Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Nový plán pro udržení Voyagerů v provozu

Nemůže být sporu o tom, že se žádná kosmická mise neobejde bez pečlivého plánování a často ani bez slušné dávky kreativity. Přesto můžeme říct, že některé mise potřebují těchto předpokladů více. V případě amerických sond Voyager 1 a 2, které cestují kosmickým prostorem již prakticky 42 let, to platí beze zbytku. Jelikož se pohybují v naprosto unikátním prostředí, mají stále ohromný vědecký přínos. Abychom z nich získávali cenné informace zpoza hranic sluneční soustavy co nejdéle, připravily pozemní týmy nový plán jejich fungování. Rozhodování to nebylo jednoduché, protože neexistovalo řešení, které by bylo dobré ve všech ohledech. Nejtěžší rozhodování se týkalo vědeckých přístrojů a trysek.

ŽIVĚ A ČESKY: Indie vyráží na svou nejsmělejší misi

Chandrayaan-2 – slovo, jehož vyslovení může dělat Středoevropanům problémy, označuje mimořádně zajímavou misi. Indie, která za ní stojí, má šanci zařadit se do klubu elitních kosmických agentur schopných přistát na Měsíci. Tuto misi totiž tvoří nejen orbiter, který bude kolem našeho kosmického souseda kroužit, ale i lander Vikram, který má na Měsíci přistát. Z něj pak na povrch vyjede průzkumný rover Pragyan, který má provádět průzkum místa přistání – a to je také unikátní! Chandrayaan-2 je totiž první misí v historii, která má přistát ze všech dosavadních sond nejblíže jižnímu pólu Měsíce. Ke startu dnes ve 23:21 našeho času se navíc použije nejsilnější indická raketa – GSLV Mk III. To je dost důvodů na to, abychom Vás pozvali ke komentovanému přenosu.

Kosmotýdeník 356 (8.7. – 14.7.)

Další týden je za námi a k nedělnímu obědu proto přichází tradiční porce událostí v kosmonautice, které za uplynulý týden shrne Kosmotýdeník. Tentokrát bude hlavním tématem úspěšný druhý odběr japonské sondy Hayabusa 2, která odebrala cenný materiál z povrchu planetky Ryugu. Dalšími tématy, kterými se budeme zaobírat, jsou například přípravy zařízení Starhopper, anebo příprava na start indické mise Chandrayaan 2. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Proton je připraven ke startu

Pokud se nic nepokazí, užijeme s v obou víkendových dnech po jednom živě a česky komentovaném přenosu – dnes si dáme Proton-M, který by měl z Bajkonuru vynést německo-ruský rentgenový teleskop Spektr-RG a zítra nás čeká nejsilnější indická raketa GSLV Mk III s lunární misí Chandrayaan II.  Dnes nás ale bude zajímat již zmíněný Proton. Ten byl odložen již několikrát – nejprve kvůli předčasnému aktivování baterií (a jejich následnému vybití), podruhé pak včera kvůli neupřesněné závadě na nosiči, která si vyžádala dodatečný čas. Dnes již dala Státní komise souhlas s přípravami na start, počasí vypadá dobře, takže by se ve 14:30 našeho času mohlo letět.

Žádný Pegasus! IXPE poletí na Falconu 9

NASA vybrala nosnou raketu pro dopravu teleskopu IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer) v dubnu 2021. Překvapivě zůstal mimo hru očekávaný favorit – zpod letadla vypouštěná raketa Pegasus od firmy Northrop Grumman. Zakázku získala SpaceX, která využije Falcon 9 s použitým prvním stupněm, přičemž startovat by se mělo z floridské rampy 39A. NASA ve svém prohlášení uvedla, že dohoda o vynesení obsahuje i částku 50,3 milionu amerických dolarů, která pokryje služby za start a další spojené náklady. Tato konkrétní suma je jedním z nejviditelnějších příkladů dlouhodobé snahy SpaceX o snížení nákladů na start opakovaným používáním prvních stupňů nosných raket.

První poskočení Starship Hopperu už příští týden?

Včera jsme Vás v krátkých zprávách informovali o tom, že na texaskou základnu Boca Chica dorazil šestý exemplář motoru Raptor. Ten sem byl převezen ze základny McGregor, kde podstoupil několik statických zážehů, které dohromady trvaly více než 200 sekund. Ten poslední pak trval více než než minutu. Ještě včera byl motor nainstalován do testovacího zařízení Starship Hopper a ani v dalších dnech se pracovníci nebudou nudit. Na motor v nejbližších dnech s velkou pravděpodobností čeká statický zážeh v upoutaném stavu a pak už první neupoutaný let.

