Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

SkCube nereaguje na příkazy

První slovenská družice SkCUBE

V noci z 12. na 13. ledna se malá družice SkCube nečekaně odmlčela. Ještě ve 22:32:21 poslala svůj poslední datový balíček a po půlnoci už bylo ticho. Cubesat tehdy přelétával nad jihoamerickou anomálií, v jejímž okolí už operátoři slovenské družice dříve zaznamenali nadměrné ohřívání hardwaru. Další desítky hodin se nesly ve snaze obnovit komunikaci, ale pozitivní výsledek nepřicházel. Začíná se tedy zdát, že první slovenská družice ukončila svůj provoz po 569 dnech. Je tedy čas zhodnotit její přínosy a výhledy do budoucna.

Zkušební raketa Callisto pomalu, ale jistě ožívá

Francouzská kosmická agentura (CNES) a Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR) chtějí hlouběji zhodnotit přínosy obnovitelných technologií a postupně získat znalosti k znovupoužitelnému využití kosmických nosičů. K tomu jsou však nezbytné zkušenosti, které se Evropa bude snažit získat prostřednictvím jednostupňového raketového demonstrátoru. Ten by měl otestovat kritické technologie v reprezentativním prostředí, tak aby se v budoucnu daly využít v mnohem větším měřítku. Technologické postupy budou propojeny zároveň i s těmi provozními, aby ověřily, zda je podobný koncept vůbec proveditelný a pro koncové zaměření rentabilní. Úkolem bude taktéž identifikovat možná další vylepšení. Vyvíjený zkušební demonstrátor se nazývá Callisto a začít testovat se má od roku 2021.

Jediný ruský vědecký teleskop v problémech

Ruská kosmonautika se mohla od roku 2011 chlubit teleskopem Spektr-R, který v rámci širšího projektu RadioAstron umožňoval radiová měření vzdálených vesmírných zdrojů. Pro Rusko byl tento teleskop s anténou o průměru deseti metrů jediným vědeckým projektem posledních let, ale nyní jej potkaly komplikace. Tři a půl tuny těžké zařízení na silně protáhlé oběžné dráze (10 651 × 338 541 km) přestalo odpovídat na pokyny pozemních operátorů. Nikolaj Kadaršev, šéf střediska RadiAstron však avizuje, že teleskop stále posílá data z měření. Podle Jurije Kovaleva, šéfa výzkumného týmu, však aktuální problém znemožňuje zaměřit se na konkrétní úkol.

Kosmotýdeník 330 (7.1. – 13.1.)

Od vydání předchozího Kosmotýdeníku utekl přesně týden a je tedy čas na vydání nové. Začneme hlavním tématem, které se bude věnovat pokročilé platformě pro telekomunikační družice, jež má dle svých tvůrců zcela proměnit dosavadní přístup pro stavbu a provozování družic. Dále se podíváme na odvrácenou stranu Měsíce za sondou Chnag’e 4, nevynecháme ani dva starty raket CZ-3B a Falconu 9 a místo zbude i na další rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Dragon přistane poprvé v noci

Původně se měla kosmická loď Dragon vrátit od Mezinárodní kosmické stanice na Zemi už ve čtvrtek večer, ale v Pacifiku bylo špatné počasí a proto byl odlet odložen na americké nedělní ráno. Místní neděle termín stále platí, jen s tím rozdílem, že se Dragon nevrátí ráno, ale večer místního času. Důvodem je snaha využít lepších podmínek, které panují v jiné části Tichého oceánu, než jaká byla původně plánovaná. Posunutý čas odletu však s sebou přinese jeden unikát – vůbec poprvé totiž bude Dragon přistávat v noci a za tmy proběhne i jeho vylovení. Z technického hlediska rozhodně nejde o překážku – systémy pro přistání jsou na okolním světle nezávislé, ale dost možná se můžeme těšit na nezvyklé fotografie.

Operátoři řeší problém s kamerou Hubbleova teleskopu

Scéna z IMAX 3D filmu natočená ve vesmíru z nákladového prostoru raketoplánu během servisní mise u Hubbleova vesmírného teleskopu.

