Kosmotýdeník 109. díl (13.10. – 19.10.2014)

Další týden utekl jako voda a máme tu konec víkendu. Ještě než ale začne nový pracovní týden, můžete si s pomocí našeho tradičního seriálu Kosmotýdeník zrekapitulovat všechny zajímavé informace, které se na poli kosmonautiky odehrály v uplynulých sedmi dnech. Nejprve se podíváme na přípravy na průlet komety kolem Marsu, připomeneme si přistání nepilotovaného miniraketoplánu X-37B a na závěr se podíváme na výstup dvou amerických astronautů do volného prostoru.

Tajný americký miniraketoplán přistál

Po 675 dnech na oběžné dráze se včera v 18:24 SELČ zpátky na pevnou zemi vrátil americký miniraketoplán X-37B. Stal se tak rekordmanem, protože avizovanou životnost na oběžné dráze překonal více než dvakrát. O úkolech, které na oběžné dráze plnil, můžeme pouze spekulovat, protože armáda informuje pouze o věcech, které se utajit nedají – řeč je o startu a přistání. Včerejšek byl navíc derniérou pro ranvej na kalifornské Vandenbergově základně. Další stroje by už měly podle dohody dosedat na floridskou ranvej u Kennedyho vesmírného střediska. V našem dnešním článku ale ještě zůstaneme v Kalifornii a podíváme se na fotografie a video z přistání.

Indie úspěšně buduje svůj navigační systém

Systémy jako jsou GPS, nebo Galilelo jsou takzvané globální navigační systémy, které dokážou určit polohu kdekoli na světě. Existují i menší, takzvané regionální navigační systémy, které budují samostatné státy. V roce 2006 vyhlásila Indie záměr vytvořit právě regionální navigační systém s názvem Indian Regional Navigation Satellite System (IRNSS), který se měl skládat ze sedmi družic, které budou schopny kdykoli obsloužit jakékoli místo na indickém území. A skutečně, 15. října odstartovala již třetí družice indického navigačního systému a to ve 22:02 našeho času z indického Satish Dhawan FLP (Satish Dhawan Space Centre First Launch Pad).

Dlouhé putování Rosetty

Kosmonautika momentálně žije misí evropské sondy Rosetta. Snímky jádra komety, které vidíme jsou mimořádně působivé a navíc už vyhlížíme vrchol celé mise – listopadové přistání pouzdra Philae na povrchu. Jenže tahle mise už funguje více než deset let. Už jen samotný let ke kometě byl velmi náročný – obnášel několik gravitačních praků u planet a díky Rosettě jsme zkoumali i dva asteroidy. Náš dnešní krátký článek Vám proto přináší přehlednou infografiku z dílny Evropské kosmické agentury, která rekapituluje dlouhou cestu sondy Rosetta k jejímu cíli. Infografiku jsme pro Vás navíc přeložili do češtiny, aby ani neangličtináři neměli s textem problémy.

Nedělní rendez-vous druhé nejsledovanější planety s kometou

Už jen pár dní nás dělí od neděle 19. října, kdy se kometa C/2013 A1 Siding Spring prožene kolem našeho rudého planetárního souseda. V 18:27 světového času (20:27 SELČ) se planetě přiblíží na vzdálenost 139 500 km. To je o něco více než třetina vzdálenosti Země – Měsíc. Koncem srpna jsme podrobně rozebírali v samostatném článku přípravy jednotlivých kosmických agentur na toto neopakovatelné setkání, které – samozřejmě kromě mise sondy Rosetta a landeru Philae u komety 67P Čurjumov-Gerasimenko – nemá obdoby. Dnešní článek vlastně volně navazuje na ten předchozí. Upřesníme si některá technická data a zajímavé detaily, které nebyly tenkrát veřejně publikovány, neboť i přes rozsáhlý projekt modelace chování C/2013 A1 při průletu kolem Marsu byly pořád pro astronomy velkou neznámou. Jak výstižně poznamenala jedna z odbornic NASA, Kelly Fast: „Komety jsou jako kočky – mají ocas a dělají si, co chtějí.“

Suší vědci? Ale kdepak!

