Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Vesmírné výzvy – leden 2019

new horizons zdroj: nasa.gov

Lednové Vesmírné výzvy zahájí událostí, která vrcholila právě na přelomu roku a sice průletem sondy New Horizons okolo objektu s provizorním názvem Ultima Thule. A co si pro vás přichystaly dále? Uskutečnilo se napjatě očekávané první přistání kosmického stroje na odvrácené straně Měsíce. Čeká vás start mise Iridium NEXT 8 na raketě Falcon 9 i tajná družice NROL-71 vynesená raketou Delta IV Heavy. V předposlední reportáži můžete sledovat přípravu na misi DM-1 a závěr bude patřit desátému skoku zařízení New Shepard.

Floridskou rampu 39A čekají mimořádné starty

Startovaly z ní lunární výpravy i desítky misí raketoplánů. Dnes patří rampa 39A firmě SpaceX, která ji chce využívat pro důležité starty, jejichž příprava zabere více času a které jsou náchylnější na odklady. Jmenovitě jde hlavně o mise raket Falcon Heavy a o pilotované výpravy v lodích Crew Dragon. V první polovině letošního roku by se z této rampy mělo startovat hned pětkrát a ve všech případech jde o mimořádně zajímavé mise. Především v případě prvních tří pak musíme mít na paměti i to, že odklad jedné způsobí i dominový posun těch následujících. Na co se tedy můžeme těšit?

Snahy o naslouchání roveru Opportunity nekončí

Inženýři z kalifornské Jet Propulsion Laboratory vyvinuli novou sadu pokynů, které se již vysílají k Marsu. Jejich příjemcem má být rover Opportunity, který se po gigantické prachové bouři již neozval a mlčí již více než půl roku. Nové pokyny nebudou k Marsu vyslány jen jednou, ale opakovaně v průběhu několika dalších týdnů. Obsahem těchto pokynů jsou instrukce, jak by si mohl rover poradit s méně pravděpodobnými událostmi, ke kterým mohlo na jeho palubě dojít a které mu brání v navázání kontaktu se Zemí.

Mr. Steven málem zachytil kryt a stěhuje se

Firma SpaceX změnila v posledních měsících taktiku záchrany aerodynamických krytů raket Falcon. Ještě před rokem se loď Mr. Steven snažila o zachycení jedné poloviny při každém startu Falconu ze západního pobřeží, kdy to počasí dovolilo. Pokusy se sice zlepšovaly, ale záchyt stále nepřicházel a nepomohla ani 4× větší síť. Firma proto vsadila na zkoušky záchytu mimo starty. Polovina krytu je při těchto testech shazována z vrtulníku a pak už vše probíhá stejně jako při ostré záchraně – kryt vystřelí řiditelný padák, na kterém klesá k oceánu, kde už čeká loď Mr. Steven.

Vesmírná architektura (10. díl)

Stále častěji slýcháme o tom, jaké to asi bude, až se lidem podaří přistát na planetě Mars? Pokud nechceme opakovat minulost a opravdu stojíme o udržitelné zázemí na jiném než pozemském světě, bude potřeba vyvinout vhodné a hlavně funkční, dlouhodobě udržitelné habitaty. V tomto směru se samozřejmě již nyní podniká celá řada nejrůznějších kroků po celém světě. Nejaktivnější je v tomto zaměření agentura NASA, pod jejíž záštitou v současnosti probíhá vizionářská soutěž o nejlepší návrh marťanského obydlí zhotoveného za pomoci 3D tisku. Soutěž začala už v roce 2014 a v současnosti se nachází v předposlední fázi. Z 18 týmů NASA vybrala 5 finalistů a jejich návrhy představila veřejnosti. Návrhy to jsou natolik zajímavé, že jsem se rozhodl věnovat jim jeden z dílů seriálu Vesmírná architektura.

