Uteklo přesně 23 % měsíce srpna od vydání posledního Kosmotýdeníku a je tedy čas na další souhrn toho nejzajímavějšího, co nám přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Dnes dojde na dvě hlavní témata. Jednak se podíváme na instalaci tepelného štítu lodě Orion pro misi EM-1. Zamíříme ale také na tiskovou konferenci SpaceX a zblízka si prohlédneme hardware, který tato společnost připravila pro lety s lidmi. Chybět nebudou ani další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
12. srpna se na svou unikátní misi vydala sonda Parker Solar Probe a už po dvou dnech si mohly pozemní týmy připsat hned několik splněných milníků. Mezi 13. a 14. srpnem byla z uzamčené pozice uvolněna vysokozisková anténa, přes kterou bude sonda posílat velké objemy nasbíraných dat. Během startu se samozřejmě celá konstrukce hodně chvěje a aby se držák antény nezlomil, byla v této fázi zajištěna zámkem, který již není potřeba. Operátoři také s potěšením sledují, jak sonda autonomně používá své korekční trysky k tomu, aby se zbavila setrvačných pohybů. Díky tomu dosáhne stabilní pozice a optimálního letového profilu.
Odborníci z firmy Boeing dokončují integraci prvního ostrého exempláře motorové sekce centrálního stupně nové americké rakety SLS. Při stavbě tohoto systému museli čelit celé řadě technologických výzev. Specialisté v Michoud Assembly Facility (MAF) v New Orleans by měli dokončit svou práci během několika týdnů, přičemž kompletně dokončené by veškeré práce mohly být na konci podzimu. Z celé rakety SLS je právě její motorová sekce nejkomplikovanějším prvkem, který si vyžádal mnoho úprav a korekcí plánů přímo za pochodu.
Na konci školního roku jsme vydali článek zaměřený na evropskou misi Hera, která by měla prozkoumat duální asteroid. Nyní se projekt dočkal dalšího kroku vpřed – německá firma OHB System AG byla pověřena vedením tvorby detailní studie celé mise. V rámci kontraktu za několik milionů euro by měla společnost sídlící Brémách optimalizovat návrh původní mise AIM. Na jejím odkazu vznikne mise Hera, o jejíž realizaci bude definitivně rozhodovat příští rok Rada ministrů členských zemí ESA.
Ačkoliv je profese astronauta často spojována s mužským pohlavím a dlouhé roky maskulinní část populace skutečně vládla lidským činnostem na oběžné dráze, žena astronautka dnes není ničím výjimečným. Dokonce existují ženy, které své mužské kolegy v mnohém převyšují a drží i několik rekordů. Nebylo tomu tak ale vždy. Cesta žen za hranice zemské atmosféry začala poměrně brzy, avšak trvalo ještě dlouhá desetiletí, než se jejich přítomnost na palubě vesmírných lodí stala něčím běžným. V dnešním díle TOP5 se podíváme na pět výjimečných žen, kterým se dostalo privilegia pohledu na naši rodnou planetu z výšky několika set kilometrů.
Rubrika Historie 
Štítky: astronauti, Peggy Whitson, Sally Ride, Samantha Cristoforetti, Světlana Savická, TOP5, Valentina Těreškovová 
Gaganyaan, indická pilotovaná kosmická loď (a také celý pilotovaný program) může být podle sdělení předsedy ISRO K. Sivana včas připravena na první indický pilotovaný let, který oznámil indický ministerský předseda v projevu k letošnímu svátku nezávislosti: „v roce 2022, a bude-li to možné i dříve, syn nebo dcera Indie“ vynese indickou trikolóru do vesmíru jako 4. národ po Rusku (SSSR), USA a Číně. Částku potřebnou k dokončení přípravy a k zajištění 7 denního letu třímístné kosmické lodě odhaduje Sivan na 1 – 1,5 miliardy UDS a říká přitom, že většina potřebných technologií je již připravena nebo je před dokončením. Ke startu bude použit nosič GSLV Mk-III, který loď Gaganyaan vynese na orbitu ve výši 300 – 400 km nad povrchem Země. Kosmodrom Sriharikota bude třeba upravit pro nástup posádky do lodě.
O společnosti Capella Space jste možná ještě neslyšeli, ale to se dost možná již brzy změní. Před několika týdny jsme vydali článek, který se věnoval misi SSO-A, kterou na letošní podzim připravuje SpaceX a při které by mělo být vyneseno rekordní množství družic – celkem 114 kusů. V závěru jsme slibovali, že se v budoucnu detailněji zaměříme na některé zajímavé kousky. Dnes to bude právě první výtvor firmy Capella Space, pro kterou půjde o důležitý milník na cestě k plánovanému vybudování globální sítě malých komerčních radarových družic.
Minulé dny byly v ruské části Mezinárodní vesmírné stanice ve znamení příprav na dnešní výstup do volného prostoru. Oleg Artěmjev a Sergej Prokopjev se na vnější část stanice dostanou přes modul Pirs, ze kterého by měli vylézt těsně před šestou hodinou večer našeho času. Jejích prvním úkolem bude vypuštění čtyř malých družic a kromě toho na ně čeká také instalace antén a kabelů, nebo sběr dokončených materiálových experimentů, které byly vystaveny dlouhodobě kosmickému prostředí. Kosmonauti ve skafandrech Orlan by se měli do útrob stanice vrátit po zhruba šesti hodinách.
Na Stennisově středisku ve státu Mississippi začaly v úterý odpoledne místního času další zkoušky motorů RS-25. Tentokrát začala série vývojových testů motorů, které reprezentovala jednotka s výrobním označením E0525. Na stanovišti A-1 proběhl první z devíti testů, jejichž úkolem je certifikovat změny provedené za účelem snazší dostupnosti těchto motorů a také za účelem provozních vylepšení, která mají být součástí nově vyrobených motorů. Ty by měl hlavní výrobce, společnost Aerojet Rocketdyne, začít dodávat na začátku dvacátých let.
Od startu druhé nejsilnější rakety současnosti uplynulo jen pár desítek hodin a do dalšího podobného představení chybí už jen několik týdnů. Ačkoliv Delta IV Heavy běžně startuje zhruba jednou za dva roky, letos se dočkáme dvou jejích startů v rozmezí zhruba dvou měsíců. Při startu sondy Parker Solar Probe jsme říkali, že jde o první a také poslední využití této rakety pro vědeckou misi a všechny další starty už budou pro Národní průzkumný úřad. Nemusíme tedy ani moc dlouho přemýšlet nad tím, co tato těžká raketa při misi NROL-71 ponese. Náklad je sice z vlastní podstaty jako vždy utajený, ale na internetu se objevily velmi zajímavé informace o jeho pravděpodobné podobě.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
19. srpna 2018
