Vesmírné osudy 76. díl – Alexej Leonov

Leonov

Časy, kdy Rudé náměstí, zaplněné do posledního místečka, aplaudovalo průkopníkům dobývání kosmu, jsou už dávno pryč. Realita se změnila, Rusko už dávno není tím, čím bylo před padesáti lety. Kosmičtí cestovatelé dneška jsou sice svého druhu celebritami, ale jejich postavení je nesrovnatelné s těmi, kteří jim cestu do vesmíru kdysi prošlapávali. A ani oni hrdinové prvních nesmělých krůčků mimo naši odvěkou kolébku už se nekoupají v záři všeobjímající popularity. Jejich jména, která kdysi znal snad úplně každý, pomalu mizí ze všeobecného povědomí. Kdo, krom kosmických nadšenců, si dnes vzpomene na muže jako Gorbatko, Bykovskij, Volynov? Moderní Rusko má dnes zcela jiné problémy, zcela jiné věci na starosti. A přece je pár výjimek, které vyvolávají v běžných lidech podobné pocity, jako tenkrát, když se zdálo, že doba letů na Mars a dál je za dveřmi. Pro jednoho z oněch mužů to však platí více, než pro ostatní. Kdekoli se objeví, vyvolává svou přítomností rozruch a ani v současném Rusku snad není člověk, který by neznal jeho jméno. Jeho život by vydal na velmi napínavý film. Tím mužem je…

Poznejte SLS

Start rakety SLS - zatím jen jako počítačová vizualizace

Do jejího prvního startu zbývají celé čtyři roky a tak si můžeme čekání zkracovat jen prohlížením vizualizací a různých infografik. Řeč je o nové americké superraketě Space Launch System, která je známá pod zkratkou SLS. Náš dnešní článek Vám přináší přehlednou infografiku, ve které se můžete podívat na srovnání velikosti SLS s jinými známými objekty, nebo porovnat tah tohoto nosiče oproti jiným raketám. Nebude chybět ani průřez konstrukcí nové rakety. A jako bonus navíc – infografika je kompletně přeložená do češtiny.

Galileo – a co dál?

Logo systému Galileo

O minulém víkendu se v centru ESA v nizozemském Noordwijku konal tradiční ESTEC Open Day. V jeho rámci měli návštěvníci možnost hovořit se členy týmů různých projektů, které ESA momentálně plánuje nebo provozuje. Jeden z velmi frekventovaných stánků během nedělního dne patřil týmu kolem projektu Galileo. Systém Galileo má být odpovědí na americký systém GPS a ruský GLONASS, a plné operační kapacity by měl dosáhnout v roce 2020. Je samozřejmé, že Galileo je sám o sobě velmi zajímavým projektem, pro našince o to zajímavějším, že jeho centrum sídlí v Praze, ovšem za zvýšený zájem může také incident, který se odehrál před několika týdny.

Robotický balet v podání JWST

Detailný popis cesty JWST na obežnú dráhu okolo bodu L2 v sústave Slnko-Zem

Nástupce Hubbleova kosmického teleskopu, tedy dalekohled Jamese Webba má do startu ještě 4 roky, ale už nyní je potřeba otestovat všechny palubní systémy. Jelikož je dalekohled moc velký, nevešel by se v rozloženém stavu pod žádný aerodynamický kryt rakety. Technici jej proto musí složit do kompaktního stavu, ve kterém přečká start a vymyslet, jak pak celou sestavu na oběžné dráze automaticky rozložit. V minulých dnech se proto zkoušelo vyklápění konstrukce, která bude držet sekundární zrcadlo vlastního teleskopu. V našem krátkém článku Vám přinášíme časosběrné video z celé operace.

Kosmotýdeník 108. díl (6.10. – 12.10.2014)

Detail helmy Alexandra Gersta

Další týden uplynul jako voda a po celém světě se během uplynulých sedmi dnů odehrálo mnoho zajímavých událostí, které stojí za připomenutí. Přichází proto tradiční seriál Kosmotýdeník, který zrekapituluje to nejzajímavější z uplynulého týdne. Ve třech velkých tématech se zaměříme nejprve na výstup do volného kosmu z paluby ISS. Druhým tématem budou novinky okolo evropské sondy Rosetta, která dostala povolení pro sestup na nižší oběžnou dráhu kolem jádra komety. Třetím tématem bude pokrok ve výrobě soukromého suborbitálního raketoplánu Lynx.

