Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

ŽIVĚ A ČESKY: Dlouhá kosmonautická noc!

Uvařte si silnou kávu, nebo si vezměte prášky proti spaní, v práci se na pondělí omluvte, školáci si napíší omluvenky. Tahle noc bude opravdu dlouhá, takže se skutečně moc nevyspíme. Ale bude to stát za to! V rozmezí zhruba šesti hodin by měly ze dvou amerických kosmodromů vzlétnout dvě rakety s mimořádně zajímavými náklady. Nejprve nás ještě v neděli ve 23:39 SEČ čeká start z Virginie – raketa Antares 230+ odsud vynese zásobovací kosmickou loď Cygnus na misi NG-13, při které poveze náklad na ISS. Ale ještě větší pecka přijde v pondělí v 5:03 SEČ – tehdy má z Floridy startovat raketa Atlas V s evropskou sondou Solar Orbiter. Oba starty bychom Vám rádi zprostředkovali s českým komentářem. Tak co, budete s námi ponocovat?

Kosmotýdeník 386 (3.2. – 9.2.)

Kosmotýdeník vám každý týden přináší souhrn událostí, které se uplynulých sedm dní děly v kosmonautice. Hlavním tématem bude tentokrát mise a fungování automatické zásobovací lodi Cygnus NG-12 poté, co opustila Mezinárodní kosmickou stanici. Překvapivě měla na starost ještě řadu úkolů. Podíváme se však také podrobně na návrat posádky Sojuzu MS-13 a rekordy, které posádka nově stanovila. Nevynecháme však ani další témata a tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Evropská solární odysea – 1. díl

thumbnail

Za pouhý den a jen několik málo hodin do kosmu odstartuje další významná sonda z flotily robotických průzkumníků Evropské kosmické agentury. Solar Orbiter se možná může zdát jen dalším v dlouhé řadě jiných sond zkoumajících Slunce. To však není pravda. Jeho výjimečnost je natolik velká, že nám bezpochyby poskytne pohled na nám nejbližší hvězdu, jaký jsme doposud neměli. Vědci si od něj například slibují pochopení zákonitostí ovlivňujících jedenáctiletý sluneční cyklus nebo faktory mající vliv na kosmické počasí, které ovlivňuje nejen naši planetu, ale i družice na její oběžné dráze. Solar Orbiter je zkrátka natolik významnou misí, že jsme se rozhodli o něm napsat krátký seriál, který se na konstrukci sondy, její cestu i vědeckou činnost podívá trochu podrobněji.

Závad lodi Starliner bylo více, než se myslelo

Kosmická loď Starliner

Při prosincové nepilotované testovací misi lodi Starliner se po startu objevily celkem dvě softwarové chyby. O jedné z nich jsme věděli od začátku – právě ta způsobila, že se loď zpožděným zážehem motorů připravila o možnost spojení s Mezinárodní kosmickou stanicí, jak bylo původně v plánu. NASA v pátek přiznala, že pokud by podobné chyby nebyly podchyceny včas, mohlo by v extrémním případě dojít i ke zničení lodi. Společný vyšetřovací tým NASA a Boeingu „objevil dva kritické softwarové defekty, na které se nepřišlo před startem ani přes vícečetnou kontrolu,“ stojí v prohlášení agentury, kde se dále dočteme: „V obou případech zabránil ztrátě lodi zásah pozemního personálu.“

Kuaizhou-11 – nová čínska raketa na TPH

Raketa KZ-11 pôvodne mala štartovať už v roku 2017. No jej štart sa postupne posúval do roku 2018, respektíve 2019. Ale ani tento termín sa nestihol a tak by mala mať svoju premiéru v tomto roku. Dúfajme, že to tak bude. Jedná sa zatiaľ o najťažšiu čínsku raketu na tuhé pohonné hmoty. Ide o druhý nosič rady Kuaizhou. Prvým je raketa KZ-1A a plánuje sa raketa KZ-21. Výrobcom je spoločnosť Expace (dcéra CASIC – China Aerospace Science and Industry Corporation). Ide o 4-stupňovú raketu, pričom štvrtý stupeň je kvapalinový používajúci hypergolické palivo (monometylhydrazin/oxid dusičitý). Raketa má dĺžku 25,3 m, priemer 2,2 m a hmotnosť 78 ton. Aerodynamický kryt má rozmery 8,8 m x 2,2 m (respektíve 2,6 m). Jej nosnosť na LEO (Low Earth Orbit) o výške 400 km je 1,5 t a na SSO (Sun Synchronous Orbit) o výške 700 km je 1,0 t. Jej riadiaci a orientačný systém umožňuje dosiahnuť presnosť ±5 km čo sa týka výšky orbity a ±0,1° čo sa týka jej sklonu.

