Kosmotýdeník 285 (26.2. – 4.3.)

Nejsilnější čínská raketa CZ-5 je stále uzemněna a čeká se na obnovu jejích letů. K tomu by mohlo dojít již brzy, protože se opět začaly testovat upravené hlavní motory YF-77. To bude také hlavním tématem Kosmotýdeníku. Další událostmi napěchovaný týden je za námi a je proto čas na shrnutí událostí, které se během něj děly. Krom zmíněné Číny vyrazíme i na Floridu za startem Atlasu 5 a připomeneme také odklady Falconu 9. Pokud vám to bude málo, vypravíme se i k Marsu a evropské sondě Mars Express. Přeji vám hezkou neděli a příjemné čtení.

Vesmírné výzvy – únor 2018

falcon heavy zdroj: upload.wikimedia.org

Únoru 2018 dominuje zejména start dlouho odkládáného a tolik očekávaného nejsilnějšího nosiče současnosti, Falconu Heavy, přistání jeho bočních stupňů zpět na Floridě a cestu jeho netradičního nákladu. Dále vás čeká dalších pět témat, vypuštění družice Paz a dvou družic Tintin, ruský výstup do volného prostoru, americko-japonská kosmická procházka, přistání Sojuzu MS-06 a start Progressu MS-08.

Kilopower – klíč k další úrovni průzkumu vesmíru

Kilopower

Dokud nám hojnosti elektrické energie není odepřeno vlivem bouří nebo různých výpadků, dodávka elektrického proudu je tak běžná, že ji považujeme za samozřejmou. Stačí se jen připojit k jakékoliv zástrčce. Solární systémy hojně používané ve vesmíru na druhou stranu neposkytují takto jednoduchý přístup k elektrické energii. V současnosti je u vesmírných sond a družic energie obvykle generována solárními panely, které přeměňují sluneční energii na elektrickou, nebo také radioizotopovými generátory, které na elektřinu převádějí teplo z přirozeného rozpadu plutonia 238. Solární i radioizotopové systémy ale mohou být pro budoucí mise nepraktické a to zejména tam, kde je sluneční záření slabé nebo nedostupné, a také tam, kde je potřeba více energie než jen několik stovek wattů. NASA proto v současnosti testuje klíčový zdroj elektrické energie, který by zajistil její dostatečnou dodávku během pilotované výpravy na Mars. A nejen to.

OBRAZEM: Atlas V zaburácel nad Floridou

Včera ve 23:02 našeho času se z rampy číslo 41 na Mysu Canaveral vznesla raketa Atlas V, kterou v první fázi hnal k nebi motor RD-180 a čtyři urychlovací motory na tuhé palivo. Pod pětimetrovým aerodynamickým krytem se ukrývala 5200 kilogramů těžká družice GOES-S pro přesné sledování počasí především nad Tichým oceánem a západním pobřežím USA. Tři a půl hodiny dlouhá mise obnášela tři zážehy horního stupně Centaur, který družici dopravil na dráhu přechodovou ke geostacionární, přičemž poslední zážeh snížil sklon dráhy vůči rovníku a vytáhl nejvyšší bod o několik tisíc kilometrů nahoru, aby sama družice neměla tolik práce. Druhý zástupce nejnovější generace meteorologických družic GOES se tak úspěšně dostal do vesmíru. Kolem startovní rampy bylo jako obvykle rozmístěno velké množství fotoaparátů, které pořídily mnoho povedených snímků. V tomto článku vám přinášíme jak fotky přímo od firmy United Launch Alliance, tak od fotografa Erika Kuny.

Obří letoun zkoušel rychlou jízdu

Historicky první vývoz letounu Stratolaunch z montážního hangáru.

Firma Stratolaunch Systems během minulého víkendu rozhodně nezahálela. Provedla totiž zkoušku rychlé jízdy letounu s největším rozpětím křídel na světě. Tato zkouška je dalším z mnoha kroků na cestě k prvnímu testovacímu letu. Při čtení prvních vět si možná někteří naši čtenáři říkají, proč na webu věnovaném kosmonautice píšeme o zkouškách nějakého (byť rekordního) letadla. Odpověď je jednoduchá – rozhodně nerozšiřujeme náš tématický záběr, ale letoun Stratolaunch by měl v příštích letech sloužit k vypouštění kosmických raket včetně Pegasus XL od firmy Orbital ATK.

