Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon Heavy poprvé jako Block 5

Na dveře nám klepe jeden ze startů, který patří ke špičkovým událostem roku. První komerční (nikoliv testovací) mise čeká už půl hodiny po půlnoci nejsilnější raketu světa. Falcon Heavy si navíc odbude premiéru v konfiguraci Block 5, která byla na klasických Falconech 9 zavedena do provozu až několik měsíců po zatím jediném startu Falconu Heavy. Nyní se tedy i tato těžká raketa dočká všech vylepšení, která byla v uplynulých měsících prověřená na Falconech 9. SpaceX se chce i tentokrát pokusit o motorické přistání obou bočních stupňů i stupně centrálního. Zveme Vás tedy na živě a česky komentovaný přenos startu s družicí Arabsat 6A, který je naplánován na čtvrtek 11. dubna v 0:36 SELČ.

Evropský vědecký JUICE: Zhodnocení CDR

Vizualizace sondy JUICE.

První evropská mise, která se bude moci oficiálně označovat jako velký projekt, má za sebou významný krok vpřed. Návrh sondy JUICE (JUpiter ICy moons Explorer) dostal zelenou pro plné zahájení vývoje – úspěšně totiž prošel kritickým zhodnocením návrhu CDR (critical design review), které bylo zakončeno 4. března. Tento milník ve vývoji znamená zahájení kvalifikační a výrobní fáze, které významným způsobem přiblíží tuto vlajkovou loď evropského výzkumu k vytouženému startu vstříc Jupiteru, který má přijít v roce 2022.

ŽIVĚ: Americko-kanadský výstup do volného prostoru

Na ISS jsme na konci března zažili hned dva výstupy do volného prostoru. Anne Mc Clain, Christina Koch a Nick Hague postupně pomohli s výměnou starých akumulátorů za nové. Jelikož přípravy na výstup zaberou hodně času, je vhodné naplánovat předem připravované vycházky blíže k sobě. Dnes se proto dočkáme třetího a závěrečného výstupu z aktuálního „bloku“. Na výstup, který má začít ve 14:05 SELČ, se vydají Anne McClain a David Saint-Jacques, které čeká šest a půl hodiny dlouhá vycházka. Tentokrát však už nebudou řešit výměnu akumulátorů. Jejich úkoly jsou pestřejší a v tomto článku můžete celý výstup sledovat živě.

BepiColombo je připravena na dlouhý přelet

BepiColombo v přeletové konfiguraci se zapálenými iontovými motory přeletového stupně.

Po sérii kontrol, které v uplynulých pěti měsících v kosmickém prostoru provedla evropská i japonská část projektu BepiColombo, je čas na vstup do další fáze. Mise úspěšně zakončila etapu, při které byla relativně blízko naší planety postupně uváděna do provozu. Nyní je připravena na činnosti, které jsou plánované na přeletovou fázi i na vědecký výzkum u samotného cíle – planety Merkur. Než tam však dorazí, uplyne v řekách ještě hodně vody – sonda bude muset několika motorickými manévry, ale i sérií gravitačních manévrů srovnat svou dráhu i rychlost s nejmenší planetou Sluneční soustavy.

Přístroj pro výrobu kyslíku na Marsu

Přístroj MOXIE

Stavba vozítka Mars rover 2020 je v plném proudu a tak nás těší, že můžeme přinášet aktuální informace o tomto projektu. Někdo si může na první pohled říct, že je to v podstatě „jen“ trochu vylepšené vozítko Curiosity. Ale to by byl velký omyl. Celá mise sice vychází z odkazu nejdokonalejší laboratoře, jakou jsme zatím dostali na Mars, ale nese celou řadu unikátních prvků. Ať už mluvíme o schopnosti manévrovat během sestupu, nebo o vrtulníku, který bude součástí mise, nebo o tom, že jde o první krok k dopravě vzorků z Marsu na Zemi. Trochu ve stínu těchto fenomenálních inovací jsou samotné vědecké přístroje vozítka, což je určitě velká škoda. Třeba takový přístroj MOXIE, který si dnes ve stručnosti představíme může být klíčem k pilotovaným výpravám na Rudou planetu.

