Z fotky to tak možná nevypadá, ale aerodynamický kryt nové lehké evropské rakety Vega-C měří na výšku 10 metrů. V rámci aktuální zkoušky byl umístěn na strukturální model horního stupně, aby se simulovalo jeho spojení se skutečnou raketou. Ve zkušební komoře LEAF (Large European Acoustic Facility) v nizozemském středisku ESTEC se nyní ověřuje, jak tento kryt zvládne pekelný hluk, který je neoddělitelnou součástí startu každé kosmické rakety.
Včerejší šestý start rakety Sojuz 2-1v proběhl v 18:52:03,401 SEČ ze startovního komplexu 43 a rampy číslo 4. O přípravách na start se veřejnost dozvěděla až 18. listopadu, kdy ruské úřady vydaly výzvu pro piloty, aby se nepohybovali v oblasti Severního ledového oceánu nad poloostrovem Kola, jižně od souostroví Špicberky. Podobná výzva se pak týkala i dlouhého pásu nad Tichým oceánem. Tyto prostory odpovídaly dřívějším startům rakety Sojuz 2-1v s horním stupněm Volga z Plesecku – především pak start z března 2018, kdy tato raketa vynášela družici EMKA (ta testovala miniaturizovaný systém snímání Země).
Start rakety Ariane 5 se po pátečním odkladu, který způsobil vadný elektrický systém na pozemním vybavení, chystá na vzlet dnes večer. Na oběžnou dráhu má vynést družici pro Egypt, která se dá označit jako utajená a druhý cestující vylepší internetové pokrytí nabízené firmou Inmarsat. Obě družice byly postavené v Evropě a stylově je tak vynese nejsilnější evropská raketa. Celých 51 metrů vysoká Ariane 5 ve 22:08 SEČ, přičemž okno bude otevřené do 23:53 SEČ.
Obydlená kosmická stanice na oběžné dráze Měsíce v roce 2024? „Není to stanice, je to kosmická loď“, říká o minimální architektuře Gateway Marshall Smith, ředitel pilotovaného lunárního průzkumného programu v ředitelství NASA. Gateway má v roce 2024 plnit roli agregačního bodu a velícího střediska pro pilotované přistání na Měsíci. Obyvatelný a logistický prvek HALO, vyvinutý pro podporu povrchové mise, se bude ve značné míře spoléhat na systémy podpory života v Orionu. Díky svojí otevřené architektuře se má sestava PPE/HALO později stát základním blokem pro budoucí rozšiřování a pro udržitelnost strategické pilotované přítomnosti u Měsíce. Pojďme si připomenout dění kolem programu, ke kterému došlo od našeho posledního přehledu.
Jako tradičně poslední středu v měsíci, to jest 27.11.2019, pořádá Kosmo Klub z.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část listopadové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Druhá část shrne dosavadních 15 let činnosti Kosmo Klubu. Jak se žije hmyzím „kosmonautům“ se dozvíte ve třetí přednášce.
Akce začíná v 17:30.
Máme tady poslední listopadový Kosmotýdeník, tedy pravidelný přehled událostí, které v uplynulých sedmi dnech přinesla kosmonautika. Dnes se v hlavním tématu podíváme na převoz a instalaci lodě Starliner od Boeingu, která je určená k prvnímu bezpilotnímu letu k ISS. Dále se budeme věnovat sobotnímu čínskému startu, při kterém dopadla část rakety do obydlené oblasti a podíváme se i na explodující Starship, anebo výstup na Mezinárodní kosmické stanici. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: AMS-02, Andrew Morgan, Beidou, Boca Chica, Boe OFT, Boeing, Crew Dragon, CZ-3B, EVA, ISS, JWST, Kosmotýdeník, Luca Parmitano, NASA, Orion, Rosie, SLS, SpaceX, Starship Mk1, Super Guppy 
V pondělí 18. listopadu se italský astronaut Luca Parmitano pustil do ovládání pojízdného robota umístěného v Nizozemí, bezchybně jej provedl přes překážky a odebral s ním vzorky. To vše zvládl v době, kdy obíhal kolem Země rychlostí přes 28 000 km/h na palubě ISS. Šlo sice o první ze sérií zkoušek ovládání vozítek z oběžné dráhy, ale už v roce 2015 Dán Andreas Mogensen ovládal z ISS pozemskou robotickou paži, ale nyní byl program mnohem komplexnější. Aktuální experiment Analog-1 dopadl na výbornou – Luca měl na všechny činnosti vyhrazenou hodinu, ale nakonec je zvládl jen za půl hodiny.
15. listopadu vystoupili Luca Parmitano do volného prostoru, aby zahájili sérii výstupů zaměřených na jediný úkol – opravit chladicí systém unikátního přístroje AMS-02, který na ISS pomáhá studovat temnou energii a temnou hmotu. Při prvním výstupu astronauti odstranili kryt pro přístup do útrob, nainstalovali madla pro lepší pohyb po přístroji, který nikdy nebyl stavěn na opravu v kosmickém prostoru a oproti původnímu plánu stihli také odstranit několik pásků z uhlíkových vláken kolem rozvodů chladicího média. Dnes nás čeká druhé dějství – NASA TV začne vysílat ve 11:30 SEČ.
Osud nám někdy chystá pěkně nečekané změny – včera odpoledne jsme Vám přinesli článek s fotografiemi, který rekapituloval postup prací na testovacím prototypu lodi Starship Mk 1, který SpaceX buduje v jižním Texasu na základně Boca Chica – jen o pár hodin později se firma pustila do další tlakové zkoušky, kterou však konstrukce nevydržela. Došlo k explozi, která výrazně poškodila spodní část prototypu a je otázkou, jaký bude další osud tohoto konkrétního exempláře. Náš článek vychází jen pár desítek minut po události, přesto se pokusíme celou událost zrekapitulovat a podíváme se i na možný další vývoj.
Stavbě prvního exempláře prototypu lodi Starship jsme se naposledy věnovali koncem října, kdy spodní polovina mířila na startovní rampu. Od té doby se událo několik věcí, takže pomalu přichází čas si vše zopakovat. A protože už Jan Amos Komenský říkal, že obrázek vydá za tisíc slov, přinášíme Vám v tomto článku hlavně fotografie a jedno video, abyste přehledně sledovali pokrok, který nám přinesly uplynulé tři týdny. Termín prvního letu zatím nebyl přesně určen, ale práce nezadržitelně pokračují. Většina fotek v dnešním článku se týká Starship Mk 1, která vzniká v Texasu, ale jak sami uvidíte, nezapomeneme ani na floridskou Starship Mk 2.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
27. listopadu 2019 