PSP začala druhý oběh kolem Slunce

Parker Solar Probe u Slunce

Před deseti dny, tedy 19. ledna, což bylo 161 dní po startu z Mysu Canaveral, dokončila sonda Parker Solar Probe první oběh kolem Slunce. Na své oběžné dráze se totiž dostala do nejvzdálenějšího bodu od naší hvězdy, takzvaného afelu. Hned vzápětí pro ni začal druhý ze 24 plánovaných oběhů, který vyvrcholí 4. dubna druhým průletem nejnižším bodem – perihelem. 1. ledna sonda vstoupila do plného provozního stavu (označuje se také jako Fáze E) se všemi systémy v plném provozu. Data z prvního průletu mají velkou vědeckou cenu, ale v celkovém kontextu jsou spíše kalibrační a ověřovací. Doposud sonda přes síť Deep Space Network poslala přes 17 gigabitů dat a všechna data nasbíraná během prvního průletu dorazí na Zemi do dubna.

Lednová kosmoschůzka 2019

lednová kosmoschůzka zdroj: Kosmo klub a SpaceX

Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub z.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část lednové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Druhá část se bude věnovat české stopě na misi DART. Finále bude patřit nové pilotované lodi Crew Dragon. Akce začíná v 17:30.

Mezihvězdná sonda: divoký nápad k posouzení

Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v Laurelu v Marylandu vede mezinárodní skupinu vědců a techniků studující možnosti mise do neprozkoumaného prostoru za sférou vlivu našeho Slunce, kterou z velkou nadsázkou nazývají první mezihvězdnou misí. APL chce navázat na misi sondy “New Horizons”, kterou laboratoř připravila a vede. Ralph McNutt, vedoucí studie “Interstellar Probe” v APL říká, že práce týmu pokračuje dobře, a že předpokládá, že jimi připravené podklady pro posouzení v rámci příští Decadal Survey budou solidní. Skupina navrhuje doposud nejrychlejší let do mezihvězdného prostoru (téměř 6× rychlejší než let Voyageru 1, kterému trvalo překonat 121 AU za heliopausu 35 let – od 1977 do 2012). Navrhovaná sonda by měla za cíl dosáhnout vzdálenosti téměř 1000 AU (145 miliard km) od Slunce. McNutt vedl i zpracování příspěvku předneseného na 69. Mezinárodním astronautickém kongresu v Brémách v říjnu 2018: “Near-Term Interstellar Probe: First Step” (První krok k blízké mezihvězdné sondě). V tomto příspěvku autoři vysvětlují, že další krok při cestě ke hvězdám bude vyžadovat prozkoumání technologických omezení, vědeckých vyvažování a kompromisů. Za takový krok považují navrhovanou sondu, jejíž čas, podle nich, již nazrál.

Kosmotýdeník 332 (21.1. – 27.1.)

Kosmotýdeník již tradičně shrnuje uplynulých sedm dní v kosmonautice. I tento týden se toho stalo poměrně hodně a ne vše se vešlo do našich standardních článků. Podíváme se tak podrobně na vědecké experimenty, které nesl New Shepard při svém posledním testovacím skoku, zamíříme do Indie, kde otestovali vědecky využitelný čtvrtý stupeň rakety PSLV XL. Nevynecháme ani pohled na připravovanou misi DM-1 i dočasné ukončení amerického Shutdownu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Tříčlenná posádka ISS má pořád co dělat

Včera opustila Mezinárodní stanici ruská zásobovací loď, která následně zanikla nad Tichým oceánem. Loď Progress MS-09 byla ke stanici připojená šest a půl měsíce a včera ve 13:55 SEČ se oddělila od ISS. Po brzdícím zážehu následoval sestup do atmosféry a zánik, který přišel zhruba čtyři hodiny po oddělení. Ruská loď naplněná odpadky a nepotřebným materiálem shořela východně od Nového Zélandu. Členové 58. dlouhodobé expedice se tak mohou zaměřit na blížící se odlet jejího amerického protějšku – lodi Cygnus od firmy Northrop Grumman. Anne McClain a David Saint-Jacques proto v těchto dnech prochází postupy pro oddělení lodi a zároveň pokračují v plnění jejích útrob.