Solární mise asijských států

asahi-hino-de

Současný zvýšený zájem o výzkum Slunce podnícený nedávným startem sondy Parker Solar Probe, která se stane lidským výtvorem, který se přiblíží ke Slunci na bezkonkurenčně nejbližší vzdálenost (v přísluní jen 6,2 mil. km), je dobrou příležitostí k rekapitulaci i jiných – předešlých, současných i budoucích – solárních misí. Tentokráte necháme stranou solární mise vypravené samostatně (i společně) americkou NASA a evropskou ESA a zaměříme se na solární mise tří asijských států: Japonska, Číny a Indie (vč. případných spoluprací s agenturami jiných států). Nejvíce aktivní v oblasti výzkumu fyziky Slunce zatím bylo Japonsko, které vypustilo tři sondy (Hinotori, Jókó a Hinode) a start čtvrté (zatím označené kódově jako Solar-C) má přichystaný předběžně na únor roku 2019. U Národního vesmírného vědeckého centra Čínské akademie věd (CAS – NSSC) a Indické vesmírné výzkumné organizace (ISRO) se jedná o mise připravované do blízké budoucnosti.

Dechberoucí záběry plošiny pro SLS

O cestě mobilní odpalovací plošiny pro raketu SLS na startovní rampu 39B jsme Vás na konci srpna již informovali – stejně tak i o jejím přesunu do montážní haly VAB o týden později. Nyní se však k tématu vracíme ještě jednou. Na YouTube se totiž objevilo video, které by Vám rozhodně nemělo uniknout. S pomocí dronu se podařilo natočit úctyhodné záběry z přesunu celé 120 metrů vysoké konstrukce, která i s pásovým dopravníkem vážila skoro 7500 tun. Záběry z obletu kolem rampy jsou pak skutečnou lahůdkou. Člověk jen trochu přivře oči a už na plošině vidí stát i obří raketu Space Launch System. Video má navíc špičkové parametry – bylo natočeno v ultravysokém rozlišení 4K a 60 snímků za sekundu zajišťuje krásně plynulé podání pohybu.

Ariane 6 má prvního komerčního zákazníka

Umělecká představa rakety Ariane 6.

Společnost Eutelsat se stala první soukromou firmou, která přistoupila na využívání připravované evropské rakety Ariane 6. V pondělí 10. září totiž veřejně oznámili uzavření velkého kontraktu se společností Arianespace na vynesení hned pěti družic až do roku 2027, přičemž právě Ariane 6 by měla obsloužit zatím neupřesněný počet startů. Firma Arianespace se ale dočkala i dalších uzavřených kontraktů – Ariane 6 má podle nové zakázky vynést francouzskou fotoprůzkumnou družici nové generace a stávající nejsilnější evropská raketa Ariane 5 poletí s dvojicí indických telekomunikačních družic.

Rusové obviňují z díry v Sojuzu americké astronauty

Detekovaná díra v orbitálním modulu Sojuzu

Situace kolem otvoru v orbitálním úseku lodi Sojuz MS-09 je sice z technického hlediska vyřešená – díru se podařilo zalepit a vzduch neuniká. Ovšem spekulace o původu otvoru nabírají stále bizarnějších podob. Pomyslnou korunu nasadil celé situaci ruský list Kommersant, podle kterého je hlavní vyšetřovací verzí sabotáž ze strany americké posádky. Důvodem, který k tomu měl Američany vést, měla být snaha o dřívější návrat kvůli neupřesněným zdravotním problémům nespecifikovaného astronauta. K situaci se vyjádřil i velitel aktuální expedice na ISS Andrew Feustel: „Mohu jednoznačně říct, že posádka na oběžné dráze s tím nemá nic společného, bez jakýchkoliv pochybností. A myslím si, že je to ostuda a také je to trošku ponižující, že někdo mrhá čas mluvením o tom, že by do toho mohla být posádka nějak zapojená.“

10 důvodů, proč právě Bennu

Sonda OSIRIS-REx putuje vesmírem již dva roky. Za tu dobu urazila miliardy kilometrů a k cíli jí zbývá už pouze několik měsíců. Míří k fascinujícímu asteroidu jménem Bennu, ke kterému by měla dorazit v prosinci letošního roku. Sonda zde pak zahájí téměř dvouletý výzkum tohoto kosmického balvanu, zmapuje jeho terén a bude hledat bezpečné a přitom zajímavé místo, ze kterého by mohla odebrat vzorky. V červenci 2020 se na několik sekund zlehka dotkne povrchu a nasbírá minimálně 60 gramů prachu a kamínků. Teoreticky může nabrat až dva kilogramy materiálu, což by byl největší odběr z mimozemského tělesa od éry programu Apollo. Sonda pak materiál uloží do návratového pouzdra, které má v roce 2023 přistát v poušti v americkém Utahu, kde už na něj budou čekat vědci. Mnohaletá mise, která patří mezi nejsložitější svého druhu, se celá točí kolem asteroidu Bennu. Ten je však jen jedním ze zhruba 780 000 známých asteroidů ve Sluneční soustavě. Nabízí se tedy otázka, proč si vědci vybrali právě tento objekt? NASA před několika dny vydala článek s deseti důvody, který Vám nyní přinášíme.

