Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Exos Aerospace: Vesmír je tu pro všechny

Jednou z charakteristik moderní kosmonautiky je narůstající angažovanost soukromého sektoru. Nic podobného tu nikdy předtím nebylo. Kromě velkých soukromých společností jako jsou SpaceX, ArianeGroup, Blue Origin nebo ULA, existuje celá řada menších společností, které taktéž usilují o snížení nákladů na jednotlivé mise a dostupnost služeb, a to jak pro státní, tak soukromý sektor. Právě do takové kategorie můžeme zařadit i poměrně neznámý Exos Aerospace. Společnost vsadila na vývoj opětovně použitelných technologií, a to se jí zatím daří. Pokud jste Exos Aerospace dodnes neznali, tak Vás možná překvapí, co všechno už má společnost za sebou. Pravdou ale také je, že až do letošního léta jí neznal prakticky nikdo z široké veřejnosti, protože 25. srpna došlo k úspěšnému testu suborbitální rakety SAGRE. Pojďme si společnost nejdříve v rychlosti představit.

Vítejte u Bennu

Sonda OSIRIS-REx včera provedla poslední motorický manévr nezbytný ke srovnání rychlosti s planetkou Bennu. Po více než dvouleté cestě vesmírem a dvou miliardách kilometrů se sonda s celým názvem Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security-Regolith Explorer dostala ke svému cíli.  Sonda teď bude téměř rok svými pěti palubními přístroji prozkoumávat povrch Bennu. Z těchto sledování vzejdou nejen vědecké objevy, ale pomohou i s vytipováním vhodné přistávací lokality pro odběr vzorků. Následovat bude samotné několikasekundové přistání a návrat na Zemi je plánován na září roku 2023.

ŽIVĚ A ČESKY: Třetí opakované použití je tu!

SpaceX usiluje o znovupoužitelnost raket. První stupně Falconů 9 ve verzi Block 5 zvládnou jen s drobnou kontrolou až deset startů – na tyto a různé podobné věty jste mohli slyšet reakci, která fungovala jako studená sprcha, ale byla pravdivá: „Vždyť zatím letěl každý stupeň jen dvakrát.“ Jenže staré rčení o huse a klasu platí i v tomto případě. Už dnes večer bychom se měli dočkat startu Falconu 9, který použije první stupeň, který už má za sebou dvě mise. Ale tenhle start není zdaleka zajímavý jen prvním stupněm – i náklad si zaslouží pozornost.

K ISS opět zamíří Dragon od SpaceX

Fanoušci kosmonautiky zažívají v současné době příval zajímavých startů a ani firma SpaceX nestojí stranou. Na západním pobřeží na svůj start čeká Falcon 9, jehož součástí je první stupeň připravený na třetí misi a na pobřeží východním čeká jiný exemplář této hojně využívané rakety na start s lodí Dragon. Jelikož o víkendu proběhl tradiční statický zážeh, přichází čas si celou misi představit. Situaci kolem předstartovních příprav však trochu komplikují předpovědi meteorologů.

ŽIVĚ A ČESKY: První pilotovaný Sojuz po nehodě

Starty kosmických lodí Sojuz jsme považovali za jakousi rutinu – létají přece pravidelně a to je pro někoho nuda. Jenže lety do vesmíru nejsou a ještě dlouho nebudou rutinou. O tom, že v kosmonautice stále všichni balancují na tenké hraně ostří, jsme se přesvědčili 11. října, když selhala nosná raketa Sojuz-FG a kosmická loď Sojuz MS-10 s dvoučlennou posádkou se musela nouzově zachránit únikovým systémem. Oba  muži sice z celé události vyvázli bez zranění, ale nehoda způsobila značné komplikace z hlediska plánování dalších letů. Chybu se podařilo objevit poměrně rychle a starty raket Sojuz bylo možné obnovit. Nyní však čeká na raketu Sojuz-FG skutečná opravná zkouška – vynesení pilotované lodi Sojuz MS-11 s tříčlennou posádkou.

Kosmotýdeník 324 (26.11. – 2.12.)

