Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

ŽIVĚ: Výstup do volného prostoru na výměnu baterií

Dnes, tedy 22. března nás čeká první ze série tří výstupů do volného prostoru z ISS. Další přijde přesně za týden a třetí je plánován na 8. dubna. Přímé přenosy všech tří výstupů mají společný začátek – NASA TV začne vysílat v 11:30 příslušného dne. První výstup, který je plánován už na dnešek by měl oficiálně začít ve 13:05 SEČ, kdy Nick Hague a Anne McClain přepnou své skafandry na vnitřní baterie. Následně se vydají ven z přechodové komory modulu Quest a bude na ně čekat jediný úkol. Mají nahradit nikl-vodíkové baterie, které se na oběžnou dráhu dostaly v době, kdy se stanice budovala, za nové a silnější lithium-iontové baterie, které obslouží energetický kanál jednoho páru staničních fotovoltaických panelů.

Kosmonautika ve výzkumu Alzheimerovy nemoci

Na palubě Mezinárodní kosmické stanice je v současné době realizován výzkum, jehož cílem je poodhalit tajemství Alzheimerovy choroby. Tato neurodegenerativní choroba, jeden z typů demence, se projevuje postupným ubýváním nervových buněk, následkem čehož pacienti trpí poruchami paměti. Alzheimerovou nemocí trpí celkově cca 1% populace. Její výskyt pak stoupá v jednotlivých věkových skupinách. Od 65 let až po 84. rok věku tímto onemocněním trpí od 4% do 17% lidí. To z tohoto onemocnění činí významný nejen zdravotní, ale i socioekonomický problém. Uvádí se také, že Alzheimerova choroba je 4. – 5. nejčastější příčinou smrti.

ŽIVĚ: Vega vynáší italskou snímkovací družici

Evropský kosmodrom v jihoamerickou Kourou se chystá na třetí start letošního roku. Letos už odsud startovala těžká raketa Ariane 5 i středně těžký Sojuz – nyní přichází řada na nejslabší nosič evropské flotily – lehkotonážní raketu Vega. Ta by měla vynést italskou družici PRISMA (PRecursore IperSpettrale della Missione Applicativa) na heliosynchronní dráhu ve výšce 615 kilometrů. Družice o hmotnosti 813 kg nese hyperspektrální optický snímač nové generace. Jako hyperspektrální snímače se označují přístroje schopné sledovat více než 250 spektrálních pásem. Startovat by se mělo zítra, tedy 22. března ve 2:50 SEČ.

Kritika návrhu rozpočtu NASA 2020

Potom, co byly 11. března uveřejněny požadavky NASA na rozpočet pro fiskální rok 2020, vrhli se na něj kritici a přezkoumávají je ze všech stran. Následující připomínky byly shrnuty ve článku Jeffa Fousta ve SpaceNews. Návrh požaduje pro agenturu 21,02 miliardy USD – to je pokles o 480 mil. USD oproti schválenému rozpočtu pro letošní rok. Toto snížení není ale rozprostřeno rovnoměrně mezi všechny direktoráty NASA. Pro vědecké programy je požadováno 6,3 miliardy USD, o 600 mil USD méně než letošní skutečnost. To mj. zahrnuje 30% snížení financí pro astrofyzikální programy (mimo JWST, který je financován v jiné kapitole rozpočtu), vyloučení vzdělávacích programů, stejně tak jako odložení prací na pokročilé verzi SLS. Návrh rozpočtu nabízí něco jako déjà vu – druhým rokem v řadě předpokládá rušení teleskopu WFIRST, třetím rokem v řadě chce zrušit mise věd o Zemi – PACE, CLARREO a Pathfinder pro ISS. NASA se tím prý snaží ušetřit více než půl miliardy USD (ve srovnání s rokem 2019).

ŽIVĚ: Zkouška motoru záchranné věžičky lodi Orion

Kosmická loď Orion má jednou vynášet do vesmíru astronauty, je tedy logické, že potřebuje spolehlivý systém, který by v případě nehody nosné rakety odnesl kabinu s posádkou pryč. Orion bude k tomuto účelu využívat záchrannou věžičku, což je obecné označení pro konstrukci, kterou používaly třeba lodě z programu Apollo, nebo Sojuzy. Na záchranné věžičce Orionu bude motorů hned několik, každý s jiným účelem. Na první pohled největší plameny šlehají z abort motoru, který by se postaral právě o odnesení lodi pryč. O manévrování a orientaci sestavy v prostoru při této činnosti se postará Attitude Control Motor (viz náhledová fotka článku) a závěrečnou separaci věžičky a lodi obstará Jettison Motor. Dnes od 18:50 SEČ bychom se měli dočkat statického testovacího zážehu Attitude Control Motoru.

