Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

ESA hledá návrhy na dopravu nákladu

Na nedávném summitu agentury ESA rozhodly členské státy o spuštění nové výzvy pro evropské firmy, které mají předložit návrhy na první krok vstříc vzniku služby pro dopravu nákladu na nízkou oběžnou dráhu Země a zpět. Ve zmíněné první fázi budou vybrané firmy vyzvány k provedení všech činností, umožnění prvních letových demonstrací k ISS v roce 2028. Tento plán má být součástí návrhu generálního ředitele ESA pro budoucí ministerský sjezd, který se uskuteční v roce 2025. Právě tam zástupci členských států agentury činí rozhodnutí o programech ESA.

Kyanovodík na Enceladu – je to důkaz života?

Výtrysky na Enceladu

Už dříve vědci zjistili, že obří gejzíry vyvržených ledových zrnek a vodní páry, které vyvěrají z povrchu Saturnova měsíce Enceladu, jsou bohaté na organické sloučeniny, z nichž některé jsou důležité pro život, jak jej známe. Nyní vědci, kteří analyzovali data z americké sondy Cassini, přináší důkaz o obyvatelnosti Enceladu na nové úrovni. Podařilo se jim totiž objevit silné potvrzení přítomnosti kyanovodíku, což je molekula, která je klíčová pro původ života. Kromě toho také výzkumníci odhalili důkaz, že oceán, který se ukrývá pod ledovým krunýřem měsíce a zásobuje zmíněné výtrysky, ukrývá významný zdroj chemické energie, který až doposud nebyl objeven. Zmíněná energie je zde ve formě několika organických sloučenin, z nichž některé na Zemi slouží jako „palivo“ pro organismy.

První laserové spojení přístroje ILLUMA-T

Zařízení ILLUMA-T umístěné na ISS bude přes laserové paprsky komunikovat se zařízením LCRD na geostacionární dráze, které pošle data do jedné ze dvou pozemních stanic.

Americký technologický experiment na stanici ISS má za sebou první úspěšné laserové spojení, ke kterému došlo 5. prosince. Společně s přístrojem na geostacionární dráze vytvoří první americký obousměrný kompletně laserový přenosový systém. Přístroje LCRD (Laser Communications Relay Demonstration) a ILLUMA-T (Integrated LCRD Low Earth Orbit User Modem and Amplifier Terminal) si mezi sebou úspěšně vyměnily data, čímž prokázaly, jak uživatelé (v tomto případě ISS) mohou benefitovat z přenosu dat laserem přes retranslační družici na geostacionární dráze.

Kosmotýdeník 587 (11.12. – 17.12.)

NEOWISE

Další týden je za námi a před vámi je pravidelný souhrn nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Tentokrát si Kosmotýdeník vzal jako hlavní téma nucený konec mise NEOWISE, která se stala neplánovaně zásadní pro poznání planetek, blízkozemních planetek a komet. Proč končí? Podíváme se na to. V dalších tématech se zaměříme třeba na starty tajných armádních nepilotovaných raketoplánů. Zatímco ten americký má nový termín startu, čínský je již na oběžné dráze. Čeká nás také pátrání po ztraceném rajčeti na ISS a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Komunikační problémy Voyageru 1

Dne 12. prosince oznámila NASA probíhající komunikační problémy se sondou Voyager-1. Ta nyní přijímá a provádí příkazy za Země, ale nejsou odesílána zpět vědecká data. Inženýři NASA nyní pracují na vyřešení problému, jehož příčinou je jeden ze tří palubních počítačů Voyageru 1, systém letových dat (FDS – Flight Data System). Počítač FDS nekomunikuje správně s telemetrickou modulační jednotkou (TMU). V důsledku toho nejsou na Zemi posílána žádná vědecká ani technická data.

