Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Pohon a znovupoužitelnost nosičů čínských start-upů

launcher-manufacturing-startups-1

Tento článek je dalším z řady pohledů, kterými Jean Deville (kterého zdravím a děkuji za souhlas s převáděním jeho článků do češtiny) zkoumá čínské reálie v pátém roce politiky otevřených dveří pro komerční vesmírný průmysl. V této době vzniklo mnoho start-upů, ze kterých je cca 15 zaměřeno na vývoj nosičů (viz článek Mapování čínských vesmírných start-upů) a všechny doufají, že během 1-3 let budou poskytovat služby vynášení satelitů. Pozorovatelé se shodují, že tento výjimečně vysoký počet výrobců raket povede dříve nebo později ke konsolidacím a bankrotům těch méně úspěšných. Většina z těchto start-upů zřejmě postupně skončí v rukou silných hráčů. Aby zvítězily v tomto čínském závodě nových raket, bude muset každý prokázat kombinaci výjimečné efektivity výroby, silného financování a pokročilého průmyslového managementu. Pro tento článek Jean vybral 11 společností, které uveřejnily alespoň nějaké podrobnosti o svých nosičích.

Soutěž DARPA – rychlé vypouštění satelitů

DARPA-launch_illustration

Při tiskové konferenci 10. dubna DARPA oznámila, že společnosti Vector, Vox Space a zatím utajená další společnost (její identita bude před zahájejím soutěže zveřejněna) se kvalifikovaly k účasti na soutěži “DARPA Launch Challenge” na začátku roku 2020. Vybrané společnosti, které obdrží každá 400 000 USD, mají prokázat schopnost rychlé reakce na požadavek pro vypuštění konkrétního satelitu. Z 55 zájemců vstoupilo do předkvalifikace této soutěže 30 společností a později bylo 18 z nich pozváno do kvalifikačího procesu. Řada z nich ovšem neprošla náročným licenčím procesem FAA.

Christina Koch – z nováčka rekordmankou

Spekulovalo se o tom už několik týdnů, ale teď je to již oficiální – NASA se dohodla s ostatními agenturami na změně harmonogramu pilotovaných výprav. Do kosmu poletí Jessica Meir, Andrew Morgan si střihne prodloužený pobyt na stanici, stejně jako Christina Koch, která se navíc stane rekordmankou. Tato žena dorazila na ISS 14. března a podle nového plánu se má vrátit až v únoru 2020! Stane se tak držitelkou rekordu za nejdelší nepřerušený pobyt ženy na oběžné dráze. Toto prvenství zatím drží Peggy Whitson, která na přelomu let 2016 a 2017 pobývala na ISS 288 dní. Christina bude nejen součástí dříve plánovaných expedic 59 a 60, ale i 61 – a to vše při své první kosmické misi v životě! Jen o pár dní jí uteče celkový americký rekord, který drží Scott Kelly. ten na přelomu let 2015 a 2016 strávil na stanici 340 dní.

Tak trochu jiný raketový motor (2/2)

V roce 1987 byly Spojené státy v kosmonautice v nezáviděníhodné pozici a samozřejmě hledaly cestu ven. V předcházejícím roce totiž utrpěla nejen národní bezpečnostní komunita USA, ale i veřejnost hned dvěma bolestnými ránami v řadě. Tou první byla smutná havárie raketoplánu Challenger v lednu 1986 a o tři měsíce později přišla druhá, již sice méně tragická, ale neméně udivující. Vojenská nosná raketa Titan 34D-9 již podruhé v řadě selhala, ale tentokrát připravila přihlížejícím divákům nevídanou a velmi nebezpečnou podívanou. Nosič explodoval krátce po startu nad rampou SLC-4E na Vandenbergově letecké základně a napáchal škody doslova po celém kosmodromu, který nakonec i vyřadil na rok a půl z provozu. Množství menších požárů na místě hořelo po celé dva dny a vážně poškozeny byly i okolní budovy. Kosmodrom byl zamořen jedovatým spadem a několik lidí muselo být následně ošetřeno. Incident se jen jako zázrakem obešel bez ztrát na životech. Tyto tragické nehody však patří dodnes mezi nejhorší katastrofy, které se v historii kosmických letů odehrály, a v obou případech za jejích vznik s největší pravděpodobností vděčíme selhání pomocných motorů na tuhé pohonné látky.

ŽIVĚ A ČESKY: Antares vynáší loď Cygnus

Kosmická loď Cygnus už netrpělivě čeká, až vyrazí k Mezinárodní kosmické stanici s několika tunami zásob – od jídla, přes vědecké experimenty až po hardware nutný k provozu stanice. Na odpalovací rampě kosmodromu MARS na severovýchodě USA již stojí vztyčená raketa Antares, která je opět připravena splnit další zakázku. Tato 42,5 metru vysoká raketa se má s tahem 391 tun od země odlepit ve 22:45 našeho času a my Vám tento start chceme zprostředkovat živě s českým komentářem.

