Archiv rubriky ‘Budoucnost’

„Otiskneme boty do Marsu,“ říká americký viceprezident

Kdy se dočkáme příštího velkého skoku pro lidstvo?

Od politických proslovů se většinou nedá očekávat, že by se z nich člověk dozvěděl nějaké skutečné kosmické plány – čest výjimkám jako byl slavný Kennedyho projev, který poslal Američany k Měsíci – ale mohou alespoň ukázat trendy a směr. Když dnes přilétl na floridský kosmodrom americký viceprezident Mike Pence, byli všichni zvědaví, jak bude jeho řeč vypadat. Druhý muž v hierarchii Spojených států se měl podle prvotních informací seznámit s vývojem Kennedyho vesmírného střediska a následně pronést proslov. Místo projevu asi nemohlo být zvoleno lépe – hala VAB, ve které se sestavovaly lunární Saturny V nebo raketoplány a kde se bude rodit nová americká raketa SLS přivítala kromě zástupců médií a politiků i čestnou návštěvu v podobě bývalého astronauta Buzze Aldrina. Jedním z hlavních řečníků byl ředitel Kennedyho střediska Bob Cabana, v jehož proslovu stojí za vypíchnutí především tato zmínka: „Zde (v hale VAB) vznikaly první americké znovupoužitelné rakety, tedy raketoplány.“ Zdá se to jako nenápadná větička, ale je z ní cítit, že slovo „znovupoužitelnost“ má stále silnější zvuk.

Hlídač jaderných explozí poletí na Atlasu V

Družice schopná detekovat jaderné výbuchy poletí společně s několika dalšími experimenty přímo na geostacionární dráhu ve výšce zhruba 36 000 kilometrů. O start v červnu 2019 se postará nejsilnější verze rakety Atlas V – americké letectvo před několika dny rozhodlo o tom, že využije právě služeb firmy United Launch Alliance. Ke slovu se tak dostane relativně málo využívaná verze osazená pěti pomocnými urychlovacími bloky a pětimetrovým aerodynamickým krytem, která zatím absolvovala jen sedm startů, přičemž Atlas V už má za sebou 71 misí.

Otevřeme dveře k ledovým obrům?

K některým tématům se vyplatí vracet, protože nám mohou otevřít cestu k novým misím. Téměř přesně před dvěma lety jsme vydali článek, který se věnoval možnosti poslat k Uranu a Neptunu sondy, které by zkoumaly tyto zajímavé planety a systém jejich měsíců z oběžné dráhy. Článek tehdy zmiňoval, že NASA potřebuje pro rozhodování více informací a proto si nechá zpracovat studii, která by měla globálně zhodnotit možnosti a hlavně vědecké přínosy takové mise. V řekách uplynulo hodně vody, ale dočkali jsme se. NASA před pár dny oznámila, že studie je hotová.

ESA navrhla cubesat pro hluboký vesmír

Evropská kosmická agentura se snaží držet technologického pokroku a tak jí nemohl ujít stále výraznější trend malých družic, takzvaných cubesatů. Její americká kolegyně, NASA, už těmto drobečkům začíná věřit. Jak jsme psali v loňském článku, Američané plánují hned několik projektů, které využijí právě cubesaty. ESA proto nechce zůstat pozadu a přišla s návrhem cubesatu, který by vyrazil rovnou k asteroidu. Konkrétně by tento projekt měl prozkoumat málo známý typ kosmických balvanů, konkrétně jde o malé a rychle rotující objekty. Oddělení Concurrent Design Facility vyprodukovalo projekt Miniaturised – Asteroid Remote Geophysical Observer (M-ARGO), což můžeme volně přeložit jako Miniaturizovaný pozorovatel geofyziky asteroidů. Má jít o cubesat složený z tradičních standardizovaných kostek s hranou o délce zhruba 10 centimetrů, ve kterých se ukrývá veškerá elektronika.

