Poté co se v lednu objevily problémy na kameře WFC 3 (Wide Field Camera 3) si nyní pozemní operátoři lámou hlavu nad vědeckým přístrojem Advanced Camera for Surveys (ACS). Tahle kamera totiž 1. března ve 2:31 našeho času přerušila svůj provoz po blíže nespecifikované chybě. Ta se objevila poté, co přístroj provedl rutinní restart. Zatím se zdá, že chyba není hardwarového rázu, ale že souvisí s programovým vybavením, které se správně nenahrálo. Rychle vznikl tým tvořený inženýry specializovanými na systémy tohoto přístroje, experty na letový software a letovými řídícími. Jejich úkolem je stáhnout a analyzovat informace o diagnostice přístroje. Odborníci, kteří již hledají příčinu selhání, by měli dále vypracovat plán na obnovu funkčního stavu.
Archiv rubriky ‘Aktuální dění’
První let Ariane 6 využije společnost Oneweb
Jak jsme Vás na konci února informovali v krátké zprávě, nová evropská raketa Ariane 6 se dočkala zákazníka pro svůj premiérový let. Společnost Arianespace, která tyto rakety bude provozovat, totiž oficiálně oznámila, že při prvním letu budou na Ariane 6 družice poskytovatele širokopásmového připojení, který chce postupně vypustit na nízkou oběžnou dráhu více než 600 družic. Oficiální místa oznámila dohodu jen pár hodin poté, co 27. února raketa Sojuz startující z jihoamerického kosmodromu úspěšně vypustila prvních šest testovacích družic.
SLEDUJEME: Crew Dragon se vrací domů
Druhého března jsme společně sledovali start Falconu 9 s prvním exemplářem lodi Crew Dragon, o den později jsme byli svědky toho, jak se tato kosmická loď poprvé připojuje k Mezinárodní vesmírné stanici. Další dny byly ve znamení fotek, kterým dominovala plyšová Zeměkoule, kterou Crew Dragon přivezl a nyní přichází čas loučení. Mise DM-1 totiž zdaleka není u konce. Sám Elon Musk při postartovní tiskové konferenci prohlásil, že největší strach má z průchodu atmosférou kvůli nesymetrickému tvaru návratové kabiny. V tomto článku najdete psaný online přenos z odletu od ISS a přistání v Atlantiku. To hlavní nás čeká až zítra, ale článek vydáváme už dnes, abyste o této události věděli včas.
Výsledky hlasování – Jak to vidíte se starty SLS
1042 hlasů u anketní otázky k misi EM-1, 1014 hlasů k misi EM-2, … 887 hlasů k misi EM-7. Vaše účast v anketě překonala naše očekávání. Vážíme si každého Vašeho hlasu. Nejdříve bychom chtěli poděkovat za to, že jste projevili své názory, a tím nám dali zpětnou vazbu. Anketa vznikla na základě podnětu od jednoho diskutujícího. Protože některé hlasy zaznívají v diskusích více než jiné, rozhodli jsme se, že by bylo dobré znát názory čtenářů jako statistického souboru. Možnost hlasování skončila v neděli 24. února. Nyní tedy můžeme vyhodnotit, jak to zdejší komunita vidí se starty rakety SLS.
Počet astronautů na ISS se vrátí do normálu
11. října 2018 startovala z Bajkonuru raketa Sojuz-FG s pilotovanou lodí Sojuz MS-10. Vinou selhání čidla na jednom ze čtyř urychlovacích bloků však došlo k havárii a Alexej Ovčinin s Nickem Haguem se zachránili jen díky aktivování záchranného systému. Jelikož jejich loď nedoletěla k Mezinárodní kosmické stanici, musel být dočasně zredukován počet členů dlouhodobých posádek na ISS. Zatímco běžně zde pobývá šest lidí, tak v posledních pěti měsících to byl jen poloviční počet. Výjimkou bylo pouze několik dní mezi 3. a 20. prosincem loňského roku, kdy stanici obývalo šest lidí. Třetího totiž přiletěla tříčlenná posádka Sojuzu MS-11, která je na stanici dodnes a 20. prosince odletěla posádka Sojuzu MS-09, která se vracela po půlroční misi. Již příští týden by se ale situace měla vrátit do starých dobrých kolejí se šesti kosmonauty.
