Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Pohled na pól Bennu

V poslední době bylo z oblasti sond u planetek slyšet hlavně o japonské sondě Hayabusa 2, která se pokusila o odběr vzorků z planetky Ryugu. Ale u planetky Bennu pracuje americká sonda OSIRIS-REx. Tu sice odběr vzorků čeká až za necelý rok, ale to neznamená, že by nám nepřinášela zajímavé informace. Dnes si ukážeme fotku z kamery MapCam, kterou OSIRIS-REx pořídila nad severním pólem Bennu, na kterém je krásně vidět terminátor – hranice světla a stínu na povrchu planetky. Fotka ze vzdálenosti 1,8 kilometru je poměrně kvalitní – každý obrazový bod odpovídá zhruba 12 centimetrům. Pro lepší představu – největší balvan, který se na fotce nachází, má na délku zhruba 16 metrů.

Kosmotýdeník 337 (25.2. – 3.3.)

Hlavní událost uplynulého týdne je jasná. My jsme se však prvnímu startu Crew Dragonu věnovali již dostatečně v jiných článcích a přenosech a proto si ho v Kosmotýdeníku necháme jen jako třešinku na dortu. Hlavním tématem bude Mars a jeho hydrologický cyklus. Konkrétně se zaměříme na nové informace o podzemní vodě, o které zatím chyběly na Marsu důkazy. V dalších tématech se zaměříme na kanadský příspěvek k nově budované stanici u Měsíce a nepřijdete ani o další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

SLEDUJEME: První Crew Dragon míří k ISS

Dnes ráno v 8:49 SEČ se soukromá raketa Falcon 9 odlepila od floridské rampy 39A, aby zamířila k obloze. Na nízkou oběžnou dráhu vynášela první exemplář nové kosmické lodě Crew Dragon, která jednou bude vozit astronauty na Mezinárodní kosmickou stanici. V rámci aktuální mise DM-1 ještě loď letí bez posádky, aby se dokonale prověřilo její fungování. Tato mise je významným krokem k nástupu soukromých firem do oblasti pilotované kosmonautiky. Rozhodli jsme se proto připravit tento článek s psaným online přenosem, ve kterém budeme přinášet všechny důležité informace z letu lodi Crew Dragon až do jejího automatického připojení k Mezinárodní kosmické stanici, které má přijít v neděli ve 12:00 našeho času. Pojďte s námi prožít onu historickou chvíli.

Co formovalo kometu 67P?

Stres a napětí rozhodně není nic zdraví prospěšného. Napětí totiž dokáže člověka výrazně změnit. Napětí rázu geologického může také výrazně měnit kosmické objekty. Přesvědčili se o tom výzkumníci analyzující data z evropské mise Rosetta. Ti zjistili, že geologické napětí vyplývající z tvaru komety 67P/Čurjumov–Gerasimenko bylo jedním z hlavních vlivů, který formoval povrch jádra, ale i vnitřní stavbu po vzniku tohoto zajímavě tvarovaného objektu. Ten je tvořen dvěma spojenými laloky a jedna z možností vzniku hovoří o pomalé kolizi dvou samostatných objektů před zhruba 4,5 miliardami let. Dnes se podíváme na výsledky studie, která vycházela z dat nasbíraných během dvouletého pobytu sondy Rosetta u této komety. Nové poznatky osvětlují mechanismy, které po vzniku jádra ovlivňovaly v dalších miliardách let její tvar.

ŽIVĚ A ČESKY: Crew Dragon na startu!

Dámy a pánové, přichází jedna z největších událostí tohoto roku. Ke startu se chystá raketa s první soukromou kosmickou lodí, která je schopna vozit posádku. Loď Crew Dragon od firmy SpaceX čeká nepilotovaná zkouška DM-1, při které poletí k Mezinárodní kosmické stanici, se kterou se následně automaticky spojí a kde zůstane několik dní připojená. Přílet ke stanici Vám zprostředkujeme v jiném článku – mise totiž musí nejprve odstartovat. Falcon by se měl od rampy 39A odlepit zítra, tedy v sobotu 2. března v 8:49 našeho času.