Peripetie Federálního kosmického programu v prvním pololetí 2017

Vyjma letů k Mezinárodní vesmírné stanici se v prvním pololetí letošního roku neuskutečnil v rámci Federálního kosmického programu Ruské federace žádný jiný start. Nejbližším letem má být vynesení družice Kanopus-V-IK a hejna malých družic raketou Sojuz-2.1a z Bajkonuru, které je nyní plánováno na 14. července. Start nosiče Rokot z Plesecku se třemi družicemi Gonec-M má známý jen obecný termín „druhá polovina roku 2017“ a oba exempláře Sojuzu-2.1 z Vostočného „nejdříve prosinec 2017“. Další lety jsou uvedeny v naší aktualizované tabulce, odrážející informace nasbírané z diskusního fóra na ruském portálu novosti-kosmonavtiki.ru. jako náhledový snímek článku jsme vybrali Poslední známý náklad Protonu v rámci FKP – astrofyzikální observatoř Spektr-UF, rok vynesení 2024.

Co čeká na OSIRIS-REx?

V sobotu se americká sonda OSIRIS-REx (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security, Regolith Explorer) dočkala zajímavého momentu. Přiblížila se totiž na minimální vzdálenost ke svému cíli – asteroidu Bennu. Teď si asi říkáte, že tady něco nehraje, vždyť přílet OSIRIS-REx k cíli má přijít až příští rok. Máte pravdu, v minulé větě totiž nezazněla důležitá informace, že ono nejbližší přiblížení je pouze v rámci časového období do gravitačního manévru, který přijde v září. Řekli jsme si tedy, že se v tomto článku podíváme na očekávaný vývoj v dalších měsících.

NASA stojí o evropské hledání gravitačních vln

Jak jsme Vás již před několika dny informovali prostřednictvím krátkých zpráv, Evropská kosmická agentura nyní již oficiálně vybrala třetí misi, která patří v rámci programu Cosmic Vision do kategorie velkých projektů. Nejde o nic menšího, než o projekt se zkratkou LISA (Laser Interferometer Space Antenna). Tato mise bude tvořena trojicí sond, které budou společně pátrat po gravitačních vlnách ve vesmíru. Tato oblast je velmi atraktivní a její koncepty dlouhodobě nestudují jen evropští vědci, ale i jejich kolegové z USA.

Armádní „hlídač“ se opozdí

Vypuštění malého armádního satelitu z Floridy se odkládá z poloviny července na polovinu září. Odklad družice, která měla po startu z floridského Mysu Canaveral sledovat objekty na geostacionární dráze, potvrdilo tiskové oddělení amerického letectva, které je pod družicí podepsáno. Armáda však neupřesnila důvod, proč k odkladu – navíc poměrně výraznému – vlastně dochází, neznáme ani náhradní termín startu družice SensorSat. Pracuje se jen s volným termínem od konce srpna do poloviny září. V dnešním článku se podíváme nejen na účel této družice, ale i na nosnou raketu i na netradiční dráhu, po které bude SensorSat obíhat.

Tři „amatérské“ cubesaty poletí k Měsíci

Nová americká raketa SLS při své první misi EM-1 v roce 2019 dopraví k Měsíci i malé družice – cubesaty. Na začátku loňského roku jsme Vás seznámili se sedmičkou cubesatů, které připraví kosmické firmy, nebo střediska NASA. Další tři kusy dodali mezinárodní partneři a zbylá tři místa obsadí cubesaty, které vyrobí týmy složené z běžných občanů. Každý ze tří týmů dostal kromě „jízdenky“ na raketě SLS i odměnu 20 tisíc dolarů. Uspěli totiž ve výzvě Cube Quest Challenge – první soutěži, která míří do takové vzdálenosti od Země.

Špičková technika pro výzkum vzorků z asteroidů

Americká sonda OSIRIS-REx se vloni vydala do vesmíru, momentálně se nachází cca. 70 milionů kilometrů od Země, se kterou se potká v září a půjčí si od ní trochu hybnosti. V srpnu 2018 pak dorazí ke svému cíli – asteroidu Bennu, který obsahuje větší množství uhlíkatých látek. V červenci 2020 dojde k pětisekundovému setkání povrchu asteroidu s odběrným zařízením, které se s pomocí stlačeného dusíku pokusí doslova vyluxovat okolní regolit – jemný prach, písek a malé kamínky na povrchu asteroidu. V roce 2023 pak návratové pouzdro přistane v pouštích amerického státu Utah a v tu chvíli začne další fáze této mise – analýza vzorků, tedy to hlavní, proč se celá mise realizuje. Už nyní se vědci na tuto výzvu pilně připravují.