Teleskop Swift zachytil Siding Spring na cestě k Marsu

Swift http://swift.gsfc.nasa.gov/

Koncem května se na kometu C/2013 A1 Siding Spring zaměřil detektor Swift. Ta proletí v druhé půli roku kolem planety Mars a dostává se proto stále častěji do hledáčku astronomů. Swift snímkoval v ultrafialové oblasti a pomohl astronomům prokázat k jak překotnému úniku vody z jádra dochází. Tím je možné zároveň lépe odhadnout její velikost.

“Siding Spring proniká hlouběji do naší sluneční soustavy poprvé, bude tedy hodně zajímavé sledovat, co s ní udělá zahřívání slunečním zářením”, vysvětluje astronom Dennis Bodewits z University of Maryland College Park (UMCP).”Tato pozorování jsou součástí dvouletého pozorovacího programu, což je dostatečně dlouhá doba na to, abychom mohli pozorovat spoustu zajímavých detailů.”

Pevné jádro komety obsahuje prvotní a nemetamorfovaný materiál ze kterého se tvořila naše sluneční soustava. jeho uvolňování z povrchu (sublimace) intenzivním slunečním zářením umožňuje vědcům stát se kosmickými archeology. Až se kometa přiblíží na vzdálenost 2,5 AU ke Slunci, její povrch se zahřeje natolik, že voda bude jedním z hlavních složek plynů, jenž se budou uvolňovat na různých místech povrchu s rozdílnou intenzitou.

Jaká je budoucnost optických kosmických teleskopů?

ATLAST8m_Telescope_Exterior_v2 zdroj: http://www.stsci.edu/atlast

Uběhlo takřka čtvrtstoletí od doby, kdy se Hubbleův kosmický teleskop usadil na oběžné dráze a po nezbytných korekcích nepřesně vyhotoveného zrcadla započala žeň objevů v období tak dlouhém, že se na zemském povrchu pod ním stačila obměnit celá jedna generace. Úspěch je to bezesporu fenomenální a těžko srovnatelný s čímkoli dalším, snad nás napadne jen okamžik, kdy se geniální Galileo Galilei v roce 1609 podíval jako první člověk v historii na oblohu svým vlastnoručně vyrobeným dalekohledem.

Bohužel optimistický úvod trochu kazí pachuť současné ekonomicko-politické situace, kdy už jsme si zvykli na téměř každý měsíc opakující se mediální zprávy o problémech s financováním projektů jak probíhajících tak těch, které jsou zatím jen ve stádiu příprav. A jen problémy ještě nejsou to nejhorší. Mnohdy jde o červeně zářící stopku. Konec investic. Děkujeme pánové, ozveme se vám. A za těchto vcelku nepříznivých podmínek se pokusím zrekapitulovat současný stav a informovat o jednom obřím kosmickém teleskopu nové generace, který ještě ani neopustil projektovací software vývojářů, nicméně by mohlo jít o zajímavý projekt.

Kosmonautické kvízy 3. díl – SLS

Přichází čtvrtek a to znamená, že jsme si pro Vás připravili další ze série našich letních kvízů. Před 14 dny jste se potili nad otázkami okolo ISS, minulý týden se dostala řada na vozítko Curiosity a dnes se můžete těšit na 20 otázek, které se točí kolem nové americké rakety SLS. Minulý kvíz byl asi trochu těžší, než by bylo zdrávo a proto jsem se rozhodl udělat dnešní otázky trochu jednodušší – ale ne o moc. Doufám, že se Vám bude kvíz líbit. Pokud chcete, napište do komentářů, zda dáváte přednost jednodušším nebo naopak složitějším kvízům.

66 dní čekání

úvodní obrázek

66 dní. Přesně tak dlouho byl odkládán poslední start rakety Falcon 9 soukromé společnosti SpaceX. Jejím nákladem byla tentokrát šestice komunikačních satelitů firmy Orbcomm. Odklady startů nejsou v kosmonautice, zejména té soukromé, ničím výjimečným. V tomto případě však již fanoušci kosmonautiky přecházeli z fáze nedočkavosti a mírné rozladěnosti do fáze beznadějného čekání s občasným satirickým smíchem. Tento start, s prvotním termínem stanoveným na 10. května, si totiž vyžádal nadprůměrné množství odkladů. Nejdříve byly na vině dodatečné testy rakety, poté prasklá héliová nádrž prvního stupně, dále zlobil samotný náklad, tedy jeden ze šesti satelitů Orbcomm, a když už to 20. června vypadalo, že se start konečně vydaří, v čase T-12 minut se objevil problém s tlakem nádrží druhého stupně. Hned o den později Falcon dostal další šanci, kterou ale opět propásl. Aby toho totiž nebylo málo, do hry se připletlo špatné počasí. Po dlouhé sérii odkladů jsme se tedy startu dočkali až 14. července. Ke cti SpaceX budiž připsáno, že vše opět fungovalo na jedničku a Falcon 9 tak potvrdil svou vzrůstající roli spolehlivého nosiče.