Mapování čínských vesmírných start-upů

onespace-OS-M

Čínský vesmírný průmysl je v současnosti ve fázi dynamického rozvoje, mj. také vzhledem k jeho otevírání soukromému financování, které mj. vede ke vzniku řady nových vesmírných start-upů. Ty pokrývají celou posloupnost kosmického průmyslu od raket, přes satelitní platformy, satelitní subsystémy, satelitní služby, pozemní segmenty atd. Skutečný počet čínských vesmírných start-upů je ale těžko zjistitelný – co autor, to jiný odhad. Čchen Lan odhadoval v listopadu 2018, že je jich přes stovku [thespacereview]. FutureAerospace, pekingský think-tank (skupina expertů), uváděl ve stejné době číslo kolem 60 [Sin-chua]. Jiní jich odhadují 80 [Wall Street Journal].

Komunikace přes paprsky X

Na Mezinárodní kosmické stanici probíhají experimenty z mnoha různých oborů vědy. Velmi často ale stanice slouží i ke zkouškám inovativních technologie a jejich ověřování v praxi. Již na jaře letošního roku bychom se mohli dočkat zkoušek nové experimentální komunikační technologie, která by mohla v budoucnu najít uplatnění při letech dál od Země. V současné době se kosmické agentury ve většině případů spoléhají při přenosu informací z různých sond na Zemi na radiové vlny. Nedávno se k tomuto účelu začaly zkušebně používat lasery, které umožní přenášet vyšší objemy dat. Plánovaná zkouška jde však ještě dál – projekt XCOM chce ke komunikaci využívat rentgenového záření.

ŽIVĚ A ČESKY: Zárodek družicové sítě OneWeb

Projekt OneWeb si klade za cíl vytvořit globální komunikační sít s využitím nové generace družic. Služba má zajistit kontinuální konektivitu pro všechny zájemce, ať se nachází kdekoliv. Aby mělo vysokorychlostní připojení krátkou odezvu, budou družice umístěny na nízké oběžné dráze. Prvotní síť má tvořit 650 družic, přičemž by se dala rozšířit až na 900 kusů. Příští rok má systém začít nabízet první služby zákazníkům a od roku 2021 by měl disponovat celosvětovým pokrytím. Vše ale začíná prvním krokem. Ten by se měl odehrát už dnes ve 22:37 SEČ, kdy raketa Sojuz 2-1b vynese z Francouzské Guyany prvních šest zkušebních družic.

Teleskop, který prozkoumá původ vesmíru

Agentura NASA vybrala k realizaci novou kosmickou misi. Teleskop pojmenovaný SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) má pomoci astronomům pochopit, jak se náš vesmír vyvíjel, ale kromě toho by mohl prozradit, jak běžné jsou v planetárních systémech naší galaxie základní složky života. Teleskop by se měl do vesmíru vydat v roce 2023 a jeho základní mise má trvat dva roky. SPHEREx bude prohlížet oblohu ve viditelné a blízké infračervené oblasti spektra. Astronomové se těší na sběr dat z více než 300 milionů galaxií a více než sto milionů hvězd v naší Mléčné dráze.

Japonská cesta na Měsíc – „HAKUTO – reboot“

Měsíční fáze

Japonská společnost ispace byla jedním z pěti finalistů Google Lunar XPrize. Tato společnost byla velice úspěšná v získávání prostředků od investorů. Získala dokonce více než SpaceIL, která byla schopná vypravit lunární sondu Beresheet za 90 mil. USD. Původně nasmlovaný start společně s indickým finalistou GLXP Team Indus byl sice zrušen, ale japonské soukromé měsíční plány pokračují dál. ispace, která má 85 zaměstnanců a sídlí Tokiu, s kancelářemi v Lucemburku a v USA, se chystá na cestu jako sekundární náklad některého ze startů Falconu 9 (stejně jako izraelský Beresheet). CEO společnosti je Takeshi Hakamada.