Největší padák pro marsovskou misi

thumbnail

V březnu letošního roku započala Evropská kosmická agentura dlouhou sérii zkoušek, které prověří největší padák, jaký kdy letěl na Mars. Tento padák je posledním z celé sestavy mnoha padáků, které zajistí zpomalení a bezpečný sestup evropského vozítka a ruské přistávací plošiny atmosférou Rudé planety v rámci mise ExoMars 2020. Její start je stále v plánu na červenec roku 2020 s příletem k Marsu v březnu roku následujícího. Právě tyto testy padákového systému prověří jednu z klíčových částí nejnáročnější fáze mise, kterou je sestup marsovskou atmosférou a přistání na jeho povrchu. Ačkoliv má Evropa na oběžné dráze Marsu dva skvělé a spolehlivé automaty, fungující sonda na jeho povrchu jí zatím chybí a už dvakrát si na pokusu o přistání vylámala zuby. Je tedy zapotřebí důkladně otestovat každý krok celé mise za různých podmínek. A právě na test hlavního padáku pro ExoMars 2020 se dnes podíváme.

Lovec exoplanet ušetřil palivo!

TESS bude do vesmíru hledět čtyřmi kamerami.

Včera prolétla Twitterem velmi příjemná zpráva. Nový americký teleskop TESS určený k hledání planet, které obíhají kolem jiných hvězd, v minulých týdnech přímo exceloval. Zatím ještě neprobíhá jeho vědecká fáze – před jejím zahájením bylo potřeba dosáhnout finální oběžné dráhy, která je značně netypická, ale o tom si řekneme více za chvilku. Během přeletové fáze mezi drahou, na kterou byl teleskop dopraven raketou Falcon 9 a finální drahou musel TESS provést zážehy a pomohli gravitační manévr u Měsíce. Odborníci nyní přesně analyzovali dráhu letu a zjistili, že TESS provedl své korekční zážehy 10× přesněji, než se čekalo. Díky tomu má nyní k dispozici dostatek paliva pro více než dvacet let provozu!

Z oběžné dráhy prozkoumáme stres rostlin

Není to sice tak, že by zelí mělo nervy z toho, že ztratí práci, nebo že by se rododendron klepal strachy z maturitní zkoušky, ale i rostliny mohou zažívat stres. Kdo někdy pracoval na přímém slunci, ten moc dobře ví, že je v takové situaci nejdůležitější zůstat dobře hydratován. Teplo však neovlivňuje jen živočichy, ale i rostliny. Přístroj ECOSTRESS (Ecosystem Spaceborne Thermal Radiometer Experiment on Space Station), který bude již brzy umístěný na japonský modul Kibó na ISS, má pomoci pochopit, jak které druhy rostlin reagují na zvyšující se teplotu okolního vzduchu.

Brýle pro virtuální realitu a astronaut upnutý v popruzích

Tak by se dal ve stručnosti charakterizovat první vizuální dojem z experimentu GRASP, který před pár dny proběhl na ISS. Německý astronaut Alexander Gerst se připnul zády do popruhů, které jej držely uprostřed modulu a na hlavu si nasadil brýle pro virtuální realitu. Jeho ruka byla také ozdobena speciální konstrukcí, která sledovala pohyb jeho prstů a dlaně. Tato výbava, která vypadá, jako kdyby vypadla z nějakého sci-fi příběhu, byla nezbytná vzhledem k účelu experimentu GRASP. Ten se totiž zaměřuje na výzkum lidského mozku a smyslových orgánů.

Ruská lunární mise čelí problémům

Pokud nepočítáme mezinárodní mise s větší či menší ruskou spoluúčastí jako je třeba ExoMars 2016 (přístroje na sondě TGO + raketa Proton), nebo MSL (ruský přístroj DAN), pak můžeme říct, že čistě ruská mise neopustila oběžnou dráhu naší planety již třicet let! Rusko své mise od té doby vypouštělo jen na oběžnou dráhu Země a pokusy o vzdálenější cíle dopadly neúspěšně ještě před odletem od naší planety. Oficiální plány hovoří o tom, že ještě před koncem příštího roku bychom se mohli dočkat mise, která by měla dlouhé čekání ukončit, Ovšem její start rozhodně není jistý, právě naopak. Nad projektem visí riziko odkladu o dva roky, které je důsledkem kombinace technických a politických potíží.

