Sestavování první kalifornské meziplanetární rakety

Z Vandenbergovy základny už startovalo mnoho různých raket na různé oběžné dráhy, kam dopravovaly různé družice s různými úkoly. Ještě nikdy však z této základny na pobřeží tichého oceánu neodstartovala raketa, která by mířila na únikovou dráhu od Země. Pokud se nic nepokazí, mělo by se to 5. května změnit. Právě v tento den by ze zdejšího odpalovacího komplexu 3E měla odstartovat raketa Atlas V v konfiguraci 401. Jde sice o nejslabší verzi tohoto nosiče, protože má pouze čtyřmetrový kryt a žádné urychlovací bloky, přesto však urychlí svůj náklad na únikovou rychlost od Země. Nosič navíc bude muset respektovat střelecký prostor a nebude moci letět na východ, jako když se startuje z Floridy. Na východním pobřeží je totiž momentálně čilý startovní ruch a navíc Atlas tuto misi zvládne i z Kalifornie. Na špičce rakety bude sedět lander InSight, který poletí k Marsu. Svými citlivými senzory by měl prozkoumat vnitřní vrstvy této planety a prozradit, jak se formovala. Do startu sice ještě zbývá několik týdnů, ale už nyní je vidět, že se nezadržitelně blíží. Sonda již dorazila na kosmodrom a včera technici zahájili sestavování rakety Atlas V pro tuto misi.

Dragon na ISS poveze opět spoustu vědy

Kosmická loď Dragon se již pomalu chystá na svou další misi u Mezinárodní vesmírné stanice. Jak je zvykem, tak po statickém zážehu Falconu přineseme článek rozebírající samotnou misi se všemi důležitými informacemi, ale ještě předtím jsme se rozhodli vydat tento článek, který se zaměří misi SpaceX CRS-14 z hlediska nových vědeckých experimentů, které na stanici dopraví. Pokud se nic nepokazí, mělo by ke startu na Floridě dojít nejdříve 2. dubna, přičemž Dragon poveze kromě vědy i zásoby a vybavení k provozu stanice.

Sledovač energie ze Slunce jde do vědecké fáze

NASA úspěšně aktivovala nejnovější přístroj určený k dlouhodobému sledování množství energie, která přichází ze Slunce. Přístroj TSIS-1 (Total and Spectral solar Irradiance Sensor) umístěný na ISS je nyní aktivní a vědci tak dostanou údaje již z březnových měření. „TSIS-1 nám pomůže dlouhodobě sbírat data, která použijeme k pochopení vlivu Slunce na zemské hospodaření se zářením, na ozonovou vrstvu, na atmosférickou cirkulaci, či ekosystémy, ale i na to, jak změny sluneční aktivity ovlivňují klimatické změny,“ vysvětlil Dong Wu z Goddardova střediska, který pracuje na projektu TSIS-1.

Kosmotýdeník 287 (12.3. – 18.3.)

Zajímají vás skutečné tváře a příběhy lidí, kteří připravují mise kosmických družic a sond? Dnes jsme v pravidelném týdenním souhrnu nejzajímavějších událostí kosmonautiky dali prostor přípravnému týmu mise Sentinel 3B Evropské kosmické agentury. Netradiční a značně osobní pojetí vám nabízí nevšední pohled na práci, kterou provádí technici a inženýři programu Sentinel. Krom toho se v Kosmotýdeníku dočkáte i tradičních rubrik, které vás mimo jiné zavedou do Číny, na Nový Zéland i vás nechají nahlédnout do interiéru Crew Dragonu.

Ultima Thule – přezdívka pro cíl New Horizons

Drobný objekt, který jsme doposud znali jen pod označením 2014 MU69 a kolem kterého 1. ledna 2019 proletí sonda New Horizons, se dočkal snáze zapamatovatelného označení – Ultima Thule. „Jméno pochází od dávných kartografů, kteří pojmenováním Thule označovali vzdálený a dosud neobjevený ostrov daleko na severu. Mělo jít o nejsevernější místo na Zemi,“ vysvětluje Mark Showalter, člen týmu New Horizons a pokračuje: „Ultima Thule, tak bývá překládána jako „vzdálenější než Thule“, nebo „až za Thule“. Tento výraz se začal používat jako metafora pro záhadná místa za hranicemi známého světa.“ Z tohoto hlediska tak dává přezdívka pro nejvzdálenější objekt, který kdy prozkoumáme zblízka, smysl.

