Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Na ISS je hodně živo

Mezinárodní vesmírná stanice ISS - Největší lidský výtvor mimo zemský povrch.

V listopadu přivítala Mezinárodní vesmírná stanice dvě zásobovací lodě s pěti tunami zásob ve dvou po sobě následující dnech. Prosinec podle všeho také slibuje nabitý harmonogram. Dojde k výměně posádky, výstupu do volného prostoru, ale i k přijetí soukromé lodě Dragon. Nabitý harmonogram se projevuje i na současné tříčlenné posádce, která musí svůj čas dělit mezi údržbu stanice a vědecký výzkum. Ten je sice oproti tradičnímu šestičlennému stavu redukován, ale nemůže být zastaven. Jisté je, že posádka se rozhodně nenudí a ani v dalších dnech tomu tak rozhodně nebude.

Hlavní zrcadlo hledače temných složek vesmíru

Vizualizace teleskopu Euclid

Evropský teleskop Euclid má startovat na přelomu let 2021 a 2022 a jeho úkolem je pozorovat miliardy slabě zářících galaxií a prozkoumat podstatu temné energie a temné hmoty. Teleskop proto využije špičkové přístroje s mimořádně kvalitní optikou. První optický prvek celé sestavy, primární zrcadlo (M1) teleskopu již dorazil do areálu firmy Airbus Defence & Space ve francouzském Toulouse. Euclid bude založen na principu Korschova teleskopu s průměrem 1,2 metru. Tento typ teleskopu se skládá ze tří zakřivených zrcadel (kam patří i primární M1) a tří rovných zrcadel, které budou společně usměrňovat světlo ke dvojici přístrojů. Pomůže jim i dichroický filtr, který rozdělí světlo na viditelnou a infračervenou oblast.

Blíží se rekordní průlet

Co budete dělat za měsíc? Vánoční svátky budou za námi, do Silvestra bude zbývat jen pár dní, pravděpodobně budete doma s rodinou, kde si chcete užít zasloužený klid. Jenže ve vzdálených končinách Sluneční soustavy se bude tou dobou schylovat k mimořádnému setkání. Sonda New Horizons provede historicky první blízký průlet kolem objektu z Kuiperova pásu. Závěrečná přibližovací fáze právě začala a sonda hlásí, že všechny její systémy jsou připravené na očekávanou misi.

Mars má nového návštěvníka

Takto vypadá vizualizace sondy InSight na Marsu.

Přistání americké sondy InSight bylo zcela jistě jedním z vrcholných momentů letošního roku. Celou událost jsme Vám zprostředkovali formou psaného online přenosu a včera jsme si ukázali, jak se možná psala historie využívání cubesatů, které při této misi hrály poměrně důležitou roli. Ale jelikož je přistání mise InSight natolik důležité, považujeme za vhodné se k celé situaci ještě vrátit a rozebrat ji v článku. Dnes si tedy zopakujeme, co se vlastně v pondělí stalo, proč je to tak důležité a na co se můžeme těšit v dalších týdnech a měsících.

Přelomová fotografie Marsu z cubesatu

Angličtina má krásný výraz gamechanger, který se ale do češtiny nedá přímo přeložit. Tento výraz se používá pro situaci, která „mění pravidla hry“, tedy umožňuje úplně překopat dosavadní architekturu myšlení. Včera kosmonautiku jeden gamechanger potkal – nemluvím teď o fenomenálním přistání americké sondy InSight na Marsu, byť z hlediska geologického výzkumu to svým způsobem gamechanger je. Objekt našeho zájmu v tomto článku je ale mnohem menší. Tím prvkem, který mění pravidla hry, jsou dva cubesaty Mars Cube One (MarCO) – malí a nenápadní hrdinové včerejšího technologického galapředstavení.

SLEDUJEME: Sedm minut napětí na Marsu

Dnes večer se budeme dívat směrem k Marsu. Na přistání se chystá americká sonda InSight, jejíž přístroje nám mají pomoct poznat nitro Marsu, které je zatím takřka neprozkoumané. Před devátou hodinou večerní našeho času už bude jasné, zda se vědci pohledu do nitra Marsu dočkají. InSight čeká sedm minut napětí, při kterých proběhnou všechny fáze přistání až k samotnému dosednutí. Na Zemi se výsledek dozvíme osm minut a sedm sekund poté, co se události odehrají na Marsu. My vám k této příležitosti otevíráme psaný online přenos, kde budeme sledovat, jak nakonec vše dopadne.

Listopadová kosmoschůzka 2018

2018_11 zdroj: spacex.com

Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub z.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část listopadové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Druhá část se bude věnovat SpaceX a jejím raketám. Finále bude patřit sondě Hayabusa 2. Akce začíná v 17:30.

Kosmotýdeník 323 (19.11. – 25.11.)

Jako zákusek je opět k nedělnímu obědu přichystán aktuální Kosmotýdeník, který vám shrne, co zajímavého přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Dnes se v hlavním tématu podíváme na jeden plánovaný konec významné družice pro pozorování Slunce. Dotkneme se i postupné úřední přípravy na první testy lodi BFR/Starship od SpaceX a zbyde místo i na další témata. Například na start rakety Vega. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Termín startu evropského průzkumníka exoplanet

Evropská kosmická agentura oznámila, že teleskop CHEOPS (Characterising Exoplanet Satellite) má do vesmíru startovat mezi 15. říjnem a 14. listopadem příštího roku. O start z kosmodromu v Kourou se postará raketa Sojuz, která společně s teleskopem ponese i družici do italské satelitní sítě Cosmo-SkyMed. Obě družice budou dopraveny krátce po startu na své dráhy a konkrétně CHEOPS se usadí na polární dráze ve výšce 700 kilometrů. Teleskop bude hledět ke hvězdám, o kterých víme, že kolem nich obíhají exoplanety – především pak ty v rozmezí velikostí od ekvivalentu Země po ekvivalent Neptunu. CHEOPS bude sledovat několik tranzitů u každé planety a jeho data umožní vědcům lépe změřit velikost těchto světů.

PSP zvládla průlet přísluním ve zdraví

6. listopadu prolétla sonda Parker Solar Probe jen 24,14 milionu kilometrů od povrchu Slunce. Průlet nejnižším bodem dráhy byl vrcholem první vědecké fáze této mise, přičemž sběr vědeckých dat započal už 31. října a skončil 11. listopadu. O půlnoci v sobotu 17. listopadu sonda poslala na Zemi zprávu s telemetrickými údaji, ze kterých bylo jednoznačně jasné, že všechny systémy pracují i po blízkém průletu kolem Slunce správně a přesně, jak mají. Zpráva kromě informací o „zdravotním stavu“ palubních systémů informovala také o datech nasbíraných čtyřmi vědeckými přístroji během několikadenní fáze v blízkosti Slunce.