Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

120 metrů vysoký kolos v pohybu

Včera večer našeho času se na floridském kosmodromu rozjel pásový dopravník CT-2 (Crawler Transporter -2), což by samo o sobě nebylo nic mimořádného, ale v tomto případě měl na svým zádech naloženou mobilní odpalovací plošinu i s obslužnou věží. Ta prošla v minulých letech úpravami, aby mohla zajišťovat starty rakety SLS a dostala třeba nová obslužná ramena a nyní je již dokončena. Tento ověřovací vývoz  míří na startovní rampu 39B, kam by sestava měla dorazit během dnešního dne. Pásový dopravník i plošina zde zůstanou několik dní – téměř sedm kilometrů dlouhá cesta zpět začne až zhruba  7. září. O den později pak sestava vjede do High Bay 3 budovy VAB.

SLEDUJEME: Loď Sojuz u ISS má zřejmě proraženou stěnu

Mezinárodní vesmírná stanice momentálně čelí významné komplikaci. Senzory dnes zaznamenaly pokles tlaku vzduchu. Posádka začala po probuzení pátrat po zdroji úniku a během pár minut se ukázalo, že nejde jen o planý poplach. I díky vizuální kontrole se v orbitální sekci ruské lodi Sojuz MS-09 podařilo na vnější stěně Sojuzu detekovat minimálně dvě díry blíže nespecifikované velikosti. Prvotní odhady spekulují o nárazu cizího tělesa. V tomto článku najdete psaný online přenos, který bude sledovat aktuální informace spojené s touto mimořádnou situací.

Cesty za kosmonautikou: Deutsche Raumfahrtausstellung Morgenröthe-Rautenkranz

Budova muzea v Morgenröthe-Rautenkranz

V tomto týdnu uplynulo čtyřicet let od mise prvního německého občana za hranice atmosféry. Sigmund Jähn spolu s Valerijem Bykovským usedli 26. srpna 1978 do křesel v Sojuzu-31, aby jako třetí mezinárodní posádka podnikli let k orbitální stanici Saljut 6. V té době na stanici pobývala druhá dlouhodobá expedice ve složení Vladimir Kovaljonok / Alexandr Ivančenkov a „internacionálové“ jim při odletu zanechali svůj Sojuz a odletěli v jejich starém Sojuzu-29. Sovětsko-německá posádka přistála 3. září 1978. Sigmund Jähn se v Německé demokratické republice okamžitě stal, stejně jako jeho kolegové z programu Interkosmos ve svých domovských státech, veřejně známou osobností, kterou režim rád a často využíval k propagaci. Německo a zvláště pak Jähnovi rodáci v Sasku se rozhodli svého význačného rodáka uctít i jiným způsobem. Vzniklo tak malé muzeum v jeho rodném městečku Morgenröthe-Rautenkranz. Expozice byla založena v roce 1979 a v roce 1992 se stala celoněmeckým muzeem, jež má připomínat německé kosmické cestovatele. Jednoho srpnového dne se rozhodli tři členové redakce Kosmonautixu podniknout výpravu do Saska, aby se mohli na vlastní oči přesvědčit, zda muzeum stojí za návštěvu.

Předaleká Ultima Thule pohledem New Horizons

Ultima Thule v představách umělce.

Pozemní operátoři byli nadšení a možná i trochu překvapení, když zjistili, že teleobjektivem vybavená kamera LORRI (Long Range Reconnaissance Imager) na sondě New Horizons byla schopna spatřit slabý a nejasný objekt vzdálený od ní 170 milionů kilometrů – šlo o Ultima Thule, těleso, kolem kterého má sonda za několik měsíců proletět. Úkol byl o to složitější, že se fotilo proti poměrně hustému hvězdnému poli. Snímek vznikl 16. srpna a přes síť obřích antén Deep Space Network dorazil na Zemi druhý den. Tedy, abychom byli přesní – fotka, kterou najdete pod tímto odstavcem nevznikla jedním zmáčknutím spouště. Jedná se o výsledek vytvořený složením 48 snímků a bylo to poprvé, kdy se tým pokusil najít objekt, kolem kterého New Horizons proletí, na snímcích, které pořídila sama sonda.