Kosmotýdeník 342 (1.4. – 7.4.)

Týden, který pomalu končí, byl doslova napěchovaný událostmi k prasknutí. Téma, které bude dnes v Kosmotýdeníku hlavním tedy rozhodně není jen tak něco, co zbylo. Podíváme se na výsledky studií ohledně naměření metanu v atmosféře Marsu. Znamená to, že je na Marsu život, nebo tam někdy byl? Dočtete se v hlavním tématu. Dále se podíváme na aktuální stav Starhopperu od SpaceX, budeme se zajímat o izraelský Beresheet a řeč bude i o návštěvě Andrewa Feustela v České republice.

Falcon Heavy čeká první komerční mise

6. února 2018 se portál YouTube dočkal druhého nejsledovanějšího přímého přenosu ve své historii – z rampy 39A startovala nejsilnější raketa současnosti – Falcon Heavy od firmy SpaceX. Šlo o první misi tohoto nosiče a proto byla pojata jako testovací. Cílem bylo prověřit spolehlivost nové rakety a tomu odpovídal i náklad – žádná drahá družice, jejíž ztráta by byla hodně drahá. Falcon Heavy tehdy vynášel elektromobil Tesla Roadster na oběžnou dráhu kolem Slunce. Od premiéry Falconu Heavy uplynul rok a dva měsíce a na dveře nám klepe další start této rakety – jen s tím rozdílem, že tentokrát už nejde o žádnou zkušební misi – raketa ponese náklad platícího zákazníka.

Zásah Ryugu potvrzen

Japonská kosmická agentura JAXA přinesla aktuální informace o zásahu planetky Ryugu měděným projektilem, ke kterému došlo dnes v noci. Snímek, který agentura zveřejnila, pochází z malé kamery DCAM3, kterou sonda Hayabusa 2 uvolnila předtím, než se sama schovala za planetku. Na fotografii je vidět materiál vyvržený z povrchu Ryugu, což je jednoznačný důkaz, že impaktor SCI splnil svůj úkol, který jsme podrobněji popsali ve včerejším článku. A jaký bude další postup? Hayabusa 2 bude zhruba dva týdny vyčkávat, než se veškerý vyvržený materiál rozptýlí či usadí, aby její sestup k povrchu nebyl nebezpečný.

Z Evropy ke Slunci: Vibrace

Poté, co v prosinci loňského roku úspěšně skončily tepelně-vakuové zkoušky, se tým připravující sondu Solar Orbiter začal připravovat na další testy, které se souhrnně označují jako environmentální. V komplexu IABG v německém městě Ottobrunn tak začaly vibrační zkoušky, které měly ověřit, že sonda přežije namáhání při startu. Rok 2019 začal kontrolou pozice všech přístrojů, trysek a dalších kriticky důležitých dílů na neletovém exempláři PFM (Protoflight Model), se kterým jsme se seznámili už v minulých dílech našeho seriálu. Kontrola měla ověřit tepelnou stabilitu jednotlivých prvků poté, co byly vystaveny vysokým teplotám a vakuu jako ve skutečném kosmickém prostoru. Kontroly naštěstí neodhalily žádný problém a tak bylo možné pokračovat.

Japonci bombardují Ryugu

Japonská sonda Hayabusa 2 má opravdu mimořádně nabitý harmonogram plný zajímavých momentů. V následujících hodinách bychom se měli dočkat události, která vzbuzuje ze všech jednoznačně největší zájem laické veřejnosti – uznejte sami, že název tohoto článku zní lákavě. A přitom v žádném případě nelže! Hayabusa 2 má za úkol vytvořit umělý kráter, ze kterého později odebere vzorek. Důvod je jasný – materiál na povrchu byl dlouhodobě vystaven kosmickému prostředí, které ovlivnilo jeho složení. Vnitřní vrstvy jsou naopak chráněné a obsahují materiál v původní formě. Dostat se k nim pomůže právě aktuální bombardování.