Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Lander sondy Čandraján 2 se při tvrdém přistání (snad) nerozpadl

Široce medializované přistání landeru Vikram plánované na pozdní večer v pátek 6. září 2019 nedopadlo dobře. Ve výšce 2,1 km nad měsíčním povrchem došlo ke ztrátě spojení s landerem – a to se nepodařilo obnovit. Vypadalo to, že Měsíc letos vede nad lidmi 2:1 (Indie, Izrael : Čína). „Všichni“, kdo mají co do činění s vesmírným výzkumem se předháněli v kondolencích a zároveň vyzdvihovali úsilí Indů a oceňovali jejich otevřenost. Mne asi nejvíce dojalo objetí a utišování vzlykajícího ředitele ISRO premiérem Indie. Ten později před zaměstnanci ISRO a při veřejném vystoupení hodnotil misi Chandrayaanu 2 pozitivně, řekl: „dostali jsme se velice blízko a jsme na naše vědce hrdí“. V podstatě přislíbil, že ISRO dostane další příležitosti k tomu, aby „svými úspěchy vyloudili úsměv na tvářích Indů“. Dr. Sivan později popsal sledování přistávacího manévru Vikramu jako „15 minut hrůzy“.

Na Vostočném se pilně pracuje na nové rampě

O stavbě druhé rampy kosmodromu Vostočnyj jsme naposledy psali v únoru, kdy se projekt potýkal s administrativními komplikacemi. Ty jsou však již definitivně vyřešeny a práce se tak mohly rozběhnout. Momentálně tu kmitají domíchávače betonu, které vytváří základy nové rampy. Z nové rampy mají startovat nové ruské modulární rakety Angara, přičemž první start z této rampy by měl přijít v roce 2023, byť některé zdroje stále uvádí rok 2021 – ten je však považován za nereálný. Sluší se ještě připomenout, že na kosmodromu na Dálném východě už jedna rampa stojí – startují z ní rakety Sojuz, kterých odsud vyletělo už pět raket, z toho jedna byla neúspěšná. Kromě aktuálně budované rampy pro rakety Angara by měla na Vostočném v dalších letech vyrůst i rampa pro supertěžkou raketu, která Rusku umožní aktivní podíl na využívání lunární stanice Gateway, ale i mnoho dalších projektů.

Den otevřených dveří technologického srdce ESA

V posledních letech se stalo již velmi příjemnou tradicí, že se v první říjnovou neděli koná den otevřených dveří ve středisku ESTEC. Tento komplex budov u nizozemského města Leiden patří Evropské kosmické agentuře a slouží jako její technologické středisko. Jednou za rok tak má veřejnost možnost nahlédnout do tohoto areálu, kde se třeba kromě jiného testují evropské družice, než se vydají na kosmodrom. Členové naší redakce si ani letos nenechají tuto příležitost ujít a pokud chcete také nasát místní atmosféru, pak je tento článek určen právě Vám.

Kosmotýdeník 364 (2.9. – 8.9.)

Je nedělní poledne a vy správně očekáváte pravidelný týdenní souhrn událostí v kosmonautice. Tentokrát se Kosmotýdeník zaměří v hlavním tématu na hurikán Dorian a jeho dopady na Kennedyho kosmodrom na Floridě. Podíváme se také na bohužel neúspěšné přistání indického landeru Vikram na Měsíci a nevynecháme ani další dění. Zavedeme vás třeba k místu přistání Sojuzu MS-14, který se v automatickém režimu vrátil na Zemi. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Slibovaná podrobná topografická mapa Bennu je tu

V dubnu letošního roku jsme vám přinesli článek, ve kterém jsme Vám ukázali hrubou topografickou mapu planetky Bennu, kterou vytvořil přístroj OLA (OSIRIS-REx Laser Altimeter) na sondě OSIRIS-REx. Tehdejší hrubý model vznikl z více než 11 milionů měření provedených mezi 12. a 17. únorem. Některé oblasti planetky nebyly nasnímány, ale už tehdy jsme Vám slibovali, že bychom se měli již brzy dočkat podrobnějšího zmapování terénu Bennu. A dnes svůj slib plníme. Mezi 2. červencem a 5. srpnem totiž sonda provedla dodatečná měření přístrojem OLA. Po spojení s první várkou údajů tak bylo k dispozici zhruba 20 milionů měření.

