Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Pokec s kosmonautixem – listopad 2020

Listopad si pro nás připravil skutečný nášup kosmonautických událostí, které kolem nás neustále proplouvali, takže jsme se ani nenadáli a už se nám pomalu blíží konec měsíce. A to je neklamná známka toho, že nás čeká tradiční Pokec s kosmonautixem – tentokrát půjde již o 23. vydání tohoto živě vysílaného formátu. Stejně jako obvykle budete o tématech diskuse rozhodovat Vy, diváci – záleží totiž pouze na Vašich otázkách o kosmonautice. Jako obvykle začneme v osm hodin večer a vysílání potrvá zhruba dvě hodiny. Pokud tedy máte čas a chuť připojit se k přátelskému povídání, jste srdečně zváni.

Čína míří k odběru vzorků z Měsíce

V tomto týdnu prozkoumávala čínská ponorka nejhlubší místo v pozemských oceánech. Číňané uvažují o těžbě surovin z mořského dna. Před pár dny se na cestu k Měsíci vydala sonda Čchang-e 5, která by z něj měla dopravit dvě kila měsíčního materiálu do pozemských laboratoří. Posledním pozemským aparátem, který dopravil vzorky měsíčních hornin na Zemi, byla Luna 24. Ta zopakovala misi Luny 23, která 6. listopadu 1974 přistála v Moři krizí. Bohužel se ji však nepodařilo odebrat vzorek měsíční horniny. Přistávací modul pak sice ještě tři dny komunikoval se Zemí, ale svůj hlavní cíl tato sonda nesplnila.

Mapa lodního provozu z malé evropské družice

Úctyhodných 57 000 přijatých zpráv jen za prvních 24 hodin provozu – takový nástup do služby čekal malou evropskou družici ESAIL, jejímž úkolem je sledovat pomocí pokročilých algoritmů pohyb lodí po moři. Malá, ale šikovná družice vznikla jako společný projekt, který má pomoci evropským a kanadským kosmickým firmám uspět na globálním telekomunikačním trhu. Družice se na oběžnou dráhu dostala 2. září na palubě rakety Vega, která díky brněnskému dispenzeru zvládla vynést 53 družic. Nyní má ESAIL za sebou první fázi aktivace a uvádění do provozu.

Poslední zkouška před skokem Starship SN8

Po trochu komplikovaných testech motorů se prototyp Starship SN8 dostává do závěrečné fáze předstartovních příprav, jejichž součástí byl také statický zážeh tří motorů Raptor, který proběhl v noci na středu našeho času. Podle předběžných výsledků se zdá, že zkouška byla úspěšná – cesta k testovacímu skoku do výšky 15 kilometrů je tedy volná. Této mimořádné podívané se dočkáme nejdříve 30. listopadu. Právě zmíněný třímotorový statický zážeh byl považován za poslední velký test před provedením velmi odvážného skoku, který obnáší řízený přechod do pádu v pozice na břiše, manévrování při pádu, zážeh motoru a úspěšné přistání.

Sestavování rakety SLS začalo

Je to tu! Na mobilní vypouštěcí plošinu byl v sobotu umístěn první z deseti letových dílů dvou pomocných urychlovacích stupňů SRB, které jsou určeny pro první exemplář nové rakety SLS. 21. listopadu inženýři v hale VAB využili jeden z pěti jeřábů, s jehož pomocí se ujali segmentu, který se nacházel v sekci High Bay 4 a přenesli jej do modernizované sekce High Bay 3. Stejně jako se dům nestaví od střechy, tak i zde se začalo spodní sekcí, která je někdy označována také jako aft assembly. V této sekci se nachází například systém, který řídí 70 % vektorování tahu během první fáze letu. V průběhu dalších týdnů budou na sebe posazeny další segmenty a vše zakončí špičky označované jako forward assembly.

