ŽIVĚ: Unikátní oprava AMS-02 pokračuje

15. listopadu vystoupili Luca Parmitano do volného prostoru, aby zahájili sérii výstupů zaměřených na jediný úkol – opravit chladicí systém unikátního přístroje AMS-02, který na ISS pomáhá studovat temnou energii a temnou hmotu. Při prvním výstupu astronauti odstranili kryt pro přístup do útrob, nainstalovali madla pro lepší pohyb po přístroji, který nikdy nebyl stavěn na opravu v kosmickém prostoru a oproti původnímu plánu stihli také odstranit několik pásků z uhlíkových vláken kolem rozvodů chladicího média. Dnes nás čeká druhé dějství – NASA TV začne vysílat ve 11:30 SEČ.

Nákladní modul Padající hvězda

V hale Space Station Processing Facility na Kennedyho kosmickém středisku firma Sierra Nevada Corporation (SNC) odhalila jméno nákladního modulu pro miniraketoplán Dream Chaser. Společnost zároveň oznámila i nové informace o stavu příprav na zásobování ISS, které by mohlo začít v roce 2021. Řeč se stočila i na možnost zásobování chystané stanice Gateway, využití konstrukce jako samostatně letící stanice k provádění vědeckého výzkumu, nebo i na možnost pilotované verze.

LISA Pathfinder pomohla s výzkumem prachu

Dnes již ukončená mise sondy LISA Pathfinder byla extrémně úspěšná. Evropský projekt s částečným americkým podílem totiž úspěšně prověřil technologie nezbytné k budoucímu vybudování kosmické observatoře detekující gravitační vlny. Tato chvění časoprostoru způsobuje například spojení dvou černých děr. Tým vědců z NASA nyní využil nevídané přesnosti měření této sondy k výzkumu úplně jiného rázu. Podařilo se jim totiž prozkoumat mikroskopická prachová zrnka, která do svého okolí uvolňují komety a planetky.

Exploze texaského prototypu Starship

Osud nám někdy chystá pěkně nečekané změny – včera odpoledne jsme Vám přinesli článek s fotografiemi, který rekapituloval postup prací na testovacím prototypu lodi Starship Mk 1, který SpaceX buduje v jižním Texasu na základně Boca Chica – jen o pár hodin později se firma pustila do další tlakové zkoušky, kterou však konstrukce nevydržela. Došlo k explozi, která výrazně poškodila spodní část prototypu a je otázkou, jaký bude další osud tohoto konkrétního exempláře. Náš článek vychází jen pár desítek minut po události, přesto se pokusíme celou událost zrekapitulovat a podíváme se i na možný další vývoj.

OBRAZEM: Starship prošla tlakovou zkouškou

Stavbě prvního exempláře prototypu lodi Starship jsme se naposledy věnovali koncem října, kdy spodní polovina mířila na startovní rampu. Od té doby se událo několik věcí, takže pomalu přichází čas si vše zopakovat. A protože už Jan Amos Komenský říkal, že obrázek vydá za tisíc slov, přinášíme Vám v tomto článku hlavně fotografie a jedno video, abyste přehledně sledovali pokrok, který nám přinesly uplynulé tři týdny. Termín prvního letu zatím nebyl přesně určen, ale práce nezadržitelně pokračují. Většina fotek v dnešním článku se týká Starship Mk 1, která vzniká v Texasu, ale jak sami uvidíte, nezapomeneme ani na floridskou Starship Mk 2.

Potvrzeno! Nad měsícem Europa je vodní pára

Před čtyřiceti lety se sondě Voyager 2 podařilo pořídit první snímek Europy, která byla do té doby jen jedním z větších měsíců obíhajících kolem Jupiteru. Na snímcích vědci spatřili nahnědlé praskliny táhnoucí se po povrchu měsíce, takže celá Europa připomínala tak trochu oční bulvu protkanou jemnými žilkami. Od té doby se toho změnilo docela dost a díky novým generacím kosmických sond jsme se dozvěděli o Europě mnohem více informací. Dnes má tento měsíc vysokou prioritu při vědeckém výzkumu a hledání mimozemského života.

