Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Top 5: pět přistání Neila Armstronga

Neil Amrstrong v X-4

Posádka Apolla 11 byla po právu středobodem mediální „péče“, které se první lunární přistávací misi dostávalo. Je nicméně faktem, že jeden muž z této trojice na sebe přitahoval větší díl pozornosti než zbylí dva. Neil Armstrong byl velitelem mise a právě on měl v případě, že to bude třeba, ručně dovést modul Eagle na lunární povrch. Přestože byl navigační počítač PNGS v lunárním modulu schopen v rámci programu P65 provést celé přistání až po dotyk s povrchem zcela automaticky, nikdo neočekával, že by všechno šlo natolik hladce, že by se do ovládací smyčky Armstrong vůbec nezařadil. Historie nakonec ukázala opodstatněnost této predikce: žádná ze šesti úspěšných lunárních výprav nakonec čistě automatický mód P65 nevyužila. A co více – právě Apollo 11 se ukázalo být, alespoň co se přistání týče, suverénně nejdramatičtější misí. Pro Armstronga se jednalo o jedno z nejtěžších přistání jeho kariéry a bez debat také o to nejdůležitější. Ovšem onomu několikaminutovému dramatu v červenci 1969 předcházelo v Armstrongově kariéře několik neméně dramatických přistání, která jej dost možná pomyslně formovala a připravovala na chvíli, kdy bude celý svět obrazně sedět na kraji židle a sledovat každý jeho počin…

ŽIVĚ A ČESKY: I přes mizerné počasí to SpaceX zkusí

Když meteorologové již tři dny předpovídali pro hlavní i záložní termín startu Falconu 9 pouze třicetiprocentní pravděpodobnost dobrého počasí, bylo pravděpodobné, že přijde odklad. Předpovědi se nezlepšovaly, ale SpaceX pokračovala v přípravách na start. Včera bylo vidět, že se snaží do poslední chvíle čekat – věřili, že se třeba objeví několikaminutový ostrůvek lepších podmínek. Nestalo se tak a půl minuty před startem se odpočet zastavil. Jelikož má tato mise okamžité startovní okno, znamenalo to jediné – odklad o 24 hodin. Startovat by se mělo zítra přesně jednu minutu po půlnoci, ale předpověď počasí stále zůstává na neveselých třiceti procentech.

Po 50 letech opět na Měsíc, ale tentokrát z Prahy

Na Měsíc s posádkou se nelétá každý den a popravdě řečeno na světě jsou generace lidí (mezi ně patří také autor), které podobné dobrodružství nepamatují a znají ho pouze z vyprávění a knih. Možná třeba za 100 let budou lunární výpravy zcela běžné, ale jen jedna mise bude navždy tou první a právě tu si v uplynulých dnech připomínal doslova celý svět a ani Česká republika nebyla výjimkou. V českých krajích probíhaly nejrůznější přednášky a připomínkové akce, ale nejvýrazněji se do oslav úspěchu veleúspěšné mise Apollo 11 zapojila Praha, která mimo jiné nabídla velmi netradiční způsob připomenutí, který stejně jako pilotované mise na Měsíc, nejsou k vidění každý den.

ŽIVĚ A ČESKY: Dragon poprvé poletí na svou třetí misi

Na relativně jednoduchou otázku, co je na nejbližším startu Falconu 9 nejzajímavější, je těžké najít odpověď. No řekněte sami – je snad nejzajímavější fakt, že Falcon poletí s již jednou použitým prvním stupněm, nebo to, že se můžeme těšit na další pokus o přistání? A nebo je atraktivnější skutečnost, že SpaceX poprvé vypustí jednu a tu samou loď na oběžnou dráhu již potřetí? Nebo si myslíte, že nejzajímavější je náklad, v jehož čele stojí adaptér IDA-3? Těžké rozhodování, že? Aspoň vidíte, že se při našem dalším komentovaném přenosu rozhodně nudit nebudeme – start je zatím plánován na zítřek v 0:24 SELČ, ale počasí dává pořád jen třicetiprocentní pravděpodobnost.

Gateway (červenec 2019)

V těchto dnech, kdy si připomínáme padesátileté výročí prvního přistání lidí na Měsíci v rámci programu Apollo, NASA připravuje podobný další program, Artemis. Současná strategie počítá pro podporu přistání nejprve s vytvořením infrastruktury na oběžné dráze Měsíce – stanice Gateway. Ta má sloužit jako výchozí základna – velitelské stanoviště a místo pro samostatné připojení landeru a kosmické lodě. Dalším rozdílem oproti Apollu je mezinárodní spolupráce. Pod programem Artemis nemá být podepsána jen NASA, ale i tradiční partnerské kosmické agentury – evropská, japonská a kanadská. Program by mohl podporovat i soukromé aktivity. Podívejme se, jakého pokroku v přípravě stanice Gateway bylo dosaženo od červnového dílu.