Vesmírné osudy 63. díl – Eugene Cernan

Pochmurná nálada, která vládla během celého roku 1972 a neochvějný pocit konce a nejisté budoucnosti, byla poslední měsíc před startem Apolla 17 najednou pryč. Vše už bylo zase tolik hmatatelné, že si nikdo nepřipouštěl, že tohle bude poslední let a pak nic. Eugene Cernan se pokusil vzbudit trochu morálky a dobré nálady v lidech, kteří na programu pracovali, a zdálo se, že se mu to alespoň někde podařilo. Více jak měsíc před startem vyjel obrovský Saturn 5 na svoji pomalou cestu na startovací rampu. Vše se zdálo být připraveno. Po nehodě s vrtulníkem se už zdálo nemyslitelné, že by Genovi někdo letenku na Měsíc vzal. Ale osud si rád zahrává.

Převratný systém mikrozávěrek před fotosenzory JWST

Když jsem se poprvé dozvěděl o této technické finese připravovaného teleskopu Jamese Webba (a to samozřejmě nepatřím mezi znalce techniky fotografie) s pokleslou čelistí jsem nevěřícně pokyvoval hlavou nad tím, kam až došel vývoj technologií, a co se podařilo realizovat vědeckotechnickému týmu budoucího nástupce HST a nastávající vlajkové lodi (nejen) infračervené astronomie – teleskopu Jamese Webba, který bude pozorovat vzdálené objekty v chladu vesmírného prostoru daleko od tepelného rušení pozemské atmosféry.

Každému kdo fotí (ať už klasickým analogem či digitálem) je zbytečné vysvětlovat funkci závěrky. Pro ty co nefotí a neorientují se v terminologii, vysvětluje tento termín Wikipedie jasně a krátce: Závěrka fotoaparátu je zařízení umožňující vstup světla na film (nebo snímací prvek) po přesně určenou dobu (tzv. doba expozice). S touto definicí si bohatě vystačíme, i když před ní připojíme předložku a zároveň i zaříkávadlo moderních technologií.

Kosmotýdeník 95. díl (7.7. – 13.7.2014)

K nedělnímu poledni už více než rok a půl patří náš seriál, který rekapituluje dění v uplynulém týdnu, tedy Kosmotýdeník. Také dnes jsme pro Vás připravili tři největší kosmonautické události a pár menších zpráv, které sice nevydají na velký článek, ale rozhodně bychom na ně neměli zapomínat. Ze všeho nejdříve se podíváme na premiérový let zbrusu nové ruské rakety Angara. Pro druhé téma se přesuneme ze severního Ruska do Jižní Ameriky – na start rakety Sojuz, která z Francouzské Guyany vynesla na oběžnou dráhu čtyři telekomunikační satelity. Na závěr si necháme menší pozdvižení, které v Austrálii způsobila raketa Sojuz.

Krásy modré planety – 20. díl

Náš seriál Krásy modré planety se dočkal již jubilejního dvacátého dílu. Jak nejlépe oslavit tuto slavnostní událost? Chtělo by to vybrat nějaké opravdu povedené fotky. Osud tomu asi chtěl, že zrovna v těchto měsících pobývá na Mezinárodní vesmírné stanici německý astronaut Alexandr Gerst. Jsou astronauti, kteří fotí, jsou astronauti, kteří docela umí fotit a pak jsou tu astronauti-fotografové. Vzpomeňme si třeba na snímky Itala Lucy Parmitana, kterým jsme se věnovali v prvních dílech našeho seriálu. Gerst jde co do kvality v jeho stopách. Alexovy fotografie jsou především na sociálních sítích velmi úspěšné a proto budeme dnešní díl věnovat právě snímkům, které pořídil právě on.

Antares zamířil na rampu

Čekání na start soukromé rakety Antares, která by měla k ISS dopravit již třetí zásobovací loď Cygnus bylo dlouhé, ale nyní se zdá, že se konečně chýlí ke svému konci. Nosič společnosti Orbital Sciences Corporation se před několika hodinami vydal na odpalovací rampu, kde podstoupí poslední přípravy před zážehem motoru, který je naplánovaný na sobotní večer středoevropského letního času. V dnešním článku si připomeneme problémy, které způsobily odklad startu a zaměříme se i na samotnou misi lodi Cygnus.

Kosmonautické kvízy 2. díl – Curiosity

První díl našeho seriálu věnovaný kvízovým otázkám sklidil u Vás, čtenářů veliký úspěch – Celkově své znalosti otestovalo necelých 500 lidí! Minulý díl se věnoval Mezinárodní vesmírné stanici, dnes se zaměříme na vozítko Curiosity, které již za pár dní oslaví druhé narozeniny na Marsu. Připravili jsme pro Vás dvacet různorodých otázek, které pokrývají velkou část širokého tématu, kterým vozítko Curiosity je. Doufáme, že se Vám bude tento kvíz líbit minimálně tak, jako ten minulý.