ŽIVĚ: Atlas V vynáší výkonnou meteodružici

Druhá nejsilnější dostupná verze rakety Atlas V čeká na svůj start. Stroj s pětimetrovým aerodynamickým krytem a čtveřicí urychlovacích motorů by měl dnes ve 23:02 našeho času vynést družici GOES-S, což je společný projekt agentur NASA a NOAA. Ta bude z geostacionární dráhy monitorovat počasí nad západním pobřežím Spojených států. Jde již o druhého zástupce nejnovější generace družic GOES, které vynikají především vyšší přesností i četností měření. Právě díky nim budou mít meteorologové velmi rychle přístup k přesným údajům – nejen o běžných meteorologických jevech, ale i o mimořádných událostech, které mohou ohrožovat lidské životy.

Falcon pro skutečně mnohonásobné použití je tu!

Zatímco mysl fanoušků SpaceX stále rezonuje vlnou zážitků po startu Falconu Heavy, byla by velká škoda, kdyby nám mezi prsty unikla jiná velmi důležitá zpráva. Firma SpaceX totiž míří vstříc významnému milníku na cestě ke znovupoužitelnosti svých raket. Někdo možná namítne, že tohle už funguje posledních několik měsíců – první stupně přistávají a letí na svou druhou misi. Krok, který nás ale čeká již brzy, posune tuto snahu na úplně novou úroveň. Na texaské základně McGregor se totiž ke statickému zážehu chystá vůbec první exemplář prvního stupně z vývojové řady Block 5.

Rampa pro Ariane 6 roste raketovým tempem

Vizualizace startu rakety Ariane 6

Premiérový let by měla nová evropská raketa Ariane 6 zažít už v přespříštím roce a tak je potřeba pokračovat ve všech navazujících procesech. Nejde jen o to postavit a ozkoušet raketu samotnou. Velký význam má i nezbytná infrastruktura, bez které by starty nepřicházely v úvahu. Na kosmodromu v Kourou již několik měsíců vyrůstá nová odpalovací plošina, která bude vyhrazena právě pro Ariane 6. V dnešním krátkém článku Vás seznámíme s minutu a půl dlouhým videem, které natočil dron. S jeho pomocí se proletíme nad stavbou a nakoukneme tak pod ruce týmům stavařů.

Juno si vede skvěle – prodloužení mise je blízko!

Sonda Juno  je v dobrém zdravotním stavu – tato zpráva jistě potěší všechny fanoušky kosmonautiky a navíc má velký význam pro budoucnost této mise. Pomalu, ale jistě se totiž blíží dvouleté výročí od příletu k Jupiteru. Možná si ještě vzpomenete, jak jsme 5. července roku 2016 ponocovali, abychom měli aktuální informace o brzdícím zážehu u největší planety sluneční soustavy. To, že je sonda v dobrém stavu je velmi důležité pro blížící se rozhodování, zda se mise prodlouží či ukončí. Rozhodnutí totiž z velké části záleží na tom, jak sonda zvládne fungovat v prostředí zvýšené radiace kolem Jupiteru.

ŽIVĚ: Trojice mužů se vrací na Zemi

Mark Vande Hei a Joseph Acaba z USA se společně s Alexandrem Misurkinem z Ruska už za pár hodin společně vrátí na pevnou zem. Na palubě ISS strávili 168 dní a šlo o první posádku, která vyzkoušela chod západního segmentu stanice s navýšeným počtem lidí – místo tradičních tří jej obývali čtyři lidé. Díky tomu mohla NASA zdvojnásobit čas věnovaný vědě, takže se podařilo překročit magickou hranici sto vědeckých hodin v jednom týdnu. Ještě než odletí, se ale muselo předat velení. Toho se ujal Anton Škaplerov, který se stane hlavou 55. dlouhodobé expedice.