Archiv rubriky ‘Budoucnost’

Upřesněný harmonogram letů Crew Dragonů pro NASA

NASASpaceX se společně dohodly na aktualizovaném harmonogramů letů lodí Crew Dragon, které zajišťují rotaci posádek na ISS. Nejbližší plánovaná mise je Crew-3, jejíž start by měl přijít 31. října. Hned v první polovině listopadu bychom se měli dočkat návratu lodi Crew Dragon z mise Crew-2. Mise Crew-3 bude (jak již číslo napovídá) třetí rotací posádek na ISS s použitím amerických raket a lodí startujících z území USA, půjde také o čtvrtý pilotovaný let Crew Dragonu s astronauty k ISS, pokud počítáme také testovací misi DM-2 v roce 2020. Crew-3 tak naváže na mise Crew-1 z přelomu let 2020 a 2021 a probíhající Crew-2, jejíž posádka je členem 65. dlouhodobé expedice na ISS.

Družice spolupracující jako včely v úlu

Skupiny malých družic by spolu mohly komunikovat, aby nasbíraly data o důležitých meteorologických jevech v různých částech dne či roku a navíc z různých úhlů. Takové skupiny družic využívající algoritmy strojového učení by mohly přinést revoluci ve vědeckém chápání změn počasí a klimatu. Sabrina Thompson pracuje na softwaru pro malé družice, s jehož pomocí by mohly tyto družice navzájem komunikovat, identifikovat vědecky hodnotné cíle pozorování, koordinovat orientaci a načasování, aby bylo možné získat odlišné pohledy na stejný cíl.

Začátek cesty k novému lunárnímu vozítku

Dne 30.8.2021 NASA zveřejnila novou výzvu Požadavek na informace (RFI – Request For Information) na lunární vozítko LTV (Lunar Terrain Vehicle) pro program Artemis. Předchozí kolo RFI na LTV proběhlo v únoru 2020. Nejedná se zatím o výběrové řízení na dodávku takového produktu, pouze sběr informací od potenciálních uchazečů z řad amerických průmyslových podniků pro budoucí plánování v rámci programu Artemis. NASA plánuje LTV nakoupit jako službu, tj. zaplatit dodavateli čas jeho provozu na povrchu Měsíce. Start prvního LTV na Měsíc se předpokládá v roce 2027. Návrhy budou přijímány do 1.10.2021. Na náhledovém obrázku je jedna ilustrace LTV z dílny grafiků NASA, která nemusí odpovídat výsledné podobě či velikosti.

Dragonfly dorazí k Titanu dříve

Na start americké sondy Dragonfly si sice budeme muset hodně počkat – letět má totiž až v roce 2027, ale už dnes víme, že to bude stát za to. Už jen proto, že se díky tomuto robotickému průzkumníkovi lidstvo vrátí na Saturnův měsíc Titan, který v mnoha ohledech připomíná dávnou Zemi. V mnoha ohledech se od ní ale odlišuje. Díky nízkým teplotám tu existuje něco jako pozemský koloběh vody, jen s tím rozdílem, že tu kolují uhlovodíky. Druhým významným důvodem, proč se na tuhle sondu těšit, je skutečnost, že nepůjde o orbiter, lander ani rover, ale o létající vrtulový stroj.

Gateway (červenec 2021)

V minulém dílu jsme napsali, že v důsledku loňského rozhodnutí o společném vynesení modulů PPE a HALO bude energetický a pohonný modul PPE (Power and Propulsion Element) disponovat třemi solárně elektrickými motory AEPS místo původně plánovaných dvou. Přidání třetího motoru se ukázalo být jedinou možností, jak splnit nové výkonnostní požadavky na solárně elektrický pohonný systém v souvislosti s téměř dvojnásobnou hmotností soulodí oproti samotnému modulu PPE. Dne 12. července oznámil výrobce modulu, Maxar Technologies, že PPE prošel prvním předběžným přezkumem PDR-1. Maxar současně zveřejnil ilustraci se zvoleným řešením. Nově přidaný motor bude umístěn mezi oba původní motory.

