Kosmotýdeník 313 (10.9. – 16.9.)

Družice Aeolus

Uteklo nám dalších přibližně 23% měsíce září a je proto čas na Kosmotýdeník, který vám zrekapituluje, co zajímavého a podstatného se během uplynulých sedmi dní stalo v kosmonautice. Dnes je hlavním tématem fascinující technologií osazená družice Aeolus, která se hned v prvních dnech ve vesmíru vytáhla nečekaně cennými daty! Budeme se však věnovat i dalším tématům. Podíváme se na poslední start rakety Delta II, anebo na sledování postupu hurikánu Florence. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Kvůli díře v Sojuzu možná proběhne výstup

Gennadij Padalka a Jurij Malenčenko při výstupu vloni v srpnu odstranili manipulátor Strela-2.

Podle informací z webu russianspaceweb.com začínají zástupci ruské kosmické agentury chystat neplánovaný výstup do volného prostoru. Jeho úkolem by mělo být prověření vyšetřovacích verzí o vzniku otvoru v orbitálním modulu lodi Sojuz MS-09. Výstup by měl definitivně potvrdit, zda otvor byl navrtán již na Zemi. Zatím není jisté, kdy výstup proběhne, ale jelikož se má loď od stanice oddělit až na konci roku, je na jeho přípravu dost času a není potřeba spěchat. Na začátku října se bude na zemi vracet Sojuz MS-08 s Olegem Artěmjevem, takže z ruské posádky zůstane na stanici jen Sergej Prokopjev. Pokud tedy k výstupu nedojde do odletu Sojuzu MS-08, bude se muset počkat na přílet Sojuzu MS-10, ve kterém bude i Sergej Ovčinin. Výstupy se totiž zásadně provádí ve dvojici.

ŽIVĚ A ČESKY: Loučení s legendární Deltou II

V 90. letech a kolem přelomu tisíciletí tvořily rakety Delta II jeden z hlavních pilířů americké kosmonautiky. Na svém kontě mají 155 startů, z čehož jen dva byly neúspěšné. Na oběžnou dráhu Země vynesly 24 družic GPS, Spitzerův teleskop nebo teleskop WISE, ale mířily i mimo zemské gravitační pole. Na jejich palubě se do vesmíru vydaly namátkou sondy Deep Impact, MESSENGER, Dawn, Phoenix nebo dva marsovské rovery MER. Dnes bychom měli do kroniky těchto raket zapsat poslední kapitolu. Na rampě Vandenbergovy základny stojí poslední exemplář rakety Delta II v konfiguraci 7320, jehož úkolem je vynést družici ICESat-2, která bude sledovat změny v množství ledu.

Deštník pro průchod atmosférou

První letový test má za sebou inovativní systém ADEPT (Adaptable Deployable Entry Placement Technology), který na první pohled vypadá jako nějaký hypermoderní skládací deštník. Ve skutečnosti však toto skládací zařízení po rozevření vytvoří kruhový pevný tepelný štít – tzv aeroshell. Tato technologie má předpoklady k tomu, aby změnila systém, jakým uvažujme o tepelných štítech. Pokud se štíty na principu systému ADEPT ujmou, mohly by se i velké štíty snadno vměstnat do rakety s omezeným průměrem aerodynamického krytu. Ve výsledku bychom tak mohli na povrchy planet a světů s atmosférou posílat mnohem větší náklady, než je momentálně možné.

ŽIVĚ A ČESKY: Startuje japonská zásobovací loď

Ruské Progressy létají k ISS několikrát za rok – stejně jako soukromé lodě Dragon. Start další soukromé lodi Cygnus také není úplně neobvyklý. Nyní se však blíží start japonské lodi HTV, která se do vesmíru vydává jen zhruba jednou ročně. Takovou příležitost si nemůžeme nechat ujít a rádi pro Vás připravíme živě a česky komentovaný start. Sedmý exemplář této lodi je naplněný zhruba pěti tunami nákladu pro Mezinárodní vesmírnou stanici včetně šesti lithium-iontových baterií, které při sérii výstupů na konci září nahradí část stávajících.

Solární mise asijských států

asahi-hino-de

Současný zvýšený zájem o výzkum Slunce podnícený nedávným startem sondy Parker Solar Probe, která se stane lidským výtvorem, který se přiblíží ke Slunci na bezkonkurenčně nejbližší vzdálenost (v přísluní jen 6,2 mil. km), je dobrou příležitostí k rekapitulaci i jiných – předešlých, současných i budoucích – solárních misí. Tentokráte necháme stranou solární mise vypravené samostatně (i společně) americkou NASA a evropskou ESA a zaměříme se na solární mise tří asijských států: Japonska, Číny a Indie (vč. případných spoluprací s agenturami jiných států). Nejvíce aktivní v oblasti výzkumu fyziky Slunce zatím bylo Japonsko, které vypustilo tři sondy (Hinotori, Jókó a Hinode) a start čtvrté (zatím označené kódově jako Solar-C) má přichystaný předběžně na únor roku 2019. U Národního vesmírného vědeckého centra Čínské akademie věd (CAS – NSSC) a Indické vesmírné výzkumné organizace (ISRO) se jedná o mise připravované do blízké budoucnosti.

