Elon Musk zveřejnil detaily včerejšího přistání

Patnácté úspěšné přistání prvního stupně v historii a dvanáctý start v roce letošním – to je stručné zhodnocení včerejší mise společnosti SpaceX. Tchajwanský satelit dosáhl plánované oběžné dráhy a Falcon 9 si připsal další úspěšnou misi. Tyto úspěchy samozřejmě těší všechny zaměstnance této soukromé firmy včetně Elona Muska. Můžeme to soudit podle toho, jak se po úspěšném startu rozepsal na svém Twitteru, přičemž zveřejnil i několik velmi zajímavých údajů, které jsme u minulých přistání až na výjimky neznali.

TOP5: Nejočekávanější české projekty

Česká republika je členem Evropské kosmické agentury a proto se může podílet na jejích projektech. Kromě toho se ale snaží hledat i další možnosti spolupráce a ve výsledku tak je o našich pracovištích slyšet v souvislosti s lety do vesmíru stále častěji. Dosavadní úspěchy, kterých čeští inženýři a vědci dosáhli, jsme v našem seriálu rozebírali před dvěma roky. Dnešní díl TOP5 se proto zaměří na české přístroje, které teprve na svou cestu do vesmíru čekají. Věřím, že po přečtení tohoto článku poznáte, že česká stopa ve vesmíru opravdu sílí a že se v dalších letech máme skutečně na co těšit.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon dnes vyráží „nalehko“

Už jsme si zvykli, že když se mluví o raketě Falcon 9, bývá řeč o nákladech, jejichž hmotnost se počítá na tuny. Ale dnes nás čeká výjimka – tchajwanská družice Formosat-5 váží ani ne půl tuny a zajímavá je i z mnoha dalších důvodů – především co se její historie týče. Součástí dnešního startu má být i další pokus o přistání prvního stupně na mořské plošině a tak by byla škoda, pokud byste si nechali tento zajímavý start ujít – zvlášť když pro Vás připravíme jeho česky komentovanou verzi.

První floridský Minotaur

K tomu, aby mohla raketa Minotaur-4 odstartovat z floridské rampy 46, musely se použít klasické autojeřáby. Tato odpalovací plošina je totiž poměrně spartánsky vybavena. Ale i přesto se specialistům z firmy Orbital ATK a amerického letectva podařilo sestavit nosič vytvořený z pěti stupňů vojenských střel, které pamatují ještě Studenou válku. Právě tato raketa by měla už v sobotu v 5:15 našeho času vynést družici za 49 milionů dolarů, která bude sledovat ostatní objekty na oběžné dráze. Družice uložená pod aerodynamickým krytem rakety se nazývá SensorSat a vyvinul ji Massachusetts Institute of Technology’s Lincoln Laboratory na objednávku amerického letectva. Jejím úkolem bude po dobu tří let monitorovat dráhy objektů na geostacionární oběžné dráze – bude sledovat jak aktivní družice, tak i kosmické smetí.

Známe skafandry pro Crew Dragon!

Elon Musk o víkendu sliboval, že se příští týden dočkáme fotek skafandrů, které obléknou astronauti pro let v připravované lodi Crew Dragon. Šéf SpaceX tentokrát dodržel slovo a na svém Instagramu zveřejnil fotografii horní části skafandru i s přilbou. Skafandr jsme tedy zatím neviděli celý, ale i z této jedné fotky se dá usuzovat, že Musk dostál úvodním slibům, že skafandry budou sexy a vypadat moderně. Zatím bohužel nejsou k dispozici další snímky, ale to by se mělo časem změnit. Stejně tak bychom se měli dočkat i nějakých technických informací, se kterými Vás následně seznámíme formou článku – podobně jako tomu bylo v případě skafandru od firmy Boeing pro loď Starliner. Pro dnešek Vám ale ukážeme jen jediný dostupný snímek.

Sentinel pomáhá i pěstitelům rýže

V souvislosti s pozorováním Země se velmi často hovoří o tom, jak jsou data z těchto družic užitečná, jak mohou najít uplatnění v mnoha oborech lidské činnosti, ale stejně si to člověk moc nedokáže představit. Ale když začnou ze světa přicházet zprávy o tom, jak tato data skutečně pomáhají, je to povedený důkaz, který ukazuje význam těchto nebeských pomocníků. Dnes se podíváme na to, jak užitečný umí být evropský program Sentinel – konkrétně Sentinel-1. A nemyslete si, že evropské družice pomáhají jen v Evropě – dnešní příběh nás zavede do Indie.

Zničená rampa SpaceX se pomalu hlásí o slovo

Zatímco v Kalifornii v těchto dnech finišují přípravy na start Falconu 9 s tchajwanskou družicí Formosat-5 pro snímkování Země (start už ve čtvrtek 24. srpna večer našeho času), na Floridě se SpaceX připravuje na další mise. V dnešním článku se podíváme na to, kdy bychom se mohli dočkat dalších startů a hlavně odkud by mohly startovat. Pomalu jsme se totiž dostali do fáze, kdy SpaceX začne opět využívat rampu 40, kterou 1. září loňského roku zničila exploze Falconu s družicí Amos-6.

Umělé zatmění Slunce? Žádný problém!

Snad nikomu, kdo se aspoň občas podívá na dění na internetu, nemohlo ujít, že včera zažili obyvatelé Spojených států zatmění Slunce. My u tohoto tématu zůstaneme, ale jen částečně. Podíváme se na projekt evropské sondy Proba-3, jejíž dvoudílná konstrukce jí umožní zastínit Slunce až na několik hodin! Pokud se tento princip osvědčí, mohl by otevřít dveře do nové etapy astronomických pozorování, ale i kosmonautiky jako takové. Technologický demonstrátor by měl do vesmíru vyrazit už v roce 2020. Z těchto umělých zatmění sice nebudou mít pozemští pozorovatelé nic, zato pro vědce půjde o mimořádně cennou sklizeň.

Nahlédněte do kuchyně floridského kosmodromu

Jak to asi vypadá u obří haly VAB? Co se děje na komplexu 39, nebo jak postupuje stavba mobilní odpalovací rampy pro raketu SLS? Myslíte si, že pro odpovědi na tyto otázky potřebujete bookovat letenku? Mýlíte se! Kennedyho středisko na svém webu provozuje sekci několika webkamer, s jejichž pomocí můžete na výše jmenovaná místa snadno nahlédnout. Nejedná se o webkamery v klasickém slova smyslu, ale spíše o statické záběry, jejichž obnovovací frekvenci (v řádu desítek sekund) si můžete sami nastavit.

Dlouho odkládaná mise pro Falcon

Snad ani nemá smysl vyjmenovávat všechny změny a odklady, kterých se tchajwanská snímkovací družice Formosat-5 během své sedmileté „předstartovní“ kampaně dočkala. Podobně jako první start Falconu Heavy byla totiž i ona v některých chvílích takřka za dveřmi, jen aby se pak po nějaké nepředvídatelné události dočkala akorát dalšího zdržení a odsunutí na neurčito. Až ironií osudu by se například dal nazvat termín říjen 2016 – pouhý měsíc před tímto datem došlo k „anomálii“ na rampě SLC-40, která zničila izraelský telekomunikační satelit AMOS-6.