Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Evropský přeletový modul pro Mars

Firma OHB dokončila stavbu přeletového modulu pro misi ExoMars 2020 – hotový exemplář tak mohl opustit výrobní prostory v německých Brémách a vydat se na podrobné zkoušky, které na něj čekají v italském Turíně a francouzském Cannes. Mise ExoMars 2020 má pátrat po stopách dávného života na rudé planetě – k tomu bude sloužit přístrojové vybavení vozítka Rosalind a vědeckému poznání pomůže i ruská přistávací plošina Kozáček. Po přistání na Marsu se přistávací plošina rozloží a umožní vozítku slet, zatímco sama bude fungovat jako stacionární sonda.

Kosmotýdeník 341 (25.3. – 31.3.)

Dron bereme jako běžnou součást světa kolem nás, ale drony na cizích planetách, to je zcela něco jiného. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na testování dronu pro Mars, který k Rudé planetě vyrazí v roce 2020. Dále se podíváme na pěkné fotografie ze startu rakety Electron, anebo na první kus kyslíkové nádrže, který je určen pro raketu Vulcan. To a více naleznete ve vašem týdenním přehledu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Valerij Fjodorovič Bykovskij (1934-2019)

Valerij Fjodorovič Bykovskij

Ve středu 27. března se do světa vydala zpráva, která zarmoutila každého fanouška kosmonautiky. Na svůj poslední let se vydal Valerij Bykovskij, legendární kosmonaut, jeden z pionýrů pilotovaných letů do vesmíru. Je jasné, že čas nelze zastavit a mužové a ženy, kteří pomáhali utvářet kosmonautiku tak, jak ji dnes známe, tady nemohou být věčně, přesto v pocitech autora převládá jistá nevěřícnost. Nechce se věřit tomu, že odešel další z hrdinů dětských let, a že těch skutečných pionýrů už zbývá tak málo. Zatímco bájná americká sedmička astronautů Mercury Seven uzavřela svou existenci odchodem Johna Glenna v prosinci 2016, sovětská první dvacítka kosmonautů se mohla až do letošního března pyšnit hned třemi svými žijícími členy – Alexejem Leonovem, Borisem Volynovem a Valerijem Bykovským. Od 27. března už tomu tak není, z první dvacítky zbyli naživu pouze dva veteráni…

Pokec s Kosmonautixem – březen 2019

Máme tu poslední pátek v měsíci a to znamená jediné – je čas na Pokec s Kosmonautixem. Dnes je v plánu již třetí díl tohoto nového formátu, při kterém odpovídáme na dotazy z chatu. Velice nás těší zájem diváků o první dva díly a tak doufáme, že se i u třetího vydání sejdeme v hojném počtu. Také dnes začne povídání v přátelské atmosféře v osm hodin večer a mělo by trvat zhruba dvě hodiny. Ale vše jako obvykle záleží na aktuálním rozpoložení nebo množství otázek. Už teď se na všechny dotazy moc těšíme!

ŽIVĚ: Astronauti pokračují ve výměně akumulátorů

Dnes měla přijít událost, kterou jsme v historii kosmonautiky ještě nezažili – na kosmickou vycházku se měly vydat dvě ženy. Christina Koch a Anne McClain. Druhá jmenovaná však zjistila, že jí více vyhovuje středně velký hrudní díl skafandru – ten však měla rezervovaný její kolegyně a na stanici je jediný exemplář této velikosti schopný okamžitého nasazení. Vše tedy skončilo změnou plánu – na dnešní vycházku tedy s Christinou Koch zamíří Nick Hague, který kosmickou vycházku zažil už před týdnem. Na dvojici bude během šestiapůlhodinového výstupu čekat prakticky stejný úkol jako minulý týden – je potřeba pokračovat ve výměně starých akumulátorů za nové. Astronauti mají tentokrát pracovat na jiném elektrickém okruhu. NASA TV začne vysílat v 11:30 SEČ, přičemž výstup samotný má začít ve 13:20.

Mars Rover 2020 úspěšně přistál – simulovaně

Osmnáctého února 2021 bude na Zemi několik lidí prožívat velmi napínavých sedm minut. Těch sedm minut se bude skrz atmosféru Marsu drát k povrchu MarsRover 2020. Jeho cílem bude přistát v kráteru Jezero. Přistávat bude bez přímého spojení se Zemí, od které jej bude dělit několikaminutové časové zpoždění. Mise bude přistávat podobně jako v roce 2012 vozítko Curiosity. Nejdříve horký vstup do atmosféry následován rozevřením padáku, následně odhození aerodynamického krytu, odhození horního krytu s padákem, krátký volný pád, načež se zažehnou motory nebeského jeřábu, který by měl na lanech zajistit dosednutí samotného vozítka měkce do cílové pozice. Lidé na Zemi se výsledek dozví až ve chvíli, kdy bude vozítko již několik minut stát na povrchu Marsu. A takovou operaci je třeba důkladně nacvičit ještě zde na Zemi. Na Marsu musí software a hardware dokonale pracovat autonomně.

