Archiv rubriky ‘Budoucnost’

Jméno pro novou ruskou pilotovanou loď (aktualizováno)

Přes ne zcela pozitivní zprávy o momentálním stavu financování ruského kosmického programu a ještě horší výhled přísunu financí na další roky probíhá na stránkách Roskomosu zajímavá anketa. Veřejnost v ní dostala možnost vybrat jméno pro pilotovanou loď nové generace, která je zatím známa pod akronymem PTK-NP („Пилотируемый Транспортный Корабль Нового Поколения“ – pilotovaná transportní loď nové generace). Na výběr je z deseti více či méně patriotických názvů a hlasovat nemusí pouze občané Ruské federace. Možnost zasáhnout do výběru jména pro novou ruskou loď tak mají i naši čtenáři. Jedná se o jedinečnou příležitost, kterou si asi málokterý fanoušek kosmonautiky nechá ujít. Ovšem, jak už to občas chodí, celá záležitost má pár malých háčků…

Čeká nás další maraton na ISS

O tom, že kosmonauti musí denně cvičit, aby co nejvíce eliminovali slábnutí svalů (včetně srdce) způsobené stavem mikrogravitace, asi vědí všichni fanoušci kosmonautiky. Astronauti na ISS proto posilují až dvě hodiny denně – před návratem i více. Slouží jim k tomu různé posilovací stroje – od běžeckých pásů až po rotopedy. Anglický astronaut Tim Peake, který se na Mezinárodní vesmírnou stanici vydá už za pár dní se ale rozhodl, že si v dubnu zaběhne londýnský maraton.

Předběžný návrh kamery Mastcam-Z byl schválen

3D CAD model Mastcam-Z

V tomto článku se vrátíme k dalšímu ohlédnutí, které publikovala Emily Lakdawalla na blogu The Planetary Society. Tentokrát jde o velmi zajímavý pohled dovnitř schvalovacího procesu součástí připravovaného vozítka, které má být vysláno k Marsu v roce 2020. Emily je totiž tentokrát více vtažena do vývoje barevných kamer tohoto roveru, protože je v širším týmu vývoje kamer jako zástupce médií a propagace ve vzdělávání. Mastcam je vám jistě známa jako přístroj z vozítka Curiosity, kde plní roli nejdůležitější barevné kamery vozítka, resp. dvou – levé a pravé na stěžni, každé s jinou, pevnou ohniskovou vzdáleností. A nejzajímavější na následujícím příspěvku je právě to, že Z v označení chystaných kamer jasně naznačuje pojem „zoom“, tedy proměnnou ohniskovou vzdálenost. Tím by se podařilo poslat na povrch Marsu to, co se na palubu Curiosity nakonec dostat nepodařilo.

Starliner bude mít motory od Aerojet Rocketdyne

Firmě Aerojet Rocketdyne v těchto dnech osud opravdu přeje – poté, co společnost získala velký kontrakt na výrobu motorů pro raketu SLS, potkala ji další dobrá zpráva. Kontrakt za 200 milionů dolarů zajišťuje, že Aerojet bude vyrábět motory a nádrže pro kosmickou loď Starliner, kterou vyvíjí Boeing. Podepsaná smlouva počítá s dodávkou sedmi “shipsetů”, tedy kompletních palivových systémů pro jednu loď. Aerojet Rocketdyne už s Boeingem na tomto palivovém systému pracuje delší dobu – ostatně náhledová fotka dnešního článku byla pořízena již v roce 2012 a vidíme na ní zkušební zážeh trysky Starlineru pro manévrování na oběžné dráze.

Vylepšené motory z raketoplánů

Když se řekne RS-25, vybaví si fandové kosmonautiky motor na zkapalněný kyslík a vodík, který také pod označením SSME poháněl raketoplány při jejich cestě k obloze a po splnění mise se vracel zpátky pro další lety. Raketoplány startovaly celkem 135×, a pokaždé bychom na raketoplánu našli tři exempláře, celkem tedy za třicet let provozu se motory SSME zažehly 405× (mnohé samozřejmě několikrát) a pouze jednou došlo k drobné závadě v chodu. Nyní se motory RS-25 připravují na úplně novou roli – budou létat na nové raketě SLS. To s sebou ale nese potřebu jejich technických úprav.

