Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Kosmotýdeník 388 (17.2. – 23.2.)

Týden utekl jako voda a k nedělnímu obědu vám již tradičně připlaval Kosmotýdeník. Jídlo proto zapijte trochou těch zpráv z kosmonautiky. Tento týden se toho dělo opravdu hodně a tak pijte opatrně! Netradičně se v hlavním tématu vypravíme do České republiky, konkrétně do Brna a za aktivitami firmy SAB Aerospace, která nejenže vyrobila první letový exemplář dispenseru pro raketu Vega, ale podílí se i na edukačních činnostech podporující kosmický výzkum. V dalších tématech se budeme tentokrát věnovat třeba marsovské sondě ze Spojených arabských emirátů, anebo sestavování Starship SN-1. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Nácvik s maketou Vulcanu

Raketa Vulcan

Inženýři a technici firmy United Launch Alliance nedávno dokončil zkoušky manipulace s maketou centrálního stupně rakety Vulcan, které probíhaly na Mysu Canaveral v rámci přípravy na premiérový start nového nosiče, který je zatím plánován na příští rok. Použitá maketa se sice svým tvarem výrazně liší od skutečného prvního stupně, ale z konstrukčního hlediska je důležité, že má stejnou hmotnost, její rozložení i vnější průměr – 5,4 metru. Maketa k obslužné věži u rampy SLC-41 dorazila z přístavu Port Canaveral, kam budou již od příštího roku lodě přivážet i letové exempláře nosičů Vulcan.

Sestavování Starship SN1 před přesunem na rampu

Dělníci SpaceX na texaské základně Boca Chica začali nedávno svařovat jednotlivé prstencové díly pro testovací prototyp Starship SN1. Tato loď by měla při své první zkoušce vystoupat do výšky 20 kilometrů a poté motoricky přistát v místě startu. SN1 je již druhým prototypem lodi Starship, který vzniká na Boca Chica. Vůbec první kus měl označení Starship Mk1 a byl koncem listopadu zničen při kryogenní tlakové zkoušce – k chystanému zážehu tří motorů Raptor, kterými měl být tento prototyp vybaven, tedy nikdy nedošlo. Aktuálně vznikající Starship SN1 je tedy prvním prototypem této lodi, který by měl vzlétnout.

Posádka Sojuzu MS-16 se mění ze zdravotních důvodů

Sojuz TMA-20M se blíží k ISS

Ruská kosmická agentura ve středu uvedla, že ze zdravotních důvodů vymění dvojici kosmonautů, kteří měli vyrazit už v příštím Sojuzu k Mezinárodní kosmické stanici. V dubnovém startu je má nahradit dvoučlenná záložní posádka. V Sojuzu MS-16 měli 9. dubna odstartovat Rusové Nikolaj Tichonov a Andrej Babkin společně s Američanem Chrisem Cassidym. Oba dva ruští nováčci si však budou muset na kosmickou premiéru ještě počkat – v Sojuzu MS-16 je nahradí Anatolij Ivanišin a Ivan Vagner. Chrise Cassidyho se tato rošáda nijak netýká.

Crew Dragon sveze turisty

V tomto týdnu se objevila zajímavá zpráva o spolupráci SpaceX a firmy Space Adventures. Cílem jejich spolupráce je využití nové pilotované lodě Crew Dragon k turistickému kosmickému letu a to rovnou někam, kam astronauti nelétají zrovna často. Respektive tam byli jen jednou. Tento let by se měl odehrát na přelomu let 2021 a 2022. Nicméně zprávu berte zatím předběžně. Crew Dragon ještě posádku nevezl a všichni dobře víme, že synonymem kosmonautiky je zpoždění. Zároveň dodáváme, že už před pár dny jste si mohli přečíst skvělý článek na toto téma od ElonX. My připojíme ještě pár zajímavostí kolem, které se objevily v týdnu na Twitteru a nabídneme jej i vám, kteří ElonX třeba neznáte.

