Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

JWST „natáhnul krk“

V rámci zkoušek Dalekohledu Jamese Webba na jeho kosmickou misi inženýři provedli další test. V jeho rámci poslali sestavené observatoři pokyn, aby vyklopila a natáhla kriticky důležitou část konstrukce, která je označována jako Deployable Tower Assembly. Hlavním úkolem tohoto dílu je vytvoření dostatečně velké mezery mezi horní částí observatoře, kterou tvoří ikonická pozlacená zrcadla s vědeckými přístroji a spodní sekcí, ve které se nachází o poznání teplejší elektronika a pohonný systém. Vytvořením mezery mezi těmito částmi bude moci aktivní i pasivní chladicí systém teleskopu mnohem snáze ochladit zrcadla i senzory na mimořádně nízké teploty, které jsou vyžadovány pro optimální vědecký výzkum.

ŽIVĚ A ČESKY: První sdílená mise se Starlinky

Družice Starlink létají ve várkách po 60 kusech a každému startu Falconu 9 předchází statický zážeh – obě tato prohlášení vzala při aktuální misi za své. SpaceX poprvé v historii Falconů 9 vynechala tradiční statický zážeh a pod aerodynamickým krytem se ukrývá 58 družic Starlink – spolu s nimi bychom tam našli i tři družice SkySats (s pořadovými čísly 16-18) od firmy Planet. Potřetí použitý první stupeň 1059 má přistávat na mořské plošině a dočkáme se i pokusu o záchranu krytů. Zveme Vás tedy ke sledování našeho komentovaného přenosu ze startu, který je plánován na sobotu v 11:21 SELČ.

Na ISS hledají zdroj benzenu

Ruští kosmonauti na ISS v uplynulých dnech zaznamenali ve svém modulu Zvezda zvýšené koncentrace benzenu, které jsou ale stále pod maximální povolenou mírou a nepředstavují tak pro posádku zdravotní riziko. Přesto se však pracuje na odhalení původu tohoto navýšení. Rusové Anatolij Ivanišin a Ivan Vagner si k hledání zdroje zapůjčili od amerických kolegů přístroj, který by jim měl pomoci. Pokud nebude zdroj zvýšené koncentrace benzenu odhalen, mohlo by v průběhu tohoto týdne dojít k oddělení atmosféry v americkém a ruském segmentu ISS a tak se lépe určí, odkud benzen pochází.

Připravuje se další etapa čínského dobývání Měsíce

V tomto roce by se měla k Měsíci vydat čínská sonda, která by na něm měla přistát, odebrat vzorky a návratová část by je měla dopravit na Zemi. Pokud se to povede, bude to další důležitý krok v čínském měsíčním programu. Proto je dobré si jej připomenout. Čína zahájila svůj vesmírný program první etapou, která měla ověřit její schopnosti dopravit výzkumné aparáty k Měsíci, umístit je na oběžnou dráhu a získat detailní fotografie měsíčního povrchu a informace o jeho charakteristikách. Sondy Čchang-e 1 a Čchang-e 2 (Chang’e) pořídily velké množství 3D fotografií a dramaticky zpřesnily znalosti topografie Měsíce. Tato etapa proběhla v letech 2007 až 2011 a byla součásti návratu lidstva k Měsíci, které se zúčastnilo několik států. Podrobněji je to popsáno v článku z minulého roku.

Evropská přístrojová skříň pro modul Columbus

Když koncem května dorazila k Mezinárodní kosmické stanici japonská zásobovací loď HTV-9, dovezla sem 6,3 tuny nákladu. Kromě jídla, vědeckých experimentů, nových akumulátorů či systémů k provozu stanice, byla na palubě také skříň velikostí srovnatelná s lednicí, kterou na základě dohody vyrobily evropské firmy pro Evropskou kosmickou agenturu. Jedná se o druhou generaci přístrojové skříně European Drawer Rack 2 (EDR-2), která bude umístěna v evropském laboratorním modulu Columbus. Jakmile dojde k jejímu umístění, poskytne ještě více možností k provádění vědy na palubě stanice.

