Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

ŽIVĚ: Nominace posádek soukromých lodí

Dnes v 17:00 našeho času začne v Johnsonově středisku v Houstonu speciální tisková konference. Administrátor americké kosmické agentury, Jim Brindestine, zde oznámí, kteří astronauti poletí v lodích Crew Dragon od SpaceXStarliner od Boeingu na testovací pilotované mise, které nás v obou případech čekají příští rok. Připomeňme, že pro tyto testovací lety budou posádky dvoučlenné a NASA již před několika roky oznámila, že se na tento úkol připraví čtveřice astronautů: Sunita Williams, Eric Boe, Robert Behnken a Douglas Hurley. Právě z nich budou sestaveny dvojice pro oba testovací lety. V tomto článku můžete pohodlně sledovat celou očekávanou tiskovou konferenci.

TOP5: Družice nad našimi hlavami

Přelet ISS 9.3.2009

Zatmění Slunce nebo Měsíce jsou jistě nádherným přírodním divadlem. Stejně tak jasné planety, jako Venuše, Jupiter, Saturn, nebo nyní i Mars umí zaujmout. Co však dokáže zaujmout nejvíce, jsou jiné jasné objekty, nejlépe, když jsou v pohybu. A nemáme na mysli blikající letadla, byť pohled na jejich rozsvícená okénka v dalekohledu je úchvatný. Lidé je potřebují ke svému životu, k výzkumu, komunikaci i obraně. Ano, máme na mysli umělé družice i stanice, kde pracují lidé. S jejich pozorováním se dá užít spoustu zábavy a poučený laik může toho nepoučeného nachytat i na pěkné pozorování UFO, pokud je na to náležitě připraven. Pojďme se proto podívat, jaké objekty určitě stojí za to vidět.

Boeing čelí problému, SpaceX potěšila otevřeností

Již zítra, tedy 3. srpna by NASA měla oznámit aktualizovaný harmonogram testovacích letů obou soukromých lodím, které budou na ISS vozit posádku. Lodě od firem Boeing a SpaceX by také měly dostat oficiální posádky pro první testovací mise. Minulý čtvrtek (26. července) proběhlo čtvrtletní setkání panelu ASAP (Aerospace Safety Advisory Panel), který má v NASA na starosti bezpečnost kosmických letů. Dnešní článek tedy může jednak posloužit jako zkrácení čekání na zítřejší nominaci, ale najdete v něm i informace, které ASAP sdělil ohledně připravenosti obou firem. V případě Boeingu třeba vyšlo najevo, že nedávná závada si možná vynutí předesignování celého důležitého systému lodi. U SpaceX naopak panel s povděkem kvitoval hned na několika místech potěšující pokroky.

Indické vesmírné start-upy

Indická ekonomika se podílí jen 0,01% na celosvětovém „vesmírném“ trhu s výrobky a službami o odhadované hodnotě 400 miliard USD (a to i v době, kdy překonala Francii a stala se šestou největší ekonomikou světa). NewSpace, to jsou soukromé společnosti zaměřené na „nízkonákladové“ přístupy do kosmu a na vizionářské nové technologie. Oboje má zpřístupnit vesmír a zlepšit život zde na Zemi. I když se v Indii diskutuje podpora vesmírných start-upů a v současnosti ukazuje ISRO zájem o převod vývoje nebo produkce některých technologií na vybrané start-upy (Li-ion baterie), je mezi tisícovkami start-upů zaměřených na vesmír stále jen méně než 1% z Indie.

Inspekce měřiče ledovců

V útrobách haly firmy Astrotech na Vandenbergově základně v Kalifornii provádí předstartovní kontrolu a zkoušky družice Ice, Cloud and land Elevation Satellite-2 (zkráceně ICESat-2), která by odsud měla odstartovat 12. září na vůbec posledním exempláři rakety Delta II. Tato družice má za úkol měřit výšku zemského terénu a změnu těchto hodnot v čase. Využije k tomu přístroj ATLAS (Advanced Topographic Laser Altimeter System), který dokáže vysílat k Zemi deset tisíc laserových pulsů každou sekundu! Úkolem mise je zjistit proč a jak moc se trvalé zamrzlé oblasti naší planety ohřívají a ztrácí svou ledovou pokrývku.

