Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

VZLUSAT-1 atakuje rekord Magionu 5

VZLÚSAT-1

Když 23. června 2017 startovala z kosmodromu Šríharikota indická raketa PSLV, byl na palubě i první český cubesat VZLUSAT-1. Ačkoliv cubesaty průměrně vydrží fungovat jen 1,1 roku, český výtvor je i po více než třech letech od startu stále funkční. Pokud vydrží ještě pár týdnů, mohl by si připsat i rekord pro nejdéle fungující českou družici. Tento rekord zatím drží Magion 5, který posílal údaje po dobu tří let a 2 měsíců. „Úspěšně provozovat fungující satelit není tak jednoduché, jak se může zdát. Navíc VZLUSAT-1 byl vystřelen na oběžnou dráhu po čtrnáctileté pauze v českém vesmírném programu, což znamená, že bylo nutné vybudovat mnohé postupy téměř od nuly.  Dnes díky prvnímu VZLUSATu máme znalosti, které nám umožňují mnohem rychleji postupovat ve vývoji další družice VZLUSAT-2,“ uvedl Vladimír Dániel z VZLÚ.

Lucy prošla schvalovacím procesem

Minulý týden se americká vědecká meziplanetární mise Lucy dočkala významného milníku. Odborníci zapojení do tohoto projektu pokročili vstříc procesům spojeným se sestavováním, testováním a vypuštěním sondy. Proces zhodnocení SIR (Systems Integration Review) má zajistit, že veškeré díly, subsystémy, vědecké přístroje, elektrické, komunikační a navigační systémy mají správně nastavený harmonogram pro integraci celé sestavy. Po velmi podrobné analýze všech detailů mohli odborníci potvrdit, že pozemní vybavení, podpůrný personál i plány a procedury jsou nastaveny a zajištěny tak, aby umožnily realizovat finální integraci.

ŽIVĚ A ČESKY: Přijde dnes skok Starship SN5?

Předvídat dění kolem skoku prototypu Starship SN5 je těžší než věštit z kávové sedliny. SpaceX o zkouškách na Boca Chica neinformuje a tak nám zbývají pouze neoficiální informační kanály a sledování dění na rampě texaské základny. Určitou nápovědu představují vydaná upozornění na uzavřený letecký prostor. Ta se však v posledních dnech vydávala na 12 hodin dlouhá období od 15:00 jednoho dne do 3:00 druhého dne. Tato omezení se vztahují na skok prototypu Starship SN5 do výšky 150 metrů. Od naší redakce i od Vás, čtenářů, tedy tato událost vyžaduje hodně trpělivosti a také značnou operativnost. Nebude lehké vytipovat správný okamžik, kdy spustit náš přenos, ale určitým vodítkem může být, že deset minut před skokem zazní na Boca Chica siréna.

Známe důvod selhání rakety Electron

Žehnání raketě Electron od domorodých Maorů

Uvolněný elektrický konektor na druhém stupni způsobil havárii rakety Electron, která 4. července vynášela sedm malých družic. Společnost v pátek uvedla, že vyšetřování příčin probíhá velmi dobře a Electrony by se mohly vrátit do služby ještě před koncem srpna. Ukázalo se, že se za letu uvolnil jeden elektrický systém, čímž došlo k přerušení spojení mezi bateriemi a elektrickým čerpadlem motoru Rutherford na druhém stupni. Tím pádem motor předčasně zhasnul – od startu z novozélandské základny v té době uplynulo jen asi pět a půl minuty. Kvůli předčasnému vypnutí ještě sestava nedosáhla první kosmické rychlosti a nemohla se usadit na oběžné dráze.