ISS pomohla s výzkumem blesků

Pohled na blesk, který za bouře prořízne oblohu a propojí oblaka se zemí, někoho fascinuje a jiného zase děsí. Vědci se však na celý jev dívají mnohem podrobněji. Většina této energické aktivity se odehrává vysoko nad povrchem v horních vrstvách zemské atmosféry. V této velké výšce blesky vytváří krátké výrony gama záření, které se řadí mezi nejenergičtější přirozeně se vyskytující jevy na naší planetě. Vědci nedávno začali tyto výboje označované jako TGF (terrestrial gamma-ray flash) měřit pomocí senzorů umístěných na Mezinárodní kosmické stanici. Tento výzkum pomáhá odhalit mechanismy stojící za vznikem výbojů, kterým říkáme blesky.

Druhá rampa na Novém Zélandu

O tom, že na novozélandském poloostrově Mahia provozuje společnost RocketLab svou první a zatím jedinou aktivně využívanou startovní rampu už asi všichni čtenáři vědí. Žádnou novinkou jistě není ani skutečnost, že druhá rampa pro rakety Electron vyrostla na východním pobřeží v USA ve Virginii a premiérového startu by se mohla dočkat ještě letos. Firma RocketLab se ale nechce zastavit u dvou ramp a buduje i třetí exemplář. Ten vzniká na Novém Zélandu v těsné blízkosti první rampy. Až bude rampa s označením Launch Complex 1 Pad B dokončena, umožní firmě eliminovat čas potřebný k přípravě místa startu na další misi. Dva starty tak bude možné provést s rozestupem v řádu hodin.

Rokot znovu ožije

Když 26. prosince loňského roku vzlétla z kosmodromu Pleseck raketa Rokot se třemi družicemi Goněc-M a družicí BLITS-M, bylo jasné, že končí éra této rakety. Ukrajina, na které se vyrábí část dílů pro tyto nosiče, totiž jejich vývoz do Ruska zakázala. Netrvalo to dlouho a objevily se informace, že se Rusové této malé rakety nevzdají a připraví raketu Rokot 2, která by měla všechny palubní systémy vyrobené v Rusku. Nyní se věci evidentně dávají do pohybu, protože ministerstvo obrany již podepsalo dohodu s Chruničevovým výrobním střediskem. Oproti původním plánům se ale mění název – místo Rokotu 2 se má jednat o Rokot-M.

Vrcholí nejdelší pozorování Parker Solar Probe

9. května letošního roku zahájila americká sonda Parker Solar Probe svou zatím nejdelší vědeckou pozorovací kampaň. Sonda v té době již měla za sebou čtyři průlety nejnižším bodem dráhy kolem Slunce a 9. května před svým pátým průletem aktivovala své přístroje 100 milionů kilometrů od Slunce, tedy o 62 milionů kilometrů dále než dříve. Čtyři soubory přístrojů na její palubě budou sbírat data nepřetržitě až do 28. června, což je výrazně delší období než běžná 11 dní dlouhá měřicí okna.

Superdetailní pohled na záložní lokalitu Osprey

Lokalita Osprey vyfocená kamerou PolyCam během března a dubna z různých pozic.

26. května provedla sonda OSIRIS-REx nízký průlet nad lokalitou Osprey, která se nachází na planetce Bennu. Během tohoto průletu probíhala důkladná měření této oblasti z malé výšky, aby bylo možné ji podrobně zmapovat. Hlavní slovo měla kamera PolyCam, která zvládla vytvořit 347 snímků. Ty se po odeslání na Zemi použily k vytvoření mimořádně podrobné mozaiky, která v originálním rozlišení (20 237 × 12 066 pixelů a 202 MB!) nabízí unikátní detaily – jeden pixel odpovídá pouhým 5 milimetrům!