Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

NASA převzala moderní vozidla pro astronauty

Kosmická agentura přebrala soubor vozidel, která zajistí hojně sledovaný závěrečný přesun astronautů programu Artemis ke startovní rampě, kde začne jejich cesta k Měsíci. Týmy od výrobní firmy Canoo Technologies Inc. z kalifornského Torrance doručily 11. července na Kennedyho středisko trojici speciálně navržených, plně elektrických a k životnímu prostředí šetrných dopravních prostředků pro posádku. Tyto automobily s nulovou produkci emisí dokáží přepravit nejen čtyři astronauty oblečené do skafandrů OCSS (Orion crew survival system), ale i členy podpůrného týmu včetně expertů na skafandry a přitom poskytují prostor pro specifické vybavení během cesty k rampě 39B.

Kosmotýdeník 565 (10.7. – 16.7.)

Sedm dní je pryč a přichází další tradiční přehled těch nejzajímavějších událostí, které se v uplynulém týdnu staly v kosmonautice. Hlavní téma Kosmotýdeníku bude tentokrát souviset se stanicí Gateway. Její první dva moduly PPE a HALO se na výslednou oběžnou dráhu dostanou pomocí pokročilých solárně elektrických motorů, které nyní prochází zkouškami. V dalších tématech se můžete těšit na oslavu výročí jednoho roku od zveřejnění prvních vědeckých snímků dalekohledu Jamese Webba, zrušení mise Janus, či ohlédnutí za startem mise Chandrayaan-3. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

První dva kosmické týdny teleskopu Euclid

1. července vynesla raketa Falcon 9 do kosmického prostoru evropský teleskop Euclid, který má pomoci vědcům porozumět temné energii a temné hmotě. Teleskop nyní putuje směrem k libračnímu bodu L2 soustavy Slunce – Země, kolem kterého má při své vědecké misi obíhat. Kdo by si však myslel, že se pozemní týmy v řídícím středisku v Darmstadtu během této přeletové fáze nudí a jen sledují, jak roste vzdálenost teleskopu od Země, ten by se mýlil. Evropská kosmická agentura průběžně informuje o všech důležitých krocích, kterými teleskop prošel. Jelikož jsme nyní téměř v polovině cesty, je čas si shrnout dosavadní průběh.

ŽIVĚ A ČESKY: Odložený konec Starlinků 1,5. generace

Falcon 9 měl na misi Starlink 5-15 odstartovat už dnes ráno, ale když v přenosu zaznělo HOLD – HOLD – HOLD, odpočet se zastavil v čase 40 sekund do startu a všem bylo jasné, že se tento den nepoletí. Firma SpaceX zatím neuvedla, co bylo důvodem zastavení odpočtu, ale skutečnost, že se start odložil hned na druhý den značí, že nešlo o nic mimořádně závažného. Start, při kterém dojde k druhému šestnáctému použití prvního stupně bude při něm vyneseno zřejmě posledních 54 družice aktuální 1,5. generace, je tedy momentálně plánován na sobotních 6:15 SELČ.

ŽIVĚ A ČESKY: Poslední start starých Starlinků a indická mise k Měsíci

V pátek nás čekají jen v tří a půl hodinovém rozmezí hned dva starty. Jako první nás čeká start Falconu 9 s poslední várkou starých Starlinků, ovšem se vší úctou k Falconu, mnohem zajímavější start nás čeká v 11:05. Indická raketa LVM-3 se postará o vynesení Chandrayaanu-3. Již třetí průzkumné mise k Měsíci indické agentury ISRO. Začněme prvním startem. Falcon 9 zítra naposledy poletí s družicemi Starlink v1.5. Od dalšího startu se budou nadále vynášet jen družice Starlink v2 Mini a v budoucnu klasické družice v2, které budou moci kvůli rozměrům létat pouze na Starship. Družice v2 Mini jsou o 1,3 metru delší a o 1,4 metru širší než v1.5. Mají také čtyřikrát větší přenosovou kapacitu a jako pohonnou látku již nepoužívají Krypton, ale Argon, který je o tolik levnější, že se SpaceX podařilo tisícinásobně snížit cenu za pohonné médium pro každou družici, než pokud by využívaly xenon a stokrát, pokud by nadále využívaly krypton. S motory na družicích Starlink v2 Mini si navíc SpaceX připsala další prvenství. Stala se první společností, která jako pohonnou látku na družicích využívala krypton a nyní je i první společností, která využívá na družicích jako pohonné médium argon. První stupeň B1060 poletí již pošestnácté a o přistání se pokusí na mořské plošině A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat v Atlantiku.

