Ultima Thule poprvé větší než 1 pixel

Ultima Thule v představách umělce.

Sonda New Horizons včera poslala na Zemi poslední balík navigačních snímků. Mezi nimi byla i fotografie pořízená včera ve 2:35 SEČ. Sonda se při focení nacházela 0,018 AU od Ultima Thule, což je zhruba 2 693 000 kilometrů. Na tuto vzdálenost pořídila kamera LORRI snímek s rozlišením 13 km/pixel. Jelikož víme, že se průměr Ultima Thule pohybuje někde kolem 20 kilometrů, znamená to, že na snímku zabírá o drobný kousek víc než jeden pixel. Na nějaké spekulace o tvaru cílového objektu je to pořád moc brzy. Vzájemná rychlost obou těles se počítá na kilometry za sekundu, takže zítra touhle dobou už budeme mít maximální přiblížení za sebou. Nezbývá než čekat na lepší fotky v novém roce.

Jaký byl rok 2018?

Dámy a pánové, rok 2018 bude již zítra minulostí. Končí rok, který byl zcela objektivně vzato mimořádný. Kosmonautika při něm zažila nadprůměrný počet úžasných momentů, byli jsme svědky vysokého počtu startů i významných pokroků na mnoha frontách. V každém roce se stane něco zajímavého, ale rok 2018 byl unikátní v tom, že se v něm stalo těchto událostí nezvykle mnoho. Právě z hlediska počtu unikátních momentů nemá rok 2018 v dřívějších letech konkurenci a ani v dalších letech by hned tak neměl být překonán. V dnešním článku se pokusíme shrnout všechny důležité události, které nám rok 2018 přinesl, ale vzhledem k jejich počtu se i přes maximální snahu může stát, že některou událost vynecháme. Pokud se tak stane, můžete se ozvat v komentářích.

Rozpočtové provizorium ochromuje NASA

Crew Dragon pro nepilotovanou misi DM-1 v montážní hale vedle rakety Falcon 9 pro tuto misi.

Konec roku má být klidný, ale někdy se to nedaří splnit na všech frontách. Politici ve Spojených státech nedokázali během minulých týdnů a měsíců schválit kongresem rozpočet, takže není z čeho zajistit financování federálních agentur. Jak správně hádáte, na webu o kosmonautice bychom o politice nepsali, pokud by se nedotýkala NASA. Právě tato agentura patří mezi zasažené a na jejím provozu se aktuální rozpočtové provizorium podepisuje. V tomto krátkém článku se pokusíme o shrnutí alespoň základních informací o aktuální situaci.

Kosmotýdeník 328 (24.12. – 30.12.)

Poslední kompletní týden roku 2018 pomalu končí a s ním vychází i poslední letošní Kosmotýdeník. I tento týden bylo o čem psát. Pojďme se například v hlavním tématu podívat na to, jaký náklad vynesl Sojuz 2-1A, který startoval z Vostočného. Mezi cubesaty byl i český zástupce! Podíváme se také samozřejmě na poslední letošní čínský start, postup ve stavbě testovacího exempláře Starship, anebo se necháme navnadit na očekávaný průlet New Horizons kolem Ultima Thule. Přeji vám dobré čtení, mnoho kosmonautiky do nového roku a hezkou neděli.

Sestavování testovací Starship pokračuje

Bez ohledu na mezisváteční období je na budovaném texaském kosmodromu hodně živo. Před několika dny jsme Vám přinesli fotografie konstrukce, která má být testovacím exemplářem pro motorické skoky lodi Starship. Tehdy byly jednotlivé prvky ještě rozmístěné na několika místech. Na místo však dorazil autojeřáb, který sestavil horní část testovacího exempláře. Tato konstrukce by měla být následně spojena s válcovitou částí, která je osazena trojicí nohou. V dnešním článku najdete nové fotografie, které vznikly v uplynulých hodinách a také koláž, jak by mohl vypadat sestavený exemplář.

