Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

ISS zvládla výpadek proudu

Nezvyklý pohled na ISS z okénka modulu Poisk. Vidět na něm můžeme modul Zarja se složenými solárními panely, kus hlavního nosníku a panely radiátorů, které odvadějí přebytečné teplo.

Na Mezinárodní vesmírné stanici došlo k mimořádné situaci, když se v americké části objevila porucha na dodávce elektrické energie. Stalo se tak v noci z 11. na 12 srpna, když posádka spala. Následkem problému došlo k zastavení některých systémů včetně ventilátorů. Záložní elektrický zdroj se ale postaral o zachování kritických systémů nutných pro podporu života. Spící posádku však probudil alarm, který upozorňoval na nastalou závadu. Astronauti se okamžitě pustili do práce a ve spolupráci s pozemním střediskem v Houstonu se jim podařilo nečekanou situaci rychle zvládnout a stav se vrátil do normálu. Posádce přitom po celou dobu nehrozilo žádné akutní nebezpečí.

Čerstvě grilovaná kometa

Asi není člověka, který by si nevšiml, jak v posledních dnech stoupají hladiny rtuti v teploměrech za našimi okny. Česká republika zažívá mimořádně parné léto, ale drobnou paralelou se můžeme přenést na kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko, kolem které stále krouží evropská sonda Rosetta. Právě dnes totiž jádro prolétá takzvaným perihelem – místem, kde je na své oběžné dráze nejblíže ke Slunci. A jak už správně na začátku 17. století definoval Johannes Kepler, objekt v tomto bodě také letí nejrychleji.

Motory pro nový Antares jsou na kosmodormu

Ten obrázek mají fanoušci kosmonautiky v živé paměti – 28. října loňského roku startovala k ISS třetí zásobovací loď Cygnus přezdívaná Deke Slayton. Ovšem kvůli závadě na čerpadle jednoho motoru AJ-26 došlo několik sekund po startu k explozi, která zbavila raketu Antares tahu a plně natankovaný nosič se zřítil na startovní rampu. Když vyšetřování ukázalo na viníka, rozhodla se společnost OSC k radikálnímu kroku – vymění motory AJ-26 (přestavěné sovětské NK-33) za jiný typ motorů. Volba nakonec padla na ruské motory RD-181. Podle aktuálních informací se zdá, že je všechno na správné cestě.

Po betonu přichází na řadu ocel a technika

Už za necelých pět měsíců by měly plameny nosné rakety Sojuz sežehnout slavnostní nátěr ocelových konstrukcí a poprvé rozvibrovat masy betonu rampy kosmodromu Vostočného. Pod dohledem kamer Velkého bratra, jejichž signál je přenášen na monitor vicepremiéra Dmitrije Rogozina v Moskvě, tak v těchto dnech finišují stavební práce a do finále se blíží také instalace technického vybavení. Využijeme tedy situace, kdy ještě není všechno zakrytováno a přístupná jsou i místa běžnému smrtelníkovi zapovězená. Přiblížíme si specifickou část startovací rampy, která je našim očím běžně skrytá. Pro řadu čtenářů, autora nevyjímaje, se tak jedná o novinku, byť se na Bajkonuru poprvé objevila na legendární Gagarince už v roce 1956.

Nefunkční radar na měřiči vlhkosti

Když se v lednu letošního roku vydala na oběžnou dráhu americká sonda SMAP, slibovali si od ní odborníci velký posun v našem chápání koloběhu vody. Tento přístroj měl za úkol vytvořit globální mapu vlhkosti půdy. Jak už napovídá název – Soil Moisture Active Passive – sonda umí pracovat v aktivním i pasivním režimu. V prvním případě palubní radar vysílá vlny, které jsou následně přijímány a vyhodnocovány. Jenže právě tento radar v posledních týdnech přidělává vrásky na čele pozemních pracovníků. Za klíčový okamžik, který měl rozhodovat o úspěchu mise, bylo považováno rozvinutí otočné antény na konci února. Tento manévr proběhl bez problémů a sonda mohla začít kalibrovat své přístroje. Jenže sedmého července se náhle odmlčel výše zmíněný radar. Ačkoliv se technici snaží jej oživit, zatím jsou neúspěšní. Podle dosavadních analýz se zdá, že závada bude v zesilovači na přívodu elektrické energie. Pozemní týmy se ale nevzdávají a chtějí vyzkoušet všechny možnosti, jak radar přivést zpět do práce.

