Svět nad planetou (81. díl)

Andy Thomas

Zatímco jeho dva ruští kolegové měli plné ruce práce s výstupy do volného prostoru, Andy Thomas poctivě odškrtával jednu položku svého vědeckého programu za druhou. Oproti svým předchůdcům, zejména Linengerovi a Foalovi, byl jeho pobyt na palubě Miru relativně prostý zásadních dramat, byť se přeci jen občas posádce tep zvednul. Například 26. února Andy cvičil na běhacím pásu v modulu Kristall. Když skončil cvičení a proplouval do základního bloku, jeho pozornost zaujal hustý dým, který se vznášel v interiéru základního bloku. Vycházel z jedné aparatury v Kvantu-1. Thomas zburcoval nic netušícího Musabajeva, který rychle zjistil, že na aparatuře jsou špatně nastaveny ovládací prvky a stroj se tak začal přehřívat. Velitel aparaturu rychle vypnul a ta po chvíli přestala generovat kouř. Přestože se jednalo o krátkou epizodu, dva aspekty nebylo možné brát na lehkou váhu. Prvním byla absence požárního poplachu. Požární hlásiče reagují na přítomnost kouře a přestože v základním modulu to vypadalo jako v kuřáckém doupěti, hlásiče jednoduše mlčely. Druhým aspektem byl vliv na posádku. Filtry klimatizace sice postupně zbavily atmosféru stanice nepříjemného zápachu, nicméně hodnoty znečištění vzduchu byly podle měření posádky velmi vysoké. Až tak vysoké, že jim řídicí středisko odmítalo věřit a začalo mít podezření na selhání analyzátoru. Jaké bylo překvapení všech přítomných, když byly po několika měsících odebrané vzorky staniční atmosféry analyzovány na Zemi a bylo zjištěno, že palubní analyzátor byl zcela v pořádku. Hladina oxidu uhelnatého několik dní po incidentu dvacetkrát převyšovala doporučenou bezpečnostní normu! Ani tato nepříjemná epizoda, jejíž následky posádka pociťovala ještě týden poté, však neměla vliv na plnění programu Andyho mise…

První český cubesat dostane bratříčka!

Nanodružice VZLUSAT-1 umožnil českým odborníkům osahat si práci s cubesaty a jelikož přinesl pozitivní výsledky, je čas připravit jeho nástupce. Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) proto připravil družici VZLUSAT-2, která kromě jiného ponese i kameru, která má experimentálně snímkovat Zemi. Příprava druhého cubesatu má velký význam – je totiž dalším krokem ve strategickém plánu VZLÚ s názvem Space 2030. V rámci tohoto plánu by měla do roku 2030 na nízké oběžné dráze vzniknout první česká družicová síť. Ta by pak mohla plnit různé úkoly podle toho, co by si zákazník přál – pro začátek se začne u prvních misí se sledováním naší planety v různých režimech.

Úpravy družic Starlink

Napětí ve světové komunitě astronomů stále stoupá a to i přesto, že se SpaceX zavázala, že nenaruší astronomická pozorování. V uplynulých dnech společnost zveřejnila některé detaily, které jasně ukazují, že na úpravách se skutečně pracuje. To je určitě dobrá zpráva pro všechny ochránce černé oblohy. Nicméně SpaceX není jedinou společností, která plánuje mega konstelaci na oběžné dráze Země. Lze tedy jen doufat, že i ostatní společnosti budou k problému přistupovat stejně zodpovědně, protože fakt je ten, že je k tomu dnes nezavazuje žádná smlouva a všechny tyto kroky jsou tedy zcela na tvůrcích.

Vesmírné výzvy – duben 2020

VV duben 2020

Dlouho se nestalo, aby se převážná část Vesmírných výzev týkala pilotované kosmonautiky. Dubnový díl vám tuto fanouškovsky vděčnou část kosmonautiky dopřeje vrchovatou měrou. Nejprve se podíváme na start lodi Sojuz MS-16, poté naopak na přistání Sojuzu MS-15. Ve třetí reportáži nás čeká výběr amerických pilotovaných lunárních landerů. Dále se k ISS vydá zásobovací loď Progress MS-14 a závěr bude patřit šesté várce ostrých družic Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

Kosmotýdeník 398 (27.4. – 3.5.)

