Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

ŽIVĚ A ČESKY: Loučení s raketou Antares 230+

Na první pohled bude mise NG-19 jen další z řady startů určených k zásobování Mezinárodní kosmické stanice. Na druhý pohled však zjistíme, že kosmickou loď Cygnus bude vynášet vůbec poslední exemplář rakety Antares ve verzi 230+. Tyto rakety od firmy Northrop Grumman totiž na prvním stupni používají raketové motory RD-181 z Ruska. Po ruské invazi na Ukrajinu se ruská strana v reakci na západní sankce rozhodla přestat tyto motory do USA dodávat. Zásoba sice stačila na pár startu, ale tento bude poslední. Další tři lodě Cygnus poletí na raketách Falcon a snad v červnu 2025 se Antares vrátí do služby ve verzi 330 s plně americkými technologiemi. Derniéru této rakety můžete sledovat, pokud Vám nevadí ponocování. Start je totiž plánován na zítřejších 2:31 SELČ.

Vesmírné výzvy – červenec 2023

VV_2023_07

Na úvod červencových Vesmírných výzev se podíváme na start teleskopu Euclid, pak se rozloučíme s Ariane 5 reportáží z jejího posledního startu. Následují záznamy startů družice Jupiter-3, jež míří na geostacionární dráhu a indické sondy Chandrayaan-3, která vyrazí směrem k Měsíci. Dále se podíváme na pokus o záchranu rakety Electron. Zdokumentujeme dění na Starbase. V samotném závěru nás čeká start šesti misí Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

První snímky z teleskopu Euclid

Oba vědecké přístroje na palubě evropského teleskopu Euclid pořídily své první (zatím ještě testovací) snímky. Jejich působivost však naznačuje, že by tento teleskop mohl dosáhnout vědeckých úkolů, na které byl navržen a třeba i něčeho dalšího. Ačkoliv do chvíle, kdy Euclid začne posílat vědecká data a své skutečně nové pohledy na vesmír, zbývá ještě několik měsíců, znamená dosažení tohoto milníku pro vědce a inženýry spojené s touto misí posílení důvěry, že teleskop a jeho přístroje pracují správně. „Po více než 11 letech návrhů a vývoje Euclidu je povznášející a mimořádně emotivní vidět tyto první snímky,“ přiznává projektový manažer mise Euclid, Giuseppe Racca: „Ještě neuvěřitelnější je, když si uvědomíme, že zde vidíme jen pár galaxií. Snímky totiž vznikly jen s minimálním laděním systému. Plně zkalibrovaný Euclid bude pozorovat miliardy galaxií, aby mohl vytvořit historicky největší 3D mapu oblohy.“

Space Rider vstupuje do fáze stavby a testů

Space Rider, bezpilotní robotická kosmická laboratoř, jejíž rozměry agentura ESA přirovnává ke dvěma minivanům, má být schopna setrvat na oběžné dráze až dva měsíce. Její konstrukci tvoří dvě hlavní části – orbitální modul zajišťuje vše, co je potřeba při obíhání okolo naší planety a návratový modul umožní Space Rideru i experimentům na jeho palubě bezpečný návrat na Zemi. Orbitální modul má být v zásadě prodloužením / nadstavbou 4. stupně nosné rakety Vega. Jeho úkoly zahrnují dodávky elektrické energie, manévrování na oběžné dráze i stabilizaci v prostoru. V návratovém modulu se budou odehrávat experimenty a jeho tepelný štít zajistí ochranu útrob Space Rideru před intenzivním žárem, který provází návraty do atmosféry. Součástí návratového modulu bude také přistávací systém.

Kosmotýdeník 567 (24.7. – 30.7.)

Aeolus

Další týden utekl jako voda a je tu čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal unikátní řízený zánik evropské družice Aeolus, která tak stylově zakončila svoji veleúspěšnou misi. V dalších tématech nás čeká odchod Andrew Feustela z NASA, start Falconu Heavy anebo test vodního systému rampy na Boca Chica. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Sonda Juno se chystá na průlet kolem měsíce Io

Operátoři americké sondy Juno se momentálně zabývají především přípravou své sondy na průlet, ke kterému dojde 30. července. Tehdy se sonda Juno přiblíží k vulkanicky aktivnímu měsíci Io na pouhých 22 000 kilometrů, což bude její zatím nejbližší přiblížení. Data, která nasbírá italský přístroj JIRAM (Jovian InfraRed Auroral Mapper) a další vědecké přístroje, by měly podle očekávání vědců poskytnout široké spektrum informací o stovkách aktivních sopek, kterými je celý povrch Io doslova posetý. Tyto vulkány na povrch měsíce každou chvíli vylévají lávu a do atmosféry uvolňují sirné plyny.

