Supravodivost a kosmický výzkum

Známý projev supravodivosti, takzvaná supravodivá levitace neboli Meissnerův–Ochsenfeldův jev. Jde současně o jeden z nejefektnějších a nejvíce předváděných základních fyzikálních experimentů.

Z našich dosavadních článků o fyzice nízkých teplot si možná pamatujete, že kromě fascinující vlastnosti zvaná supratekutost, která se vyskytuje u kapalného helia, rozlišujeme ještě jinou, neméně podivuhodnou vlastnost, jíž říkáme supravodivost. Ta se projevuje u pevných látek, takže by se mohlo zdát, že se supratekutostí má pramálo společného. Jak ale dnes uvidíme, přesný opak je pravda. V současnosti má supravodivost mnoho potenciálních aplikací, které mohou dosti zásadně změnit náš život. Když ale byla supravodivost na počátku minulého století poprvé pozorována, nikdo nemohl tušit, že takto zcela zásadně ovlivní naše životy.

Fotovoltaický panel pro Europa Clipper

6. března technici pracující v budově Payload Hazardous Servicing Facility na Kennedyho středisku na Floridě plně rozložili první ze dvou pětisegmentových fotovoltaických článků pro sondu Europa Clipper. Každý pětidílný panel měří na délku lehce přes 14 metrů. V rámci rozkládání byl panel shora zavěšen na podpůrném systému, který nese hmotnost dílů. Rozkládací mechanismus se má naostro aktivovat až v kosmickém prostoru, takže pro testy na Zemi je odlehčení nezbytné. V rámci dalších kroků se technici pustí do inspekce a případného čištění, což je součástí fáze sestavování, testů a předstartovní přípravy.

IFT-3: aneb ohlédnutí za úspěchem

Monstrum opět ožilo. Jinak se start rakety Super Heavy Starship popsat nedá. Při každém startu tento kolos předvede neuvěřitelné divadlo, které tentokrát SpaceX v přímém přenosu díky přidání antén pro komunikaci se sítí Starlink vyšperkovala o záběry přímo ze samotné rakety. Start se měl uskutečnit již ve 13:00 našeho času, ovšem kvůli počasí a lodím v uzavřené oblasti došlo postupně k několika odkladům, až nakonec Super Heavy B10 ve 14:25 našeho času úspěšně zažehla svých třiatřicet raketových motorů Raptor a vydala se vstříc obloze. 

Pokrok v pochopení problému Voyageru 1

Dne 12. prosince roku 2023 oznámila NASA komunikační problémy se sondou Voyager-1.  Sonda přijímala a prováděla příkazy za Země, ale neodesílala zpět vědecká data. Inženýři NASA od té doby pracují na vyřešení problému, jehož příčinou je jeden ze tří palubních počítačů Voyageru 1, systém letových dat (FDS – Flight Data System). Počítač FDS nekomunikuje správně s telemetrickou modulační jednotkou (TMU). V důsledku toho nejsou na Zemi posílána žádná vědecká ani technická data.

Astronomové plánují pozorování novým teleskopem

Romane

Týmy expertů kolem Nancy Grace Roman Space Telescope oznámili své plány na zatím nevídaný průzkum roviny naší Mléčné dráhy. S pomocí připravované kosmické observatoře nahlédnou do této oblasti hlouběji, než při jakémkoliv dřívějším průzkumu a zmapují více hvězd v naší galaxii, než všechna dřívější pozorování dohromady.  „Je tu opravdu hodně široké spektrum vědy, které můžeme tímto průzkumem objevit – od vzniku a vývoje hvězd po mezihvězdný prach a dynamiku srdce galaxie,“ popisuje Catherine Zucker, astrofyzička z astrofyzikálního střediska při Harvard & Smithsonian v Cambridge, stát Massachusetts, která byla spoluautorkou dokumentu, který popisuje některé výhody takového pozorovacího programu.

ŽIVĚ A ČESKY: Do třetice všeho dobrého: start Super Heavy Starship

Již na zítra je v plánu pokus o start největší, nejsilnější a nejtěžší rakety, jakou kdy lidstvo postavilo. Řeč samozřejmě není o ničem jiném, než o Super Heavy Starship, která se má vydat na svůj třetí testovací let. Plán pro něj se od prvních dvou velmi liší a nově je tak v plánu dopad Starship do Indického oceánu, tedy již po méně než půl oběhu Země. Během přeletové fáze se má také testovat otevírání dveří nákladového prostoru, přečerpávání pohonných látek mezi nádržemi, nebo deorbitační zážeh. Mohli bychom se také teoreticky dočkat v přímém přenosu záběrů přímo z rakety, jelikož S28 je nově vybavena hned čtyřmi anténami pro komunikaci se sítí Starlink. Pokus o start je aktuálně plánován na 13:00 našeho času ovšem v době vydání článku FAA stále nevydala upravenou startovní licenci.