Dechberoucí záběry plošiny pro SLS

O cestě mobilní odpalovací plošiny pro raketu SLS na startovní rampu 39B jsme Vás na konci srpna již informovali – stejně tak i o jejím přesunu do montážní haly VAB o týden později. Nyní se však k tématu vracíme ještě jednou. Na YouTube se totiž objevilo video, které by Vám rozhodně nemělo uniknout. S pomocí dronu se podařilo natočit úctyhodné záběry z přesunu celé 120 metrů vysoké konstrukce, která i s pásovým dopravníkem vážila skoro 7500 tun. Záběry z obletu kolem rampy jsou pak skutečnou lahůdkou. Člověk jen trochu přivře oči a už na plošině vidí stát i obří raketu Space Launch System. Video má navíc špičkové parametry – bylo natočeno v ultravysokém rozlišení 4K a 60 snímků za sekundu zajišťuje krásně plynulé podání pohybu.

Ariane 6 má prvního komerčního zákazníka

Umělecká představa rakety Ariane 6.

Společnost Eutelsat se stala první soukromou firmou, která přistoupila na využívání připravované evropské rakety Ariane 6. V pondělí 10. září totiž veřejně oznámili uzavření velkého kontraktu se společností Arianespace na vynesení hned pěti družic až do roku 2027, přičemž právě Ariane 6 by měla obsloužit zatím neupřesněný počet startů. Firma Arianespace se ale dočkala i dalších uzavřených kontraktů – Ariane 6 má podle nové zakázky vynést francouzskou fotoprůzkumnou družici nové generace a stávající nejsilnější evropská raketa Ariane 5 poletí s dvojicí indických telekomunikačních družic.

Rusové obviňují z díry v Sojuzu americké astronauty

Detekovaná díra v orbitálním modulu Sojuzu

Situace kolem otvoru v orbitálním úseku lodi Sojuz MS-09 je sice z technického hlediska vyřešená – díru se podařilo zalepit a vzduch neuniká. Ovšem spekulace o původu otvoru nabírají stále bizarnějších podob. Pomyslnou korunu nasadil celé situaci ruský list Kommersant, podle kterého je hlavní vyšetřovací verzí sabotáž ze strany americké posádky. Důvodem, který k tomu měl Američany vést, měla být snaha o dřívější návrat kvůli neupřesněným zdravotním problémům nespecifikovaného astronauta. K situaci se vyjádřil i velitel aktuální expedice na ISS Andrew Feustel: „Mohu jednoznačně říct, že posádka na oběžné dráze s tím nemá nic společného, bez jakýchkoliv pochybností. A myslím si, že je to ostuda a také je to trošku ponižující, že někdo mrhá čas mluvením o tom, že by do toho mohla být posádka nějak zapojená.“

10 důvodů, proč právě Bennu

Sonda OSIRIS-REx putuje vesmírem již dva roky. Za tu dobu urazila miliardy kilometrů a k cíli jí zbývá už pouze několik měsíců. Míří k fascinujícímu asteroidu jménem Bennu, ke kterému by měla dorazit v prosinci letošního roku. Sonda zde pak zahájí téměř dvouletý výzkum tohoto kosmického balvanu, zmapuje jeho terén a bude hledat bezpečné a přitom zajímavé místo, ze kterého by mohla odebrat vzorky. V červenci 2020 se na několik sekund zlehka dotkne povrchu a nasbírá minimálně 60 gramů prachu a kamínků. Teoreticky může nabrat až dva kilogramy materiálu, což by byl největší odběr z mimozemského tělesa od éry programu Apollo. Sonda pak materiál uloží do návratového pouzdra, které má v roce 2023 přistát v poušti v americkém Utahu, kde už na něj budou čekat vědci. Mnohaletá mise, která patří mezi nejsložitější svého druhu, se celá točí kolem asteroidu Bennu. Ten je však jen jedním ze zhruba 780 000 známých asteroidů ve Sluneční soustavě. Nabízí se tedy otázka, proč si vědci vybrali právě tento objekt? NASA před několika dny vydala článek s deseti důvody, který Vám nyní přinášíme.