Návrat k poslovi bohů – 12. díl / Pohled pod kůži

MMO

Mercury Magnetospheric Orbiter (MMO) neboli Mio, je menší ze dvou vědeckých družic mise BepiColombo, která v říjnu odstartovala na svou dlouhou cestu k Merkuru, a která bude od začátku roku 2026 nejmenší planetu Sluneční soustavy zkoumat. K tomu využije pětice vědeckých přístrojů, které nese na své palubě. Dalších jedenáct experimentů má k dispozici její evropský spolucestující, evropská vědecká družice Mercury Planetary Orbiter (MPO). Tyto přístroje jsme si již popsali v devátém a desátém díle našeho seriálu Návrat k poslovi bohů. Dnes nám tedy zbývá podívat se na zmiňovanou pětici, pomocí které bude Mio zkoumat Merkur.

SpaceX sladila design věže rampy

Již za několik týdnů by měla z floridské rampy odstartovat raketa Falcon 9 na misi DM-1. Při ní bude vypuštěna nepilotovaná loď Crew Dragon a půjde o testovací let k Mezinárodní vesmírné stanici. Přípravy na tuto misi jsou již v plném proudu a snad ještě před koncem roku bychom se měli dočkat fotografií ze zkušebního vývozu rakety Falcon 9 s lodí Crew Dragon na startovní rampu. Dnes se však podíváme na to, že SpaceX ani v rámci této události nechce ustupovat od nastoleného trendu atraktivního designu. Nosná raketa Falcon 9 je od verze Block 5 laděná do bíločerné barevné kombinace. Podle všeho to není náhodná volba, protože stejné barvy najdeme i na přístupovém rameni pro astronauty, lodi Crew Dragon i na samotných skafandrech. Není proto překvapením, že se do této barevné kombinace v současné chvíli obléká i výrazná konstrukce  u rampy 39A – obslužná věž pro přístup astronautů.

Jaký bude průlet kolem Ultima Thule?

Ultima Thule v představách umělce.

Sonda New Horizons se nezadržitelně blíží ke svému dalšímu cíli. Poté, co splnila svůj hlavní úkol a poskytla nám první podrobné fotka a informace o trpasličí planetě Pluto, pro ni vědci našli nadstavbový úkol. Na Nový rok si totiž připíše další unikát – proletí kolem zatím nejvzdálenějšího objektu v historii. Cílové těleso má generické označení 2014 MU69, které se někdy nahrazuje provizorním názvem Ultima Thule. Finální název bude vybrán až příští rok, aby odpovídal tomu, co o objektu New Horizons zjistí. Emily Lakdawalla vytvořila mimořádně detailní souhrn informací věnovaný této události a my jej použijeme jako základ pro tento článek.

Zkouška záchranného motoru lodi Orion

Možnost záchrany pilotované kosmické lodi je pro bezpečnost posádky mimořádně důležitá. NASA, Northrop Grumman a Lockheed Martin společně testují záchrannou věžičku pro novou americkou loď Orion. 13. prosince došlo ke statickému zážehu abort motoru, tedy právě toho motoru, který se při kritické situaci postará o odlet kabiny od nebezpečné rakety. Samotná záchranná věžička je ale tvořena motory tří různých typů. Kromě abort motoru zde najdeme i attitude control motor pro manévrování oddělené lodi a také jettison motor pro odhození.

Cubesat s butanovým pohonem má hotovo

Osudu cubesatu GomX-4B jsme se věnovali již ve dvou článcích. Nyní se na něj podíváme potřetí a zhodnotíme jeho misi. GomX-4B je unikátní tím, že se jedná o největší cubesat v historii Evropské kosmické agentury, jehož rozměry jsou pro lepší představu přirovnávány ke krabici s cereáliemi. Nyní jeho primární mise skončila a je tedy čas si ukázat, jak si vedl cubesat, který měl otestovat komunikaci mezi malými družicemi (se sesterskou družicí GomX-4A), dále hyperspektrální snímač, sledovač hvězd a pohonný systém na principu butanu.