Falcon poprvé sklopil nohu

Když měl premiéru finální typ Falconu 9 označovaný jako Block 5, zmiňovalo se mezi mnoha novinkami i to, že u této verze je možné přistávací nohy sklopit. U dřívějších prvních stupňů se musely nohy odmontovat. Jenže jaké bylo překvapení, když se u prvního Blocku 5 nohy odmontovaly. Důvod, že stupeň podstoupí (jakožto první zástupce nové verze) zevrubnou kontrolu a nohy by se musely tak jako tak odmontovat, byl logický. Čekali jsme tedy na další Block 5 a těšili se, zda tentokrát ke sklopení dojde, či nikoliv. A včera večer našeho času přišla z Floridy dobrá zpráva – první noha se sklopila.

Cesta k Exploration Mission-1 a 2 (ohlédnutí za 2. čtvrtletím a výhled na 3. čtvrtletí 2018)

Modul Orionu pro posádku pro pilotovanou misi EM-2, 26. července

Před téměř padesáti lety se k našemu vesmírnému souputníkovi postupně vypravilo devět pilotovaných kosmických lodí. Dvanáct amerických astronautů na Měsíci přistálo, další pobývali v jeho blízkosti. Od té doby jsme na příliš dlouhou dobu uvízli na nízké oběžné dráze Země. Po třech desítkách let vizionářské rétoriky amerických prezidentů o pilotovaném průzkumu Měsíce, Marsu, případně asteroidu, bylo před pár dny dokončeno svařování kabiny kosmické lodě Orion, jejímž úkolem je opět dostat astronauty NASA do blízkosti Měsíce. Devítidenní pilotovaná mise tohoto exempláře, zahrnující oblet Měsíce, je připravována na rok 2022 s tím, že může být odložena o rok ve prospěch jiného nákladu nosné rakety SLS – kosmické sondy Europa Clipper, určené pro studium Jupiterova měsíce Europa. Orion bude první pilotovanou lodí NASA od letu raketoplánu Atlantis v červenci 2011. V porovnání s úvodními pilotovanými lety Apolla, které se uskutečnily před padesáti roky, bude mise Orionu zahrnovat jak prvky mise Apolla 7, tak i Apolla 8. Pilotovanému letu bude předcházet šestadvacetidenní nepilotovaný let Orionu na vysokou oběžnou dráhu Měsíce a zpět na Zemi, který je připravován na rok 2020, a který i při kritickém pohledu převyšuje několikahodinové lety lodí Apollo 4 a 6. Podívejme se, jak pokročily přípravy na obě mise Orionu od minulého čtvrtletního souhrnu.

Globální prachová bouře na Marsu pomalu končí

Podle dostupných údajů začal před pár dny konec prachové bouřky, která v minulých týdnech zasáhla celý Mars, což je vidět i na snímku, který 18. července pořídit Hubbleův teleskop a který jsme použili jako náhledovou fotku tohoto článku. Tato zpráva je sice potěšující, ale nesmíme zapomínat, že ještě několik týdnů (či dokonce měsíců) bude trvat, než jemné prachové částice klesnou z atmosféry k povrchu a nebe se pročistí. Právě na čisté nebe čeká americký rover Opportunity, aby mohl s pomocí solárních panelů dobít své baterie. Poslední signál z vozítka přišel na Zemi 10. června – pak bylo prachu v atmosféře tolik, že solární panely nestíhaly vyrábět dostatek energie a rover přešel do hibernace.

TOP5: Kosmické projekty, které se nedočkaly realizace

Roky přípravy, práce tisíců lidí, investované miliardy dolarů –  a na konci je (slušně řečeno) jedno velké nic. Obří kosmické programy, které nebyly dotažené do konce, sice nejsou pilíři historie, ale přesto v ní mají své místo. A rozhodně bychom na ně neměli zapomínat. Ze „slepých uliček“ se můžeme poučit. Nehledě na to, že se mnohé z nich staly „podhoubím“ dalšího směrování kosmonautiky. Navíc nám pomáhají pochopit kontext ostatních programů, které do vítězného konce dotaženy byly. A v neposlední řadě se nad nimi můžeme zasnít a na chvíli popustit uzdu fantazii. Co by bylo, kdyby…

Ryugu hezky zblízka

Japonská sonda Hayabusa 2 dorazila 27. června k asteroidu Ryugu a od té doby udržovala vzdálenost zhruba 20 kilometrů. Tato pozice je označována jako domovská (home position) a sonda z ní prováděla průzkum asteroidu. V týdnu od 16. července sonda začala snižovat vzdálenost od asteroidu, až se dostala na pouhých šest kilometrů nad povrch. Právě při této příležitosti sonda kromě mnoha měření pořídila také fotografii, na které jsou vidět detaily povrchu asteroidu. Japonci jsou zatím na snímky Ryugu poměrně skoupí a proto si pojďme vychutnat aktuální snímek, který vznikl 20. července.