Tento týden byl na kosmonautické události opravdu bohatý. Od oznámení tří pilotovaných landerů pro Měsíc, až po vrcholící přípravy na pilotovaný let Crew Dragonu s posádkou. My se v hlavním tématu Kosmotýdeníku budeme věnovat dronu, který má jako první létat v atmosféře Marsu. Ten dostal konečně jméno! V pravidelném souhrnu informací, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech, se však podíváme i na přípravy mise DM-2, novou rampu pro raketu Electron, a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Co jsme se dozvěděli z tiskových konferencí o DM-2?

Předstartovní tiskové konference byly tradiční součástí amerických pilotovaných misí. Poslední však proběhla před téměř devíti lety – před startem posledního raketoplánu na misi STS-135. Prvního května však NASA uspořádala rovnou několik tiskových konferencí – jde o neklamnou známku toho, že se po velmi dlouhé době připravuje mise, při které Spojené státy opět vyšlou na oběžnou dráhu pilotovanou kosmickou loď. Na tiskových konferencích zaznělo několik zajímavých informací, které Vám v tomto článku zprostředukujeme.

Pilotované lunární landery – řešení pro program Artemis

Po sedmiměsíčním výběrovém řízení na návrhy pilotovaných lunárních landerů NASA 30. dubna oznámila, že vybrala společnosti, se kterými byly po vyhodnocení návrhů podepsány smlouvy na podrobné studie. Poprvé od doby Apolla je tak NASA v pozici, kdy má nejen Kongresem přidělené financování landeru, ale i smluvní společnosti. Dostupné informace o návrzích jsme shromáždili v článku, který jsme vydali několik hodin před výběrem. Tři hodiny před výběrem jsme v komentáři upřesnili, že nezveřejněná nabídka SpaceX obsahuje Starship. V prohlášení o výběru podepsaném Stephenem Jurczykem je uvedeno, že bylo podáno celkem pět návrhů, z nichž byly v souladu s metodikou hodnocení vyřazeny z dalšího posuzování návrhy Boeingu a Vivace. Důvody vyřazení nejsou v dokumentu specifikovány. Své návrhy nyní začnou rozpracovávat týmy Blue Origin, Dynetics a SpaceX.

ŽIVĚ: Série telekonferencí o misi DM-2

Vlevo Robert Behnken, vpravo Douglas Hurley - posádka mise DM-2.

Dnes máme 1. května – začíná tedy měsíc, na jehož konci by se Spojené státy měly dočkat obnovení schopnosti vynášet na oběžnou dráhu astronauty v amerických lodích na amerických raketách. Z dlouhodobého hlediska americké pilotované kosmonautiky jde o událost mimořádného významu a NASA si to moc dobře uvědomuje. Také náš web udělá vše pro to, aby náš informační servis odpovídal důležitosti této mise. Dnes bychom se měli dočkat celkem čtyř tiskových telekonferencí, které budou věnovány právě startu pilotované testovací mise DM-2. Jednotliví účastníci proberou přípravy na misi ze všech úhlů.

Atlas V se chystá na start miniraketoplánu

První letový exemplář X-37B po přistání

Technici firmy United Launch Alliance minulý týden ve čtvrtek zvedli první stupeň rakety Atlas V a usadili jej na mobilní vzletovou plošinu. Na Mysu Canaveral tak začala finální fáze příprav na start armádního miniraketoplánu X-37B, který je zatím plánován na 16. května. První stupeň Atlasu V měří na délku 32,6 metru a je typický svou bronzovou barvou. Technici jej ráno vyvezli z montážní haly ASOC (Atlas Spaceflight Operations Center) k věži VIF (Vertical Integration Facility), následovalo připojení k jeřábu a zvednutí. Stupeň vybavený ruským motorem RD-180 byl pak přemístěn do útrob obslužné věže, aby mohl být vzápětí opatrně spuštěn na vypouštěcí plošinu.

Pojmenujte novou misi Thomase Pesqueta

Evropský astronaut Thomas Pesquet vyrazí příští rok na ISS – nyní trénuje v evropském středisku v Kolíně nad Rýnem a chystá se na přesun do Houstonu. Technická stránka je tedy zajištěna, ale ESA se nyní obrací na veřejnost s prosbou o pomoc při hledání názvu jeho mise. Thomas byl do oddílu astronautů přijat v roce 2009 a v roce 2016 pobyl na ISS půl roku v rámci mise Proxima. Nyní můžete navrhnout jméno jeho druhé šestiměsíční mise, při které bude provádět experimenty a výzkum, nebo udržovat systémy stanice. Nejde o nic malého – název mise astronauta patří mezi nejikoničtější prvky. Má zdůrazňovat její význam, odrážet astronautovu osobnost a je často zmiňován ve zprávách ESA.