Sonda LRO našla lander Nova-C

V noci z 22. na 23. února se lunární lander Nova-C Odysseus od firmy Intuitive Machines podařilo přistát na povrchu Měsíce u kráteru Malapert A v okolí jižního pólu Měsíce. Sonda LRO patřící agentuře NASA později přelétla nad touto oblastí a z výšky 90 kilometrů vyfotografovala Odyssea. Díky tomu bylo možné přesně určit místo jeho přistání. První lunární přistání soukromé firmy proběhlo na souřadnicích 80,13° jižní šířky a 1,44° východní délky v „nadmořské výšce“ 2579 metrů. Lander Nova-C dosedl do erodovaného kráteru s průměrem zhruba 1 kilometru do místa, kde svah dosahuje 12°. Odysseus si připsal i další prvenství. Jde o první úspěšné přistání v rámci programu CLPS a také po více než 50 letech o první případ, kdy se vědecké přístroje a technologické demonstrátory od NASA dostaly na povrch Měsíce.

Náraz sondy DART mohl změnit tvar cílové planetky

Evropská sonda Hera, která je součástí snah o zajištění planetární obrany, se připravuje na svou cestu k planetce-měsíčku Dimorphos, který obíhá okolo planetky Didymos. Mezi její první úkoly bude patřit pátrání po kráteru, který na planetce Dimorphos zanechala předešlá návštěva – sonda DART, která záměrně narazila do planetky, aby pozměnila její oběžnou dráhu. Nejnovější studie zveřejněná v časopise Nature Astronomy nyní naznačuje, že se žádný kráter možná nenajde. Ne snad, že by jej někdo ukradl, ale náraz sondy DART pravděpodobně přeměnil celý povrch planetky. To by byl významný poznatek jak pro výzkum planetek, tak pro planetární obranu.

Lunární lander SLIM nečekaně obživnul

Fotografii landeru SLIM po přistání pořídil rover LEV-2 (SORA-Q) a odeslal ji přes rover LEV-1. Na snímku je vidět, že je lander SLIM překlopen o 90°. Původně měl přistát na nohy (které míří na obrázku doleva). Jeho motory tak měly mířit do strany (a nikoliv vzhůru).

Když japonský lunární lander SLIM dosedl 19. ledna na povrch Měsíce, měl zde fungovat jen pár dní, než přijde lunární noc. Kvůli přistání v neplánované orientaci navíc musel být několik dní po přistání vypnutý. Nakonec však splnil většinu svých úkolů a když přišla lunární noc, měl to být konec jeho mise. Na přečkání měsíční noci totiž SLIM nebyl stavěný. Pozemní středisko si však stále uchovávalo naději, že by se malý lander mohl ještě ozvat. Včera proto byl k Měsíci vyslán ověřovací signál a k radosti všech v řídícím středisku SLIM odpověděl zpátky! Znamená to tedy, že dokázal přečkat lunární noc.

Výzkum planetární ochrany pro budoucí mise

S tím, jak agentura NASA pokračuje v průzkumu Sluneční soustavy, včetně budoucích pilotovaných výprav k Marsu, pracují experti z oddělení planetární ochrany na vývoji pokročilých metod, které mají budoucím expedicím zabránit zavlečení biologické kontaminace na jiné světy. Tomuto tématu se věnují také odborníci z Marshall Space Flight Center v alabamském Huntsville, kde tvoří tým planetární ochrany. Jejich cílem je vyvinout nové metody detekce, čištění a dekontaminace, které pomohou ochránit mimozemské světy a zajistí spolehlivé a bezpečné provádění budoucích planetárních vědeckých misí. Mají také zabránit návratu potenciálně nebezpečných mikroorganismů na Zemi. Tým planetární ochrany je součástí týmu SEE (Space Environmental Effects), který v Laboratoři materiálů a procesů studuje účinky kosmického prostředí.