Evropská sonda objevila vodu pod pólem Marsu

Evropská sonda Mars Express

Radarová měření z evropské sondy Mars Express naznačují přítomnost podpovrchového rezervoáru vody, který se ukrývá pod vrstvami ledu a prachu v jižní polární oblasti Marsu. Důkazy přítomnosti vody na Marsu v minulosti jsou převážně spojené s povrchem planety. Jde především o vyschlá říční koryta, která se již dříve podařilo velmi detailně nasnímat z oběžné dráhy. Sondy kroužící kolem Marsu společně s landery a rovery prozkoumávají povrch Rudé planety a společně se jim podařilo objevit minerály, které mohou vznikat pouze ve vodním prostředí. Aktuální objev je ale jiného rázu.

ECOSTRESS přinesl první měření

ECOSTRESS

Jen pár dní po připojení k Mezinárodní vesmírné stanici začali specialisté oživovat systémy na zařízení ECOsystem Spaceborne Thermal Radiometer Experiment on Space Station (zkráceně ECOSTRESS). Výsledkem jejich snažení bylo získání prvních vědeckých dat o teplotách zemského povrchu. Tohle zařízení má za úkol měřit z vesmíru teplotu pozemských rostlin, čímž umožní vědcům určit, kolik vody dané rostliny potřebují a jak přesně ovlivňují sucha jejich zdravotní stav. Tyto poznatky mohou pomoci nejen biologům, kteří zkoumají reakce rostlin na vnější podmínky, ale i farmářům v oblastech, která trpí suchem. Některé plodiny odolávají suchu lépe než jiné a díky globálnímu monitorování by vědci mohli mít konečně v této otázce trochu jasněji.

Motory z raketoplánů pro další okřídlený stroj?

Společnost Aerojet Rocketdyne před několika dny dokončila téměř dvoutýdenní demonstrační zkoušku opakovaných zážehů motorů SSME (Space Shuttle Main Engine). Dějištěm testu, který skončil 6. července, bylo Stennisovo středisko ve státě Mississippi. Testovací exemplář byl postaven především z dílů, které dlouhodobě ležely ve skladu, které doplnilo jen pár nově vyrobených dílů, které mají usnadňovat znovupoužitelnost. Díky této drobné změně byl pro pořádek nový typ motoru označen jako AR-22 a na začátku července dokončené zkoušky jsou součástí jeho kvalifikace pro použití na experimentálním kosmickém letounu XSP (Experimental Space Plane), který vyvíjí firma Boeing pro armádní agenturu pokročilých výzkumných projektů DARPA.

ŽIVĚ A ČESKY: Dva starty během čtvrt hodiny

Kosmonautika někdy umí být hodně štědrá – třeba ve středu 25. července bychom se měli dočkat startů dvou raket, které od sebe bude dělit jen 14 minut a 25 sekund. V obou případech jde o velmi zajímavé starty – Evropa na své raketě Ariane 5 vypustí čtveřici družic Galileo a SpaceX pro firmu Iridium dopraví do vesmíru hned deset družic Iridium NEXT. Pro Ariane půjde o poslední let v konfiguraci ES, poslední použití středního aerodynamického krytu a poslední použití horního stupně EPS. V případě Falconu půjde o první start, kdy se bude zároveň jak přistávat s prvním stupněm, tak se mají zachytávat aerodynamické kryty. Navíc se SpaceX vůbec poprvé pokusí zachytit aerodynamický kryt v noci. To jsou jen základní důvody, proč Vás chceme pozvat na dvojitý přenos obou těchto startů.

Administrátoři NASA – 1. díl

Administrátoři NASA jsou pro fandy kosmonautiky většinou nezajímaví lidé v pozadí (popředí). Ve skutečnosti měli a mají zásadní vliv na to, jak NASA funguje (i když byla i poměrně dlouhá období, kdy NASA existovala bez nich). Tento, a následujících několik dílů, budou věnovány osobnostem, které postupně stály v čele největší kosmické agentury světa, kterým se ne vše povedlo podle našich přání, ale kteří slavili v čele NASA řadu úspěchů.