Perseverance pokračuje v průzkumu i po 1000 solech

Rover Perseverance, který již překonal 1000. sol na povrchu Marsu, nedávno dokončil svůj průzkum dávné říční delty, která ukrývá důkazy o jezeru, které před miliardami let vyplňovalo kráter Jezero. Šestikolový rover zatím nasbíral celkem 23 vzorků, které odhalují geologickou historii této části Marsu. Jeden ze vzorků (pojmenovaný Lefroy Bay) obsahuje velké množství jemnozrnného oxidu křemičitého, který na Zemi dobře uchovává fosilie. Jiný vzorek (Otis Peak) zase obsahuje významné množství fosforečnanů, které jsou často spojovány se životem, jaký známe. Oba tyto vzorky jsou navíc bohaté na uhličitany, které mohou uchovávat informace o podmínkách okolního prostředí z doby, kdy tyto horniny vznikaly.

OBRAZEM: Příprava na testy stupně EUS

Instalace difúzoru pro testy horního stupně EUS na testovacím stanovištiB-2 na Stennisově středisku.

Pracovníkům na Stennisově středisku se 11. prosince podařilo nainstalovat díly, které jsou nezbytné pro ověřovací zkoušky nového horního stupně EUS (Exploration Upper Stage) pro rakety SLS. Čtyři velké difuzory (každý o hmotnosti 14 tun) byly nainstalovány na testovací stanoviště B-2. Tyto difuzory byly navrženy tak, aby při statickém zážehu pomáhaly odvádět spaliny pryč od stupně EUS, čímž se minimalizuje vystavení citlivých palubních systémů žáru. Horní stupeň EUS se staví na Michoud Assembly Facility v New Orleans a umožní raketě SLS vynášet loď Orion spolu s těžšími náklady, aby NASA mohla pokračovat v odhalování tajemství vesmíru. EUS by měl létat na raketách SLS od mise Artemis IV, ale nejprve musí proběhnout série zkoušek Green run. Půjde o testy integrovaného hardwaru na Stennisově středisku, které prověří připravenost stupně k letu. Celá testovací kampaň vyvrcholí statickým zážehem všech čtyř raketových motorů RL-10, které budou pohánět EUS.

Adaptér lodi Orion pro misi Artemis 2

Jednotlivé díly rakety SLS pro misi Artemis 2 podstupují závěrečné přípravy před jejich odesláním na Kennedyho středisko, kde v příštím roce započne jejich sestavování do rakety a následně začnou předstartovní přípravy. Odborníci z Marshallova střediska v alabamském Hutsville nedávno otočili adaptér OSA (Orion stage adapter), což je prstencová struktura spojující kosmickou loď Orion s horním stupněm ICPS rakety SLS. Toto otočení bylo nezbytné kvůli nadcházející instalaci ochranné membrány. Její instalace z 30. listopadu byla jedním z posledních kroků, které tento adaptér musí podstoupit, než bude připraven na odeslání na Kennedyho středisko, kam jej dopraví nákladní letoun NASA Super Guppy.

První snímek od sondy Psyche

4. prosince pořídila americká sonda Psyche své první fotografie. V době, kdy se dočkala milníku zvaného první světlo (first light), byla od Země vzdálená 26 milionů kilometrů. tento milník byl jedním z mnoha, které inženýři potřebují dokončit, než sonda dorazí ke svému cíli – kovové planetce 16 Psyche. Sonda by měla k této planetce obíhající kolem Slunce mezi Marsem a Jupiterem přiletět v roce 2029. Psyche byla vynesena 13. října raketou Falcon Heavy z floridské rampy 39A. Několik hodin po startu sonda vstoupila do fáze prvotních kontrol systémů, která má trvat zhruba 100 dní. V této fázi inženýři testují palubní přístroje a systémy, aby si ověřili, že fungují správně. Právě zkouška kamer byla posledním krokem, který měl být v této fázi dokončen.

Mise IMAP má za sebou další milník

Projekt IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe) úspěšně dokončil milník KDP-D (Key Decision Point D). Po jeho překonání může mise pokročit z fáze vývoje a plánování k sestavování, testování a integraci. V rámci KDP-D došlo také k aktualizaci plánovaného termínu startu, který byl předtím stanoven nejdříve na únor 2025. Po aktualizaci se start chystá na okno mezi koncem dubna a koncem května 2025, aby měl tým zapojený do projektu k dispozici adekvátní zdroje k řešení rizik a technické komplikací během systémové integrace a testování.