ŽIVĚ A ČESKY: Budování sítě OneWeb začíná

Když se řekne družicová síť na nízké oběžné dráze poskytující přístup k internetu s nízkým zpožděním, vybaví se lidem většinou Starlink od SpaceX. Ale pozor, pokud se ve čtvrtek ve 22:42 podaří start rakety Sojuz 2-1B z Bajkonuru, začne vznikat síť druhá – OneWeb. Během dvou let bychom se měli dočkat více než dvaceti startů – především v podání raket Sojuz, které budou startovat ze tří různých kosmodromů ve třech státech na dvou kontinentech. Nyní nás čeká start první várky, kterou tvoří 34 družic. Ty naváží na šestici testovacích kusů, které se na oběžnou dráhu dostaly minulý rok na konci února.

První ostrá várka družic OneWeb čeká na start

Prvních 34 družic vyrobených na zbrusu nové výrobní lince pro sestavování komerčních družic, která stojí hned vedle brány na Kennedyho středisko, je připraveno ke startu z téměř druhého konce světa – z Kazachstánu. Start plánovaný na dnešní pozdní večer středoevropského času zahájí sérii až dvaceti startů, které proběhnou ze tří různých států a jejichž účel bude jediný – dostat na oběžnou dráhu téměř 650 družic OneWeb pro globální síť určenou k přístupu na internet. Všech 34 družic je již usazeno do vypouštěcího adaptéru, který je skryt v aerodynamickém krytu rakety Sojuz2-1b. Ta má startovat ve čtvrtek ve 22:42 z komplexu 31 na kazašském kosmodromu Bajkonur. V pustých stepích bude v té době hluboká noc a hodiny tam budou ukazovat 2:42.

Výroba laserového komunikačního aparátu

22. ledna dorazila do výrobního areálu firmy Northrop Grumman ve Sterlingu (stát Virginia) cenná zásilka – letový exemplář zařízení LCRD (Laser Communications Relay Demonstration) vyrobený na Goddardově středisku. Specialisté firmy Northrop Grumman nyní zařízení integrují do družice STPSat-6 (Space Test Program Satellite 6), která patří americkému letectvu. Až se tato družice dostane na geosynchronní oběžnou dráhu (zatím bez bližšího upřesnění v letošním roce), bude LCRD využito jako první zařízení v historii NASA, které zajistí kompletní optické propojení – bude přijímat i odesílat data mezi kosmickými sondami a pozemními středisky. Na snímku, který jsme použili jako náhledovou fotku článku, je vidět jednotka s přepínači zařízení LCRD, která umožní digitální komunikaci z kosmického prostoru na Zemi. Tato evoluce znamená, že se způsob připojení přiblíží systémům, které se používají na internetu. Výhodné je také snížení objemu zpracování, než se data dostanou do vědeckých a řídících středisek.

Solar orbiter už sedí na raketě

Čtyřmetrový aerodynamický kryt rakety Atlas V byl na konci ledna pomocí jeřábu vyzdvižen z transportéru a následně se technici postarali o jeho usazení na horní stupeň Centaur rakety Atlas V. Tento nosič má evropskou sondu s americkým podílem vynést na oběžnou dráhu kolem Slunce. Na této dráze pak sonda opakovaně proletí blízko Slunce a v průběhu celé příští dekády bude měřit jeho vlastnosti. Vědce zajímá, jak Slunce vytváří a řídí jevy v heliosféře, rozsáhlé bublině nabitých částic, které unáší sluneční vítr až k mezihvězdnému prostoru. Sonda bude kombinovat místní a dálková měření, aby nasbírala nové informace o slunečním větru, magnetickém poli a nabitých částicích.

Věda na palubě lodi Cygnus

O tom, že stanice ISS představuje unikátní vědeckou laboratoř, na které se provádí stovky experimentů ze všech možných oborů, není potřeba dlouze diskutovat. Každá zásobovací loď proto na své palubě nese i nové vědecké experimenty, které pak astronauti obsluhují. Jelikož nám na dveře pomalu klepe start rakety Antares 230+ se zásobovací lodí NG-13, je čas se podívat na její náklad se zaměřením na vědecké přístroje a experimenty. Připomeňme ještě, že start druhé zásobovací mise firmy Northrop Grumman v programu CRS-2 ze základny Wallops ve Virginii je momentálně plánován nejdříve na 9. února.