Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Indická raketa opäť štrajkuje

Keď v roku 2010 indická raketa GSLV dva krát zlyhala krátko po štarte, stopli sa ďalšie lety na viac než dva roky. Počas tohto obdobia sa pracovalo hlavne na zvýšení spoľahlivosti všetkých súčastí najväčšieho indického nosiča, okrem iného sa prepracoval aj nový horný stupeň. Devätnásteho augusta, teda pred troma dňami sa mala GSLV konečne po dlhom čase odlepiť od zeme a dostať na geostacionárnu obežnú dráhu satelit GSAT-14. Nakoniec však z plánov zišlo. Zistilo sa totiž, že ani dva roky na opravu všetkých nestabilných systémov nestačili. Približne jeden a pol hodiny pred štartom sa zaznamenal únik vysoko toxického paliva z nádrže druhého stupňa. Nosič bol teda vypumpovaný a momentálne sa opäť nachádza v montážnej hale kozmodrómu Šríharikota. Technikov čaká veľa práce. Nikto nevie, kedy raketa nakoniec poletí.

Pohled přes klíčovou dírku

Koho by nelákalo přiložit oko ke klíčové dírce a podívat se, co se děje na druhé straně dveří. Jeden takový pohled může odhalit spoustu tajemství, která před námi ostatní úzkostlivě skrývají. No jo, jenže co dělat, když nechceme pozorovat vedlejší pokoj, ale rovnou území cizího státu vzdálené tisíce kilometrů? Mohlo by se zdát, že v takové situaci je nám stará dobrá klíčová dírka na nic. Ale není tomu tak. Stačí se podívat na americké tajné satelity patřící do rodiny Key Hole, tedy přeloženo do češtiny klíčová dírka. Pohled přes jejich optiku také může armádním činitelům prozradit spoustu věcí, které se jiné státy snaží ututlat.

Juno na pol ceste k Jupiteru

Jupiter nás fascinoval už od nepamäti. Sprvu iba ako pohybujúce sa svetielko na oblohe, neskôr ako obrovské teleso obiehajúce Slnko. Pravdou je, že práve Jupiter nás zachránil od drvivej väčšiny obrovských meteoritov, ktoré by raz dopadli na povrch Zeme a zanechali ju úplne spustošenú. Úžasný svet, ktorý sa nápadne podobá na miniatúrnu Slnečnú sústavu sa chystá skúmať úplne nová sonda z programu New Frontiers. Bude tak nasledovať inú umelú družicu, Galileo, ktorá skúmala najväčšiu planétu v rokoch 1995 – 2003. Ostáva nám len dúfať, že bude o niečo úspešnejšia.

Kosmotýdeník 48. díl (12.8. – 18.8.2013)

Prázdniny se pomalu chýlí ke konci, ale jedna věc je jistá – ať je zima, nebo teplo, v neděli vychází na našem blogu Kosmotýdeník – pravidelné shrnutí tří nejvýznamnějších událostí, které se během uplynulého týdne udály v kosmonautice. Dnes se nejprve podíváme na palubu Mezinárodní vesmírné stanice, kde si ruští kosmonauti připsali rekord, následně se přesuneme na Floridu, kde probíhají finální přípravy další sondy k Marsu. Aktuální díl zakončíme smutnou zprávou o nejslavnějším hledači planet mimo Sluneční soustavu, který tento týden oficiálně ukončil svou slavnou kariéru.

Výstup ve znamení kabelů

Zatímco americko-italská část posádky měla v minulých dnech na starosti hlavně procedury spojené se zachycením a následným připojením japonské zásobovací lodi Kounotori-4, ruští kosmonauti se točili především kolem dvou svých skafandrů Orlan-MK, které připravovali na výstup do volného kosmu. Ten začne už v pátek 16. srpna, přesněji v 16:40 našeho času. Dnešní článek přinese kompletní itinerář této procházky vesmírným prostorem.

Kosmotýdeník 47. díl (5.8. – 11.8.2013)

S týdenním odstupem se na našem blogu opět objevuje pravidelný kosmotýdeník, který vás seznámí s nejzajímavějšími novinkami, které uplynulý týden přinesl v oblasti kosmonautiky. Dnes se můžeme těšit na malou fotoreportáž z dokování japonské zásobovací lodi HTV u Mezinárodní kosmické stanice. Dále se podíváme na zajímavou čínskou misi Chang’e 3, u které se už ví, kdy by měla mít svůj start. Dnešní kosmotýdeník uzavřeme zprávou o misi OSIRIS-REX, která už má vybraný nosič pro svoji cestu.

Súkromný raketoplán v ohrození

Ak by sme medzi súčasnými dopravnými prostriedkami hľadali nejakého nástupcu amerických raketoplánov, s najväčšou pravdepodobnosťou by sme skončili pri miniraketopláne Dream Chaser od súkromnej firmy Sierra Nevada Corporation (ďalej SNC). Tento veľmi zaujímavý kúsok techniky s bohatou históriou však asi bude mať problémy. Je totiž súčasťou projektu CCiCap (Commercial Crew Integrated Capability), v rámci ktorého takmer celý vývoj financuje NASA. S dvoma ďalšími súťažiacimi sa snaží získať kontrakt na dopravu amerických astronautov na ISS. NASA však nedávno oznámila, že začiatkom nového roku jednu spoločnosť prestane podporovať a je veľmi pravdepodobné, že ňou bude práve SNC.

Všechno nejlepší, Curiosity!

Jen si na to vzpomeňte, bylo půl osmé ráno středoevropského letního času, všichni fanoušci kosmonautiky seděli jako pěny u svých počítačů a netrpělivě čekali na zprávy, které k nim dorazí. Čekali na signál z Marsu, protože právě přistávalo vozítko Curiosity. Přesně v 7:32 našeho času to přišlo – konečně jsem se dozvěděli, že nový americký rover bezpečně přistál v kráteru Gale a nejnebezpečnější část mise, přezdívaná právem sedm minut hrůzy je za námi. Neskrývaná radost v tvářích pracovníků JPL se všem vryla do paměti. Je to všechno jako včera – a přitom už od těchto okamžiků uplynul celý jeden rok. Dnešní článek tedy bude o prvních narozeninách vozítka Curiosity – zhodnotíme si uplynulých 365 dní a nakoukneme i do dalších plánů.

Kosmotýdeník 46. díl (29.7. – 4.8.2013)

Po týdnu je tu opět kosmotýdeník a tři nejzajímavější zprávy, které tento týden přinesl na poli kosmonautiky. Dnes se můžete těšit na aktuální start další japonské zásobovací lodi Kounotori, blíže se podíváme i na náklad, který na ISS veze. Další zprávou se zaměříme na aktuální dění na Marsu a dnešní kosmotýdeník uzavřeme několika fotografiemi, které mapují dokončení prvního letového kusu nového Falconu 9 v1.1. Přejeme příjemné čtení a hezkou neděli.

i-Ball nechce shořet v atmosféře

i-Ball zdroj:nasa.gov

Evropské ATV a japonské HTV jsou automatické kosmické kosmické lodě pro zásobování Mezinárodní kosmické stanice. Jejich koncept je velmi podobný a podobný bývá i konec jednotlivých misí. Obě lodi nedisponují tepelným štítem, takže po vstupu do atmosféry se rozpadnou a shoří. Ovšem nikoliv kompletně. Část jejich trosek dopadne do Tichého oceánu. Součástí některých misí ovšem byla i zařízení, která byla speciálně navržena, aby průlet atmosférou přežila a zmapovala žhavý konec obou typů lodí. Právě o nich bude dnešní článek.