Naděje na marsovský dron stále žije!

Matthew Golombek z JPL drží v rukou plnorozměrový model projektu Mars Helicopter.

Je to už víc než rok a půl od chvíle, kdy jsme na našem webu vydali článek, pojednávající o mimořádně zajímavé možnosti, že by spolu s vozítkem Mars rover 2020 vypravila NASA i vrtulový dron. Ten by nebyl určen k nějakým dlouhým letům, ale s vozítkem by aktivně spolupracoval. Z nadhledu by totiž mohl sledovat terén, kam se rover chystá jet, což by značně pomohlo pozemským plánovačům. Dlouhé měsíce jsme o dronu nic neslyšeli a naděje začala pomalu hasnout, až nyní se objevila jiskřička, která naznačuje, že bychom se mohli přeci jen dočkat. NASA by totiž v blízké době měla definitivně rozhodnout, zda dron k chystané misi přidá, či nikoliv.

Další Cygnus se blíží

Pracovníci firmy Orbital ATK z města Dulles ve Virginii se včera rozloučili se servisním modulem lodi Cygnus, který se vydal vstříc kosmodromu Wallops, odkud by měl vyrazit k Mezinárodní vesmírné stanici. Mise označovaná jako OA-9 by měla na raketě Antares odstartovat podle aktuálních plánů na začátku května. Přesný termín startu zatím neznáme, protože firma ještě ve spolupráci s NASA vyhodnocuje připravenost všech systémů. Během následujících několika týdnů bychom se tak měli dočkat definitivního termínu.

Příprava na Block 5 probíhá na několika místech

Podrobný pohled na první exemplář prvního stupně ve verzi Block 5 během jeho čekání na statický zážeh.

Mise Bangabandhu-1, při které by měla do kosmu letět první bangladéšská geostacionární družice, sice má přijít až za tři týdny, ale přípravy na ni jsou v plném proudu hned na několika místech. Přípravami prochází jak samotný první stupeň (historicky první exemplář finální verze rakety Falcon 9), tak i startovní rampa na Floridě. Před pár hodinami se navíc objevila zpráva o přípravě aerodynamických krytů na tuto misi. V dnešním článku se pokusíme shrnout všechny důležité informace z posledních dnů.

ISS upravila dráhu a čeká na přílet Sojuzu

Už za šest dní vyrazí k Mezinárodní vesmírné stanici další trojice mužů. Od startu do připojení ke staničnímu modulu Poisk uplynou dva dny a pak se Oleg Artěmjev, Andrew Feustel a Richard Arnold stanou součástí 55. dlouhodobé expedice. Čeká na ně samozřejmě vědecký výzkum a také výstupy do volného prostoru, ale o tom si řekneme více, až bude toto téma aktuální. Momentálně je důležité, že Sojuz MS-08 je stále na pevné zemi (viz náhledový obrázek článku), loď byla uložena do aerodynamického krytu a na její přílet se chystá i mezinárodní vesmírná stanice.

Webb se chystá na sestavení

Je to bez přehánění největší a nejočekávanější kosmický dalekohled minimálně desetiletí. Webbův teleskop se má stát vlajkovou lodí astronomie příštích let a jeho možnosti jsou mimořádně široké. Vědci se již nemohou dočkat objevů, které přinese jak o objektech sluneční soustavy, tak i o vzdálených útvarech. Není proto divu, že tomuto mimořádně významnému projektu věnujeme větší pozornost, než jiným družicím. Bez přehánění sledujeme JWST na každém kroku a i dnešní článek bude pojednávat o tom, co obří teleskop v nejbližších týdnech a měsících čeká. Kromě toho se můžete těšit i na perfektní fotky z manipulace s částmi teleskopu.