Pokec s kosmonautixem – Červenec 2023

Další měsíc míří ke svému konci a přináší nám s sebou svůj poslední pátek. To znamená, že je čas na pravidelný Pokec s kosmonautixem, který vysíláme v drtivé většině případů vždy v poslední pátek v měsíci od 20:00. I tentokrát Vás proto zvu na přibližně dvouhodinový přímý přenos, ve kterém se bude mluvit o tom, co zajímá Vás, čtenáře našeho webu a diváky našich videí. V průběhu celého přátelského povídání budou moci diváci psát své dotazy do chatu a my se na ně pokusíme co možná nejlépe odpovědět. Pokud tedy ještě váháte, co udělat s pátečním večerem, moc rádi bychom Vás pozvali ke sledování našeho pravidelného Pokecu.

ŽIVĚ A ČESKY: Dva starty SpaceX s otazníkem

Dnes ráno měl z floridské rampy LC-39A odstartovat Falcon Heavy s družicí Jupiter-3, ale odpočet byl zastaven 65 sekund před startem kvůli „porušení kritérií pro přerušení odpočtu“. Další možnost ke startu nastane zítra v 5:04 našeho času, ale nad tímto termínem visí otazník. Předpověď počasí jednak dává jen 40% pravděpodobnost dobrých podmínek a navíc už ve 4:20 má z nedaleké rampy SLC-40 odstartovat Falcon 9 s 22 družicemi Starlink 2. generace mini. V tuto chvíli není veřejně známo, jak dlouhý čas je potřeba k rekonfiguraci systémů pro odbavení dvou startů ze dvou různých floridských ramp. Je možné, že SpaceX u Falconu Heavy využije 99 minut dlouhé startovní okno, což by mohlo pomoci i z hlediska počasí. Vyloučit se nedá ani přesun mise Starlink na jiný den. V tomto článku jsme ale připraveni na vše – najdete zde přehrávače přenosů z obou startů.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon Heavy vynáší nejtěžší geostacionární družici

Již je to opět nějaký ten pátek od posledního startu Falconu Heavy, a tak se můžeme již zítra ráno těšit na jeho další start. Tentokrát se bude pod krytem ukrývat družice EchoStar-24/Jupiter-3, chcete-li. Jde o geostacionární družici, která je založena na osvědčené platformě SSL-1300. EchoStar-24 se vyznačuje zcela novou architekturou založenou na široké škále technologických pokroků včetně miniaturizace elektroniky, polovodičových zesilovačů a návrhů účinnějších antén umožňujících propustnost 500 Gb/s. Hmotnost družice před startem je 9 200 kilogramů a půjde o nejtěžší družic, která kdy byla vynesena na geostacionární oběžnou dráhu. Zajímavé je, že při této misi se původně plánovalo s přistáním bočních stupňů na dvou mořských plošinách. To se však nedávno změnilo a nyní je v plánu přistání na pevninských plochách LZ-1 a 2. Centrální stupeň bude stejně jako při minulých misích zahozen.

Kosmické síly si zajišťují další starty

Kosmické síly Spojených států amerických (USSF) nedávno vydaly druhý návrh výzvy k podávání nabídek pro nadcházející třetí fázi programu NSSL (national security space launch), který zajišťuje starty kosmických misí národní bezpečnosti. Třetí fáze má pokrýt zakázky na starty pro pětileté období, které začíná v říjnu 2024, tedy na začátku fiskálního roku 2025. Třetí fáze tohoto programu je také navržena tak, aby vybízela k účasti více poskytovatelů. Samotný program NSSL poskytuje většinu kontraktů pro americké ministerstvo obrany včetně startů pro národní úřad vojenského kosmického zpravodajství NRO. Plukovník Douglas Pentecost a plukovník Chad Melone z USSF poskytli na telekonferenci konané 19. července další detaily o aktuálním návrhu.