Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Kosmotýdeník 399 (4.5. – 10.5.)

Máme za sebou další týden a správně očekáváte, že k obědu vyjde snad chutná porce pravidelného Kosmotýdeníku, který shrne události v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech. V třístém devadesátém devátém vydání se v hlavním tématu zaměříme na operace nové čínské pilotované kosmické lodě a experimenty, které probíhaly na její palubě. Nevynecháme však ani další témata, jakými jsou například úpravy floridské rampy 39B a její příprava na obsluhování řady velkých nosičů. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.

Sbalený rover Perseverance

Konec dubna byl pro tým starající se o rover Perseverance opravdu mimořádně nabitý. Není to tak dávno, co jsme se na našem webu věnovali připojení technologického demonstrátoru dvourotorového solárně poháněného vrtulníku Ingenuity, ke kterému došlo 9. dubna. Další milník následoval 14. dubna, kdy byl na Kennedyho středisku na dvou přístrojích roztočen sestupový stupeň plně natankovaný 400 kilogramy hydrazinu, který zde bude fungovat jako jednosložková pohonná látka. Účel otáčení byl stejný jako před několika týdny v případě samotného roveru – přesně určit těžiště a případně vyvážit tuto konstrukci.

Čínský nafukovací štít neuspěl

Experimentální zařízení pro zkoušku návratu do atmosféry bylo vypuštěno jako sekundární náklad při premiérovém startu rakety Dlouhý pochod 5B. Ve středu, tedy den po startu, se mělo toto zařízení vrátit na Zemi, nicméně během této fáze došlo k blíže neupřesněnému selhání. Testovací exemplář měl být vybaven nafukovacím lehkým tepelným štítem a celé zařízení se během procesu návratu chovalo „nenormálně“, jak uvedla Čínská agentura pilotované kosmonautiky.

Mastcam-Z – hlavní oči roveru Perseverance

Až americký rover Perseverance v létě odstartuje a v únoru příštího roku přistane na Marsu, půjde o velkou událost plnou premiér. Třeba takové kamery Mastcam-Z budou nejdokonalejším párem „očí“, jaký kdy lidstvo poslalo na Mars. Tento přístroj bude například disponovat zoomovacími schopnostmi nové generace, která má usnadnit tvorbu 3D snímků. Operátoři vozítka, kteří budou pečlivě plánovat trasu každé jízdy a každý pohyb robotické paže, si prohlédnou tyto 3D snímky pomocí speciálních 3D brýlí, aby mohli lépe vidět tvary marsovského terénu.

Nová čínská kosmická loď je na oběžné dráze

V úterý ve 12:00 SELČ  Čína vypustila první bezpilotní exemplář nové kosmické lodi, která bude jednou určena pro posádku. Ke startu ze vzletového komplexu LC101 na kosmodromu Wenčang se postarala raketa Dlouhý pochod 5B, která si při této misi odbyla svou premiéru. Původně mělo ke startu dojít 24. dubna na 50. výročí vypuštění první čínské družice Dongfanghong-1, ale kvůli neupřesněným problémům na nosné raketě došlo k posunu o několik dní. Kosmická loď bez oficiálního jména dosáhla správné oběžné dráhy a její návrat byl původně plánován na středu mezi 7:02 a 7:42 do oblasti východně od kosmodromu Ťiou-čchüan v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Nyní se však hovoří až o 8. květnu.

První český cubesat dostane bratříčka!

Nanodružice VZLUSAT-1 umožnil českým odborníkům osahat si práci s cubesaty a jelikož přinesl pozitivní výsledky, je čas připravit jeho nástupce. Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) proto připravil družici VZLUSAT-2, která kromě jiného ponese i kameru, která má experimentálně snímkovat Zemi. Příprava druhého cubesatu má velký význam – je totiž dalším krokem ve strategickém plánu VZLÚ s názvem Space 2030. V rámci tohoto plánu by měla do roku 2030 na nízké oběžné dráze vzniknout první česká družicová síť. Ta by pak mohla plnit různé úkoly podle toho, co by si zákazník přál – pro začátek se začne u prvních misí se sledováním naší planety v různých režimech.

Úpravy družic Starlink

Napětí ve světové komunitě astronomů stále stoupá a to i přesto, že se SpaceX zavázala, že nenaruší astronomická pozorování. V uplynulých dnech společnost zveřejnila některé detaily, které jasně ukazují, že na úpravách se skutečně pracuje. To je určitě dobrá zpráva pro všechny ochránce černé oblohy. Nicméně SpaceX není jedinou společností, která plánuje mega konstelaci na oběžné dráze Země. Lze tedy jen doufat, že i ostatní společnosti budou k problému přistupovat stejně zodpovědně, protože fakt je ten, že je k tomu dnes nezavazuje žádná smlouva a všechny tyto kroky jsou tedy zcela na tvůrcích.

Vesmírné výzvy – duben 2020

VV duben 2020

Dlouho se nestalo, aby se převážná část Vesmírných výzev týkala pilotované kosmonautiky. Dubnový díl vám tuto fanouškovsky vděčnou část kosmonautiky dopřeje vrchovatou měrou. Nejprve se podíváme na start lodi Sojuz MS-16, poté naopak na přistání Sojuzu MS-15. Ve třetí reportáži nás čeká výběr amerických pilotovaných lunárních landerů. Dále se k ISS vydá zásobovací loď Progress MS-14 a závěr bude patřit šesté várce ostrých družic Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

Kosmotýdeník 398 (27.4. – 3.5.)

Tento týden byl na kosmonautické události opravdu bohatý. Od oznámení tří pilotovaných landerů pro Měsíc, až po vrcholící přípravy na pilotovaný let Crew Dragonu s posádkou. My se v hlavním tématu Kosmotýdeníku budeme věnovat dronu, který má jako první létat v atmosféře Marsu. Ten dostal konečně jméno! V pravidelném souhrnu informací, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech, se však podíváme i na přípravy mise DM-2, novou rampu pro raketu Electron, a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Co jsme se dozvěděli z tiskových konferencí o DM-2?

Předstartovní tiskové konference byly tradiční součástí amerických pilotovaných misí. Poslední však proběhla před téměř devíti lety – před startem posledního raketoplánu na misi STS-135. Prvního května však NASA uspořádala rovnou několik tiskových konferencí – jde o neklamnou známku toho, že se po velmi dlouhé době připravuje mise, při které Spojené státy opět vyšlou na oběžnou dráhu pilotovanou kosmickou loď. Na tiskových konferencích zaznělo několik zajímavých informací, které Vám v tomto článku zprostředukujeme.