Archiv rubriky ‘Budoucnost’

ŽIVĚ: Novinky o sondě, které bude skutečně horko

Už příští rok v létě na přelomu července a srpna by měla z Floridy odstartovat americká raketa Delta IV Heavy se speciálním nákladem – vědecká sonda Solar Probe + prozkoumá naše Slunce z takové blízkosti, kde ještě nikdy žádný lidský výtvor nepracoval. Dostane se ke Slunci až na pouhých šest milionů kilometrů od „povrchu“ naší životodárné hvězdy, odkud bude studovat jeho projevy a vliv na kosmické počasí, které ovlivňuje i život na Zemi. Aby sonda neshořela pekelným žárem, bude ji chránit speciální štít z uhlíkových kompozitů o tloušťce 11,5 centimetru, který bude muset odolat teplotám téměř 1 400°C.

Horizonty Alexandra Gersta

Velká část našich čtenářů si jistě vzpomíná na expedice 40 a 41 v roce 2014, v rámci kterých na ISS pobýval německý astronaut Alexander Gerst. Srdce fanoušků kosmonautiky si získal především povedenými fotkami zemského povrchu a často se o něm mluví jako o nejzručnějším fotografovi, který kdy na ISS pobýval. Však jsme jeho snímkům věnovali hned několik dílů našeho seriálu Krásy modré planety (díly 20, 21, 22 a 23). Už vloni jsme se dozvěděli, že se tento astronaut na ISS vrátí a dokonce bude velet 57. dlouhodobé expedici. Evropská kosmická agentura v těchto dnech představila logo jeho půlroční mise.

Průzkumník kovového světa se urychlí

V kosmonautice jsme zvyklí na odklady. Mise čelí jednou technickým problémům, jindy zase nedostatku financí, takže je běžné, že se nejrůznější projekty odkládají na pozdější termíny i o několik let. Existují ale i „bílé vrány“, tedy projekty, které se v letovém harmonogramu posouvají dopředu, tedy na bližší termín. Takových výjimek není mnoho a je proto potřeba na ně upozornit. Urychlení se v minulosti dočkaly indická sonda Mangalyaan, nebo čínská Chang’e-5 a nyní se do tohoto klubu misí, které dělají fandům kosmonautiky radost, zařadila i chystaná americká mise Psyche.

Trumpův návrh rozpočtu NASA

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v návrhu rozpočtu přisuzuje NASA na fiskální rok 2018 částku 19,1 miliardy dolarů, což je pokles o 561 milionů vůči dříve stanové úrovni. Ve škrtech se projevuje omezení misí sledujících Zemi, ale dopady se projeví i v oddělení, které má na starosti vzdělávání. Zřejmě definitivně by byl pohřbený i návrh robotické mise, která by dopravila asteroid k Měsíci, přičemž tato mise měla za Obamova prezidentování širokou podporu. Celá rozpočtová žádost poměrně dobře odráží prvotní návrh prezentovaný v březnu.

Ubytování v nástupci ISS

Ke stanici DSG přilétá loď Orion.

Na našem webu se čas od času věnujeme vývoji situace na poli nástupce Mezinárodní vesmírné stanice. Čerpáme přitom z údajů, které na svém webu prezentuje znalec ruské kosmonautiky a blogger Anatoly Zak. Ani dnešní článek nebude v tomto směru výjimkou. Poté, co jsme Vás v minulých článcích seznámili s konstrukcí základního energetického a pohonného modulu PPB, nebo ruské přechodové komory do volného prostoru, se nyní podíváme na to, jak bude na nově chystané stanici řešena jedna z klíčových otázek a sice ubytování posádky, která tu bude pobývat i několik měsíců.

Evropský průzkumník temných složek vesmíru

Evropa rozhodně nespí na vavřínech a pokračuje v nikdy nekončícím koloběhu vývoje stále nových sond. V dnešním článku se zaměříme na projekt, který se má do vesmíru vydat až ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020, ale přesto si zaslouží pozornost už nyní. Evropský teleskop Euclid patří mezi projekty, které mohou změnit naše chápání vesmíru. Za svůj cíl si totiž neklade nic menšího, než průzkum temné hmoty a temné energie. Celá mise je charakterizována inovativními přístupy ve zpracování velkých objemů dat a vědci už se nemohou dočkat výsledků měření. V této době už je jasné, že projekt opouští rýsovací prkna a modelovací softwary a zhmotňuje se – výrazným milníkem je dodání tří špičkových senzorů pro přístroj NISP (Near-Infrared Spectrometer and Photometer).

Dvojitá porce Red Dragonů v roce 2020?

Projekt Red Dragon, který počítá s vysláním upravené lodi Dragon 2 na Falconu Heavy k Marsu, kde dojde k motorickému přistání, jsme na našem webu již několikrát zmiňovali. První start byl plánován na rok 2018, ale postupem času se ukázalo, že se tento termín nedá stihnout a SpaceX proto premiérový let přesunula na další startovní okno. To nastává jednou za 26 měsíců a tím pádem se otevře v roce 2020. Nové informace ale naznačují, že by start v tomto okně nemusel být jediný.

Návrhy na nové průzkumné mise

V lednu jsme Vás s potěšením informovali o výběru dvou projektů v rámci amerického programu Discovery – sondy Lucy a Psyche se na cestu vesmírem vydají v letech 2021 a 2023, ale tím ani zdaleka nekončí plánování příštích misí. Ostatně ani program Discovery není jediný – jeho mise jsou omezeny hlavně rozpočtem do 450 milionů dolarů. V historii tohoto programu najdeme třeba sondy MESSENGER pro výzkum Merkuru, Dawn, která zkoumala asteroid Vesta a nyní obíhá kolem trpasličí planety Ceres, nebo InSight, který vyrazí v roce 2018 k Marsu. Ale nyní se rozjíždí otáčky dalšího vědeckého programu – tentokrát s názvem New Frontiers.

O krok blíže ke kosmickému letadlu

4. květen letošního roku přinesl na první pohled malý, ale v konečném důsledku možná výrazný krok v před v rámci projektu Skylon. V tento den začala ve Velké Británii stavba stanoviště pro zkoušky motorů SABRE (Synergistic Air-Breathing Rocket Engine), které by tu mohly začít během tří let. Jen připomenu, že motory SABRE mají v první části letu využívat kyslík přítomný v atmosféře. Díky tomu s sebou Skylon může nést mnohem menší nádrže s tímto okysličovadlem, které přijdou ke slovu ve chvíli, kdy stroj vystoupá do větších výšek. Tyto motory by mohly přinést revoluci v kosmické dopravě – stroje, které by je používaly, by mohly startovat a přistávat na běžných letištích.

Co nás naučila Nauka

Základem ISS se v roce 1998 staly Rusy vyrobený a Američany zaplacený modul Zarja a ryze americký Unity. Zatímco Unity byl pouze pasivní spojovací uzel, Zarja, vybavená pohonným a řídícím systémem a solárními panely, byla pro vznikající stanici kritická. Proto Rusové souběžně z náhradních dílů rozestavěli také záložní modul pro případ jejího selhání. Zarja však svůj úkol splnila a plní na výbornou, a proto Roskosmos v roce 2004 rozhodl o přestavbě záložního modulu na vědecký, označovaný MLM Nauka.