Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Návrat k poslovi bohů – 13. díl

Iontové motory T6 přeletového modulu MTM BepiColombo.

Vlevo od tohoto textu nevidíte ilustraci z vědecko-fantastické literatury zobrazující exotický pohon jakési mezihvězdné lodi, nýbrž dvojici iontových motorů T6 procházejících důkladným testováním ve vakuové komoře společnosti QinetiQ v anglickém Farnborough. Pohonný systém přeletového modulu Mercury Transfer Module (MTM) evropsko-japonské sondy BepiColombo má kvůli redundanci čtyři tyto motory, přičemž během standardního operačního provozu budou vždy pracovat pouze dva a občas jen jediný z nich. Testování dvou motorů najednou ověřilo možnost jejich souběžného chodu v průběhu několika měsíců bez jakéhokoliv vzájemného negativního ovlivňování. Záře modravých proudů ionizovaného plynu proudící z motorů ve skutečnosti ve vesmíru vidět nepůjdou. Objevují se pouze v testovací komoře kvůli hromadění plynu v nedokonalém vakuu. Záře motorů samotných je však viditelná vždy.

Indické plány s posledními stupni nosiče PSLV

Jako první mise indické ISRO v lednu 2019 je plánován start polárního nosiče PSLV-C44 se čtvrtým stupněm (PS4). Tento čtvrtý stupeň bude předmětem unikátního experimentu, při kterém se kontrolní středisko bude snažit nad ním znovu získat kontrolu a přimět jej pracovat potom, co splní svůj primární úkol – vynést satelit(y), na plánované orbity ve vzdálenosti 400 – 700 km od Země. PS4 nosiče PSVL má suchou hmotnost kolem 450 kg a je vybaven dvěma kapalinovými motory (MMH a MON) s maximálním výkonem 7.6 x 2 kN – běžně po splnění svého úkolu zůstává na orbitě několik let jako vesmírný odpad, případně může projít deorbitem a shořet v atmosféře.

Cesta k Exploration Mission-1 a 2 (ohlédnutí za 4. čtvrtletím 2018 a výhled na 1. čtvrtletí 2019)

Zdá se, že oproti šedesátým letům minulého století naráží současný plán na návrat Američanů k Měsíci či dokonce na jeho povrch na chybějící pocit naléhavosti. Případný náskok rostoucího konkurenta, Číny, by však v souvislosti s přeměnou geopolitického myšlení mohl mít významné a pro Spojené státy škodlivé důsledky. Čína připravuje novou pilotovanou kosmickou loď schopnou lunárních misí, a na první pololetí roku 2020 chystá její zkušební bezpilotní let na oběžné dráze Země. Loď bude vynesena z rampy LC101 kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan při prvním letu rakety CZ-5B, což je nová varianta CZ-5 bez druhého stupně, určená k vynášení nákladů na nízkou oběžnou dráhu.

SLEDUJEME: Crew Dragon poprvé na rampě 39A

Crew Dragon pro nepilotovanou misi DM-1 v montážní hale vedle rakety Falcon 9 pro tuto misi.

Zběsilé tempo událostí začátku roku nepolevuje! Po průletu kolem nejvzdálenějšího objektu v historii a po prvním přistání na odvrácené straně Měsíce tu máme historicky první vývoz soukromé kosmické lodi pro posádku na startovní rampu. V nejbližší době začnou přicházet fotografie, které zachytí začátek nové éry americké kosmonautiky. V tomto článku se Vám je pokusíme přinášet společně s dalšími doprovodnými informacemi, jak se budou objevovat. Užijte si s námi další z velkých momentů mladého roku 2019.

Čína přistála na odvrácené straně Měsíce

Včera večer jsme se rozplývali nad prvními podrobnějšími fotkami předaleké planetky Ultima Thule a jen o několik hodin později došlo k další mimořádné události. Podle oficiálních zdrojů přistála dnes ve 3:26 SEČ čínská sonda Chang’e 4 v kráteru von Kármán, který se nachází na jižní polokouli odvrácené strany Měsíce. Přesné souřadnice místa přistání jsou 177,6° V a 45,5° J. Jde o historickou událost – ještě žádný lidský výtvor se odvrácené strany Měsíce nedotkl měkce. Data mezi Zemí a sondou se posílají přes retranslační družici Queqiao – bez ní by nebyl možné komunikovat se sondou na straně Měsíce, kterou nikdy ze Země nevidíme. Začátek roku 2019 nemůže být z hlediska kosmonautiky lepší!