Gateway (duben 2019)

Viceprezident Spojených států amerických Mike Pence pověřil 26. března kosmickou agenturu NASA, aby urychlila plán příštího pilotovaného přistání na Měsíci z roku 2028 již na rok 2024. Současně oznámil cílovou destinaci – jižní pól Měsíce. Proč právě jižní pól? Již v roce 2006 byla část valu kráteru Shackleton v bezprostřední blízkosti pólu vyhodnocena jako vhodné místo pro stavbu lunární základny. Splňuje totiž dva základní požadavky. Díky své vyvýšené poloze je po dobu 80 % lunárního dne osvícena Sluncem. To je výhodné pro generování solární energie. Druhou výhodou je bezprostřední blízkost trvale odstíněného kráteru s vysokou pravděpodobností výskytu vodního ledu. Administrátor NASA Jim Bridenstine následně oznámil, že projekt stavby stanice Gateway na oběžné dráze Měsíce bude adaptován na podporu urychleného přistání lidí na Měsíci. Tým pod vedením Williama Gerstenmaiera dokončuje počáteční revizi původního plánu, který jsme popsali v březnovém dílu.

Dubnová kosmoschůzka 2019

kosmoschůzka, zdroj: nasa.gov

Tentokrát výjimečně předposlední středu v měsíci, to jest 17.4.2019, pořádá Kosmo Klub z.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část dubnové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Ve druhé části se představí pilotovaná kosmická loď Crew Dragon od SpaceX. Třetí přednáška vás zavede tak blízko ke Slunci, jak se zatím lidstvo se svými sondami dostalo. Akce začíná v 17:30.

Aeolus je na správné cestě

Vyhodnotit přesnost dat získaných zbrusu novou technologií je složité. Ale právě o to se nyní snaží inženýři a vědci, kteří v uplynulých měsících pracovali s údaji z evropské družice Aeolus. Zajímalo je, zda tato data mohou být s jistotou zapojena do předpovědních modelů. Sonda vypuštěná v srpnu loňského roku nese na své palubě přístroj Aladin, který funguje na unikátní laserové technologii. Do atmosféry vysílá krátké, ale silné laserové pulsy a jeho teleskop s velmi citlivými senzory zachytává záření.

Hrubá topografická mapa Bennu

Díky datům, která nasbíral laserový výškoměr OLA na sondě OSIRIS-REx, mohl vzniknout trojrozměrný model planetky Bennu, který vědcům ukazuje topografii různých oblastí tohoto malého světa. Tento kanadský přístroj provedl mezi 12. a 17. únorem více než 11 milionů měření vzdálenosti mezi sondou a povrchem planetky. OSIRIS-REx byl v té době na oběžné dráze kolem Bennu ve výšce méně než 2 kilometry nad terénem, což je mimochodem historicky nejnižší oběžná dráha jakékoliv kosmické sondy. Nasbíraná data pak sonda poslala na Zemi, kde z nich byl složen hrubý trojrozměrný model planetky. Není dokonalý, některá místa zůstala nezmapována, ale i přesto slouží jako dobrý odrazový můstek. V průběhu letošního roku bude přístroj OLA pokračovat ve sběru dat, aby mohl vytvořit podrobnější mapu planetky.

Sledování slonů afrických z kosmu

tracking-elephants-fpet

Slon africký (Loxodonta africana) je největší suchozemský savec, který dorůstá výšky až 4 m. Vyskytuje se roztroušeně v celé Africe jižně od Sahelu (v severní Africe byli vyhubeni za římských dob). Slony můžeme najít v deštných lesích (tam žijící sloni jsou někdy uváděni jako podruh, nebo dokonce jako samostatný druh L. cyclotis), na savanách a vystupují až do horských oblastí do 5 000 m n. m. Sloni jsou velice inteligentní a poměrně přizpůsobiví – důležitý je pro ně jen dostatek potravy a vody v teritoriu. Jsou to býložravá zvířata, která musí denně spořádat až 225 kg potravy. Stádo slonů dovede překonávat značné vzdálenosti, ale drží se při tom v blízkosti vody, protože každý slon potřebuje denně pít až 190 litrů vody a rád se koupe.  V současné době nejsou sloni ve většině zemí, ve kterých žijí, v bezpečí. Hlavním důvodem je rozšířené pytláctví – sloni jsou zabíjeni, protože spásají obilí nebo pro získání slonoviny, která je vysoce žádána na asijských trzích. Lidská populace v Africe rychle roste a v důsledku toho je více a více původních sloních habitatů osidlováno a zemědělsky obděláváno. Území, kde se mohou sloni volně pohybovat se stále zmenšují a konflikty mezi lidmi a divokými zvířaty jsou proto stále častější.