Vyhrajte tři knihy Vesmírné osudy

Dámy a pánové, s radostí Vám oznamuji, že dnes začínající červenec můžete oslavit malým dárkem od nás. Tedy on ten dárek není moc malý – jedná se o knihu Vesmírné osudy od Ondřeje Šamárka a Lukáše Houšky, která váží přes dva kilogramy. V tuto chvíli spouštíme tipovací soutěž o tři tyto knihy. Do půlnoci ze 3. na 4. července můžete posílat své soutěžní tipy. Před několika měsíci jsme soutěžili o jednu podepsanou knihu, dnes jsou knihy tři, ale bez podpisů. Tentokrát jsme si pro Vás také připravili otázku, na kterou nemůžete znát přesnou odpověď, protože není nikde veřejně uvedena. Rozhodovat tedy bude správný tip a možná i trocha štěstí.

Kosmotýdeník 302 (25.6. – 1.7.)

Kosmotýdeník vám každý týden přináší souhrn všech podstatných událostí uplynulých sedmi dní, které se týkají kosmonautiky. Zároveň se zde vždy najde místo na události, kterým nebyl čas se věnovat. Dnes je to například zkouška letového exempláře solární plachty pro cubesat, který poletí v rámci první mise rakety SLS. Krom toho se podíváme také na nevydařený start japonské soukromé rakety MOMO-2, který skončil výbuchem na startovním stolci. Nevynecháme ani pravidelný souhrn všech článků z Kosmonautixu a další rubriky a události. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Superrychlý Progress natankován

Rusové se již dvakrát pokusili o vypuštění lodi Progress vstříc ISS na superrychlou dráhu, na které by od startu do připojení uběhly pouhé tři hodiny. Ani jeden pokus nakonec nevyšel a lodě letěly po delší dráze. Už za pár dní nás čeká start Progressu MS-09 a Rusové by jej rádi vypustili po superrychlé dráze. 25. června byly dokončeny zkoušky solárních panelů této zásobovací lodi a mohla začít příprava na tankování paliva do jejích nádrží. O den později technický management potvrdil připravenost lodi na plnění palivem a stlačenými plyny – jak do pohonného systému KDU, tak i do nádrží určených k doplnění zásob na ISS.

Zdravotní problémy při vdechování měsíčního prachu

Řada studií ukazuje, že měsíční prach může způsobovat zdravotní problémy při vdechování. Měsíční prach, který ulpěl na skafandrech „měsíčňanů“ z programu Apollo, některým z nich způsobil krátkodobé problémy. V této souvislosti je zejména citován astronaut Harrison Schmitt z mise Apollo 17 a jeho celodenní akutní problémy „lunární senné rýmy“ – oteklé slzící oči, zduření a bolesti hrdla a kýchání. Alan Bean z Apolla 12 hlásil, že po návratu v vycházky se velké množství prachu volně vznášelo v kabině lunárního modulu a omezovalo vidění. Také to ztěžovalo dýchání bez helmy.

Kde je OSIRIS-REx?

Jen před pár dny, 27. června skončila přibližovací fáze japonské sondy Hayabusa 2 k asteroidu Ryugu, při které jsme se mohli těšit ze stále lepších fotek dosud zblízka neviděného světa. Ale v letošním roce to rozhodně nebyla poslední zkušenost takového druhu. O slovo se totiž začíná hlásit i americká sonda OSIRIS-REx, byť zatím jen nesměle. Její přibližovací fáze oficiálně započne až 17. srpna letošního roku. Aby tato fáze mohla začít, musí sonda upravit svou dráhu tak, aby opravdu mířila k asteroidu Bennu. Právě proto provedla včera korekční zážeh zvaný Deep Space Maneuver 2. Tým specialistů nyní bude vyhodnocovat telemetrická data a sledovat dráhu sondy. Příští týden by mohly být k dispozici výsledky tohoto manévru.