ŽIVĚ A ČESKY: Electron je po odkladech připraven

O raketě Electron jsme v posledních dnech psali hlavně v našich krátkých zprávách a obsah těchto sdělení byl jednoznačný – start mise R3D2 se odkládá. Nejprve byl na vině nekvalitní signál pro přenos videa, po výměně elektroniky foukal silný vítr a tak start sklouznul až na noc z dneška na zítřek. Startovní okno, které se otevírá ve 23:30 SEČ trvá opět čtyři hodiny, nezbývá tedy než doufat, že se start podaří hned na začátku, abychom nemuseli dlouho ponocovat.

Přes bazén až k Měsíci

Stavba nové obyvatelné stanice, která má vyrůst u Měsíce, má začít kolem roku 2023. Mezinárodní projekt nazývaný Gateway má lidem umožnit provádět průzkum dál od Země, než kdykoliv dříve. Do rozsáhlého a komplexního projektu je zapojena i Evropská kosmická agentura, na jejíž podíl se v dnešním článku zaměříme. Na konci roku 2018 ESA pověřila dvě konsorcia (jedno vedené firmou Airbus a druhé vedené společností Thales Alenia Space), aby zahájila souběžné studie návrhu vědecké přechodové komory. Podobně jako japonský modul Kibó na ISS, by tato komora umožnila přenášet vědecké experimenty mezi vnitřním prostorem stanice a jejím vnějším pláštěm, který je plně vystaven podmínkám srovnatelným s meziplanetárním prostorem.

Čínská soukromá raketa selhala

Pokus čínské soukromé firmy OneSpace o dosažení oběžné dráhy selhal. Raketa OS.M odstartovala dnes v 10:32 SEČ a vynášela malou družici Ling-čchüe-1B (Lingque-1B ), která měla fungovat jako technologický demonstrátor. Mise však skončila neúspěchem krátce po aktivaci druhého stupně. OneSpace byla založena v roce 2015 a jejich cílem byl vývoj komerční rakety, která by měla poskytnout časté a cenově přijatelné starty pro zákazníky, kteří vyvíjejí malé a mikro družice.

Znovupoužitelnost kosmických nosičů včera, dnes a zítra

Říká se, že všechny starty do kosmu jsou důležité, ale některé z nich jsou přeci jen významnější, protože se navždy zapisují do historie a lidé se k nim ve vzpomínkách často vracejí. A přesně jeden takový start jsme zažili 22. prosince 2015. Miliony fanoušků se zatajeným dechem tehdy sledovalo raketu Falcon 9 (v1.2) připravenou odstartovat z kosmodromu na Mysu Canaveral k misi Orbcomm OG2. Očekávání byla opravdu veliká a atmosféra by se dala doslova „krájet“. Proto není divu, že i majitel společnosti SpaceX Elon Musk byl tehdy velmi nervózní. Falcon 9 se totiž vracel do služby po nešťastné havárii, ke které došlo během mise CRS-7 a navíc se měl poprvé představit ve vylepšené verzi 1.2. Neklid byl však cítit i v celém řídicím středisku SpaceX a napětí nepolevilo ani pár sekund před startem. Motory Merlin na prvním stupni konečně zaburácely a rozzářily okolí rakety Falcon 9, která stoupala z mraků kouře vzhůru a byla k nezastavení. To nejdůležitější se mělo ten den ale ještě odehrát. Po úspěšném oddělení stupňů pokračoval ostře sledovaný horní stupeň i s nákladem na nízkou oběžnou dráhu. Zatímco ten první zahájil kontrolovaný sestup na zem. Ohnivá koule na černé obloze se stále zvětšovala. Na chvilku připomínala ony komety z uměleckých děl, o kterých se vypráví legendy. Okolní klid narušil až mohutný sonický třesk a pak návratový stupeň zahájil brzdící proceduru. Vyklopily se přistávací nohy a spodní část rakety zahalil plamen. První stupeň rakety Falcon 9 s číslem B1019 poprvé úspěšně přistál na pevnině a ten okamžik se navždy zapsal do dějin kosmonautiky. Stojící raketa osvětlená reflektory, kolem které stoupal jemný dým, byla jako nějaký výjev z budoucnosti. Bylo to až k neuvěření, ale přitom nikdo nepochyboval, že právě došlo k milníku v kosmické dopravě. Tento zásadní moment pro jednou opět přiblížil kosmonautiku masám.