Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

První várka dat z Parker Solar Probe

Tým kolem americké sondy Parker Solar Probe již před několika měsíci sliboval, že do konce letošního roku zveřejní první várku nasbíraných údajů. Jde o data, která posbíraly čtyři palubní přístroje během prvních průletů kolem Slunce. Během nich se sonda přiblížila ke Slunci na 24,8 milionu kilometrů, což je sice víc, než čím se doposud mohl chlubit rekordman (sonda Helios B), ale pořád je to jen začátek – v dalších letech se sonda dostane ještě blíže. Už nyní ale mohou vědci z celého světa začít analyzovat první údaje. A jak sami uvidíte, tak k těmto datům má přístup i široká veřejnost.

ŽIVĚ: Začíná unikátní oprava AMS-02

Nebudeme chodit kolem horké kaše – tohle bude velké. Od legendární opravy Hubbleova teleskopu tu nebyl podobně komplexní a složitý úkol. AMS-02 je unikátní vědecký přístroj, který umožňuje vědcům porozumět podstatě temné energie a temné hmoty, které tvoří většinu vesmíru. Tento přístroj již překročil svou životnost a jeho chladicí systém se potýká s problémy, takže je potřeba jej opravit. Hák (tohle opravdu není malý háček) je v tom, že AMS-02 nikdy nebyl stavěn na opravy na oběžné dráze. Pozemní týmy proto musely vyvinout a otestovat unikátní postupy a nástroje. Dnes ve 11:30 začne přímý přenos prvního ze série plánovaných výstupů. Samotný výstup by měl začít ve 13:05 SEČ.

K záhadě metanu na Marsu přibyla nová – kyslík

Vůbec poprvé v dějinách výzkumu vesmíru se vědcům podařilo změřit sezónní změny koncentrací plynů, které tvoří atmosféru těsně nad povrchem Marsu – konkrétně v kráteru Gale. Výsledek mnoho lidí hodně překvapil – kyslík, který velká část živých organismů na Zemi potřebuje k životu, vykazuje jevy, které se nedají uspokojivě vysvětlit s využitím známých chemických procesů. Vozítko Curiosity pracuje na Marsu již více než šest let a pomocí přístrojů zkoumá své okolí. Jedním z těchto přístrojů je SAM (Sample Analysis at Mars), což je v podstatě malá chemická laboratoř v těle vozítka. Kromě jiného dokáže analyzovat plyny odebrané z okolí a určit jejich složení. Právě SAM proto hraje hlavní roli v rámci aktuálního objevu.

Hayabusa 2 opouští Ryugu

Po roce a půl výzkumu, měření, výsadcích několika landerů a dvou odběrech vzorků zažehla sonda Hayabusa 2 včera své trysky a zamířila k Zemi i s tmavým materiálem v odběrném pouzdru. Sonda se od planetky začala vzdalovat rychlostí 9,2 cm/s, přičemž zanedlouho dojde k aktivování iontových motorů pro úpravu dráhy, která sondu zavede koncem roku 2020 k naší planetě. Řídící středisko ve městě Sagamihara včera ve 2:24 SEČ potvrdilo, že odlet byl zahájen a sonda začala opouštět svou domácí pozici zhruba 20 km od Ryugu. Mise byla doslova napěchována úkoly a ani odlet není jen tak – sonda má za úkol snímkovat až do 18. listopadu postupně se vzdalující planetku o průměru 900 metrů. Odhaduje se, že focení bude ukončeno ve vzdálenosti 50 kilometrů od Ryugu.

První start projektu OneWeb z Bajkonuru se odkládá

Původně měla raketa Sojuz vynést více než 30 družic pro síť zajišťující přístup k internetu v polovině prosince, ale nyní byl oznámen přesun startu zhruba o měsíc. Tiskový mluvčí projektu OneWeb uvedl, že družice budou převezeny z výrobního areálu nedaleko Kennedyho střediska na kazašský Bajkonur v průběhu příštího měsíce. „Věnujeme přípravám na start maximální péči a proto si vezmeme pár týdnů navíc, abychom provedli dodatečné zkoušky družic, které budou v průběhu prosince odeslány ke startu,“ říká Katie Dowd, tisková mluvčí OneWeb a dodává: „Momentálně počítáme se startem ve druhé polovině ledna, načež chceme startovat každý měsíc. Služby v arktické oblasti spustíme koncem roku 2020 a globální pokrytí nabídneme v roce 2021.“

Deset let snímků Slunce z evropské sondy

Proba-2 na oběžné dráze v představách umělce.

