NASA nominovala dva nováčky na kosmickou misi

Jedna z věcí, kterou mám na kosmonautice opravdu rád, je kontinuita příběhů. Že nevíte, co tím myslím? Rád vysvětlím! V roce 2013, když náš blog neexistoval ještě ani rok, jsme vydali článek o tom, že NASA přijala do oddílu astronautů osm nových tváří – čtyři muže a čtyři ženy. Příběh však pokračuje – NASA nyní oznámila, že další dva zástupci z tohoto výběru poletí za pár měsíců na ISS. Je krásné vidět návaznost na události a články staré několik let – příběhy nekončí vydáním zprávy, ale postupně se k nim vracíme a dopisujeme k nim další kapitoly. Ať už jde o nepilotovanou misi, které se věnujeme od návrhu až po ukončení provozu, nebo osudy astronautů – od jejich přijetí až po kosmickou misi. Osm vybraných astronautů tehdy vzešlo ze šesti tisíc přihlášek a po vybrání se podrobili základnímu všeobecnému výcviku, který podstupují všichni astronauti. Nyní jsou již připraveni na skutečnou kosmickou misi.

Nově vypuštěná GOES-17 špatně vidí v infraoblasti

Inženýři spravující meteorologickou družici nové generace GOES-17 mají momentálně plné ruce práce s anomálií na snímkovacím přístroji. Pokud se závadu nepodaří odstranit, mohla by negativně ovlivnit schopnosti družice sledovat během noci bouře, vítr a další meteorologické fenomény. Pes je v tomto případě zakopaný v chladicím systému, který nezvládá dostatečně ochlazovat infračervené detektory v přístroji ABI (Advanced Baseline Imager). Právě nízké teploty jsou nezbytné pro správné fungování tohoto zařízení, které je nejcennějším vědeckým přístrojem na celé sondě.

První Block 5 neměl upravené heliové nádrže

Před startem družice Bangabandhu-1 se všude (včetně našeho webu) psalo o tom, že jde o premiéru finální verze Falconu 9, do které se již nebude (až na drobná vylepšení) zasahovat. Takzvaný Block 5 měl disponovat vylepšením všech možných systémů, přičemž jejich cílem bylo kromě usnadnění znovupoužitelnosti i zvýšení bezpečnosti. Necelé dva týdny po startu však vyšlo najevo, že jedna z těchto novinek na palubě nebyla a že se použije až při jednom z pozdějších letů. Jedná se o nádrže se stlačeným heliem, které slouží k tlakování nádrží – právě jejich selhání vedlo v září 2016 ke zničení Falconu 9 s družicí Amos 6.

InSight upravil dráhu vstříc Marsu

Sestava tvořená sondou InSight, tepelným štítem, přeletovým prstencem a zadním panelem se do vesmíru dostala 5. května na palubě rakety Atlas V 401. 22. května přišla první korekce dráhy, při které se zažehly k tomu určené trysky. Těchto manévrů může sestava během přeletu použít až šest a o jejich použití rozhodují pozemní týmy na základě analýzy dráhy sondy. „První korekce bude ze všech největší,“ oznámil ještě před zážehem Fernando Abilleira z JPL, manažer navigace této mise a dodal: „Trysky se zažehnou na 40 sekund a změní rychlost sondy o 3,8 m/s.“

První data z evropského lovce bouří na ISS

Vizualizace umístění přístroje ASIM na modulu Columbus. ASIM je ta spodní „krabice“.

Byl dubnový večer a Mezinárodní vesmírná stanice prolétávala 400 kilometrů nad Indonésií nedaleko od pobřeží Sumatry. Pod stanicí v té době zuřila bouřka a blesky dosahovaly až k horním vrstvám atmosféry. Na pohled to byla působivá světelná šou, ale ještě důležitější je, že nedávno nainstalovaný evropský přístroj ASIM toto světlo zachytil a údaje analyzoval. Pozemní týmy tak získaly první datové výstupy ze zařízení, které si pro svůj účel vysloužilo poetické označení „lovec bouří“. Zařízení umístěné na vnější stěně evropského modulu Columbus sice ještě není plně funkční, ale už nyní ukázalo, že má rozhodně co nabídnout a že se určitě máme na co těšit.