SpaceX je na nejlepší cestě k pilotované misi

Programová manažerka komerčních pilotovaných lodí Kathy Lueders vystoupila 27. srpna před poradním výborem NASA, aby prezentovala aktualizované informace o přípravě na novou éru americké kosmonautiky. Státní agentura potvrdila, že firma SpaceX se dostala z hlediska přípravy hardwaru již hodně daleko. Tohle pozitivní tempo se týká jak nepilotované tak i pilotované testovací mise lodi Crew Dragon. „Konkurenční“ firmu Boeing by musel potkat nějaký zázrak, nebo naopak SpaceX by musela hodně zakopnout, aby se nestala první soukromou firmou, která navrhne, postaví a na oběžnou dráhu Země vypustí kosmickou loď se skutečnými astronauty na palubě.

Dětské výtvory pro CHEOPS jsou zvěčněny

Děti ze států, které jsou členy ESA, se mohly před třemi lety zúčastnit soutěže, v rámci které měly za úkol nakreslit obrázek související s evropskou misí CHEOPS, která má studovat exoplanety. Nyní bylo z těchto obrázků vybráno 2700, které se dočkaly zmenšeno a vyleptání na dvě desky, které se stanou součástí CHEOPSu. Tato kosmická observatoř bude sledovat drobné poklesy jasnosti hvězd způsobené přechodem planety, která lehce zastíní jejich svit. CHEOPS pak bude schopen určit velikost těchto mimozemských světů. Po spojení s údaji o hmotnosti těchto planet bude možné zjistit jejich hustotu a rozhodnout, zda se jedná o kamenný, ledový či vodní svět. Půjde tak o první misi, která bude charakterizovat exoplanety.

Výzkum na ISS – tričko, autonomní pohyb a meteory

Zhruba měsíc po vydání posledního podobného článku se vracíme na Mezinárodní vesmírnou stanici, abychom se podívali, co plní dny jednotlivých astronautů. Na stanici probíhá celá řada výzkumných projektů z mnoha různých vědeckých oborů. Navíc se jednotlivé systémy musí udržovat v dobrém stavu, aby vydržely dlouho sloužit. Tento nepravidelný seriál má ukázat, jak pestré jsou úkoly astronautů a co všechno při svém kosmickém pobytu musí řešit. Dnes se tedy podíváme, co dělali obyvatelé západní části stanice v pátek 24. srpna.

Kabina Orionu pro pilotovanou misi na kosmodromu

Do startu první lodi Orion na raketě SLS zbývají ještě asi dva roky a návratová kabina, která již několik měsíců pobývá na floridském kosmodromu, v minulých týdnech dostala tepelný štít. Po první misi EM-1 se dočkáme pauzy a pilotovaná mise EM-2 by mohla přijít někdy kolem roku 2023. I přesto už na Kennedyho středisko 24. srpna dorazila svařená návratová kabina lodi Orion pro tuto misi – kabina, ve které na palubě Orionu poprvé poletí lidská posádka. V montážní hale budovy Neil Armstrong Operations and Checkout building na Kennedyho středisku se tedy v jednu chvíli sešly kabiny prvních dvou Orionů.

Kosmotýdeník 310 (20.8. – 26.8.)

Další týden je za námi a opět se o něm nedá říct, že by kosmonautické fanoušky nějak nudil. Jako obvykle se toho stalo hodně a proto věříme, že dnešní Kosmotýdeník přijde vhod jak těm, kteří nemají čas na čtení článků každý den a přesto si chtějí udržet přehled o aktuálním dění, tak i našim pravidelným čtenářům, kterým kromě tradiční rekapitulace nabídneme téma, na které se během týdne nedostalo. Dnes se můžete těšit na cestu k Měsíci, kde američtí vědci s využitím indických dat opět potvrdili přítomnost vodního ledu. V krátkých zprávách se podíváme do Číny a čeká nás i pár novinek kolem SpaceX.

OSIRIS-REx poprvé vyfotil svůj cíl

Sonda OSIRIS-REx urazila vesmírem od svého startu 8. září 2016 již 1,8 miliardy kilometrů a teprve 17. srpna letošního roku se dostala k cíli dostatečně blízko na to, aby jej mohla poprvé vyfotit. V dalších měsících se bude přibližovat a sledovat, jak se asteroid Bennu zvětšuje a jak mu přibývají detaily. Vědce zajímá tvar asteroidu, jeho velikost a povrchové útvary. Sondu v době snímkování dělila od asteroidu vzdálenost 2,2 milionu kilometrů, což je pro lepší představu skoro šestinásobek vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. NASA nyní zveřejnila sérii prvních snímků.