Gateway (březen 2024)

Ve druhém pololetí loňského roku zvažovali vysocí představitelé NASA plány na přesun prvního přistání na Měsíci v rámci Artemis ze třetí na čtvrtou misi, což by poskytlo společnostem SpaceX a Axiom Space další čas na přípravu lunárního landeru a skafandrů. Podle Joey Roulette ze zpravodajské agentury Reuters předložili představitelé NASA v prosinci 2023 tuto možnost nejvyššímu vedení agentury. Když byl za účasti administrátora NASA Billa Nelsona 9. ledna 2024 ohlášen odklad misí Artemis 2, Artemis 3 a startu rakety Falcon Heavy s moduly HALO a PPE kosmické stanice Gateway, možnost změny náplně mise Artemis 3 zmíněna nebyla. Přistání na Měsíci v landeru Starship tak nadále zůstává v plánu mise Artemis 3 s cílovým datem září 2026. Dne 9. února 2024 napsal Elon Musk, že Starship by měla být schopna se dostat na Měsíc za méně než pět let. Tedy nejpozději v roce 2028. Vynesení modulů HALO (úvodní fotografie) a PPE bylo posunuto na fiskální rok 2026 a jejich přílet na dráhu NRHO na rok 2027. V náplni mise Artemis 4, aktuálně cílené na září 2028, zůstává první návštěva Gateway a druhé přistání na Měsíci.

Electron vynesl radarovou družici StriX-3

Dnes v 16:03 našeho času odstartovala z novozélandského kosmodromu Mahia raketa Electron. Start z rampy 1B se musel o pár desítek minut odložit kvůli počasí, ale jinak vše fungovalo podle plánu. Na sun-synchronní oběžnou dráhu ve výšce 561 kilometrů, která je vůči rovníku skloněna o 97,7° byla dopravena radarová družice StriX-3 od společnosti Synspective. Ta už si na raketách Electron nechala vynést tři družice z řady StriX, aktuální StriX-3 tedy byla již čtvrtou v pořadí. Jako první letěla v prosinci 2020 družice StriX-α, kterou v únoru 2022 následovala StriX-β a v září 2022 přišla StriX-1.

Spolupracující rovery CADRE jsou připraveny

Trojice malých vozítek má prozkoumávat Měsíc a přitom vzájemně spolupracovat. Jejich start se nyní zase o kousek přiblížil. Inženýři z kalifornské Jet Propulsion Laboratory nedávno dokončili sestavování těchto samohybných robotů a poté je vystavili drsným zkouškám, které měly prokázat, že rovery přečkají nelehký start na raketě do kosmického prostoru, přelet k Měsíci i práci na jeho povrchu. V rámci technologické demonstrační mise CADRE (Cooperative Autonomous Distributed Robotic Exploration) budou na Měsíc vyslána vozítka o velikosti příručního kufříku, které budou čerpat energii z fotovoltaických článků. Rovery i další hardware budou připojeny na lander, který zamíří do oblasti Reiner Gamma. Po dobu přibližně 14 pozemských dní (jednoho lunárního dne) budou provádět experimenty zaměřené na autonomní průzkum, mapování a využití povrch penetrujícího radaru, díky kterému vědci nahlédnou pod povrch Měsíce.

Pošlete své jméno k jižnímu pólu Měsíce

Létá už Vaše jméno kosmickým prostorem na různých sondách, pak jistě oceníte možnost virtuálně se přidat k další misi. A pokud jste ještě v tomto směru nováčky, můžete to vzít jako příležitost, jak do tohoto oboru proniknout. Jde totiž o koncept, který agentura NASA provozuje již několik let. Pokaždé, když se chystá start nějaké zajímavé mise, nabídne agentura zájemcům z celého světa, aby se online zaregistrovali a jejich jméno pak poletí do vesmíru. Registrovaní zároveň získají povedený certifikát stylizovaný do podoby vstupenky / jízdenky. Vše je samozřejmě zdarma.