ŽIVĚ: Ariane 5 vynáší dvě družice

Na úterní večer chystá společnost Arianespace další start nosné rakety Ariane 5. I tentokrát budou na palubě dvě družice – japonská JCSat-17 a jihokorejská GEO-KOMPSAT-2B. Zajímavé ale je, že mezi telekomunikační družice řadíme pouze první jmenovanou. Jihokorejská družice má za úkol provádět vědecká pozorování spojená se sledováním životního prostředí a oceánů. Startovní okno trvá 62 minut a otevře se ve 23:18 našeho času. V tomto článku najdete jednak informace o obou družicích, ale i dvě okna přehrávače – jeden nabídne přenos s anglickým, druhý s francouzským komentářem.

ŽIVĚ A ČESKY: Zachycení lodi Cygnus

V sobotu večer jsme společně v přímém přenosu sledovali start nosné rakety Antares 230+, která na oběžnou dráhu dopravila zásobovací loď Cygnus. Ta ve svých útrobách veze 3377 kilogramů nákladu pro Mezinárodní kosmickou stanici. Právě k ní má loď od firmy Northrop Grumman dorazit v úterý dopoledne. K záchytu staniční paží, kterou budou ovládat Andrew Morgan a Jessica Meir, by mělo dojít kolem 10:00 našeho času. Rádi bychom Vás tedy pozvali k našemu živě a česky komentovanému přenosu, ve kterém se podíváme právě na přílet této lodi k ISS a na její zachycení.

ŽIVĚ A ČESKY: Čtvrtá várka Starlinků čeká na start

Kvůli špatnému počasí v přistávací oblasti se v sobotu nestartovalo, ale o 24 hodin později už byly podmínky vhodnější. Nakonec však SpaceX odsunula start na pondělí kvůli kontrole ventilu na horním stupni. Fanoušci kosmonautiky se tak mohou těšit na další start nosné rakety Falcon 9, která odstartuje z floridské rampy číslo 40. Lákadel tohoto startu je hned několik – od prvního stupně, který vyráží na svou čtvrtou misi a pokusí se o přistání na mořské plošině, přes další pokus o záchranu obou polovin aerodynamického krytu až po vypuštění dalších šedesáti družic systému Starlink, které vytvoří globální síť pro rychlý přístup k internetu s minimálním zpožděním. Přijměte proto naše pozvání k živě a česky komentovanému přenosu – raketa startuje v pondělí v 16:05 našeho času.

Závada na přístroji sondy TGO

Přístroj ACS

Evropsko-ruská sonda TGO nese čtyři vědecké přístroje, které pomáhají vědcům studovat podmínky na Marsu. Jedním z těchto přístrojů je i ACS – soubor spektrometrů pro studium atmosféry Marsu, který doplňuje další přístroj sondy TGO – tříkanálový spektrometr NOMAD. „Přístroj ACS je velkou vědeckou aparaturou o rozměrech 50 × 60 × 47 cm a hmotnosti 33,5 kg. Hlavní část ACS tvoří tři spektrometry NIR, MIR, TIRVIM a společný blok základní řídící elektroniky včetně identické zálohy. Záložní elektroniku měly i spektrometry NIR a MIR, u TIRVIM se tak ale nestalo z důvodu hmotnostních limitů pro ACS,“ říká Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Právě spektrometr TIRVIM ale před pár dny potkala závada.

Kosmotýdeník 387 (10.2. – 16.2.)

Máme za sebou další povedený týden, ve kterém jsme se rozhodně nenudili. Evropská kosmická agentura se dočkala startu své vědecké mise Solar orbiter, k ISS vyrazila zásobovací loď Cygnus, ale dělo se toho mnohem více. V hlavním tématu článku se podíváme na významnou posilu týmu SpaceX, zmíníme se o problému, který potkal jeden přístroj na sondě OSIRIS-REx, řeč bude také o cubesatu, který má vyšlapat cestu ke stanici Gateway a nezapomeneme ani na novinky kolem vozítka Mars rover 2020. Chybět nebudou ani tradiční rubriky, na které jste zvyklí, pokud Kosmotýdeník čtete pravidelně.