TOP5: čísla Apolla 11

Čísla

Letošní letní série TOP 5 je věnována jedné z největších (a podle autora vůbec největší) událostí v dějinách lidstva – prvnímu přistání člověka na jiném nebeském tělese. Tento epochální čin vykonala posádka Apolla 11 v červenci 1969 a prostřednictvím přímého televizního přenosu bylo zhruba 530 milionů lidí po celém světě svědky celého dění. Do té doby žádná událost nepřitáhla k televizním obrazovkám tolik diváků. Neila Armstronga a Buzze Aldrina na povrch Měsíce dostala titánská práce a úsilí přibližně čtyř set tisíc lidí a několika stovek firem a organizací. Výsledkem jejich práce byla obří raketa vysoká 110 metrů, jež udělila kosmické lodi rychlost zhruba 38 832,5 km/h, tedy nepatrně menší než druhou kosmickou rychlost. Z celkové startovní hmotnosti 2 938 314,674 kg pak při přistání do Tichého oceánu zbylo pouhých 4 931,9 kg včetně tří mužů a vzorků lunárních hornin a prachu. Pro některé čtenáře je možná tento odstavec zbytečně přeplněn daty, ovšem není to náhoda. V dnešním díle TOP 5 se na historickou misi Apolla 11 podíváme právě optikou čísel. Vybral jsem pět číselných údajů, které byly důležité pro misi samotnou nebo pro historické pozadí její realizace. Stejně jako u mnoha jiných dílů tohoto seriálu platí, že pořadí bylo velmi obtížné určit a kdokoli jiný by tento článek psal, zvolil by zcela určitě odlišné pořadí, pokud by vůbec vybral stejná čísla. A abych čtenáře neuvedl v omyl, rovnou se přiznám, že právě stran pořadí jsem malinko podváděl. Vypomohl jsem si totiž časovou posloupností mise, v níž jsou ona čísla ukotvena.

ŽIVĚ A ČESKY: Odložený Proton čeká na start

Původně měla raketa Proton odstartovat z Bajkonuru už 21. června, ale nakonec se neletělo. Problém byl s akumulátory na palubě vynášeného nákladu. Během předstartovních operací došlo k jejich předčasnému aktivování a kvůli tomu došlo k vyčerpání energie z baterií na horním stupni Block DM. Závada se nedala opravit na startovní rampě a proto se musela raketa vrátit do montážní haly. Nyní již opět stojí na kazašském kosmodromu a čeká na start, který by měl přijít již zítra – v pátek 12. července ve 14:31 našeho času. Rádi bychom Vás pozvali na sledování našeho komentovaného přenosu.

Nejlehčí evropská raketa dnes selhala

Ve 3:51 SELČ odstartovala z jihoamerického kosmodromu v Kourou nejlehčí raketa Vega. Čtyřstupňový nosič vážící 137 tun vynášel družici FalconEye1, kterou pro Spojené Arabské Emiráty postavily firmy Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space. Let probíhal podle plánu až do chvíle, kdy první stupeň dohořel a mělo dojít k zapálení druhého. Zhruba dvě minuty po startu se první stupeň bez problémů oddělil, ale zatím neupřesněná závada zřejmě potkala stupeň druhý. Výsledkem byla ztráta nosiče, o které jsme Vás ještě v noci informovali v krátké zprávě. Připomeňme, že Vega dnes startovala na svou již 15. misi a dosud ani jednou neselhala.

Odhozeno! LauncherOne má za sebou další milník

Společnost Virgin Orbit vznikla teprve v roce 2015 a za tu dobu stihla vyvinout menší raketu a upravila majestátní Boeing 747 na odpalovací rampu. Nicméně je ve svém programu stále ve skluzu, protože první let byl slibován už na rok 2018. Přesto lze pokrok společnosti považovat za úspěch. Nyní společnost absolvovala nejtěžší úkol v její krátké historii – Došlo ke shozu rakety LauncherOne z mateřského letounu „Cosmic Girl“. K zážehu motoru ovšem cíleně nedošlo. Firma se ale nedávno pochlubila i pár dalšími novinkami, které stojí alespoň za zmínku.