Vývoj rakety Vega pokračuje

ESA chce nadále zlepšovat konkurenceschopnost a environmentální udržitelnost nosné rakety Vega i po roce 2025, což má zajistit dohoda s firmou Avio. Vega vynáší z kosmodromu ve Francouzské Guyaně lehké družice, ale zvládne najednou vynést i více objektů. Tento kontrakt posouvá nosič dál a znamená začátek nové fáze příprav na novou raketu Vega-E, která výrazně využije základní systémy připravované verze Vega-C. Úkolem pro raketu Vega-E je ještě více zlepšit konkurenceschopnost a výkon oproti raketě Vega-C, která má poprvé odstartovat v roce 2022. Zlepší se tím flexibilita z hlediska hmotnosti nákladu a sníží se náklady na start.

Česká kosmická mise SLAVIA

O tom, že se v České republice pracuje na skvělých kosmických projektech, nemůže být sporu. České firmy i akademická pracoviště se podílí na celé řadě významných mezinárodních projektů. Nyní však přichází čas posunout se na další úroveň. Česká republika se dočká svého prvního projektu, který spadá do Národního kosmického plánu. Evropská kosmická agentura totiž k realizaci doporučila projekt SLAVIA (Space Laboratory for Advanced Variable Instruments and Applications). Jeho potenciál není malý, protože by mohl položit základy pro budoucí těžbu planetek. Konkrétně půjde o dvě družice s hmotností 20 kilogramů. Každá z nich bude mít na palubě tři přístroje, které budou studovat hlavně úlomky planetek (resp. meziplanetární hmoty obecně), které vstupují do naší atmosféry.

Stupeň Astris rozšíří možnosti Ariane 6

Evropská kosmická agentura se rozhodla, že rozšíří schopnosti chystané rakety Ariane 6 pomocí dodatečného horního stupně Astris. Kontrakt na vývoj za 90 milionů euro byl podepsán s hlavním dodavatelem, firmou Arianespace. Jedná se o součást strategie ESA, která chce rozšířit schopnosti nové rakety, aby byla schopna pokrýt širší spektrum požadavků na dopravu do kosmického prostoru. Astris, který má letět poprvé v polovině roku 2024, bude nepovinný přídavný horní stupeň pro Ariane 6 vybavený rozhraním pro přímé připojení nákladu. Tento horní stupeň by měl umožnit Ariane 6 obsloužit nové spektrum dopravních služeb. Raketa by totiž díky němu mohla zvládnout i mise s komplexními přesuny mezi oběžnými drahami.

CZ-5DY – čínská raketa pro pilotované mise k Měsíci

V květnu 2020 se kosmická loď nové generace XZF-SC úspěšně vrátila ze své nepilotované mise z eliptické oběžné dráhy Země. Servisní modul lodi byl v prodloužené lunární konfiguraci se schopností změny rychlosti o přibližně 2000 m/s. Bylo zřejmé, že existuje snaha dostat loď v tomto desetiletí na dráhu k Měsíci. Předběžný technický vývoj nosné rakety pro pilotované mise k Měsíci začal již v roce 2017. Podle oficiální zprávy kosmické agentury CNSA byl v říjnu 2019 pod dohledem úřadu CMSEO úspěšně proveden akceptační přezkum této rakety. Zpráva uvádí, že po mnoha kolech demonstrací a vývoje šlo o klíčový krok v rámci dlouhodobého plánu CMSEO vyvinout raketu pro pilotované mise k Měsíci. Raketa o délce 87 metrů, hmotnosti asi 2200 tun a tahu téměř 2700 tun má mít nosnost na dráhu k Měsíci nejméně 25 tun. Je založena na technologii současné nejsilnější čínské rakety CZ-5, z níž plně zdědí například vyspělou technologii motorů a systému řízení letu. Podle zprávy bude konkrétní plán vývoje rakety v dalších opatřeních průběžně aktualizován.

NASA a SpaceX upřesnily harmonogram Crew Dragonů

Agentura NASA po jednání se zástupci SpaceX oznámila lehké upřesnění termínů pro starty budoucích lodí Crew DragonISS a pro jejich návraty zpět na Zemi. Agentura přitom musela zhodnotit celou řadu vlivů – kromě jiného i celkový provoz kosmických lodí na ISS. V tuto chvíli je tedy plánován start mise Crew-3 nejdříve na neděli 31. října. Američané Raja Chari, Thomas Marshburn a Kayla Barron spolu s Matthiasem Maurerem z Německa odstartují v nové lodi Crew Dragon, kterou vynese raketa Falcon 9 z floridského komplexu 39A. Posádka po připojení k ISS stráví na orbitálním komplexu půl roku.