Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

ŽIVĚ A ČESKY: Starhopper vystoupá do výšky 200 metrů

Velmi často jsme v posledních dnech dostával dotazy, zda budeme česky komentovat poslední skok zařízení Starship Hopper (či Starhopper). Dlouho jsem si nebyl jistý – ostatně okno otevřené od devíti večer do sedmi ráno SELČ nepůsobilo zrovna lákavě. Když se však ukázalo, že by ke skoku mohlo dojít kolem jedenácté večer, rozhodl jsem se této šance využít. Starhopper sice nakonec nevyletí do 200 metrů, ale „jen“ do 150. Vyplývá to z informací od úřadu FAA. Náš článek však vznikl v době, kdy tyto informace nebyly k dispozici. Přijměte však naše pozvání ke komentovanému přenosu, který proběhne dnes večer. Dost možná stojíme na prahu nové éry SpaceX – nenechte si tento okamžik ujít.

PSP dostala pozorovací čas navíc

Sonda Parker Solar Probe má za sebou první rok ve vesmíru, který se dá označit jako velmi úspěšný. I díky tomu se pozemní týmy rozhodly, že sondě prodlouží fázi sběru vědeckých dat už během třetího průletu perihelem – nejnižším bodem dráhy kolem Slunce, který přijde 1. září. Sonda tedy zapnula svou čtveřici přístrojů už 16. srpna, což je mnohem dříve, než v případě prvních dvou průletů nejnižším bodem dráhy. Jelikož dojde ke stejnému prodloužení i ve fázi vzdalování od Slunce, bude fáze sběru vědeckých dat prodloužena z dosavadních 11 na celkem 35 dní!

Kosmotýdeník 362 (19.8. – 25.8.)

Týden uběhl jako pád do černé díry (pro někoho rychle, pro někoho pomalu – záleží, jak se na to díváte), ale pro všechny je přichystán tradiční přehled nejzajímavějších událostí v kosmonautice za posledních sedm dní. V hlavním tématu se tentokrát netradičně ponoříme pod vodu a to ve zcela nových technologických udělátkách. Nahlédneme totiž do přípravy expedice NEEMO NXT. Dalšími tématy budou například další plán na řešení problémů se Sojuzem MS-14, anebo fotografie z posledního startu rakety Delta IV. Přeji vám dobré četní a hezkou neděli.

Sojuz MS-14 dostane za dva dny druhou šanci

Dnes v 7:31 SELČ se měla k Mezinárodní kosmické stanici připojit ruská loď Sojuz MS-14. Ta startovala před dvěma dny bez posádky, aby se ověřilo správné fungování rozhraní mezi nosnou raketou Sojuz 2-1a a kosmickou lodí Sojuz. Na jaře příštího roku by totiž tato nová raketa měla vynášet pilotované lodě Sojuz a je tedy potřeba ověřit její spolehlivost. Na palubě se kromě zhruba 600 kilogramů nákladu pro ruskou sekci ISS nachází jen humanoidní robot Fedor (Skybot F-850). Když se však Sojuz začal chystat na připojení k modulu Poisk, objevil se problém.

Rover Rosalind Franklin má všechny přístroje

Stavba evropského vozítka, které má příští rok vyrazit k Marsu v rámci evropsko-ruské mise ExoMars 2020 je po stránce vědeckých přístrojů kompletní. Do roveru již byly instalovány jak kamery, které budou poskytovat zajímavé snímky, tak vrtačka, která má odebírat vzorky z hloubky pod povrchem i palubní laboratoř. Stavba vozítka, které vzniká ve městě Stevenage ve Velké Británii, kde sídlí firma Airbus Defence and Space se již pomalu chýlí ke konci. Rover nyní dostal kamerový systém PanCam, která je umístěna na stožáru a má zajišťovat fotky z výšky dva metry nad terénem. Tato kamera bude denně využívána k vědeckému výzkumu – pozemní operátoři budou na základě jejích snímků rozhodovat, kam se vydat, nebo kde vrtat.