Buďte i Vy na palubě Orionu

Na začátku prosince udělá americká kosmonautika první krok do své nové éry – na první let na oběžnou dráhu se totiž vydá první exemplář nové lodi Orion, která v příštích letech dopraví americké astronauty dál, než kam se kdy lidé dostali. NASA si je dobře vědoma unikátnosti této události a připravila proto několik akcí pro veřejnost, které mají za úkol zpopularizovat misi EFT-1. Důležité je, že minimálně jedna z nich se týká i lidí, kteří žijí mimo území Spojených států. V dnešním krátkém článku Vám dáme tip na stránku, kde se můžete zaregistrovat a Vaše jméno poletí na palubě Orionu do vesmíru.

Návrat od Měsíce už za pár dní

Na začátku nového tisíciletí vyhlásila Čína smělý plán, který spočíval v průzkumu Měsíce. Tehdy to všechno vypadalo až příliš idealisticky – vždyť Říše Středu v té době teprve sbírala první větší zkušenosti z oběžné dráhy. První fáze lunárního průzkumu měla být ve znamení snímkování Měsíce z oběžné dráhy, druhá fáze obnášela měkké přistání na povrchu a třetí, závěrečná fáze už počítala s dopravou odebraných vzorků na Zemi. První fázi úspěšně zvládly sondy Chang’e 1 a Chang’e 2. Druhou fázi máme v živé paměti, když na Měsíci přistála Chang’e 3. Nyní je tedy na řadě fáze třetí, která je ze všech nejnáročnější.

Co obnáší první let Orionu?

Už jen necelé dva měsíce zbývají do chvíle, kdy se na floridském kosmodromu zažehnou motory nejsilnější soudobé rakety Delta IV Heavy. Úkolem tohoto nosiče je dopravit na oběžnou dráhu první exemplář nové americké lodi Orion. Tato mise označovaná zkratkou EFT-1 sice bude trvat jen několik hodin, což je ve srovnání s dlouhodobými lety vesmírem, plánovanými na příští roky, jen chvilka, přesto bude tato mise pro další vývoj nedocenitelná. Otestují se při ní totiž klíčové systémy lodi, mezi kterými hraje hlavní roli tepelný štít. V dnešním krátkém článku Vám přinášíme přehledné rekapitulační video celé plánované mise, která by měla být prvním velkým krokem k nové éře americké pilotované kosmonautiky.

Krásy modré planety – 23. díl

úvodní obrázek

Je to již déle než měsíc kdy na našem portálu vyšel poslední díl fotografického seriálu Krásy modré planety. V posledních třech dílech jste mohli vidět výtvory německého astronauta Alexandra Gersta, který mezi ostatními astronauty poměrně vyniká svým fotografickým umem. I v dnešním díle našeho seriálu se podíváme na Alexovy fotografie, jelikož těch hezkých kousků se opět nashromáždila celá řada. Nepůjde navíc jen o fotografie naší planety, ale také o zajímavé pohledy na samotnou Mezinárodní kosmickou stanici. Alex totiž k focení využívá i jiná místa než oblíbenou Cupolu a některé jeho fotografie stanice tak poskytují vskutku netradiční pohled.

Detailní pohled na Philae

Stokilogramové přistávací pouzdro Philae má 12. listopadu dosednout na povrch jádra komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko. Bude to vrcholné představení doposud 100% úspěšné evropské mise Rosetta. Jelikož se tato historická chvíle nezadržitelně blíží, je na čase podívat se na celý přistávací mechanismus trochu podrobněji. V dnešním krátkém článku si můžete pustit video z dílny německé agentury DLR, kde jsou vysvětleny nejen atributy nutné pro přistání – například vrtáky či harpuny, ale seznámíte se i s vědeckým vybavením landeru.