Další firmy pro podporu lunárního programu

V rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services) vybrala NASA devět firem, které mají v dalších letech doručit na Měsíc vědecké a technologické experimenty, usnadňujících udržitelný návrat lidí na Měsíc v rámci programu Artemis. V letošním roce byly z těchto devíti vybrány tři firmy, které již dostaly zakázky. Společnost OrbitBeyond sice o několik týdnů od dohody s NASA odstoupila, ale to nevadilo – ve hře byly stále další firmy a NASA měla již brzy oznámit i jména dalších společností, které se budou moci ucházet o dopravu nákladů na povrch Měsíce. Nyní jsme se dozvěděli hned o pěti takových nově vybraných firmách. Na úvodním obrázku vidíte vizualizaci návrhu od firmy Ceres Robotics.

Svět nad planetou (58. díl)

Mir se všemi zamýšlenými moduly

Stanice Mir měla být původně dokončena na začátku devadesátých let a počítalo se s pěti doplňkovými moduly připojenými k základnímu bloku. Ovšem ještě několik let po plánovaném dokončení nebyl komplex hotov. Na jaře 1996 Mir sice krom základního bloku sestával z pěti dalších modulů, ovšem jeden z nich, Dokovací modul, byl „neplánovaným dítětem“ rusko-americké spolupráce a kotvil na konci modulu Kristall. Jeden radiální port přechodového úseku základního bloku na svůj modul stále čekal. Teprve až tento modul přiletí, budou moci tvůrci stanice prohlásit její budování za dokončené. Po modulu zaměřeném na astronomické a astrofyzikální pozorování, modulu určeném pro dotvoření zázemí pro posádky a experimenty, modulu s pokročilými materiálovými a biochemickými experimenty a modulu pro pozorování zemského povrchu a atmosféry měl nyní ke stanici zamířit modul určený pro průzkum přírodních zdrojů, lékařské experimenty, sledování atmosféry a prostředí nejen kolem Země, ale i kolem samotného Miru. Hmotnost stanice se měla jeho příletem vyšplhat téměř na 130 tun a do pokročilé fáze stavby Mezinárodní vesmírné stanice bude Mir držet rekord v kategorii nejtěžšího a největšího člověkem vyrobeného objektu ve vesmírném prostoru. Geneze nového modulu, který nesl označení 77KSI a byl pojmenován „Priroda“, nebyla ani krátká, ani jednoduchá…

Druhá Kchuaj-čou-1A za čtyři dny!

Raketa Kuaičou 1A.

Včera jsme Vás v Kosmotýdeníku informovali o startu dvou čínských raket v rozmezí pouhých tří hodin. jednou z nich byla i raketa Kchuaj-čou-1A (Kuaizhou). Stejně nosič odstartoval ze stejné rampy včera, tedy téměř přesně 4 dny po startu předešlém. Z mobilní odpalovací rampy kosmodromu Ťiou-čchüan v severozápadní Číně odstartoval v 11:00 nosič, jehož misi později čínská média prohlásila za úspěšnou. Raketa, kterou její výrobce označuje jako velmi přesnou a spolehlivou a levnou, je schopna dopravit dvousetkilogramový náklad na heliosynchronní dráhu ve výšce 700 kilometrů.

Dalekohled NICER na ISS zaznamenal rekordní záblesk

Ilustrace ukazuje rentgenový záblesk typu I. Credit: NASA's Goddard Space Flight Center/Chris Smith (USRA)

Když byl na ISS dopraven přístroj NICER, vědci si od něj slibovali lepší prozkoumání neutronových hvězd, které se v některých případech chovají jako pulsary, a to když svými kužely rádiového záření zasahují Zemi. NICER pracuje v oboru měkkého rentgenového záření. Kromě detailního průzkumu neutronových hvězd si od výsledků jeho výzkumu slibujeme i možnost použít pulsary k přesné navigaci sond vyslaných do vzdálenějších míst Sluneční soustavy. Ty by tak mohly lépe určovat svou polohu i rychlost. NASA nyní oznámila, že tento dalekohled detekoval rekordní záblesk rentgenového záření.