Vega už letos nepoletí

Společnost Arianespace zveřejnila poznatky, na které během vyšetřování přišla nezávislá komise. Jejím úkolem bylo analyzovat selhání rakety Vega při její 15. misi. Raketa při červencovém startu nedokázala dopravit na oběžnou dráhu průzkumnou družici FalconEye-1 patřící Spojeným Arabským Emirátům. Podle výsledků se zdá, že k závadě došlo na druhém stupni po 14 sekundách jeho služby vinou náhlé a prudké události. Arianespace doslova zmiňuje, že se jednalo o „termo-strukturální selhání v předním dómu“, které vedlo k rozpadu nosiče.

SLEDUJEME: Indický pokus o přistání na Měsíci

Letošní rok můžeme bez přehánění nazvat Rokem Měsíce – už v prvních dnech roku 2019 se čínské sondě Chang’e 4 podařilo přistát na odvrácené straně Měsíce – jako vůbec prvnímu lidskému výtvoru. V dubnu jsme pak sledovali historicky první vstup soukromé (a navíc první izraelské) sondy na oběžnou dráhu Měsíce. Přistání se sice landeru Beresheet nepodařilo, ale i tak přinesla mise mnoho úspěchů. Nyní se dostává do hledáčku pozornosti Indie – její komplexní mise Chandrayaan-2 odstartovala 22. července a od té doby provedla několik manévrů, které ji dostaly z oběžné dráhy Země až na oběžnou dráhu Měsíce. Druhého září se od orbitálního modulu oddělil modul Vikram, který s pomocí dvou zážehů upravil svou dráhu a je připraven na přistání – toho bychom se měli dočkat už dnes večer a celou událost budeme v tomto článku sledovat formou psaného přenosu.

Sentinel-6A je připraven na zkoušky

Jejím úkolem bude měřit z oběžné dráhy výšku vodní hladiny na celé planetě. Družice Sentinel-6A je již vybavena některými měřicími přístroji, takže nic nebrání tomu, aby začaly její zkoušky. Čas do startu, který je plánován na konec příštího roku se totiž neustále krátí. Odborníci z firmy Airbus v německém Friedrichshafenu se v minulých měsících věnovali pečlivé instalaci špičkových senzorů, které mají měřit měnící se výšku oceánské hladiny. Jelikož projekt Sentinel-6 počítá s dvojicí družic, museli odborníci pracovat na dvou exemplářích – Sentinelu-6A a Sentinelu-6B. Družice však nepoletí společně na jedné raketě – jako první se do vesmíru vydá Sentinel-6A, jehož start na raketě Falcon 9 z Vandenbergovy základny je plánován na listopad 2020.

ESA musela odklonit družici kvůli Starlinku

Potenciální srážka Starlink44 s Aeolus 2. 9. 2019

Poprvé od vypuštění družic Starlink došlo k situaci, kdy hrozilo zvýšené riziko srážky s jinou aktivní družicí. Potkalo to družici Aeolus Evropské vesmírné agentury (ESA), určenou k výzkumu dynamiky atmosféry a družici Starlink č. 44. Úhybný manévr byl nakonec naplánován pouhý půl-oblet před možnou srážkou a dopadl úspěšně. Celá událost byla velmi zvláštní v několika ohledech. Například tím, že původně byla na […]

Zničená rampa na Chomeneího kosmodromu

Íránci se letos pokoušejí opakovaně vypustit nějaký svůj satelit. Po dvou neúspěších začátkem tohoto roku se na Chomeneího kosmodromu v severní provincii Semnan připravoval letošní třetí start. Prvním pokusem bylo vyslání 90 kg družice pro dálkový průzkum Země „Payam-e Amirkabir“ 15. ledna raketou „Simorgh“, jejíž třetí stupeň selhal a nedodal satelitu protřebnou rychlost pro umístění na orbitu. Druhý pokus se konal necelý měsíc potom, tentokrát dvoustupňovou raketou „Safir“, která orbity potvrzeně dosáhla poprvé již roku 2009. Tentokrát měla být (z jiné – tzv. kruhové – rampy) 5. února vypuštěna družice s podobným vybavením, o hmotnosti 52 kg „Dousti 1“. Ani tento satelit nedosáhl orbity. Třetí start se připravoval koncem srpna t.r., ale 29. došlo k výbuchu na „kruhové“ rampě, jehož stopy byly jako první zachyceny družicí společnosti Planet. Spekulovalo se o tom, že byla zničena i komunikační družice „Nahid 1“, ale íránské zdroje tvrdí, že družice na nosiči v době výbuchu ještě nebyla.