Kdo investuje v čínském NewSpace

Na čínském blogu china-aerospace.blog se objevil článek od Jeana Devilla, který převzal a komentoval poslední zprávu FutureAerospace – Commercial Space Investment Race, ze které také pocházejí dále uváděné číselné údaje. Originál zprávy v mandarínské čínštině je dostupný na webu – [1] nebo [2].
Čínský NewSpace roste, ale kdo jej subvencuje?
Pozorovatelé kosmického průmyslu obecně uvědomují, že do čínského New Space, který v současné době čítá něco mezi 50 až 100 společností (v závislosti na definici “NewSpace”), se nalévá velký proud investic. Jen v samotném roce 2018 bylo do čínských start-upů investováno 2,1 miliardy čínských jüanů – RMB (cca 300 mil. USD). Ale odkud se tento kapitál bere? Kteří investoři jsou oporou čínského NewSpace? FutureAerospace, v Pekingu sídlící investorská a konsultační společnost, právě publikovala zprávu Commercial Space Investment Race, která nabízí některé odpovědi na zmíněné otázky. Níže jsou uvedeny přeložené hlavní body této zprávy.

ŽIVĚ A ČESKY: Loučení s jednotrupovou Deltou IV

Rakety Delta IV pomalu vyklízejí pole, na kterém zářily téměř dvacet let. Zatímco třítrupé těžké rakety Delta IV Heavy ještě pár let budou fungovat, jejich slabší verze, jejichž trup tvoří jediný raketový stupeň, se již dnes odeberou do pomyslné penze. V 15:00 SELČ nás čeká poslední start středně silně Delty IV – na své derniéře má do vesmíru vynést druhý exemplář nejnovější generace amerických navigačních družic GPS, který dostal přízvisko Magellan po známém mořeplavci. Pokud tedy budete mít dnes odpoledne čas, přijměte pozvání na náš komentovaný přenos z tohoto loučení.

ŽIVĚ A ČESKY: Humanoidní robot v Sojuzu bez lidí

V lodích Sojuz létají lidé – tvrzení, které se stalo téměř pravidlem. Ale i u něj se najde výjimka – třeba jako Sojuz MS-14, jehož start nás čeká už zítra v 5:38 SELČ. Jelikož momentálně používané rakety Sojuz-FG při vynášení lodí Sojuz brzy nahradí rakety Sojuz 2-1a, je potřeba ověřit, zda tento přechod bude bezpečný. Nikdo samozřejmě nechce riskovat závadu s posádkou na palubě a proto má spolupráci rakety a lodi vyzkoušet Sojuz bez osádky – tedy té lidské. Na palubě najdeme humanoidního robota FEDORa alias Skybot F-850, který má na ISS, kam loď míří, strávit pár týdnů.

ŽIVĚ: Astronauti při výstupu připojí adaptér IDA

Dokovací adaptér IDA-3 dopravila před pár týdny na ISS kosmická loď Dragon. Nyní je tedy čas na instalaci tohoto nízkého válce s velkým významem. Staniční robotická paže vyjmula adaptér IDA-3 z nehermetizovaného nákladového prostoru lodi Dragon zatímco posádka na stanici spala. Pozemní operátoři s adaptérem domanévrovali k horní části modulu Harmony, kde se nachází tunel PMA-3. Právě tady bude IDA-3 čekat na dvojici Nick Hague – Andrew Morgan, která zítra provede výstup do volného prostoru, aby adaptér propojila se zbytkem stanice.

Hvězdy nad Afrikou

Kolébka našeho druhu, kontinent dávných civilizací, neustále rostoucí populace (nyní s více než 1,2 miliardami duší) sužované kmenovými válkami, nemocemi, hladomory a otrokářstvím, zdroj nerostů pro celý svět prostřednictvím koloniálních mocností a nyní z velké části objekt čínské hospodářské expanze –  to vše, a mnohem více, je Afrika. Ve všech afrických státech existují společenské rozdíly, které jsou pro středoevropany těžko představitelné. Postupný rozvoj vzdělanosti a infrastruktury přispívá ke zvyšujícímu se výkonu průmyslu řady afrických zemí (mezi kterými jsou značné rozdíly) a k hospodářskému růstu (úhrn HDP afrických zemí se za 10 let zdvojnásobil a přesáhl 2,2 bilióny USD – asi jako Itálie nebo Brazílie podle IMF), a také k aktivitám vztahujícím se ke kosmu. Úhrn kosmického průmyslu v Africe dosahuje hodnot cca 7 miliard USD a předpokládá se vzestup na 10 miliard do roku 2024. (Pravda, jde jen o cca 2% celosvětových hodnot, ale přesto jde o zajímavá čísla.)