Chandrayaan-2 nebyla po startu na očekávané dráze

Včerejší start indické lunární mise Chandrayaan-2 dopadl dobře – nejsilnější indická raketa GSLV Mk III umístila náklad na oběžnou dráhu a separace nákladu od horního stupně proběhla úspěšně. Během přímého přenosu jsme ale viděli záběry na monitory, na kterých se dalo jasně rozeznat, že graf veličin reálného letu se v závěrečné fázi lehce odchýlil od plánované křivky. Na postartovní konferenci oznámil šéf agentury ISRO, že horní stupeň hořel až do spálení všech pohonných látek a sonda se tak dostala na oběžnou dráhu o 6 000 kilometrů vyšší, než se čekalo, takže při cestě k Měsíci ušetří palivo. Jak se ale ukázalo, celá situace byla ve skutečnosti zajímavější. V tomto krátkém článku si ukážeme, na jakou dráhu se sonda dostala, ale i to, jaký bude její další harmonogram.

Interview Elona Muska o cestě k Měsíci a Marsu

Jeffrey Kluger získal interview od Elona Muska. Přitom probrali řadu témat – od přistání Apolla 11 na Měsíci, přes Muskovy začátky se SpaceX až po jeho současné názory na návrat lidí na Měsíc. Toto interview se mělo vysílat na „CBS Sunday Morning“ 21. července. Předem byl redigovanýt text uveřejněn časopisem Time. Vybral jsem si z uveřejněného redigovaného svou interpretaci jeho sdělení. Jiný překlad by Vám mohl předložit trochu jiný obrázek tohoto rozhovoru. Podstata by ale měla zůstat stejná…

Týden s Jedenáctkou (7) Dobytí Měsíce

Dnes z poněkud jiného soudku: mezi historické zprávy z padesát let starých událostí týkajících se prvního letu na Měsíc s dovolením „propašujeme“ jednu aktualitu. Jak už jsme psali v úvodním díle tohoto seriálu, vznikl při psaní knihy Dobytí Měsíce. Kniha oficiálně vychází právě dnes. Jak napovídá ohlas seriálu „Týden s Jedenáctkou“, téma pilotovaného přistání na Měsíci k nám promlouvá i po půl století. A jak (snad) ukazuje i tento seriál, pořád je v oblasti programu Apollo mnoho bílých míst, o nichž by se dalo říci „hic sunt leones“. Část těchto mezer nyní zaplňuje právě kniha Dobytí Měsíce. Začíná vyhlášením pilotovaného letu na Měsíc, pokračuje formováním celého lunárního programu. Představuje slepé uličky, hledání správných cest i nezdary, které ho provázely. Popisuje vyvíjenou techniku i peripetie při její přípravě. Seznamuje s hardwarem, lidmi i lokalitami. Pokračuje popisem jednotlivých misí programu Apollo přes první přistání a popisem všech následujících. Končí pak rekapitulací lunárního programu a připomenutím toho, co nám z něj zbylo.

Vůbec poprvé poletí k ISS stejný Dragon již potřetí

O tom, že SpaceX zachraňuje první stupně svých raket Falcon, aby je mohla používat opakovaně, ví asi každý. Méně známou skutečností ale je, že firma patřící Elonu Muskovi podobným způsobem recykluje i kosmické lodě Dragon, které vozí na Mezinárodní kosmickou stanici zásoby. Celkem již proběhlo pět zásobovacích misí, při kterých letěla k ISS již jednou použitá loď. SpaceX se díky tomu uvolnily výrobní kapacity, které mohla využít pro stavbu nové generace kosmických lodí – Dragon 2 alias Crew Dragon. Již tento týden bychom se měli dočkat dalšího zajímavého momentu – k ISS vyrazí loď Dragon, která již byla na oběžné dráze dvakrát. Něco podobného se zatím ještě nikdy nestalo.

ŽIVĚ A ČESKY: Odložená indická trojitá lunární mise

Lunární orbiter, lander a rover – všechny tři prvky indické mise Chanydrayaan-2 má již zítra v 11:13 SELČ vynést nejsilnější indická raketa GSLV Mk III. Startovat se mělo již před týdnem, ale zhruba hodinu před zážehem motorů byl odpočet zastaven kvůli problémům s nádobami na stlačené helium v horním stupni. Spekulovalo se dokonce o možnosti odkladu startu až na září, což by ale negativně ovlivnilo šance sondy na úspěch a snížil by se i vědecký přínos. Nakonec však Indická kosmická agentura ISRO dokázala raketu připravit na start, který nás čeká již zítra. Přijměte, prosím, naše pozvání na živě a česky komentovaný přenos.