Start větrné družice klepe na dveře

Vypuštění družice Aeolus, evropského projektu, který bude poprvé sledovat globální vzdušné proudy v reálném čase, se již nebezpečně blíží. Pokud se nic nepokazí, odstartuje tento hlídač větrů na oběžnou dráhu za méně něž měsíc. Ponese s sebou sofistikovaný přístroj s laserem využívající Dopplerův jev, kterému se říká Aladin. Kombinace dvou laserů, velkého teleskopu a mimořádně citlivých senzorů z něj dělá jeden z nejpokročilejších vědeckých přístrojů, jaký se kdy dostal na oběžnou dráhu. Než však dojde ke startu z kosmodromu v jihoamerickém Kourou, musí se pozemní týmy na tuto událost důkladně připravit. Nezbývá než věřit, že jim během dalších týdnů nevezme nějaká nečekaná událost vítr z plachet.

Kosmotýdeník 306 (23.7. – 29.7.)

Objev tekuté vody na Marsu, start Falconu 9, plavba hned dvou prvních stupňů Falconu 9 na dvou plošinách do přístavů, test lodi VSS Unity… na jeden týden opravdu mnoho kosmonautických událostí. A to ještě není vše. Krom zmíněných témat, se v hlavním článku Kosmotýdeníku budeme věnovat také tomu, že teleskop TESS vkročil do první vědecké pozorovací fáze! A data, která brzy dorazí, budou jistě velmi zajímavá. Pravidelný přehled nejzajímavějších událostí uplynulého týdne v kosmonautice je připraven. Přeji vám při čtení Kosmotýdeníku pěknou neděli a fajn chvíle strávené s kosmonautikou.

Falcon poprvé sklopil nohu

Když měl premiéru finální typ Falconu 9 označovaný jako Block 5, zmiňovalo se mezi mnoha novinkami i to, že u této verze je možné přistávací nohy sklopit. U dřívějších prvních stupňů se musely nohy odmontovat. Jenže jaké bylo překvapení, když se u prvního Blocku 5 nohy odmontovaly. Důvod, že stupeň podstoupí (jakožto první zástupce nové verze) zevrubnou kontrolu a nohy by se musely tak jako tak odmontovat, byl logický. Čekali jsme tedy na další Block 5 a těšili se, zda tentokrát ke sklopení dojde, či nikoliv. A včera večer našeho času přišla z Floridy dobrá zpráva – první noha se sklopila.

Cesta k Exploration Mission-1 a 2 (ohlédnutí za 2. čtvrtletím a výhled na 3. čtvrtletí 2018)

Modul Orionu pro posádku pro pilotovanou misi EM-2, 26. července

Před téměř padesáti lety se k našemu vesmírnému souputníkovi postupně vypravilo devět pilotovaných kosmických lodí. Dvanáct amerických astronautů na Měsíci přistálo, další pobývali v jeho blízkosti. Od té doby jsme na příliš dlouhou dobu uvízli na nízké oběžné dráze Země. Po třech desítkách let vizionářské rétoriky amerických prezidentů o pilotovaném průzkumu Měsíce, Marsu, případně asteroidu, bylo před pár dny dokončeno svařování kabiny kosmické lodě Orion, jejímž úkolem je opět dostat astronauty NASA do blízkosti Měsíce. Devítidenní pilotovaná mise tohoto exempláře, zahrnující oblet Měsíce, je připravována na rok 2022 s tím, že může být odložena o rok ve prospěch jiného nákladu nosné rakety SLS – kosmické sondy Europa Clipper, určené pro studium Jupiterova měsíce Europa. Orion bude první pilotovanou lodí NASA od letu raketoplánu Atlantis v červenci 2011. V porovnání s úvodními pilotovanými lety Apolla, které se uskutečnily před padesáti roky, bude mise Orionu zahrnovat jak prvky mise Apolla 7, tak i Apolla 8. Pilotovanému letu bude předcházet šestadvacetidenní nepilotovaný let Orionu na vysokou oběžnou dráhu Měsíce a zpět na Zemi, který je připravován na rok 2020, a který i při kritickém pohledu převyšuje několikahodinové lety lodí Apollo 4 a 6. Podívejme se, jak pokročily přípravy na obě mise Orionu od minulého čtvrtletního souhrnu.

Globální prachová bouře na Marsu pomalu končí

Podle dostupných údajů začal před pár dny konec prachové bouřky, která v minulých týdnech zasáhla celý Mars, což je vidět i na snímku, který 18. července pořídit Hubbleův teleskop a který jsme použili jako náhledovou fotku tohoto článku. Tato zpráva je sice potěšující, ale nesmíme zapomínat, že ještě několik týdnů (či dokonce měsíců) bude trvat, než jemné prachové částice klesnou z atmosféry k povrchu a nebe se pročistí. Právě na čisté nebe čeká americký rover Opportunity, aby mohl s pomocí solárních panelů dobít své baterie. Poslední signál z vozítka přišel na Zemi 10. června – pak bylo prachu v atmosféře tolik, že solární panely nestíhaly vyrábět dostatek energie a rover přešel do hibernace.