Zhuque-2 je první úspěšnou metanovou raketou

Ani Starship, ani Vulcan, ani Teran-1, ani New Glenn. První raketou spalující metan, která dosáhla oběžné dráhy, se stala Zhuque-2 (Ču-čchüe-2) od čínské firmy LandSpace. Při svém prvním startu vloni v prosinci sice selhala, ale když dnes ve 3:00 SELČ odstartovala z kosmodromu Jiuquan, už fungovala správně a dosáhla oběžné dráhy. Jelikož šlo o ověřovací let, nenesla na palubě žádnou družici. I tak ale bude navždy zapsána jako první raketa spalující metan, která dosáhla oběžné dráhy.

Jak agentura ESA nachystala zánik družice Aeolus?

Družice Aeolus

Poté, co evropská družice Aeolus překonala svou plánovanou životnost na oběžné dráze, ji čeká zánik v zemské atmosféře. V současné době Aeolus každý den ztrácí přibližně 1 kilometr výšky, přičemž tempo jeho sestupu se zrychluje. Pozemní operátoři agentury ESA do tohoto procesu brzy vstoupí a pokusí se navést družici na první asistovaný zánik v historii. O tomto plánu jsme na našem webu psali už v květnu a dnes se na celý proces podíváme podrobněji.

Geologický výcvik evropských astronautů pro Měsíc

Dvojice evropských astronautů hledá v rámci geologického výcviku PANGAEA v Norsku vzácné stopy krystalů. Alexander Gerst a Samantha Cristoforetti tráví týden prozkoumáváním zkrystalizované lávy na Lofotech. Na odlehlém arktickém souostroví se tak připravují na mise, které budou lidé za několik let plnit na Měsíci. Oba jsou vynikajícími studenty geologie a jistě by své znalosti rádi rozšířili při budoucích misích amerického programu Artemis. Alexander a Samantha se už dříve zúčastnili výcviku v předešlých kolech programu PANGAEA v Itálii, Německu a Švýcarsku. Při výcviku používají podrobné mapy i družicové multispektrální snímky (metoda dálkového geologického průzkumu), aby si naplánovali svou expedici.

Rover VIPER zvládl i test složitého sjezdu

Americké lunární vozítko VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) nedávno úspěšně dokončilo další kolo zevrubných testů. Při nich se ověřovalo, zda (případně jak) si první americký robotický lunární rover poradí se sjezdem z landeru Griffin od firmy Astrobotic na lunární povrch. Fáze samotného sjezdu trvající několik hodin, patří mezi nejkritičtější a nejsložitější částí celé stodenní mise roveru VIPER. I tento složitý sjezd ale může být ještě zkomplikován, pokud budou sjezdové rampy vinou nerovného terénu sklopeny do prudkého úhlu, případně pokud se nakloní.

Třetí indická výprava k Měsíci

Na odlehlém místě ve vesmíru poblíž jižního pólu Měsíce, leží pozůstatky modulu Čandraján-2. Memento o vzletných ambicích indického lunárního programu a obtížích s jejich dosažením už jen pohřbívá měsíční prach. Série Čandraján (Chandrayaan) má za sebou řadu úspěchu, ale ne vždy šlo vše podle představ. Pamětihodné je zejména neúspěšné přistání modulu Vikram s vozítkem na palubě. Ve výšce 2,1 km nad povrchem Měsíce v jižní oblasti došlo ke ztrátě spojení, které už se nepodařilo obnovit. Pozdější snímky NASA objevily nové krátery a tak je velmi pravděpodobné, že se lander na povrch dostal, ale větší než plánovanou rychlostí. Výsledkem byla částečně ztracená mise. Proč pouze částečně? Součástí byla totiž též sonda, která úspěšně do dnešních dnů krouží okolo našeho souputníka, byť nemáme k dispozici moc dat, která sbírá. Téměř ihned po neúspěšném přistání agentura ISRO oznámila, že se o výsadek pokusí znovu v rámci mise Čandraján-3. Čas utekl doslova jako voda a první startovací okno se otevírá už 14. července a potrvá do 25. července. Co tedy bude úkolem třetí indické výpravy k šedému světu, který má stále svá tajemství? Zde je vše, co potřebujete vědět o zatím nejambicióznější lunární misi Indie.