Nádrže a solární panely servisního modulu Orionu

Evropská kosmická agentura má v programu americké lodi Orion významný úkol – postavit servisní modul, který bude lodi dodávat energii, vodu, či vzduch. Nyní přišel významný posun vpřed, protože na své místo už byly umístěny všechny palivové nádrže a testují se i solární panely. V harmonogramu do startu nepilotované mise EM-1 v roce 2019 však stále zbývá ještě mnoho důležitých kroků. Odeslání hotového servisního modulu do Spojených států je zatím plánováno na léto. V USA pak servisní modul podstoupí další zkoušky a nakonec se dočká spojení s návratovou kabinou a dalším hardwarem.

Cubesaty pro marsovskou misi

Při pohledu na známé sondy, které zlepšily naše znalosti o kosmických objektech, si můžeme všimnout jednoho společného rysu – ať už se podíváme na Voyagery, Galileo, či Cassini, ve všech případech se bavíme o stroji, jehož rozměry jsou více či méně srovnatelné s menším autobusem. V minulých letech však značný boom prodělala rodina malých družic. Především takzvané cubesaty otevřely cestu do vesmíru mnohem širšímu spektru zákazníků. Družice, jejichž hmotnost (i cena) jsou zlomkové oproti velkým projektům se mnohem více zaměřují na testování nových technologií. Zatím však tyto krychličky a kvádry kroužily pouze kolem Země. To se však již za pár týdnů změní.

Cesta na ISS, část třetí: Návrat a přistání

odpojení od ISS

Po půlroční rutině na palubě Mezinárodní vesmírné stanice plné vědecké práce a údržby čeká na astronauty návrat v lodi Sojuz na jejich rodnou planetu. Cesta dolů bývá mnohem kratší než cesta nahoru. To ale neznamená, že by se při ní nic nedělo, nebo že by snad byla nudná. Právě naopak! Přistání Sojuzu je ještě intenzivnější a divočejší zážitek, než jeho start. Přesvědčte se o tom sami ve videu, které jsme pro vás otitulkovali. Uvidíte podrobný popis každého úkonu od nástupu do Sojuzu, přes jeho odpojení od stanice, rozdělení jednotlivých sekcí a sestup atmosférou, až po závěrečné přistání na padáku.

NASA možná prodlouží pobyt posádek na ISS

Práce Shanea se SPHERES je velmi fotogenická. NASA vymyslela chytrý akronym pro SPHERES - Synchronized Position Hold, Engage, Reorient, Experimental Satellites. Překládá se to dost složitě … abych to shrnul – jejich úkolem je vylepšit počítačové programy určené k likvidaci kosmického smetí, které zatěžuje zemskou oběžnou dráhu. A naše role v programu SPHERES? Tento experiment studuje dynamiku mezi zachyceným objektem a ovládaným satelitem, který plní roli tahače. Když si fotku zvětšíte, všimnete si, že obě koule jsou spojeny lankem. Kosmický odpad, který jsem už zmiňoval na svém blogu, představuje nebezpečí pro aktivní družice, nebo pro ISS a proto hledáme řešení k jeho zachycení a likvidaci. Je to velká technologická výzva a pozorování chování těchto malých koulí ve stavu beztíže uvnitř ISS je skvělou možností, jak ověřit proveditelnost různých metod.

Američané ve spolupráci s ruskými kolegy zvažují možnosti potenciálního prodloužení pobytů posádek na Mezinárodní vesmírné stanici. Před několika dny tuto možnost zmínil zastupující administrátor americké kosmické agentury, Robert Lightfoot a podle jeho slov by se mělo jednat o pojistku proti případným zpožděním ve vývoji a nasazení do provozu soukromých pilotovaných lodí od firem Boeing a SpaceX. Lightfoot uvedl, že NASA hledá cesty, které zajistí, aby američtí astronauti byli na ISS i v případě, že soukromé lodě nebudu schopné vstoupit do operačního provozu v době, kdy vyprší současný kontrakt s Ruskem, tedy na konci roku 2019.

Dubnová kosmoschůzka

Stanice DSG může otevřít dveře pro pilotovaný let k Marsu.

Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub o.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část dubnové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Ve druhé části se můžete těšit na finále přednášky o fyzikálních kosmických pohonech. Nakonec přijdou exkluzivní informace o připravované stanici u Měsíce přímo od Michala Václavíka. Pozor, akce začíná již v 17:30.

Kosmotýdeník 292 (16.4. – 22.4.)

Další týden plný kosmonautických událostí je za námi a my se v hlavním tématu Kosmotýdeníku netradičně vydáme do Brna. Tady totiž začala fungovat nová továrna, která bude vyrábět speciální vypouštěcí adaptér pro raketu Vega. Významný počin si jistě zaslouží vaši pozornost. V dalších tématech se ohlédneme za startem rakety Atlas z minulého týdne anebo do Číny na přípravy skafandrů pro vycházky do volného prostoru. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Hon na asteroidy nese ovoce

Malý infračervený teleskop WISE letěl do vesmíru na raketě Delta II v prosinci roku 2009 a jeho úkolem bylo zmapovat nejrůznější objekty vzdáleného i blízkého vesmíru – od asteroidů až po hnědé trpaslíky. Teleskop měl fungovat deset měsíců, zmapovat celou oblohu a pak odejít do penze, protože mu mělo dojít chladící médium. K tomu nakonec opravdu došlo, ale v prosinci 2013 byl projekt znovu nastartován. Nadstavbová mise dostala označení NeoWISE, přičemž předpona Neo- značí anglickou zkratku Near Earth Asteroid, tedy blízkozemní asteroid. Právě tyto objekty měl teleskop hledat a nemusel mít ani chladící médium.

Proton hlásí po půl roce návrat

Nejsilnější ruská raketa, proton-M, se dočkala dalšího letu po šest měsíců dlouhé pauze, když úspěšně vynesla armádní telekomunikační družici Blagovest 12L. Start z kosmodromu Bajkonur přišel ve čtvrtek 19. dubna ve 4:12 místního času, když bylo ve Střední Evropě 14 minut po půlnoci. Raketu pak čekala devět hodin dlouhá mise a především horní stupeň Briz-M měl naplánováno hodně dlouhé představení plné několika zážehů. Pro Rusko je návrat Protonu do aktivní služby důležitý, protože tato raketa patří dlouhé roky mezi hlavní ruské pracanty na poli nosičů.

Pomalé přibližování japonské sondy k asteroidu

Japonská sonda Hayabusa 2 již před několika týdny poprvé vyfotila svůj cíl – asteroid Ryugu a od té doby se k němu stále přibližuje. V dnešním článku bychom Vás chtěli upozornit na povedené vychytávky na oficiálním webu mise, díky kterým budete moci mnohem lépe sledovat velmi zdlouhavý proces přibližování. Web je sice v japonštině, ale Google překladač jej umí převést do naší řeči vcelku srozumitelně.

Evropské kroky k znovupoužitelnosti

Společnost SpaceX již několik let světu přesvědčivě demonstruje, že znovupoužitelnost kosmické technologie není taková utopie, jak se dlouhá léta zdálo. Dnes tato společnost dominuje v oboru kosmonautiky a ostatním konglomerátům i státním agenturám jakoby snad docházel dech nebo stále jen čekaly, zda se podobné technologie skutečně rozšíří. Něco se však přece jen děje. Pravdou ale je, že tyto kroky nejsou ani zdaleka tak rychlé jako v případě SpaceX.  Konkurenční společnost ULA vyvíjí silnou raketu Vulcan, která by měla být v pozdějších fázích částečně znovupoužitelná. Blue Origin úspěšně vyvinula znovupoužitelný suborbitální systém New Shepard a pokračuje vývojem těžké a znovupoužitelné rakety New Glenn. Jiným případem jsou vládní kosmické agentury, které, přestože se trendy zrovna příliš neřídí, se taktéž snaží ušetřit a nejúčinnější cestou se zdá být právě znovupoužitelnost. Pojďme se tedy podívat, jak na tyto trendy reaguje Evropská kosmická agentura ESA.