Na začátku listopadu (konkrétně 2. listopadu) uplynulo deset let od startu evropské sondy Proba-2 (PRoject for OnBoard Autonomy), která studovala vliv Slunce na naši planetu a pravidelně snímkovala naši životodárnou hvězdu. Jejím úkolem bylo lépe porozumět, jaké procesy ovlivňují nejrůznější komplexní kosmické fenomény jako jsou sluneční erupce či záblesky, nebo projevy kosmického počasí. V rámci desetiletého výročí vydala Evropská kosmická agentura složený snímek, který vznikl kombinací fotek Slunce z této sondy.

Boeing chce pro svůj lunární lander raketu SLS

Návrh pilotovaného landeru od Boeingu

Firma Boeing chce rozvinout návrh lunárního landeru, který by podle firmy mohla startovat v jednom kuse na vylepšené verzi rakety SLS, kterou právě Boeing z velké části staví. Boeing předpokládá, že jeho návrh by umožnil dopravit astronauty na povrch Měsíce v roce 2024 bez nutnosti využít zárodek lunární stanice Gateway. Tento návrh lunárního landeru předložený NASA ale není jediný, který agentura dostala. Do úterý 5. listopadu totiž měly firmy posílat své projekty, které měly umožnit realizaci zrychleného návratu na jižní pól Měsíce v roce 2024, který před několika měsíci vyhlásil prezident Donald Trump.

ŽIVĚ A ČESKY: Mise Falconu plná prvenství

Tohle bude stát za to, uznejte sami – první start Falconu 9 s ostrou (nikoliv testovací) várkou družic Starlink, první opakované použití aerodynamického krytu, první pokus o zachycení obou polovin aerodynamického krytu dvěma loděmi (GO Ms Tree a GO Ms Chief) a aby toho nebylo málo, tak první mise, při které poletí první stupeň Falconu 9 již počtvrté. Tak se dají ve stručnosti shrnout všechna hlavní lákadla startu, který nás čeká už zítra v 15:51 SELČ. Chybět samozřejmě nebude ani pokus o přistání prvního stupně na mořské plošině, takže je jasné, že si ani my nenecháme ujít komentovaný přenos.

Kosmotýdeník 373 (4.11. – 10.11.)

Týden se s týdnem sešel a k tradičnímu nedělnímu obědu je nyní připraven souhrn všech podstatných událostí kosmonautiky, které se odehrály v uplynulých sedmi dnech. Hlavní téma nás tentokrát zavede až na samotné hranice vlivu našeho Slunce. Data z Voyageru 2 promluvila a dokreslila nám náš obraz toho, jak vypadá hranice heliosféry a mezihvězdného prostoru. V dalších tématech se podíváme například na čtyři osazené motory RS-25 rakety SLS, anebo na přípravy na start Falconu 9 s první operační dávkou družic Starlink. Přeji vám pěkné čtení a příjemnou neděli.

Marsovský rover si zvykal na drsné podmínky

9. října převezli technici oblečení do speciálních ochranných obleků vozítko Mars rover 2020 do obří vakuové komory. Ta se nachází v areálu Jet Propulsion Laboratory v budově Spacecraft Simulator Building. Na vozítko nečekalo nic menšího než zkoušky v prostředí, které panuje na Marsu. „Každý přesun vozítka je pro nás velká věc,“ říká Chris Chatellier, inženýr z Jet Propulsion Laboratory pracující na projektu nového vozítka pro Mars a dodává: „Na každém rohu máte technika a další inženýři a bezpečnostní inspektoři sledují každý krok. Každý pohyb je doslova choreograficky popsán a nacvičen.“