Vědci by potřebovali tři ISS, říká Michal Václavík

Mezinárodní vesmírná stanice ISS - Největší lidský výtvor mimo zemský povrch.

Mezinárodní kosmická stanice je největším objektem, jaký kdy lidstvo vytvořilo mimo pevný povrch naší rodné planety. Jedná se o unikátní vědeckou laboratoř, která poskytuje prostor pro realizaci vědeckého výzkumu v mnoha různých oborech. Jak to na ISS vypadá v současné době, jaké jsou plány do dalších let a co stanici čeká ve vzdálenějším časovém horizontu? Na to jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který je také hlavním českým delegátem v Programové radě ESA pro pilotované lety, výzkum v mikrogravitaci a průzkum sluneční soustavy.

Beresheet provedl i třetí zážeh

První soukromá mise k Měsíci, izraelský lander Beresheet provedl poslední zážeh před dvěma týdny. Tehdy hořel motor 152 sekund a jeho činnost protáhla dráhu do elipsy s nejvzdálenějším bodem ve výšce 270 000 km. Dnes přišel čas na třetí korekční zážeh. Motor se zapálil ve 13:30 SEČ a hořel pouze 60 sekund. Stačilo to však na to, aby se nejvzdálenější bod oběžné dráhy od Země, tedy apogeum, dostal do vzdálenosti cca. 405 000 kilometrů. V tuhle chvíli bude následovat téměř dvoutýdenní fáze s vypnutým motorem – nebeská mechanika se postará o to, že se Beresheet 4. dubna dostane k Měsíci. Pak přijde mimořádně důležitý zážeh pro vstup na oběžnou dráhu kolem Měsíce následovaný samotným přistávacím zážehem.

Elon Musk vypustil novinky o Starship Hopperu

Pravidelní čtenáři moc dobře vědí, že Elon Musk rád používá Twitter ke sdílení zajímavých informací. Jednou za čas dostane povídavou náladu a do internetového éteru vypustí větší množství informací. Něco podobného se stalo včera večer našeho času a příval novinek se týkal testovacího zařízení Starship Hopper, které firma buduje na jihotexaské základně Boca Chica. Jako obvykle jsme se dozvěděli celou řadu novinek, z nichž minimálně některé jsou hodně překvapivé – třeba ta, že už se staví orbitální testovací exemplář. Ale pojďme postupně.

Skylon je realitě o krok blíž

Sny o letadle, které by dokázalo cestovat do kosmu, jsou již opravdu staré. V průběhu druhé světové války přišel raketový inženýr s českými kořeny Eugen Sänger s myšlenkou kosmického bombardéru Silbervogel (Stříbrný pták), ten se však nikdy nepřesunul z rýsovacích prken do reality. Tam by se však mohl konečně posunout koncept letadla Skylon, který by díky svému unikátnímu pohonu měl být schopen létat do kosmu. Tento, prozatím nepilotovaný letoun, bude schopen dosáhnout oběžné dráhy bez jakýchkoliv přídavných motorů – jedná se tedy v podstatě o jednostupňový systém (Single Stage To Orbit, SSTO), který se v dosavadní historii kosmonautiky zatím nepovedlo realizovat.

Detailní pohled na severní polokouli Bennu

Složená mozaika 12 snímků z kamery PolyCam pořízená 2. prosince ze vzdálenosti 24 kilometrů.

Americká sonda OSIRIS-REx obíhá kolem planetky Bennu ve výšce zhruba 1,8 kilometru nad povrchem. 25. února se jí podařilo pořídit tři snímky severní polokoule, které Vám dnes představíme. Jeden snímek má širší zorné pole a další dva jsou detailnější – důležité je, že tyto podrobnější snímky najdeme uvnitř oné větší fotky. Pod tímto odstavcem najdete složenou koláž, která vlevo obsahuje snímek se širším zorným polem. Pořídila jej kamera MapCam a zachycuje oblast širokou 180 metrů, která je poseta mnoha kameny a balvany. Přesto se tu najdou i místa, která mají kamenů mnohem méně a je v nich naopak více regolitu. NASA pro ně používá výraz ponds, což můžeme do češtiny přeložit jako rybníčky. S trochou fantazie jejich relativně hladký povrch skutečně evokuje vodní hladinu.