Částečné omezení provozu amerických federálních agentur může zkomplikovat snahy o řešení nedávno objeveného problému. Ten se týká jednoho z hlavních vědeckých přístrojů Hubbleova teleskopu. Specialisté jsou ale optimističtí a věří, že se kameru podaří vrátit do běžného provozu, kdy bude sbírat cenná vědecká data. Přístroj Wide Field Camera 3 je ve své podstatě zodpovědný za téměř polovinu vědeckých pozorování. Od úterka 8. ledna je však mimo provoz kvůli softwarově objevené závadě v elektronickém systému jednoho ze dvou pozorovacích kanálů. Konkrétně se jedná o kanál zodpovědný za sledování v ultrafialové a viditelné části spektra. Kanál sledující v infračervené části spektra je podle všeho nedotčen.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 dokončí obnovu sítě Iridium

Před dvěma lety zahájila SpaceX projekt, který byl už tehdy označován za největší obnovu satelitní sítě v celé historii kosmonautiky. Nyní stojí na Vandenbergově základně Falcon 9 s družicemi Iridium NEXT již poosmé. Start, který nás dnes čeká, dokončí obnovu sítě komunikačních družic Iridium. Těšit se můžeme na opakované použití prvního stupně Falconu 9, naopak pokus o záchranu aerodynamického krytu s největší pravděpodobností neproběhne. Přesto nás jistě čeká zajímavý start. Budeme jako vždy rádi, když jej budete sledovat s naším českým komentářem.

Stavba mobilní věže pro Ariane 6 je hotová

Téměř na den přesně po 13 měsících od zahájení prací byla dokončena stavba kovové kostry mobilní obslužné/montážní věže pro novou evropskou raketu Ariane 6. Postavená konstrukce dosahuje výšky 100 metrů a dominuje tak celé startovní rampě s výměrou 150 hektarů. Osmá a poslední střešní traverza byla na své místo uložena 30. listopadu. Obslužná a montážní věž bude v dalších měsících postupně doplněna o stěny, kromě toho bude vybavena pohyblivými podlahami, které umožní přístup k různým úrovním rakety připravované ke startu. Nosná konstrukce bude vybavena i jeřábem s nosností 45 tun. Po kompletním dokončení bude tato věž vážit 7 000 tun, což je srovnatelné s Eiffelovou věží. jen s tím rozdílem, že celá konstrukce bude pohyblivá – podvozky přitom dodala česká firma UNEX z Uničova.

Špičková snímkovací družice ztracena

Společnost Maxar, pod kterou spadá i projekt Digital Globe, včera oznámila ztrátu družice WorldView-4. Tu potkala závada na systému gyroskopů, které řídí orientaci v prostoru. Družice, jejímž jediným úkolem je pořizovat mimořádně přesné snímky tak přišla o schopnost stabilizace v jedné z os, což ji prakticky vyřadilo z provozu. Firma sice uvedla, že stále probíhají pokusy o řešení, na kterých se podílí i dodavatelé jednotlivých systémů, ale zatím byly všechny pokusy neúspěšné. Sama společnost Maxar přiznává, že nečeká návrat této družice do aktivní služby – dálkovým pokynem ještě převedla stroj do bezpečného režimu, aby mohla nadále sledovat jeho stav.

Mobilní čistá místnost v akci

Aby konstrukce Teleskopu Jamese Webba zůstal čistá a v bezpečí, je potřeba ji před každým přesunem důkladně chránit. Pro přesuny mezi halami se proto používá mobilní čistá místnost. Klasickou čistou místnost známe dobře – připravují se v ní družice, které potřebují stabilní a kontrolované prostředí. V čistých místnostech se kromě jiného hlídá i množství volných prachových částic. Mobilní čistá místnost nese oficiální označení In-Plant Transporter a vypadá jako stříbřitá krabice. V jejích útrobách je skrz průhledné obalové vrstvy vidět letový exemplář dalekohledu Jamese Webba. Konkrétně jde o sluneční štít a servisní modul.