Vesmírné výzvy – červenec 2020

VV 2020_07

Červenec nabídl ideální startovací okno k Marsu, které využily hned tři mise. Americká NASA vyslala rover Perseverance, Čína vypustila komplexní sondu zahrnující orbiter, lander i rover pod názvem Tianwen-1 a z japonského pobřeží odstartovala sonda Al-Amal pod vlajkou Spojených arabských emirátů. Dále se podíváme na to, jak na vrcholku rakety Falcon 9 vzlétla do kosmu jihokorejská družice ANASIS II. Užijeme si do sytosti výstupů do volného prostoru. Mezinárodní kosmická stanice zažila v červenci hned tři. Na závěr shlédneme start zásobovací lodi Progress MS-15. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

Nominace posádky druhého ostrého Crew Dragonu

V tuto chvíli ještě rezonuje internetem návrat lodi Crew Dragon z testovací mise DM-2 u Mezinárodní kosmické stanice. Nyní bude potřeba vyhodnotit všechny nasbírané údaje a zakončit tak certifikační proces lodi od SpaceX. Již několik měsíců známe posádku lodi Crew Dragon pro její první ostrou (nikoliv testovací) misi. Ta má označení Crew-1 a měla by odstartovat v září letošního roku. Na její palubě poletí Michael Hopkins, Victor Glover, Shannon Walker a Soiči Noguči. My se ale dnes budeme věnovat misi následující – nedávno totiž byla oznámena nominace posádky na misi Crew-2.

ŽIVĚ A ČESKY: Crew Dragon přistává … a co SN5?

Dnešní den by se měl zapsat do historie kosmonautiky. V neděli ve 20:48 SELČ by měla do lokality Pensacola v Mexickém zálivu přistát návratová kabina lodi Crew Dragon z první pilotované mise. Testovací mise trvající více než dva měsíce tak skončí pro oba astronauty – Roberta Behnkena a Douglase Hurleyho. Návrat první pilotované soukromé kosmické lodi si nemůžeme nechat ujít a proto Vám nabízíme náš komentovaný přenos. Nicméně není vyloučeno, že dnes nezažijeme ještě jednu zajímavou událost – v 15:00 se totiž otevře 12 hodin dlouhé okno pro skok Starship SN5 do 150 metrů. Ani tohle bychom si nechtěli nechat ujít.

Kosmotýdeník 411 (27.7. – 2.8.)

Evropsko-ruská sonda TGO.

Tak tohle byl opravdu napěchovaný týden! Kosmonautické události se vršily jedna přes druhou a dočkali jsme se jak startu vozítka Perseverance k Marsu, tak testu Starship, anebo startu rakety Proton-M. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu krom všech zmíněných událostí budeme věnovat zajímavému nálezu sondy TGO, která se nachází na oběžné dráze Marsu a která trochu rozkrývá záhadu s občasnou detekcí metanu v marsovské atmosféře. Dočkáte se i dalších témat a budeme se samozřejmě věnovat i odletu lodě Crew Dragon od ISS. Přeji vám pěkné čtení a příjemnou neděli.

Vesmírná technika: Sonda LADEE – konstrukce

VT 2020_31

A máme tu novinku na Kosmonautixu. Už téměř dva roky vychází každý pátek na MALL.TV pořad Vesmírná technika. Mnoha čtenářům našeho portálu by mohl tento pořad uniknout a to by byla opravdu škoda. Přináší totiž podrobné informace o kosmických strojích a vůbec technice, která souvisí s dobýváním kosmu. Michal Václavík z České kosmické kanceláře, který je tvůrcem scénáře, získává pro pořad unikátní informace přímo od zdroje, z nichž mnohé se v češtině dosud neobjevily nebo je obtížné se k nim dostat. Hned tento díl nabídne sondu LADEE, která prozkoumala podrobně atmosféru Měsíce a vyzkoušela laserovou komunikaci s rychlostí přenosu u kosmických sond do té doby nevídanou.

Teleskopy pomohly studovat rychlé radiové záblesky

V rámci globální spolupráce, do které byl zapojen také evropský teleskop Integral pro studium vysokoenergetických kosmických jevů se podařilo zaznamenat unikátní směs záření, které vycházelo z mrtvé hvězdy v naší galaxii. Něco takového se ještě nikdy dříve nepodařilo u takového typu hvězdy sledovat. Nasbírané informace mohou pomoci vyřešit otázky, které vědce už dlouho trápí. Objevy jsou spojeny hned s dvojicí kosmických fenoménů – magnetary a rychlými radiovými záblesky. Magnetary jsou pozůstatky po hvězdách s magnetickým polem tak silným, že nemají v celém vesmíru konkurenci. Když jsou aktivní, mohou generovat krátké erupce vysokoenergetického záření, které netrvají ani sekundu, ale dokáží miliardkrát přesvítit Slunce.