Taky se Vám zdá, že se toho poslední dobou děje nějak hodně? Pokud ano, pak nejste sami, taky máme ten dojem. Kosmonautika momentálně zažívá opravdu plodné období a my tak máme o témata postaráno. I tento týden se proto našlo několik informací, na které se v průběhu týdne nedostalo, aby mohly být zpracovány do podoby článku na našem webu. Proto přichází Kosmotýdeník – nepravidelným čtenářům zrekapituluje hlavní události týdne a pravidelným čtenářům zase přinese něco navíc. V hlavním tématu se podíváme na start rakety Rokot s armádním nákladem, ale čekají nás i zprávy o SpaceX či z Marsu.

Centaur pro první Starliner je připraven

Dvoumotorový horní stupeň Centaur, který bude vynášet nepilotovanou loď Starliner při testovací misi OFT (Orbital Flight Test) je o krok blíže ke startu. V testovací místnosti firmy ULA byl horní stupeň vztyčen do svislé pozice a připojen k mezistupňovému adaptéru. Ten bude zajišťovat pevné spojení horního stupně s prvním stupněm rakety Atlas V. Na opačný konec Centauru byl nainstalován adaptér LVA (Launch Vehicle Adapter), který propojí loď Starliner s horním stupněm. Ze tří dílů (mezistupňový adaptér – stupeň Centaur, adaptér LVA) vznikla takzvaná sestava OVI (Off-site Vertical Integration). Až přijde její čas, bude převezena do oblasti Vertical Integration Facility, kde dojde k jejímu vyzvednutí a umístění na vrchol rakety Atlas V. Následovat budou další kroky, které jsou nezbytné ke startu. Ten je zatím plánován na březen příštího roku.

Servisní modul Orionu připojen k adaptéru

První exemplář evropského servisního modulu a adaptér, na který bude usazena návratová kabina lodi Orion se již nikdy nerozdělí. Po několika týdnech intenzivní práce, kdy pracovníky čekaly i směny prodloužené přes víkendy, se oba díly podařilo spojit. K významnému momentu došlo v montážní hale budovy Neil Armstrong Operations & Checkout building na Kennedyho středisku. Aby byly oba díly pevně spojené, zajišťuje přesně 192 šroubů, které zvládnou i velké namáhání při startu a samotném letu. Na celou sestavu však ještě čeká celá řada kroků na cestě na startovní rampu.

Na ISS je hodně živo

Mezinárodní vesmírná stanice ISS - Největší lidský výtvor mimo zemský povrch.

V listopadu přivítala Mezinárodní vesmírná stanice dvě zásobovací lodě s pěti tunami zásob ve dvou po sobě následující dnech. Prosinec podle všeho také slibuje nabitý harmonogram. Dojde k výměně posádky, výstupu do volného prostoru, ale i k přijetí soukromé lodě Dragon. Nabitý harmonogram se projevuje i na současné tříčlenné posádce, která musí svůj čas dělit mezi údržbu stanice a vědecký výzkum. Ten je sice oproti tradičnímu šestičlennému stavu redukován, ale nemůže být zastaven. Jisté je, že posádka se rozhodně nenudí a ani v dalších dnech tomu tak rozhodně nebude.

Hlavní zrcadlo hledače temných složek vesmíru

Vizualizace teleskopu Euclid

Evropský teleskop Euclid má startovat na přelomu let 2021 a 2022 a jeho úkolem je pozorovat miliardy slabě zářících galaxií a prozkoumat podstatu temné energie a temné hmoty. Teleskop proto využije špičkové přístroje s mimořádně kvalitní optikou. První optický prvek celé sestavy, primární zrcadlo (M1) teleskopu již dorazil do areálu firmy Airbus Defence & Space ve francouzském Toulouse. Euclid bude založen na principu Korschova teleskopu s průměrem 1,2 metru. Tento typ teleskopu se skládá ze tří zakřivených zrcadel (kam patří i primární M1) a tří rovných zrcadel, které budou společně usměrňovat světlo ke dvojici přístrojů. Pomůže jim i dichroický filtr, který rozdělí světlo na viditelnou a infračervenou oblast.