Tajemství Ultima Thule odhaleno

2014 MU69 Ultima Thule 1.1.2019 z New Horizons. NASA/JHUAPL/SwRI/Dan Macháček

2. ledna 2019 jsme se konečně dočkali. Už víme, jak vypadá zblízka planetka s provizorním označením 2014 MU69, známá pod přezdívkou Ultima Thule. Sonda New Horizons začala přenášet první vědecká data a snímky z průletu, který uskutečnila o den dříve a veřejnost si je mohla prohlédnout díky tiskové konferenci uskutečněné ve středu večer našeho času. Mnohem více nás čeká v dalších dnech, ale i týdnech. Co tedy víme o tvaru planetky a vzhledu jejího povrchu? Asi málokdo tušil, jak moc jsme o tvaru Ultimy Thule věděli už od roku 2017. Ostatně pojďme se na to podívat podrobněji. Ponořme se prostřednictvím kamer New Horizons do dálav Sluneční soustavy, kam i světlu trvá cesta více než 6 hodin.

Na co se těšit v roce 2019?

O tom, jak nabitý byl nedávno skončený rok, jsme si povídali v nedávném článku, ale dnes nás čeká rekapitulace momentů, které nás čekají v roce, ze kterého jsme stihli odkrojit jen první desítky hodin. Objektivně musíme říct, že roku 2018 co do počtu očekávaných momentů konkurovat nemůže, ale to se dalo vzhledem k mimořádnosti končícího roku očekávat. Přesto můžeme v roce 2019 najít hned několik momentů, které zajistí fanouškům kosmonautiky mimořádné zážitky. Na co se tedy můžeme v příštích 12 měsících společně těšit?

Ultima Thule poprvé větší než 1 pixel

Ultima Thule v představách umělce.

Sonda New Horizons včera poslala na Zemi poslední balík navigačních snímků. Mezi nimi byla i fotografie pořízená včera ve 2:35 SEČ. Sonda se při focení nacházela 0,018 AU od Ultima Thule, což je zhruba 2 693 000 kilometrů. Na tuto vzdálenost pořídila kamera LORRI snímek s rozlišením 13 km/pixel. Jelikož víme, že se průměr Ultima Thule pohybuje někde kolem 20 kilometrů, znamená to, že na snímku zabírá o drobný kousek víc než jeden pixel. Na nějaké spekulace o tvaru cílového objektu je to pořád moc brzy. Vzájemná rychlost obou těles se počítá na kilometry za sekundu, takže zítra touhle dobou už budeme mít maximální přiblížení za sebou. Nezbývá než čekat na lepší fotky v novém roce.

Jaký byl rok 2018?

Dámy a pánové, rok 2018 bude již zítra minulostí. Končí rok, který byl zcela objektivně vzato mimořádný. Kosmonautika při něm zažila nadprůměrný počet úžasných momentů, byli jsme svědky vysokého počtu startů i významných pokroků na mnoha frontách. V každém roce se stane něco zajímavého, ale rok 2018 byl unikátní v tom, že se v něm stalo těchto událostí nezvykle mnoho. Právě z hlediska počtu unikátních momentů nemá rok 2018 v dřívějších letech konkurenci a ani v dalších letech by hned tak neměl být překonán. V dnešním článku se pokusíme shrnout všechny důležité události, které nám rok 2018 přinesl, ale vzhledem k jejich počtu se i přes maximální snahu může stát, že některou událost vynecháme. Pokud se tak stane, můžete se ozvat v komentářích.

Rozpočtové provizorium ochromuje NASA

Crew Dragon pro nepilotovanou misi DM-1 v montážní hale vedle rakety Falcon 9 pro tuto misi.

Konec roku má být klidný, ale někdy se to nedaří splnit na všech frontách. Politici ve Spojených státech nedokázali během minulých týdnů a měsíců schválit kongresem rozpočet, takže není z čeho zajistit financování federálních agentur. Jak správně hádáte, na webu o kosmonautice bychom o politice nepsali, pokud by se nedotýkala NASA. Právě tato agentura patří mezi zasažené a na jejím provozu se aktuální rozpočtové provizorium podepisuje. V tomto krátkém článku se pokusíme o shrnutí alespoň základních informací o aktuální situaci.