Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Kosmotýdeník 314 (17.9. – 23.9.)

Kosmotýdeník je tu od toho, aby vám nabídl souhrn událostí uplynulého týdne, které jsme vám předaly, ale také těch, na které nezbylo místo. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na velmi zajímavý objev astrometrické družice Gaia, z jejíchž dat se dalo vypátrat, že před stovkami milionů let došlo v naší galaxii ke kolizi. V dalších tématech se podíváme na možnost, že by Rusko odstoupili z projektu mezinárodní stanice u Měsíce, anebo na výsadek na asteroid Ryugu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Japonská zlatá loď na startu

Lodě HTV, které k Mezinárodní vesmírné stanici vypravuje japonská kosmická agentura jsou díky svému vzhledu nezaměnitelné s ostatními dopravními prostředky. Na první pohled je poznáte podle zlaté izolační fólie, která pokrývá celé válcovité tělo. Dnes bychom se měli dočkat startu již sedmého exempláře této lodi. Na její palubě bychom našli 4764 kilogramů nákladu včetně nových baterií, které budou na ISS použity místo dosluhujících starých exemplářů. Rádi bychom Vás pozvali ke sledování tohoto startu živě a s českým komentářem.

Curiosity má problém s komunikací

Curiosity

V minulých dnech museli inženýři z kalifornské Jet Propulsion Laboratory (JPL) řešit nečekanou situaci. Rover Curiosity na Marsu totiž postihla závada, která mu brání v odesílání velkých objemů naměřených vědeckých dat a inženýrských údajů uložených v palubní paměti. Vozítko stále zůstává v normálním režimu, jeho ostatní systémy jsou v dobrém stavu a obousměrná komunikace funguje. Závada se objevila o minulém víkendu – konkrétně v sobotu 15. září v noci, když rover prováděl svůj víkendový plán. Kromě přenosu dat nahraných do paměti může vozítko vysílat i údaje sbírané v reálném čase – ty se přes retranslační družici přenesou na Zemi systémem Deep Space Network. Tato data v reálném čase se odesílají bez problémů včetně detailů o stavu vozítka.

Nový lovec exoplanet se již činí

TESS bude hledat exoplanety u blízkých hvězd

Nejnovější teleskop určený k hledání planet mimo Sluneční soustavu, tedy TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) již poskytuje vědcům cenná data. Ta by měla pomoci objevit a studovat nové exoplanety. NASA se zároveň pochlubila i detailním snímkem jižní oblohy, který pořídily všechny čtyři širokoúhé vědecké kamery. Na snímku je krásně vidět velké množství hvězd a dalších objektů včetně hvězd, o kterých již z dřívějška víme, že kolem nich obíhají exoplanety.

Hayabusa 2 zítra vysadí dva rovery

Mise japonské sondy Hayabusa 2 se blíží k prvnímu významnému milníku. Už zítra by totiž mělo dojít k vysazení dvojice roverů. Roboti MINERVA-II (MIcro Nano Experimental Robot Vehicle for Asteroid, druhá generace) jsou nástupci pohyblivého modulu MINERVA, který k asteroidu Itokawa nesla první Hayabusa. Na spodní straně Hayabusy 2 najdeme dva kontejnery – MINERVA-II1 a MINERVA-II2. Zatímco v kontejneru MINERVA-II1 se nachází dva rovery, které mají být vysazeny zítra, uvnitř kontejneru MINERVA-II2 bychom našli jediný pohyblivý modul – ten má být vysazen příští rok.