Náš dnešní krátký článek bude takovým menším odlehčením. Ukážeme si, že i špičkoví vědci, kteří pracují pro NASA jsou jen lidé z masa a kostí, kteří se umí bavit. Když před více než dvěma lety zaútočil na hudební trh korejský rapper Psy, zrodil se nový internetový mem, který se rychle šířil.Skladbě přibývaly remaky – od těch obyčejných, až po mimořádně povedené. Asi si říkáte jak to souvisí s kosmonautikou. Jeden takový remake mají totiž na svém kontě zaměstnanci Johnsonova kosmického střediska. Kromě zajímavých prostředí, kde se natáčelo se můžete těšit i na pozměněný text.

ISS je po výstupu opět v plném provozu

Mezinárodní vesmírná stanice zažila včera další předem naplánovanou vesmírnou procházku. Astronauti Barry Wilmore a Gregory “Reid” Wiseman, měli dva hlavní úkoly. Tím prvním byla oprava elektrického přepínače, který zajišťoval převod elektrické energie z jednoho pole solárních panelů. Druhým úkolem byla příprava stanice na situaci, která sice nastane až za několik let, ale je potřeba se na ni začít připravovat už nyní. Řeč je o příletech soukromých pilotovaných kosmických lodí, které by měly na stanici vozit astronauty od roku 2017.

AKTUALIZOVÁNO: Američtí astronauti a jejich kosmická procházka

Dnes ve 13:00 našeho času začala NASA TV vysílat živý přenos z výstupu dvou amerických astronautů do volného prostoru. Výstup, který začne ve 14:20 našeho času má trvat šest a půl hodiny a úkolem Barryho Wilmora a Gregry Wisemana je třeba výměna poškozeného elektronického zařízení na solárním panelu, o kterém jsme Vás informovali v tomto článku. Naplánované jsou také úpravy, které mají v dalších letech umožnit připojování soukromých lodí ke stanici. Celý výstup můžete sledovat živě v našem dnešním krátkém článku, do kterého jsme vložili přehrávač s živým přenosem.

Jak moc to na Zemi fouká?

Před pár dny dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici soukromá loď Dragon. Kromě tradičních zásob pro posádku nesla na své palubě i velké množství vědeckých přístrojů. V nehermetizované sekci, takzvaném trunku bychom našli nenápadný přístroj RapidScat, jehož vývoj stál 26 milionů dolarů. Tento přístroj se zaměří na monitorování větrů nad oceány na naší planetě. Díky tomu, že ISS přelétá nad většinou povrchu Země, by měli mít vědci k dispozici komplexní data, která pomohou zpřesnit předpovědi počasí – ať už ty běžné, nebo mimořádné – třeba při předvídání dalšího vývoje tropických bouří. Ty se totiž rodí nad pustými oceány, v oblastech, které jsou pozemní meteostanice příliš daleko. Ke slovu proto musí přijít kosmonautika.

Vítej domů, X-37B..?

X-37B

Před necelými dvěma roky započala tajemstvím obestřená vojenská mise bezpilotního raketoplánu amerického letectva X-37B. Ten se vydal do vesmíru 11. prosince 2012 v 18:03 UT na špici nosiče Atlas V 501. Původně měla sestava odstartovat už 25. října 2012, problémy s nosičem však zapříčinily odsunutí startu na prosinec. Pak už vše fungovalo podle plánu. Start z odpalovacího komplexu 41 základny Cape Canaveral Air Force Station proběhl bez problémů a bezpilotní raketoplán mohl začít plnit své úkoly, ať už byly jakékoli. Jedná se o celkově třetí misi typu X-37B, oficiální označení letu je OTV-3, přičemž na orbit se dostal exemplář, který v průběhu roku 2010 vykonal první let tohoto typu (v roce 2011 pak startoval druhý kus X-37B na misi OTV-2). USAF předem neoznámilo parametry dráhy, ovšem velmi záhy kosmický letoun zpozorovali amatérští stopaři satelitů. X-37B obíhal po dráze 345 x 363 km se sklonem 43,497° vzhledem k rovníku a v průběhu mise se tyto charakteristiky měnily minimálně.