dlouhodobé snaze o vstup na trh s armádními starty. Proti Blue Origin budou stát návrhy SpaceX, Orbital ATK a United Launch Alliance – právě ta bude možná pro svou raketu Vulcan používat motory BE-4, které vyvíjí právě Blue Origin.

Boeing chce pro Starliner těžší misi

Umělecká představa lodi Starliner během připojování k ISS.

NASA včera vydala zprávu, která říká, že došlo k aktualizaci kontraktu CCtCap (Commercial Crew Transportation Capability), který agentura má uzavřený se společností Boeing. Změna má umožnit lepší flexibilitu komerčních testovacích letů k ISS. V rámci této změny by mohl první pilotovaný let CFT (Crew Flight Test) nést tři astronauty místo původně plánovaných dvou. Stejně tak by se mohla prodloužit i jeho délka – ze zhruba dvou týdnů na půl roku. Zajímavé je, že návrh iniciovala sama firma Boeing.

Komerční pilotované lodě jdou do finiše, aneb status CCP v 1. čtvrtletí 2018

Na konci ledna loňského roku jsme vám v tomto článku představili plán vývoje komerčních lodí na rok 2017 v rámci kontraktu CCtCap (Commercial Crew transportation Capability). Uběhlo dalších 13 měsíců a Poradní výbor NASA na svém pondělním (26.3.) zasedání Komise pro pilotované lety a průzkum (Human Exploration and Operations Committee) vyslechl prezentaci Kathlyn Lueders – manažerky programu CCP (Commercial Crew Program) o stavu přípravy obou pilotovaných lodí a jejich nosičů k prvním kosmickým letům.