ŽIVĚ: Tisková konference o českém přístroji pro Mars

Vážení čtenáři, dnešním dnem náš portál vstupuje na další úroveň informování. Denně Vám přinášíme články o kosmonautice, občas zprostředkujeme přímý přenos ze zajímavé události, nedávno jsme začali s komentovanými starty raket. Dnes ale přichází něco nového – přineseme Vám živě tiskovou konferenci České kosmické kanceláře, na které budou představeny detaily českého přístroje WAM, který bude pracovat na povrchu Marsu. Jde o mimořádně zajímavý projekt a proto jsme se rozhodli k nadstandardnímu kroku.

Orion se bude lesknout

Loňská mise EFT-1 ukázala, že nová americká loď Orion splňuje všechny základní požadavky pro další vývoj – jednou z klíčových podmínek byl úspěšně fungující systém tepelné ochrany. Na základě dat naměřených během mise technici průběžně upravují řešení kosmické lodi, aby co nejlépe ochránili posádku uvnitř. Je totiž potřeba počítat s tím, že mise EFT-1 trvala jen pár hodin a loď se dostala jen pár tisíc kilometrů od naší planety. Všechny další mise ale budou trvat mnohem déle a Orion zamíří do vzdálenějších končin.

Česká republika bude mít svůj přístroj na Marsu

Tak tohle je opravdu bomba! Společná evropsko-ruská mise ExoMars 2018 je už tak dost zajímavá, ale nyní bude ještě zajímavější – minimálně pro Českou republiku. Dočkáme se totiž českého přístroje na povrchu Marsu. Konkrétně pak na přistávací plošině, která dopraví na povrch Rudé planety evropský rover. Velkou událost popsal na našem diskusním fóru Michal Václavík z České kosmické kanceláře: “Jedním z šesti vybraných přístrojů je vlnový analyzátor WAM pro měření změn magnetického pole, jehož návrh předložil tým českých vědců. WAM umožní zkoumat elektromagnetické emise atmosférického původu, magnetické anomálie na povrchu Marsu, vnitřní strukturu planety a vliv kosmického počasí.”

Proxima na ISS

Minulý týden Evropská kosmická agentura představila oficiální název i podobu loga, které budou zaštiťovat půlroční pobyt francouzského astronauta Thomase Pesqueta na ISS. Pokud půjde všechno dobře, vydá se zástupce země galského kohouta ne největší lidskou stavbu v kosmu příští rok v listopadu. Thomas se tak stane desátým Francouzem, který zažije stav beztíže. Název jeho mise Proxima navazuje na francouzskou tradici pojmenovávat mise podle hvězd, nebo souhvězdí. Celkem dorazilo na začátku letošního roku téměř 1300 návrhů, ze kterých komise vybrala návrh třináctiletého Samuela Planase z francouzského Toulouse. “Proxima je k našemu Slunci nejbližší hvězda a je to logický první cíl pro cesty mimo Sluneční soustavu,” popisuje výběr jména sám mladý autor.

Američané opět jednají s Ruskem o výzkumu Venuše

Rusové už téměř 10 let uvažují o přípravě mise označované jako Veněra-D. Ta by měla navázat na mimořádně úspěšné programy Vega a Veněra, které zkoumaly druhou planetu Sluneční soustavy pomocí několika oběžnic a přistávacích modulů. O spoluúčasti na projektu uvažovali i Američané, ale po sporech mezi Ruskem a Ukrajinou jednání utichla. Šlo o nařízení z vyšších míst – všechny federální agentury musely přerušit jednání s ruskou stranou, včetně mailů a osobních setkání, což se dotklo i NASA. Čas ale podle očekávání obrousil hrany a jednání se tak pomalu začínají rozjíždět.