Gateway pomůže s předpovědí kosmického počasí

Co děláte jako jednu z prvních věcí, když plánujete výlet? Ať už míříte kamkoliv, zajímá Vás, jaké tam bude v době Vaší přítomnosti počasí a tyto informace si vyhledáváte. Astronautům v rámci programu Artemis podobnou předpověď zajistí dva vědecké systémy na stanici Gateway – americký HERMES a evropská ERSA. Je tu však jeden podstatný rozdíl. Zatímco na Zemi pod pojmem počasí chápeme oblačnost, dešťové, či sněhové srážky a vítr, kosmonauty v kosmickém prostoru zajímají nabité subatomární částice a elektromagnetická pole šířící se velkou rychlostí naší soustavou.

ŽIVĚ A ČESKY: Odkládané sedmé použití Falconu

Nejprve kvůli dodatečnému času na kontrolu a o 24 hodin později z důvodu špatného počasí v přistávací oblasti byl odložen start Falconu 9 s patnáctou porcí družic Starlink. Mise, která je zajímavá především tím, že při ní bude první stupeň Falconu 9 vůbec poprvé použit již posedmé, by podle aktuálního plánu měla odstartovat ve středu ve 3:13 našeho času. Pokud se vám tedy nebude chtít spát, rádi Vás uvítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.

Finální zkoušky rozkládání JWST

Dalekohled Jamese Webba si může odškrtnout další důležitý milník z předlouhého seznamu důležitých testů. Povedlo se mu totiž úspěšně rozložit důležitý díl, který hraje významnou roli ve složitém procesu rozkládání celé složité konstrukce v kosmickém prostoru. Díl označovaný zkratkou DTS (Deployable Tower Assembly) je pro správný provoz teleskopu i celý rozkládací proces nezbytný. Díky DTS si také teleskop udrží správnou teplotu – tento díl oddělí chladná zrcadla a přístroje od výrazně teplejší strany, která bude otočena ke Slunci. Teleskop již prošel závěrečnými zkouškami, které simulovaly podmínky při startu a v kosmickém prostředí. V listopadu tedy mohla začít závěrečná fáze testů plně sestaveného teleskopu. V čisté místnosti firmy Northrop Grumman v kalifornském Redondo Beach tak proběhlo úspěšné natažení dílu DTS.

ŽIVĚ A ČESKY: Dva starty během noci

Vzhledem k termínům startů raket v posledních dnech jsou již fanoušci kosmonautiky jistě přeborníci v ponocování a dnes se jim to bude opět hodit. V rozmezí pouhých šesti hodin bychom se měli dočkat hned dvou zajímavých startů. Ještě v pondělí ve 21:15 SEČ bychom se měli dočkat startu nejsilnější čínské rakety Dlouhý pochod 5, která k Měsíci vynese sondu Chang’e 5 určenou k dopravě lunárních vzorků na Zemi – zatím se zdá, že by měl být k dispozici originální přenos! Druhé vysílání nás čeká už v úterý brzy ráno – ve 3:34 by mohl odstartovat Falcon 9 s 15. várkou ostrých družic Starlink. Při této misi bude vůbec poprvé použit první stupeň posedmé. Start však zatím není oficiálně potvrzen.

Chang´e 5 – mesačná návratová misia

Na kozmodróme WSLC (Wenchang Spacecraft Launch Center) sa uskutočnil vývoz v súčasnosti najtažšej čínskej rakety CZ-5, ktorej užitočné zaťaženie tvorí mesačná sonda Chang´e 5. Nosič ťažký 878 ton, cestu na štartovaciu rampu LS-101 (Launch Site) absolvoval v pondelok večer počas dvoch hodín. Štart Chang´e 5 ťažkej 8,2 tony sa očakáva o 19:55 hod. UTC 23. novembra. Tento termín je však neoficiálny, oficiálne zdroje zatiaľ hovoria o konci novembra. Ak by táto misia bola úspešná, Čína by sa stala iba treťou krajinou, ktorej by sa podaril návrat vzorkov na Zem po USA (Apollo 11 až 17 s výnimlou Apolla 13) a bývalom Sovietskom zväze (Luna 16, 20 a 24). Samotné prípravy na kozmodróme sa začali v polovici septembra.