Evropa začíná připravovat modul ESPRIT

Nejnovější dostupná vizualizace modulu ESPRIT ze začátku roku 2018.

Poté, co Evropská kosmická agentura provedla prvotní vnitřní studie zaměřené na vývoj modulu ESPRIT (European System Providing Refuelling, Infastructure and Telecommunications) pro stanici Deep Space Gateway, která má vyrůst u Měsíce, bylo rozhodnuto, že další kolo vývoje proběhne v rámci kontraktů s průmyslovými partnery, kteří budou vybráni na základě výběrového řízení. Mezi květnem a červencem letošního roku začaly dva paralelní kontrakty označované jako Fáze A a Fáze B1. Jeden z kontraktů získala osvědčená společnost Airbus a druhý putoval ke konzorciu neméně slavných firem Thales Alenia Space a OHB. V červenci 2018 navíc ESA vybrala firmu Qinetiq Systems, aby rozvinula možnosti využití dokovacího portu IBDM (International Berthing and Docking Mechanism) na stanici v cislunárním prostoru.

Evoluce systému Big Falcon Rocket (1)

Vážení čtenáři, na internetu můžete najít články nezajímavé, průměrné, ale i atraktivní. Občas ale narazíte na dílo, které svým rozsahem a množstvím informací vysoce přesáhne Vaše očekávání. Podobné dílo věnované vývoji rakety Big Falcon Rocket se před několika týdny objevilo na anglicky psaném webu nasaspaceflight.com. Vytvoření článku s délkou cca. 10 000 slov trvalo několik měsíců a na jeho vytvoření se podíleli i experti z uzavřené sekce tamního diskusního fóra, kde často diskutují i lidé, kteří se na kosmických programech aktivně podílí. Ti tak mohli do článku doplnit unikátní informace a výsledkem je dílo, které ohromí. Nyní Vám přinášíme první část tohoto článku, který jsme pro potřeby našeho webu přeložili do češtiny a rozdělili na pět částí a každá vyjde v úterý.

Na palubě Vomit Comet

Na palubě Vomit Comet

Jako Vomit Comet jsou obecně přezdívány letouny, ve kterých astronauti mohou nacvičovat činnosti v simulovaném prostředí mikrogravitace během krátkých parabolických letů. Původně tato přezdívka vznikla pro konkrétní letoun NASA koncem 50. let. Byl jím dvoumotorový turbovrtulový Convair C-131 Samaritan a první lidé, kteří „blicí kometu“, jak lze přezdívku přeložit, doslova pokřtili, byli astronauti programu Mercury a jejich podpůrný tým. Tento levný a dostupný simulátor stavu beztíže se osvědčil a proto je dnes ke stejnému účelu používána řada letounů po celém světě. NASA naposledy provozovala McDonnell Douglas C-9B Skytrain II a od roku 2015 využívá služby společnosti Zero-G, která vlastní upravený Boeing 727-200 přezdíváný G-Force One. Kanadská kosmická agentura naproti tomu používá lehký proudový letoun Falcon 20, který je však pro výcvik astronautů příliš malý a tak se používá pouze pro výzkum. A konečně Evropská kosmická agentura používá Airbus A310, který má na starosti společnost Novespace spadající pod francouzskou CNES. Novespace nabízí své lety i pro komerční účely a turismus a právě na palubě jejich letounu zažil světoznámý fyzik a popularizátor Derek Muller fascinující let.

Indická pilotovaná mise: po nadšení kritické poznámky

Po ambiciózním oznámení ministerského předsedy Indie, pana Neandra Modiho, při oslavě Dne nezávislosti 15. 8. 2018, že do roku 2022 vynesou dcery nebo synové Indie indickou trikolóru do kosmu, se objevila řada více či méně nadšených ohlasů. Ti všichni kvitovali, že idea pilotovaného letu, kterou ISRO rozpracovává více než 10 let, se konečně dočkala politické a (doufají) finanční podpory. Odhadovaná cena celého programu na toto období bude asi 100 miliard rupií (USD 1,4 miliardy).

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 vynáší Telstar 18V

SpaceX si pro nás připravila další start Falconu 9, který přichází po více než měsíční startovní pauze. V akci dnes bude zbrusu nová raketa, přičemž první stupeň se opět pokusí o měkké přistání na mořské plošině, která kotví v Atlantiku. Vynášeným nákladem je telekomunikační družice Telstar 18V nazývaná též APStar 5C, která bude svým signálem pokrývat asijsko-pacifickou oblast.