AKTUALIZOVÁNO: Ruský výstup do volného prostoru

Ruští kosmonauti Michail Kornijenko a Gennadij Padalka dnes vystoupí do volného prostoru. Stanici opustí přechodovou komorou modulu Pirs okolo 16:15 našeho času a celá procházka by měla trvat zhruba šest, až šest a půl hodiny. Mezi úkoly, které na oba kosmonauty čekají najdeme třeba kontrolu materiálových experimentů, odběr vzorků z povrchu stanice, ale také mytí okna, nebo výměnu poškozené antény za nový kus, přičemž již nepotřebný hardware bude odhozený proti směru letu stanice, aby nehrozila srážka s orbitálním komplexem. V tomto článku Vám nabízíme možnost sledovat na našem portálu celý výstup živě přes NASA TV.

Kosmotýdeník 151. díl (3.8. – 9.8.2015)

Dalších sedm dní uplynulo jako voda a proto tu máme další vydání pravidelného Kosmotýdeníku, který vám přináší přehled toho nejzajímavějšího, co přineslo právě uplynulých sedm dní. Tentokrát se podíváme do NASA, kde odstoupil dlouholetý programový ředitel Mezinárodní kosmické stanice. Dále zamíříme do Hlavního pásu planetek, kde operuje u planetky Ceres sonda Dawn. Podíváme se však i na netradiční pohled na Měsíc a Zemi, nebo na tři kandidáty na nový teleskop NASA. Přejeme příjemné čtení a hezký zbytek neděle.

Ruský výstup: Mytí okna i výměna antény

Na pondělí 10. srpna je naplánován zhruba šest a půl hodiny trvající výstup dvou ruských kosmonautů do volného prostoru. Gennadij Padalka a Michail Kornijenko mají hned několik úkolů – nafotí probíhající vědecké experimenty, přeorientují jeden držák senzorů a budou se věnovat také údržbě stanice. Kromě jiného odeberou pomocí vatové tyčinky vzorky z tepelných radiátorů a solárních panelů, aby zjistili, zda se tu neusazují zbytky spalin od přilétajících kosmických lodí. Jelikož stěry z minulých výstupů ukázaly, že se spaliny usazují i na vnější části okna, bude jej potřeba umýt.

Nemáme peníze, zůstáváme v Sojuzech, zní z NASA

Sojuz TMA-16M, jak jej během přibližování vyfotil Terry Virts.

Americká kosmická agentura je v nezáviděníhodné pozici. Zákonodárci před několika týdny neschválili rozpočet pro NASA v požadované výši a nejvíce se škrtalo v položkách určených pro soukromé firmy SpaceX a Boeing, které mají za pár let ve svých lodích Crew Dragon a CST-100 vozit americké astronauty na ISS. Kosmická agentura opakovaně upozorňovala, že se sníženým objemem financí nebude možné dostát předem daným termínům, ale nikdo to evidentně neřešil. NASA proto musela vzít řešení problému do vlastních rukou a nakoupila dalších šest míst v ruských lodích Sojuz.

Superpřesné měření pro hledání gravitačních vln

O některých kosmických sondách se píší články skoro samy a lidé velmi snadno pochopí účel té které družice či vozítka. Stačí říct, že Curiosity pátrá na Marsu po důkazech, zda tu dříve byly podmínky vhodné pro život, nebo že sonda Rosetta prozkoumává kometu 67P, aby zjistila, jak vypadal nepřetvořený materiál z doby, kdy se tvořila Sluneční soustava, a čtenář má jasno. Jenže co když nás čeká sonda, která má pomoci prozkoumat gravitační vlny? To jde o poznání složitěji, ale i přesto se o to v dnešním článku pokusíme.