Příprava na první komerční start Falconu Heavy
V sobotu 2. března odstartovala z floridské rampy 39A raketa Falcon 9 s prvním exemplářem lodi Crew Dragon. Jak jsme ale psali v nedávném článku, tak tohle historické odpaliště čeká v letošním roce ještě několik mimořádně atraktivních startů. Tím nejbližším je mise Arabsat-6A, na kterou má vyrazit Falcon Heavy. Ten si sice svou premiéru odbyl už vloni v únoru, ale tehdy šlo jen o zkušební misi, která měla prověřit fungování nejsilnější rakety současnosti v ostrém provozu. Teď, když mise DM-1 odstartovala, se můžeme začít naplno věnovat přípravám na Falcon Heavy. Podle všeho se zdá, že přípravy začaly jen pár hodin po startu Falconu 9 s Crew Dragonem.
Vesmírné výzvy – únor 2019
Únorové Vesmírné výzvy si pro nás v úvodu připravily odběr vzorků z planetky Ryugu sondou Hayabusa 2, pak se podíváme na start rakety Falcon 9 se soukromým izraelským lunárním landerem Beresheet na špici, čeká nás i několik prvních testovacích družic sítě OneWeb vynesených raketou Sojuz z kosmodromu Kourou, rozloučíme se s roverem Opportunity a na závěr si zaktualizujeme harmonogram soukromých lodí pro posádku.
Pohled na pól Bennu
V poslední době bylo z oblasti sond u planetek slyšet hlavně o japonské sondě Hayabusa 2, která se pokusila o odběr vzorků z planetky Ryugu. Ale u planetky Bennu pracuje americká sonda OSIRIS-REx. Tu sice odběr vzorků čeká až za necelý rok, ale to neznamená, že by nám nepřinášela zajímavé informace. Dnes si ukážeme fotku z kamery MapCam, kterou OSIRIS-REx pořídila nad severním pólem Bennu, na kterém je krásně vidět terminátor – hranice světla a stínu na povrchu planetky. Fotka ze vzdálenosti 1,8 kilometru je poměrně kvalitní – každý obrazový bod odpovídá zhruba 12 centimetrům. Pro lepší představu – největší balvan, který se na fotce nachází, má na délku zhruba 16 metrů.
Kosmotýdeník 337 (25.2. – 3.3.)
Hlavní událost uplynulého týdne je jasná. My jsme se však prvnímu startu Crew Dragonu věnovali již dostatečně v jiných článcích a přenosech a proto si ho v Kosmotýdeníku necháme jen jako třešinku na dortu. Hlavním tématem bude Mars a jeho hydrologický cyklus. Konkrétně se zaměříme na nové informace o podzemní vodě, o které zatím chyběly na Marsu důkazy. V dalších tématech se zaměříme na kanadský příspěvek k nově budované stanici u Měsíce a nepřijdete ani o další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
SLEDUJEME: První Crew Dragon míří k ISS
Dnes ráno v 8:49 SEČ se soukromá raketa Falcon 9 odlepila od floridské rampy 39A, aby zamířila k obloze. Na nízkou oběžnou dráhu vynášela první exemplář nové kosmické lodě Crew Dragon, která jednou bude vozit astronauty na Mezinárodní kosmickou stanici. V rámci aktuální mise DM-1 ještě loď letí bez posádky, aby se dokonale prověřilo její fungování. Tato mise je významným krokem k nástupu soukromých firem do oblasti pilotované kosmonautiky. Rozhodli jsme se proto připravit tento článek s psaným online přenosem, ve kterém budeme přinášet všechny důležité informace z letu lodi Crew Dragon až do jejího automatického připojení k Mezinárodní kosmické stanici, které má přijít v neděli ve 12:00 našeho času. Pojďte s námi prožít onu historickou chvíli.