Vesmírná technika: Odhazovací motor záchranné věžičky programu Mercury

VT_2024_08

Zatímco v minulém díle jsme se kromě základního popisu záchranné věžičky z amerického pilotovaného programu Mercury věnovali popisu únikového motoru, dnes se podíváme na raketový motor odhazovací. Ten se nacházel Pod tělem únikového raketového motoru, mezi trojicí jeho výstupních trysek. Řeč bude také o všestrannosti této věžičky, která mohla létat na třech různých raketách. Začneme si také povídat o historii zkoušek záchranné věžičky pro program Mercury

Kosmotýdeník 597 (19.2. – 25.2.)

Varda

Tento týden byl kosmonautikou opravdu napěchovaný a v čele zájmu byl opět Měsíc. Dočkali jsme se prvního komerčního lunárního landeru na povrchu Měsíce, ale také řady dalších zajímavých událostí. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměřil na první komerční návratové zařízení, které se po velkém zpoždění vrátilo z oběžné dráhy zpět na Zemi. Co způsobilo dlouhý odklad a co bylo na palubě? V dalších tématech se podíváme na představenou čínskou pilotovanou loď a lunární lander, anebo na rover Idefix, který je určen pro průzkum povrchu marsovského měsíce Phobos. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Stupně první Ariane 6 dorazily do Jižní Ameriky

Premiérový start nové evropské rakety Ariane 6 je plánován na léto letošního roku. Aby se tento termín mohl stihnout, dorazil do přístavu Pariacabo ve Francouzské Guyaně cenný náklad. Jde o první a druhý stupeň nové rakety, které nyní budu na kosmodromu v Kourou sestaveny. Všechny díly tvořící raketu se vyrábí v Evropě a o jejich přesun do Jižní Ameriky se stará nová loď Canopée. Díky moderním plachtám ušetří až 30 % pohonných látek a cestu dlouhou přes 7000 kilometrů urazila za deset dní. Jejím úkolem bude pendlovat mezi přístavy v Evropě, kde na ni budou naloženy jednotlivé díly Ariane 6 a poté je přepraví přes Atlantik.

Hubble – nejstarší rotující galaxie

Pokud jde o ty nejvzdálenější známé objekty ve vesmíru, už jsme se jim podrobně věnovali ve článku, kde řešíme zda Webbův dalekohled vyvrátil teorii velkého třesku. Před érou Webba ovšem stál za objevy mnoha extrémně vzdálených galaxií Hubbleův kosmický dalekohled. Ten se od doby svého startu na počátku 90. let až dodnes intenzivně věnuje mimo jiné kosmologickým pozorováním, díky nimž jsme se o raném vesmíru dozvěděli mnohem více.

Pokec s kosmonautixem – Únor 2024

Únor je nejkratší měsíc roku a nese tak s sebou třeba výhodu, že na nový díl Pokecu s kosmonautixem není potřeba tak dlouho čekat. Právě dnes totiž nastává poslední pátek v měsíci a to znamená, že se od osmi hodin večer opět sejdeme (mimochodem už po jednašedesáté) u zhruba dvouhodinového přímého přenosu, který začne v osm hodin večer. O čem se bude diskutovat, záleží čistě na Vás, divácích. Pokec s kosmonautixem totiž stojí na dotazech, které napíšete do chatu a my se na ně následně snažíme co nejlépe odpovědět. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi vás přivítáme u našeho vysílání.

New Horizons prozkoumává Kuiperův pás

Nová pozorování pořízená sondou New Horizons naznačují, že by Kuiperův pás (rozlehlá a vzdálená oblast naší Sluneční soustavy osídlená stovkami tisíc ledových a kamenných stavebních kamenů planet) by se mohl táhnout mnohem dál, než se experti doposud domnívali. Sonda New Horizons velkou rychlostí prolétává vnějším okrajem Kuiperova pásu přibližně 60× dále od Slunce, než kde obíhá Země. Palubní přístroj SDC (Student Dust Counter) zaznamenává úroveň prachu, která je vyšší, než se pro danou oblast očekává. Tento prach tvoří drobné pozůstatky kolizí mezi většími objekty Kuiperova pásu a částice vyvržené z povrchů těchto objektů, které jsou pravidelně zasahovány mikroskopickými prachovými impakty.