Venture Class Launch Services – malé rakety, velké sny

Americká kosmická agentura NASA jakožto hlavní lídr na poli průzkumu vesmíru již řadu let rozvíjí možnosti rozvoje a zapojení soukromého sektoru do tohoto odvětví. Jedním z mnoha způsobů zrychlení komercializace vesmíru bylo založení skupiny Venture Class Launch Services v roce 2015. Počátkem roku byly vyzvány společnosti z aerokosmického průmyslu k vytváření návrhů nosných raket pro nově se rozvíjející trh s malými satelity. V řijnu pak NASA poskytla financování třem vítězným soukromým subjektům za účelem podpory vývoje lehkých kosmických nosičů. Tyto společnosti se zavázaly vyvinout malé rakety schopné vynášet cubesaty a malé satelity v řádech desítek kilogramů za ceny menší než 10 milionů dolarů za start.

Síť proti kosmickému smetí otestována

Kosmická loď Dragon vynesla v rámci zásobovací mise CRS-14 mnoho zajímavých experimentů, ale jedním z nejatraktivnějších kusů nákladu byl technologický demonstrátor RemoveDEBRIS, který měl vyzkoušet různé metody likvidace kosmického smetí. Ze zhruba stokilového zařízení se 16. září podle plánu uvolnil cubesat DebriSAT, který ve vzdálenosti sedmi metrů od mateřské družice nafouknul balón. Z útrob družice RemoveSat pak vystřelila síť vstříc cubesatu s balónem. Díky palubní kameře máme celou událost perfektně nasnímanou a vidíme, jak se konce sítě zamotaly kolem zachyceného objektu.

Ruský rentgenový teleskop pokračuje v přípravách

V příštím roce by mělo dojít k vypuštění ruského teleskopu Spektr-RG, který má sledovat vesmír v rentgenové části spektra. Před několika dny udělal projekt významný krok vstříc startu. Podle tiskové zprávy zveřejněné 9. září byly úspěšně dokončeny elektrické testy servisního modulu zvaného Navigator a adaptéru nákladu bez dvojice teleskopů, které jsou jádrem celé mise. K tiskové zprávě byly přiloženy i fotografie, které ukazují modul Navigator zabalený do tepelně izolační fólie z vakuové komory VK-600/300. Ta se v minulosti použila pro zkoušky různých ruských projektů – namátkou Spektr-R, Phobos-Grunt, Ekspress-MD2, Elektro-L1, či Elektro-L2.

ŽIVĚ: Oznámení SpaceX o turistech v BFR u Měsíce

Vizualizace BFR u Měsíce.

O tom, že SpaceX chce posadit loď Crew Dragon se dvěma turisty na špičku Falconu Heavy za účelem obletu Měsíce, jsme se dozvěděli vloni na jaře. O rok později Elon Musk oznámil, že tento projekt již není aktuální – Falcon Heavy prý nebude certifikován pro vynášení lidských posádek, jelikož vývoj systému BFR pokračuje lépe, než se čekalo. Objevily se tedy úvahy, že turisté k Měsíci poletí, ale později a nikoliv v Crew Dragonu, ale v lodi BFS, kterou vynese systém BFR. Tyto spekulace potvrdila sama firma, když před několika dny tweetovala, že turisté poletí k Měsíci na nově vyvíjené obří raketě. SpaceX na svém YouTube kanálu založila přímý přenos, ve kterém bychom se měli dozvědět bližší informace. Pokud Vás neodradí velmi časné vstávání (vysílání začne zítra ve 3:00 SELČ), pak Vás zveme k našemu psanému online přenosu z celé akce.

Parker Solar Probe se už umí chladit

13. září sonda začala naplno využívat systém SACS (Solar Array Cooling System), který je prvním svého druhu. SACS má chránit solární panely sondy, které vyrábí elektrickou energii před intenzivním slunečním žárem. Panely jsou totiž citlivé na přehřátí, takže Parker Solar Probe, která se ke Slunci přiblíží víc, než jakákoliv sonda před ní, dostala aktivně vodou chlazené panely. Tekutina protéká skrz drobné kanálky zabudované do solárních panelů a odebírá z nich teplo. Ohřátá voda pak míří do čtyř radiátorů, které uvolní nasbírané teplo do okolního vesmíru. Jelikož budou solární panely ochlazené, budou moci efektivněji vyrábět energii.