Studenti, vyhrajte cestu do Hvězdného městečka!

Studenty základních a středních škol by mohlo zajímat, že 10. května byla spuštěna soutěž Vesmír nás spojuje, ve které mohou jako hlavní cenu získat exkurzi do Hvězdného městečka u Moskvy, kde se na svou misi připravují skuteční kosmonauti. Soutěžící projdou čtyřmi koly, přičemž finále je plánováno na letošní listopad. V rámci prvního kola mají soutěžící sepsat esej na jedno z vybraných témat, ve druhém kole budou soutěžící vytvářet video, třetí kolo bude kvízové a ve čtvrtém soutěžící budou muset řešit závažnou situaci ve vesmíru. Pro nejlepší v jednotlivých kolech jsou kromě postupu připraveny i hmotné ceny – od „obědu kosmonautů“ přes teleskopy až po hlavní cenu.

Čím zkoumat povrch Europy?

To, že americká agentura NASA připraví v nejbližších letech misi Europa Clipper je již téměř hotová věc. Sonda má již několik let politickou podporu a zajištěné financování. Ještě minulý týden se sice stále nevědělo, jaká raketa ji bude vynášet (a tedy ani to, jak dlouho bude trvat její přelet mezi Zemí a Jupiterem), ale to byly spíše kosmetické detaily, které by samotnou realizaci mise ohrozit neměly. Minulý týden navíc bylo rozhodnuto, že nosičem bude nová americká superraketa SLS. Je proto na místě začít psát i o misi, která by měla následovat po projektu Europa Clipper. Už samotný pracovní název projektu, který se již brzy začne formovat, prozradí vše – Europa lander.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 poslouží vědě i Iridiu

Falcony startovaly s komunikačními družicemi Iridium již pětkrát, ale tentokrát to bude určitě jiné. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že družic není deset, ale jen pět a společně s nimi poletí i dvě americko-německé družice GRACE-FO, které mají zkoumat změny zemského gravitačního pole, čímž nám prozradí, jak se pohybují vodní masy. Při této misi se sice nebude s prvním stupněm přistávat, ale na oplátku se můžeme těšit na další let prvního stupně, který je již jednou použitý a podle všeho to vypadá, že bychom se mohli dočkat i pokusu o záchranu aerodynamického krytu.

Cygnus veze cubesaty, které otestují nové technologie

Včera ráno našeho času odstartovala z kosmodromu ve Virginii raketa Antares, která vynášela zásobovací loď Cygnus. Jejím cílem je Mezinárodní vesmírná stanice, kam veze více než tři tuny vědeckých experimentů, potřeb pro výstupy astronautů do volného prostoru a zásob pro posádku. Nesmíme ale zapomínat ani na kategorii, která v posledních letech získává stále větší význam – cubesaty. Na palubě bychom totiž našli tři družice o velikosti krabice na cereálie, které mají za úkol vyzkoušet a ověřit zatím ještě neozkoušené technologie pro sledování Země.

Sledování vody z vesmíru: GRACE-FO

GRACE-FO

Pozorování planety Země a zejména studium klimatu je jedním z hlavních úkolů současné kosmonautiky. Ať chceme nebo ne, ať už si to uvědomuje či nikoliv, i drobné změny v klimatu mohou mít dalekosáhlé globální následky, které se ve výsledku odrazí nejen na stavu naší planety, ale také na způsobu, jakým funguje naše společnost. Zemské klima je velmi úzce spjato s vodou, jejím pohybem a výskytem na různých místech planety ve všech skupenstvích. Pokud tedy chceme porozumět dlouhodobým změnám klimatu a jeho vývoji, zcela logicky musíme sledovat zemské vodstvo a pohyby vodních mas. A právě toto pozorování je hlavním úkolem dvojice sond označovaných jako GRACE-FO, které se zaměřují na studium gravitace naší rodné planety. Ptáte se, jak voda souvisí s gravitací? To už se dozvíte ve videu v tomto článku.